Heslo, že každý NV musí být bezpodmínečně hospodářem na svém místě, platilo v minulosti, ale platí též pro budoucnost, a to tím více, čím větší pravomoc NV dostávají. K dobrému rozvoji hospodaření NV rozhodně poslouží rozpočtové řády, schválené vládou, které probouzejí iniciativu NV a tyto také chápou jejich smysl a poslání.

Je však ještě nutno bojovat proti nesprávným tendencím, kdy NV se snaží při vypracování návrhu plánu řádného rozpočtu vytvářet v příjmech a výdajích rezervy, které by jim snadno umožnily dosáhnout zdroje pro doplňkový rozpočet. Napříště nesmí docházet k tomu, aby doplkové rozpočty byly sestavovány na nekonkrétní akce nebo na akce nezajištěné z místních materiálových zdrojů a z volných pracovních sil. Staly se i takové případy, kdy doplňkových rozpočtů bylo zneužíváno na nákup méně potřebných předmětů. Pro budoucnost bude třeba, aby se NV doplkovými rozpočty vážněji zabývaly a aby našly řešení, jak tyto nežádoucí zjevy odstranit. K tomu jim rozhodně pomůže veřejné projednávání rozpočtu NV s občany, což je důležitou politickou záležitostí obce.

Ne všechny NV a zejména MNV se dovedou poctivě starat o zabezpečení příjmů, jež jim plynou z místních daní a poplatků. A přece by právě tyto příjmy mohly používat k dalšímu rozvoji místní výroby, k rozšiřování služeb pro obyvatelstvo, ke zvelebení obcí a podobně. Nedostatky se nám projevují např. u vybírání daně domovní, která se podílí téměř 54 % na výnosu všech místních daní a poplatků. Značné zdroje u ní zůstávají skryty především v nesprávně přiznaných výměrách zastavených ploch, z nichž se vyměřuje daň u nepronajatých budov. Zde by měly MNV daňové výměry znovu přezkoumat.

Dalším závažným příjmem a zdrojem MNV je daň z přestavení, kde NV používají v praxi té nejnižší sazby, 20 %. To znamená, že NV nediferencují každý jednotlivý případ, nepřihlížejí k důležitým skutečnostem, jako je např. nápl kulturních akcí, někde vůbec neprojednávají kulturní plány složek, kdy pak dochází k zanášení různé pakultury mezi naše občany, což nám nepomáhá k výchově nového socialistického člověka. Nepřihlíží se také k tomu, jak je např. čistý výtěžek používán nebo na finanční situaci pořádající organizace, a tak se stává, že i když je velký přebytek finančních prostředků z některé akce, není předepisována vyšší sazba.

Tento stav vyžaduje provést kontrolu správnosti přiznaných příjmů podle účetních záznamů a dokladů u pořadatelů a provádění kontrol přímo při představeních.

O tom, jaké částky unikají NV, svědčí několik dat na základě provedených kontrol účetních dokladů, které prováděly orgány státní kontroly.

Bylo např. zjištěno, že MNV v Kralupech n. Vlt. uniklo za rok 1957 a za I. čtvrtletí t. r. jen u 3 organizací na této dani 2861,- Kčs, MNV Holešov v kraji Gottwaldov u 2 organizací 5623,- Kčs, MNV Uherské Hradiště u 2 organizací 1904,- Kčs a pod.

Nejméně uspokojivý stav je snad u hřbitovních poplatků. Přesto, že NV převzaly hřbitovy do vlastní správy už 1. lednem 1957, nevykázaly v řadě případů ve svých rozpočtech žádné příjmy z této správy, ba ani v roce 1958 nejsou často přehledy o tom, zda byly zaplaceny poplatky za propůjčení míst, za obnovu užívacího práva a podobně. V mnoha případech bylo zjištěno, že se poplatky vybírají v nesprávné výši, že nejsou někde vůbec evidovány v záznamech, nebo dokonce si je vybírají pro sebe sami hrobníci.

Jedním z důležitých odvětví národního hospodářství, který spravují NV, jsou státní statky. I když se situace poněkud zlepšuje, nejsme spokojeni s výsledky hospodaření státních statků, neboť nám stále neplní výrobní úkoly a překračují nám plánované náklady jak ve výrobě rostlinné, tak i živočišné. Stále se krátí rozpočty NV, z nichž se musí pokrývat neplánované ztráty státních statků. Jsou pro to někdy i objektivní důvody, zvláště v horských pohraničních oblastech, kde je přijímána půda bez dobytka i stájových prostor. Vedoucí statků si stěžují na nedostatek investičních částek pro výstavbu společných zařízení. I když některé potíže tu jsou, a je nutno je přiznat, dá se hodně vyřešit. Od toho jsme přece zde my, občané, pracovníci NV a přímo státních statků.

Lidé jsou v prvé řadě rozhodujícími činiteli ve zlepšování hospodářských výsledků i na státních statcích, a to chci ukázat na příkladu státního statku v okrese Šternberk v Olomouckém kraji. Tento okres má z velké části charakter pohraničního okresu a jeho polovina je pahorkatinou; a tam právě z podstatné části hospodaří státní statek. V letošním roce však budou splněny a překročeny všechny úkoly hrubé výroby a výhled ukazuje, že kromě hrubé výroby hovězího masa, kde je předpoklad k plnění zhruba na 92 %, budou všechny ukazatele překročeny. V měsíci listopadu bylo už splněno mléko na tomto statku na 100 %. Výnosy jsou zde plněny celkem na 102,56 %. Tržní produkce vykazuje plnění zhruba na 1.13 % a náklady jsou čerpány zhruba na 100 %. V průběhu letošního roku se podařilo statku Šternberk překlenout mnoho nedostatků ve výsledcích hospodaření, které je, jak ukazují uvedená. čísla, příznivé. Z toho důvodu také nedochází k finančním těžkostem a platebním potížím. Jsou zde všechny předpoklady k tomu, aby se státní statek Šternberk umístil mezi prvními, neboť již letos obdržel putovní standartu rady KNV a 42 000 Kčs do fondu pracujících.

Dosažení zlepšení na tomto statku, který patřil mezi nejhorší v kraji, bylo ovlivněno v prvé řadě změnou vedení, které bylo v loňském roce provedeno. Zde je přesvědčivě prokázáno, že i velké potíže dovedou vyřešit jen lidé, ovšem se zapáleným srdcem pro dosažení vyšších cílů a mající také zájem na dobudování socialismu v naší vlasti.

Zdaleka jsem se nemohl ve svém diskusním příspěvku dotknout všech problémů v práci NV; ukázal jsem jen na některých příkladech, že při mobilizaci našeho občanstva, při rozvíjení soc. soutěže, se stávají záležitosti NV záležitostmi všech občanů.

Dopis ÚV KSČ, který je projednáván v současné době za vysoké účasti a zájmu občanstva na veřejných schůzích, hovoří také o stále trvajících nedostatcích v oblasti NV. Ohlas, který vyvolal dopis ÚV KSČ v širokých masách občanů, dává nové výrazné svědectví o tom, že lid naší země stojí za politikou ved. složky NF - Komunistickou stranou Československa a je hotov všemi silami. podporovat a uskutečňovat její směrnice. To je také nejlepší předpoklad pro úspěšnou práci NV, které se musí obracet k občanům, aby od nich čerpaly rady a návrhy a aby je společně s občany pak také uskutečňovaly.

Ústřední výbor KSČ dává v současné době NV znovu příklad, jak je třeba se neustále radit s pracujícími, využívat jejich zkušeností, znalostí a schopností, a jak plnit linii XI. sjezdu KSČ, v níž prohlubování a hledání nových forem účasti lidu na řízení a správě všech věcí v naší zemi je základní podmínkou dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. (Potlesk.)

Předseda: Tím je pořadí řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy, vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.)

O slovo se nikdo nehlásí, rozprava je tedy skončena.

Dříve než přistoupíme k hlasování, dávám zpravodaji poslanci Tymešovi slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Tymeš: Vzdávám se slova.

Předseda: Nebyl podán žádný pozměňovací návrh. Budeme proto hlasovat, a to podle předložené zprávy výboru rozpočtového a hospodářského.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí se státním závěrečným účtem Republiky československé za rok 1957, který vykazuje příjmy 101 608 169 436,45 Kčs, z toho příjmy Slovenska 14 933 230 508,14 Kčs, a výdaje 100 853 769 274,65 Kčs, z toho výdaje Slovenska 17 312 949 755,35 Kčs, a podle něhož hospodaření podle státního rozpočtu za rok 1957 končí přebytkem 754 400 161,80 Kčs, a kdo souhlasí, aby přebytku v částce 754 400 161,80 Kčs bylo použito na doplnění státních finančních rezerv uložených ve Státní bance československé, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo návrh, jímž vláda předkládá Národnímu shromáždění podle § 62 ústavy státní závěrečný účet Republiky československé za rok 1957 ke schválení. (Potlesk.)

Tím jsme projednali první bod dnešního pořadu.

Přerušuji nyní na 15 minut schůzi.

Místopředseda NS posl. dr. Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Budeme pokračovat v projednávání schváleného denního pořadu. Dalším bodem pořadu je

2. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizaci státního socialistického sektoru (tisk 277).

Zpravodajem je místo poslance inž. Baiera poslanec Josef Čermák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Čermák: Soudružky a soudruzi poslanci!

Na základě usnesení celostátní konference a XI. sjezdu Komunistické strany Československa byla provedena reorganizace řízení, plánování a financování našeho průmyslu a stavebnictví. Tato reorganizace byla provedena zejména proto, že rozvoj výrobních sil v posledních letech nabyl takového rozmachu, že dosavadní organizační formy již byly příliš těsné, nepodporovaly již tento rozvoj tak, aby dosáhl úrovně nutné pro splnění politických i hospodářských cílů, které konference a sjezd vytyčily.

Předložený vládní návrh zákona o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru patří do skupiny zákonů, kterými jest do našeho právního řádu zakotveno usnesení celostátní konference a XI. sjezdu KSČ, týkající se změn v organizaci plánování a financování našeho hospodářství.

Je známo, že reorganizace našeho průmyslu a stavebnictví je charakterizována hlubokou decentralizací řízení na nově vytvořené výrobně hospodářské jednotky i jiné hospodářské organizace stát. socialistického sektoru. Tato decentralizace řízení je samozřejmě prováděna i podstatným zvýšením pravomoci těchto základních článků naší hospodářské organizace. Druhým základním rysem reorganizace jest podstatné zvýšení hmotné zainteresovanosti našich podniků i pracujících. Tato opatření jsou těsně svázána s novým způsobem plánování a financování našeho průmyslu, kde těžiště plánování jest položeno na pětileté plány a těžiště financování do stanovování dlouhodobých normativů, tvořících nedílnou součást těchto pětiletých plánů.

Historie financování našeho znárodněného průmyslu jest tato: po znárodnění v r. 1945 byly národní a komunální podniky financovány prostřednictvím fondu znárodněného hospodářství. Od 1. ledna 1952 byla zákonem čís. 106/1951 Sb. zavedena doposud platná soustava financování podniků státního socialistického sektoru - "O úpravě financování národních a komunálních podniků". Tato norma byla uzákoněna v souvislosti s novou organizací národních podniků a výrobních ministerstev a se změnami v řízení výroby uskutečněnými na základě usnesení ÚV KSČ z 6. 9. 1951. V této reorganizaci byly uplatněny zásady odpovědnosti jedné osoby a odstraněny zbytečné mezičlánky v řízení národního hospodářství. Tento zákon odstranil funkci fondu znárodněného hospodářství jako ústředí pro financování státního socialistického sektoru a zakotvil zásadu, že všechny finanční zdroje musí být soustředěny ve státním rozpočtu, který jako základní finanční plán státu přímo určuje vzájemné vztahy státu ke všem hospodářským odvětvím.

Úprava financování podniků podle tohoto zákona spolu s reorganizací národního hospodářství splnila svůj úkol. Tyto formy dnes však již byly těsné pro mohutný rozvoj výrobních sil v naší zemi a bylo nutno - pro usnadnění a usměrnění dalšího rozvoje našeho hospodářství - přistoupit k známým opatřením v organizaci plánování a financování. Bylo proto nutno změnit i ustanovení zakotvená v doposud platném zákonu čís. 106/1951 Sb.

Nová zákonná úprava vytváří především dvojí způsob financování, a to jednak centrální financování ze stát. rozpočtu, zahrnující zejména financování centralizované státní investiční výstavby, jednak decentralizované financování, tj. financování z vlastních zdrojů podniků, zahrnující ostatní potřeby podniků, zejména decentralizované podnikové investice, generální opravy a doplňování vlastních oběžných prostředků. Při nedostatku vlastních zdrojů bude možno podniku poskytnout bankovní úvěry i na financování investiční výstavby, popř. též příspěvky z prostředků nadřízených orgánů a výjimečně i ze státního rozpočtu.

Významným rysem nové úpravy je, že se základem finančního plánování stávají pětileté finanční plány.

Dále se prohlubuje uplatňování zásad chozrasčotu.

Zvyšuje se pravomoc a odpovědnost podniků při tvorbě finančních zdrojů a používání finančních prostředků a zájem podniků na vytyčování mobilizačních úkolů a na nejlepších finančních výsledcích. Tím se zvyšuje význam vlastních zdrojů podniků pro financování jejich rozvoje, zejména pro financování investic a růstu vlastních oběžných prostředků. Základem zainteresování podniků na dobrém hospodaření jsou - kde jsou k tomu podmínky - dlouhodobé podíly na přírůstku zisku (nebo na celém zisku) a na odpisech. Podniky odvádějí do státního rozpočtu zejména daň z obratu a z výkonu a odvody zisku.

Navržený zákon zakotvuje i důležité opatření ke zvýšení účasti pracujících na řízení podniků a na kontrole jejich hospodaření. Každoročně se provádí ve všech podnicích za tvůrčí účasti pracujících komplexní rozbor hospodaření. Na jeho základě se schvalují hospodářské výsledky, rozhoduje se v souladu s danými směrnicemi o způsobu využití dosažených zisků, činí se opatření k odstranění nedostatků a ke zrychlení rozvoje podniků.

Zavádějí se tedy tato nová opatření:

1. Na rozdíl od dosavadního stavu jsou prostředky z finančních zdrojů vytvořených podniky odváděny jednak do státního rozpočtu, jednak se jich používá ve prospěch podniků.

2. Podnikům může být nyní poskytován investiční úvěr, což doposud nebylo možné.

3. V pětiletých plánech jsou určovány dlouhodobé podíly z finančních zdrojů, což dává podnikům pevný výhled a jistotu o prostředcích, které budou mít k dispozici, když stanovené finanční zdroje vytvoří.

Vláda se rozhodla předložit nový úplný zákon o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření místo novelizace dosavadního zákona č. 106/1951 Sb. Pro praxi je to výhodné, zákon je přehlednější.

Tím se vysvětluje i to, že v zákoně jsou i ustanovení stále platná, která se novou úpravou nemění, jest však nutné, aby tam pro úplnost byla.

Je třeba říci, že některá opatření nového způsobu řízení, plánování a financování našeho průmyslu a stavebnictví jsou zcela nová. A tedy i některá ustanovení, zakotvená v předloženém návrhu zákona, jako např. metoda normativů, jsou zcela nová, doposud nikde nezavedená. Bude proto nutno vlastní provádění v praxi opatrně zkoušet, upravovat, a k tomu slouží navrhovaná zmocnění.

Jest třeba dále upozornit na určitou vlastní úlohu finančních plánů, která jest II. dílem předloženého návrhu vytvářena. V diskusi v rozpočtovém a hospodářském výboru i v jeho komisi bylo zdůrazněno, že jednou ze součástí zvýšení ekonomické účinnosti řízení národního hospodářství jest lepši využívání financí, jejich aktivní působení při rozšířené socialistické reprodukci. Proto byla povýšena i úloha zisku na jeden z hlavních ukazatelů hospodaření podniků. Je třeba si dále uvědomit, že finanční plány podniků jsou stavebními kameny základního finančního plánu státu - státního rozpočtu.

Návrh zákona má 5 dílů.