Z celkového rozsahu prací na bytové výstavbě
ve III. pětiletce provedou stavební podniky zhruba
70 %. Ostatní práce budou provedeny ve formě
svépomoci a brigád, které budou organizovány
především národními výbory,
odborovými a mládežnickými organizacemi,
podniky a přímými investory.
Občanské a technické vybavení, jako
výstavbu komunikací, vodovodů, plynovodů,
rozvodů elektrické a tepelné energie, stejně
tak jako výstavbu škol, jeslí, distribuční
sítě, zdravotnických a jiných zařízení
zabezpečíme převážně z
prostředků státní investiční
výstavby. Zásady financování však
umožňují těm národním
výborům, které dobře hospodaří
a vlastní zásluhou dosáhnou překročení
příjmů nebo úsporu výdajů,
aby použily přebytků svého hospodaření
i na veřejné investice, souvisící
s rozšiřováním bytové výstavby.
Aby bylo zajištěno ekonomické provádění
bytové výstavby, musí činnost všech
složek, podílejících se na výstavbě
jak v celém státě, tak i ve všech krajích
odpovídat zásadám usnesení ústředního
výboru strany k vyřešení bytového
problému.
Opatření, která již byla rozpracována
a která se připravují, zahrneme do státních
plánů rozvoje národního hospodářství,
do návrhu plánu na III. pětiletku a výhledového
plánu spolu s ostatní občanskou, průmyslovou
a inženýrskou investiční výstavbou.
Uskutečnit tak rozsáhlou bytovou výstavbu
je velikým organizačním úkolem, který
vyžaduje harmonický postup a usměrňování
podle jednotně řízeného programu.
Usnesení ústředního výboru
strany stanoví, že komplexní organizování
bytové výstavby je záležitostí
krajských národních výborů.
K provádění tohoto úkolu jim byly
dány do rukou prostředky, jimiž je ovládán
plán i realizace krajské investiční
výstavby. Řídí zpracování
dlouhodobých plánů rozvoje kraje, územní
plánování, vypracování krajských
harmonogramů plynulosti, řídí krajské
projektové ústavy a útvary generálního
investora, krajská sdružení stavebních
podniků a podniků pro výrobu stavebních
hmot a dílců.
Tato široká pravomoc vytváří
vhodné podmínky k zajištění bytové
výstavby v kraji. Krajský plán bytové
výstavby musí vycházet ze současného
stavu bytového fondu, jeho využití a řádné
údržby, z plánovaného rozvoje celého
kraje a musí respektovat celostátní hlediska.
Tyto dlouhodobé plány musí řešit
bytovou výstavbu komplexně, to znamená, že
musí zahrnout realizaci všech investic v časovém
sledu a technologicky správném pořadí
a tak zajistit kvalitní zpracování před
výrobní části přípravy
investic i vlastní bytové výstavby.
Úkoly národních výborů nespočívají
jen v organizaci a plnění plánu bytové
výstavby. Národní výbory jsou také
odpovědny za tvářnost budoucích měst
a vesnic a za to, jak bytová výstavba změní
vzhled krajů a přispěje ke kráse naší
vlasti. Nejde jen o to, zajistit tak velkou bytovou výstavbu
v požadovaném rozsahu. Svým vzhledem, standardem,
účelností a rozmístěním
musí odpovídat i budoucí etapě socialistické
výstavby.
V žádném dřívějším
období neměli architekti a projektanti takové
možnosti uplatnit svoje tvůrčí schopnosti,
jako jim dává socialistické zřízení.
Obrovský rozsah bytové výstavby je pro ně
nejlepší příležitostí účelně
a hospodárně vytvořit pro naše pracující
krásné, zdravé a pohodlné bydlení.
Podstatnou úlohu v zajištění bytové
výstavby musí sehrát územní
plánování. Uzemní plány musí
řešit investiční výstavbu komplexně
v souvislosti se sídelními celky a z hlediska organického
rozvoje našich měst a vesnic.
Součástí bytového problému
je i soustavná asanace přestárlého
bytového fondu z hlediska nové funkce měst
socialistické společnosti, kterou rozvineme zejména
ve IV. pětiletce.
Důležitým úkolem je přestavba
vesnice, vyvolaná přechodem od zemědělské
malovýroby na socialistickou družstevní velkovýrobu.
Při výstavbě v obcích navrhneme takovou
vybavenost, aby se odstraňoval rozdíl mezi městem
a venkovem.
Při řešení bytové výstavby
třeba dbát těchto zásad:
Obytnou výstavbu navrhovat ve větších
celcích, vybavených potřebnými službami
a zařízeními pro společný život.
Postupně a plánovitě provádět
výstavbu jednotlivých měst a obcí
nebo ucelených rajónů a nepřipustit
tříštění prostředků
a výrobních kapacit do mnoha staveb a na mnoho míst.
Zajistit občanskou vybavenost, odpovídající
potřebám socialistické společnosti
již s přihlédnutím k postupnému
přechodu ke komunismu. Při výstavbě
počítat se zajišťováním
vhodně rozmístěných obchodních,
stravovacích, kulturních, tělovýchovných
a rekreačních zařízení a objektů
pro služby obyvatelstvu.
Usnesení ústředního výboru
strany o těsném spojení školy se životem
dále rozšiřuje možnosti přístupu
pracujících ke vzdělání a zajišťuje
lepší přípravu mládeže pro
dnešní život i budoucí úkoly. Proto
s bytovou výstavbou souvisí úzce i otázka
výstavby škol, odpovídající potřebám
kulturní revoluce, jejíž součástí
je vzdělání ve školách i mimo
školy. Úplné zrovnoprávnění
ženy a její zapojení do socialistické
výstavby umožníme dalším budováním
jeslí a mateřských škol.
Občanskou vybavenost musíme provádět
současně s bytovou výstavbou tak, aby mohla
sloužit hned při předání bytů
do užívání. Technickou vybavenost jako
zásobování vodou, energií, plynem,
výstavbu kanalizační a dopravní sítě
provádět v dostatečném předstihu
před vlastní bytovou výstavbou.
Zkušenost nás učí, že čím
více úsilí věnujeme přípravě
úkolu, tím lépe se nám pak daří
jeho plnění. Tato zásada musí být
dodržena zejména u bytové výstavby takových
ohromných rozměrů, jakou právě
zajišťujeme.
K provedení bytové výstavby musíme
být připraveni i technicky. Na tom se budou podílet
značnou měrou ostatní resorty, přičemž
hlavní váha a koordinace zůstává
na stavebnictví.
Samo stavebnictví musí uskutečnit rozhodující
obrat, poněvadž dosavadní tradiční
formy výstavby a její tempo by naprosto nestačily
na výstavbu bytů v příštích
12 letech.
Je nutno hledat a připravovat takové progresívní
stavební metody, které projekčně,
výrobně a organizačně sníží
pracnost provádění bytů a zvýší
společenskou produktivitu práce.
Stanovili jsme si tyto cíle: zprůmyslněním
snížit potřebu dělnických hodin
na postavení jednoho bytu v roce 1965 o více než
polovinu a v roce 1970 skoro o 2/3 stavu
roku 1958. Zkracovat tím dobu výstavby průměrného
obytného domu na 7 měsíců v roce 1965
a na 6 měsíců v roce 1970. O jak obtížný
úkol jde, ukazuje nám růst produktivity práce.
V roce 1957 stavělo 33 000 bytů prováděných
ve státní výstavbě dodavatelsky ministerstvem
stavebnictví celkem 39 dělníků. V
roce 1965 postaví 80.000 bytů prováděných
dodavatelsky prakticky stejný počet dělníků.
Bude přirozenou otázkou každého, zda
stavebnictví zná již tyto cesty, jak se na
ně připravuje a jaké si vytvořilo
předpoklady k onomu požadovanému a nutnému
technickému obratu. Ano, zná tyto cesty. - Předně
musí urychlit tempo zprůmyslnění,
jehož důsledky se projeví nejen v technice,
ale i v ekonomice a organizaci práce. Projeví se
také v ostatních dodavatelských resortech,
které se svými výrobky musí na zprůmyslnění
stavebnictví podstatně více podílet.
K dosažení tohoto cíle provádíme
a připravujeme rozsáhlá opatření,
která povedou k potřebným změnám
v technologii výstavby a k urychlené přeměně
tradičních metod na progresívní systémy
montážní.
Výzkum a vývoj již z větší
části vyřešil použití nových
stavebních hmot z domácích surovin a určil
výrobní základny.
Nové hmoty jsou nezbytným předpokladem zprůmyslnění,
poněvadž podstatně snižují váhu
staveb, umožňují přechod na výrobu
velkorozměrových stavebních prvků.
Jejich montáží se pak výrazně
snižuje pracnost na stavbě.
Nahrazením tradičního cihelného zdiva
bloky z lehkých materiálů klesne váha
hmot na jeden byt ze 140 na 80 tun a při použití
panelů na 60 tun i méně. Pracnost klesne
z 2400 hodin potřebných pro tradiční
výstavbu na 1000 i méně hodin na 1 průměrný
byt.
Proto budujeme spolu s krajskými národními
výbory a za účasti ostatních resortů
nové výrobní základny lehkých
zdicích materiálů, kde využíváme
jak přirozených lehkých plniv, jako tufů,
tufitů, tak i umělých jako jsou keramzit,
expandová břidla, případně
i průmyslové odpady jako je struska, škvára
a popílek.
Do roku 1965 vybudujeme kapacitu na roční výrobu
cca 800 000 m3 struskové pemzy na Ostravsku,
Kladensku a východním Slovensku, na 150 000 m3
expandovaných břidlic v krajích Olomouc,
Praha a Brno, a na 400 000 m3 aglomerovaných
důlních a energetických odpadů v krajích
Ostrava a Ústí nad Labem. Postavíme výrobny
plynosilikátů, jejichž kapacita bude odpovídat
asi 450 000 000 cihelných jednotek v krajích Ústí
nad Labem, Karlovy Vary, Praha, Hradec Králové,
Ostrava a Pardubice. Lehké materiály na bázi
nerudných surovin znamenají pro naše hospodářství
velký přínos, protože vedle podstatného
vylehčení staveb ulehčí i
dopravě a sníží vlastní náklady.
Zprůmyslnění bytové výstavby
vyžaduje zvýšit výrobu železobetonových
stavebních dílců ke konci III. pětiletky
více než trojnásobně.
Rozvoj výrobní základny umožní
urychlovat v bytové výstavbě zavádění
progresívních technologií. V roce 1965 postavíme
dodavatelsky přes 65 % bytů montážními
způsoby a 26 % progresívními systémy
litého betonu a skeletových konstrukcí.
Tento konstrukční rozvoj hrubé stavby bude
současně provázen odpovídajícím
rozvojem speciálních a dokončovacích
prací. Řada prací, které byly dříve
prováděny na stavbě, se přenese do
stálých výroben. Tak na příklad
v období III. pětiletky bude 250 tisíc bytů
vybaveno prefabrikovanými bytovými jádry.
Zhruba polovina bytů bude postavena s požitím
okenních panelů a bytových příček
s hotovou povrchovou úpravou. Milióny čtverečních
metrů stěnových úprav budou provedeny
s požitím plastických hmot, které vyvinou
a dodají podniky chemického průmyslu.
Vlýskové podlahy budou nahrazovány výrobky
z plastických hmot. Podlahovin z nových plastických
hmot bude ve III. pětiletce spotřebováno
přes 4 milióny m2.
Používáním nových hmot budeme
nahrazovat některé úzkoprofilové materiály,
především dřevo. Snížíme
potřebu betonářských ocelí
zavedením a používáním jakostnějších
druhů o vyšší mezi průtažnosti.
Nové progresívní způsoby vyžádají
si zásadních změn ve strojním vybavení
staveb. Projeví se to především ve vybavení
staveb moderními zvedacími i těžkými
dopravními prostředky. Dosavadní zastaralé
jeřáby budou postupně nahrazovány
novými výkonnějšími a hospodárnějšími
typy.
To vše ukazuje, jak důležité je rychlé
vybudování výrobní základny
pro potřeby stavebnictví v ostatních odvětvích,
zejména v chemickém a hutním průmyslu,
spotřebním průmyslu, všeobecném
i těžkém strojírenství. Dokonalou
souhrou všech resortů a zajištěním
komplexnosti podmínek industrializace stavební výroby
zajistíme požadovaný rozmach bytové
výstavby.
Zprůmyslnění stavebnictví vyžaduje
nejširší typizování stavebních
objektů. Skutečnost, že v dnešní
době stavíme 80 % bytové výstavby
podle typových podkladů neznamená, že
na této cestě ke zprůmyslnění
bylo již vše učiněno. Pouze důslednou
objemovou a prvkovou typizací vytvoříme podmínky
pro hromadnou a vskutku tovární výrobu stavebních
prvků. Pracnost prvků na 1 m3 se tak
sníží z dnešních průměrně
14 na 8 hodin.
V současné době se podařilo již
vytvořit typ označený T nula B, který
v podstatě odpovídá dnešním požadavkům
na vylehčení konstrukce a snížení
pracnosti. Bude používán do roku 1962 jako
převládající typový objekt.
Již nyní připravujeme a provádíme
prototypy a experimentální stavby různých
technologií, které budou progresívnější
než stavby dosavadní. Je jich celá řada.
Uvádím jen některé: Je to prototyp
montovaného skeletu ve Strakonicích, příčný
systém litého betonu v Bratislavě a v Praze,
panelový dům G 59 v Gottwaldově a jeho aplikace
s cihlovou výplní v Praze, věžové
domy v Plzni, Ostravě a jinde. Všechny se vyznačují
snížením ceny bytu a snížením
pracnosti při zvýšení bytového
standardu a splňují tak požadavky, které
jsme určili.
Dosažené výsledky a účelnost
prototypů budou ještě před jejich zavedením
do hromadné výroby diskutovány s pracujícími,
aby k nim mohli podat své připomínky.
Po roce 1962 budou zavedeny do výstavby typy po všech
stránkách vyzkoušené a výrobně
dobře připravené.
K využití místních podmínek jednotlivých
krajů je účelné přistoupit
někde k vytváření oblastních
typů. V nich se musí sledovat především
konkrétní podmínky kraje a využívání
místních surovin. Takovým dobrým příkladem
je vytvoření krajského typu pro Hradec Králové.