Oblastní typizace ovšem nesmí být popřením typizace celostátní. Musí postihovat krajské podmínky a využívat výrobu typizovaných základních stavebních prvků. Jen takové oblastní typy můžeme připustit.

Dalším rozhodujícím článkem přechodu stavebnictví na průmyslové způsoby výroby je proudová organizace stavění. Stane se hlavní metodou výstavby k zajištění rovnoměrné práce, plynulého nasazení výrobních prostředků a vysoké specializace i produktivity pracovních čet.

To vyžaduje stavět proudem nejen všechny stavby soustředěné výstavby, ale i valnou část objektů rozptýlených. Výsledek posledního hodnocení soutěže trvalých proudových provozů za I. čtvrtletí letošního roku dokazuje, že v rozptýlené výstavbě je možno úspěšně uplatňovat proudovou metodu. Prvního místa totiž dosáhl putovní proud Pozemních staveb v Olomouci, který provádí rozptýlenou výstavbu.

Nejlépe organizované proudové provozy dosahují zvýšení akumulace v průměru o 11 % a produktivity o 38 % a dokazují, jaké jsou dosud ve stavební výrobě rezervy typicky organizačního charakteru.

Je pravda, že tato organizačně náročná metoda nebyla dosud podniky dostatečně rozvíjena proto, že při jejím důsledném uplatňování objeví se jako pod lupou všechny nedostatky organizace práce. Podstatné rozvinutí proudového stavění připravujeme pro příští rok.

Zprůmyslnění stavebnictví je hlavní cestou, jak dosáhnout snížení ceny bytu. Jsme přesvědčeni, že snížíme průměrnou cenu bytu z dnešních 88 000 Kčs na 63 000 Kčs v průběhu III. pětiletky a dosáhneme tak limitu stanoveného březnovým usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa. Návrhy některých krajů jdou dokonce pod tato čísla.

Nový systém řízení, široká decentralizace umožňuje daleko lépe a účinněji mobilizovat všechny pracující na řešení bytového problému. Různé formy bytové výstavby přímo zainteresovávají pracující k uplatňování iniciativních návrhů a nových způsobů při provádění bytové výstavby.

Aktivní účast širokých mas našeho lidu se projevila při projednávání výsledků březnového pléna ústředního výboru, ve vyhlašování závazků na pomoc při bytové výstavbě, na vypracovávání projektů a zastavovacích plánů, na zvýšení výroby stavebních hmot, na využívání místních zdrojů, na zvýšení a urychlení stavebních prací.

Bylo uspořádano tisíce besed a schůzí, na nichž pracující uvítali usnesení ústředního výboru ke zvýšení životní úrovně a současně znovu vyjadřovali své odhodlání vytyčené úkoly čestně splnit.

Takto vyvolanou iniciativu pracujících třeba dále rozvíjet, usměrňovat a využívat k bezodkladnému plnění úkolů. Musíme proto stále seznamovat pracující se všemi opatřeními na úseku bytové výstavby a vést je k účasti na řešení bytového problému v konkrétních místních podmínkách.

Pro rozvinutí účasti pracujících pořádáme aktivy, vytváříme komise, které pomáhají hledat řešení v otázkách řízení, kontroly a provádění bytové výstavby. Národní výbory mají velké zkušenosti z akce Z. Dovedou vést občany k zájmu na zkrášlení a zvelebení měst a obcí, na dokončení terénních a sadových úprav našich sídlišť.

Nepřistupují tedy k novému úkolu nepřipraveny. Měly by všude využívat odborné pracovníky z jimi řízených stavebních organizací a projekce jako aktivisty při zajišťování bytové výstavby.

Příkladem může být spolupráce obvodního národního výboru v Praze 1 s architekty usídlenými v obvodě, kteří se zavázali každý pro svůj úsek vypracovat návrhy, jak v místě rozvíjet bytovou výstavbu, kde ji umisťovat, jak využívat proluk a rekonstrukcí a kam v předstihu zaměřit přípravné práce. Do budoucna pak zůstane každý patronem svého úseku a odborným poradcem při všech úpravách a změnách.

Účast pracujících staví nové úkoly před odborové organizace. Zabývala se jimi Ústřední rada odborů, která přijala usnesení o účasti a úlohách odborových organizací při řešení bytového problému. Centrem aktivity pracujících stávají se závodní výbory. Projednávají účast pracujících na družstevní, podnikové i soukromé výstavbě, stanoví možnosti financování výstavby z vlastních finančních prostředků, nebo získání úvěru. Rozhodují, jakým způsobem bude bytová výstavba podporována z podnikových fondů pracujících ve formě zápůjček členům družstev i individuálním stavebníkům.

Při uskutečňování podnikové a družstevní výstavby mohou dohodnout s vedením technickou pomoc spočívající v zapůjčení různých mechanizačních a dopravních prostředků, pomoc projektantů a stavebních odborníků, uvolnění stavebních i údržbářských skupin a brigádníků. Organizují pomoc při výstavbě svépomocí, při těžbě surovin, při výrobě stavebních hmot a při získávání dalšího materiálu z místních zdrojů.

Zvláště pak odborové organizace ve stavebnictví mohou účinně pomáhat při plnění plánu bytové výstavby. Jejich iniciativa projeví se při dodržování plynulosti výstavby, prosazování proudového stavění, vytváření specializovaných čet a zavádění progresívních stavebních metod. V široce rozvinuté socialistické soutěži na splnění celoročního úkolu v bytové výstavbě do konce listopadu zavazují se stavbaři předat dalších asi 2000 bytů nad plán. Přitom řada těchto bytů bude provedena z uspořených stavebních hmot. Také výroba stavebních hmot uzavírá závazky k překračování plánu, aby tak přispěla ke splnění závazku stavebních podniků.

Nejen odborové organizace ve stavebnictví, nýbrž i v hutích, ve spotřebním a chemickém průmyslu a ve strojírenství zaměřují svoji iniciativu na splnění a překročení výroby materiálu a strojů pro stavebnictví a usilují, aby včasnými dodávkami výrobků, zejména hmot a dílců přispěli k rychlému dokončování staveb a odevzdávání bytů navíc.

Na plnění úkolů bytové výstavby podílí se ve značné míře naše mládež ze závodů, úřadů, vesnic a škol. Svoji rozhodnost a iniciativu projevuje svým závazkem urychleně dát na výstavbu bytů materiál, který představuje hodnotu 100 miliónů cihel. V posledním období bylo ustaveno ve stavebnictví přes 400 mládežnických kolektivů, čet a proudů a 20 kolektivů, které usilují o získání hrdého titulu brigády socialistické práce.

Mladí pracovníci přebírají patronáty nad jednotlivými úseky bytové výstavby a v rámci stavebních podniků převzali některé objekty jako Stavby mládeže. Stavební podniky musí společně s odborovou organizací a Svazem mládeže organizovat mládežnické stavby a zejména působit k tomu, aby se mladí lidé ve velkém počtu rozhodli pro práce ve stavebnictví a pomohli tak splnit obrovský úkol výstavby bytů, jehož výsledky budou především sloužit také jim.

Při plnění úkolů bytové výstavby musí sehrát rozhodující úlohu národní výbory, které představují celou soustavu lidových zastupitelských orgánů státní moci se statisíci svých členů. Právě národní výbory jsou především povolány a schopny soustavnou uvědomovací a organizující činností zabezpečovat řešení bytového problému.

Široký proud všech forem tvořivé iniciativy lidu vyústí nakonec v tom, že již naše generace bude žít v prostředí, o kterém v kapitalismu marně snila.

Za léta výstavby socialismu naši pracující dosáhli pod vedením Komunistické strany Československa velkých úspěchů. Dáváme-li si dnes grandiózní úkol v bytové výstavbě, musíme za ním vidět nesmírnou péči strany o všechen náš pracující lid, o neustálé zvyšování jeho životní úrovně a blahobytu.

Naši pracující již vykonali veliké dílo v oblasti bytové i ostatní výstavby a provedou dílo ještě daleko větší. Sídliště, která vybudujeme, budou sloužit za obydlí i budoucím generacím v etapě přechodu ke komunismu.

Přednosti našeho socialistického zřízení umožňují technický pokrok, který předstihne vyspělé kapitalistické státy a zajistí vysoký stupeň industrializace stavebnictví zejména v bytové výstavbě.

Všechna opatření strany a vlády byla vždy zaměřena ke zlepšení životních podmínek, k dokonalejšímu uspokojování našich potřeb. Cíle, které vytyčila strana v opatřeních poslední doby rýsují před námi život ještě bohatší a krásnější.

Nadšení a odhodlání pracujících je zárukou, že pod vedením Komunistické strany Československa splníme veliký úkol bytové výstavby a tak dále podstatně zvýšíme životní a kulturní úroveň našeho obyvatelstva. (Potlesk.)

Předseda: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev.

Do rozpravy k prvému bodu pořadu se přihlásili poslanci Kolář, Šebík, Mráz, Fišarová a Josef Zedník.

Dávám slovo prvému z nich poslanci Kolářovi.

Poslanec Kolář: Soudruzi poslanci!

Byl nám předložen návrh zákona o družstevní bytové výstavbě, návrh zákona mimořádné důležitosti. Dovolte, abych k tomuto návrhu zaujal své stanovisko.

Je tomu právě 14 let, kdy náš lid s pomocí velkého bratra - Sovětského svazu a jeho slavné armády, vzal osudy své země do vlastních rukou. Za vlády dělníků, rolníků a pracující inteligence se v naší zemi mnoho změnilo. Naše země, krasavice podle přírody, stala se i opravdovou mámou svého lidu. Není hladu, není žebráků, nevíme co je nezaměstnanost a strach o zítřek, lidé chodí pěkně oblečení, radostně pracují a radostně žijí. Náš lid také bydlí vcelku důstojněji než tomu bylo kdysi, za kapitalismu. Jen si vzpomeňte na sklepní byty, na předměstské dělnické kolonie Prahy, na žižkovské tzv."židovské pece", kde bydleli lidé v boudách, stlučených z beden. Máme v živé paměti skalní brlohy v Břevnově, nelze zapomenout na parkové lavičky, na mosty, pod kterými vyspávali ti nejubožejší. To bylo tehdy, kdy téměř v každé ulici visely vývěsky s texty "pronajme se pěkný byt".

Toto nejhroznější dědictví po kapitalismu jsme likvidovali. Všechno jsme však napravit nemohli. Ještě dnes statisíce rodin bydlí v nevyhovujících bytech. Svědčí o tom 360 000 podaných žádostí o byt. Přestože jsme od války postavili ¹/₂ miliónu bytů, 146 000 rodin, zejména mladých, bydlí prozatím v bytech svých rodičů. Proč jsme tedy nestavěli ještě více, aby mohly být uspokojeny požadavky všech? Tak snad se mohou někteří ptát. Odpověď je jen jedna. Nestačily nám síly. Stavěli jsme a stavíme nové velké závody, elektrárny, šachty a přehrady. Mnoho prostředků jsme věnovali na výstavbu zařízení socialistické zemědělské výroby. To bylo hlavní a rozhodující. Bez těch staveb bychom nezabezpečili náležitý růst výrobních sil, bez nich by nebyl možný růst výroby a růst životní úrovně pracujících. A konec konců, bez této výstavby těžkého průmyslu bychom dnes ani nemohli pomyslit na likvidaci bytového problému. My chceme a budeme dále a ještě více investovat do výstavby nových závodů a zařízení. Je to nezbytné, jestliže podle směrnic XI. sjezdu KSČ máme v roce 1965 dosáhnout o 45 % větší osobní spotřeby obyvatelstva, než jaká byla dosažena v roce 1957, a má-li být zabezpečen růst osobní a společenské spotřeby i v dalších létech. Další pronikavý růst průmyslové a zemědělské výstavby bude tentokrát doprovázen i podstatným zlepšováním bydlení, neboť dobrý, zdravý byt je nezbytnou součástí vysoké životní a kulturní úrovně socialistického člověka. O to je úkol vyřešení bytového problému složitější.

Řekl jsem, že úplné vyřešení bytového problému za pouhých 14 let bylo nad naše síly. Kde vezmeme tyto síly dnes? Ústřední výbor KSČ ukázal cestu, jak i tento veliký úkol řešit. Na podkladě směrnic KSČ v našem stavebnictví už úspěšně začal proces zprůmyslnění stavební výroby, řeší se řada jiných opatření, která povedou k zrychlení a k zhospodárnění bytové výstavby. Ale ani to samo o sobě ještě nestačí. Je třeba, aby se výstavby bytů stala věcí všenárodní, aby v ní pomohli především ti, kteří chtějí bydlet lépe. Podniková a zejména družstevní výstavba je nejúčelnější formou, jak dosáhnout aktivní účasti pracujících na likvidaci bytového problému za pouhých 12 let. Vyřešení tak gigantického úkolu je možné jedině v podmínkách socialistického zřízení.

Družstevní a podnikovou formou má být postaveno do roku 1970 373 000 bytů. V některých krajích občané ani nečekali na schválení příslušného zákona a po prvních předběžných informacích se pustili do přípravných prací. Tak např. V Českých Budějovicích si ustavili družstvo s 51 členy z části zaměstnanců národních podniků Motor, Igla a Sfinx, které ještě letos hodlá zahájit výstavbu domů o 48 bytových jednotkách. V obvodě v Praze 2 je ustavila již dvě družstva z řad zaměstnanců Energoprojektu a divadla ABC. V Praze 4 přijalo nově ustavené družstvo na 90 členů. Připravují už pro letošek rozestavění 130 bytových jednotek. Tím, že družstvo počítá s uplatněním široké svépomoci členů, má za to, že náklady na jeden byt nemají přesáhnout částky 60 000 Kčs. I v jiných krajích se připravuje založení bytových družstev.

Kolem družstevní bytové výstavby není ještě všechno jasné. Tato nejasnost by mohla způsobit nerozhodnost a váhání některých občanů. Návrh zákona i vzorové stanovy stavebních bytových družstev a také zásady o financování bytové výstavby vydané ministerstvem financí, vnášejí do problému vcelku jasno. Přesto bych se chtěl pokusit některé otázky ze zásadních pozic poněkud osvětlit.

K první otázce: Je družstevní výstavba pro stavebníka výhodná či nikoliv? Jak známo, už i buržoazní republika poskytovala stavebníkům subvence na výstavbu družstevních domů. S pomocí buržoazního státu, zejména v období po prvé válce, byl postaven jen zlomek počtu družstevních bytů ve srovnání s plánem družstevní bytové výstavby, s níž je uvažováno do r. 1970. Podle statistických údajů bylo od konce první války do konce r. 1934 postaveno 67 399 družstevních bytů, na jejichž výstavbu bylo vynaloženo 5 miliard 328 miliónů Kčs ze státních úvěrů a z prostředků družstev a jejich členů. Na tyto náklady poskytl stát finanční podporu ve výši 881 miliónů vedle státní záruky za půjčku poskytnutou družstvu bankou. Stát poskytoval družstevníkům i po dokončení výstavby některé výhody, jako bylo osvobození od domovní činžovní daně (zpravidla na 25-30 roků) a podporu na úkor hypotéky a úhradu úroků.

Otázku nutno postavit tak, jestli v tehdejších družstevních bytech mohl bydlet každý. Byly tyto domy také pro dělníky z Českomoravské nebo Vítkovických železáren? Až na výjimky nebyly, poněvadž ti neměli dostatek prostředků na zaplacení členských podílů. V tehdejších družstevních domech bydleli především vedoucí pracovníci státního aparátu, aparátu vládních politických stran a reformistických odborů a nemocenských pojišťoven. Zákony o bytovém družstevnictví zneužívala buržoazie ve svůj prospěch. Za peníze pracujících poskytoval buržoazní stát předákům vládních politických stran státní záruky až do 90 % na stavbu soukromých luxusních vil. Tak bylo družstevní bytové výstavby zneužito jako prostředku kapitalistické korupce oněch živlů, na nichž kapitalismus z důvodů mocenských a zištných měl zvláštní zájem.

Před válkou nájemné v soukromých činžovních domech, zvláště v nových, bylo velmi vysoké, pro příslušníky dělnické třídy téměř nedostupné. Nájemné dosahovalo často čtvrtiny i více příjmů rodiny nájemníka. Za skromný pokoj a kuchyň v novostavbě se v Praze platil měsíční nájem 300-350 Kčs bez otopu a ostatního příslušenství. Za těchto okolností družstevní bytová výstavba i za buržoazní republiky byla pro ty, kdož bydleli v družstevních bytech výhodná. Její nedostatek byl ovšem v tom, že tyto výhody požívala v podstatě jen určitá společenská vrstva, a že ve srovnání s našimi dnešními plány bytový problém země družstevní výstavba neřešila a vyřešit nemohla.