Chci se vrátit několika poznámkami ještě k bytové výstavbě. U nás v Československu jsme na tom s byty celkem lépe, než jsou v úhrnu nejvyspělejší kapitalistické země. Rostoucí možnosti našeho lidu však činí zvláště naléhavým rychlé řešení bytové otázky. Proto je do výstavby nutno zapojit v daleko větší míře iniciativu lidových mas. Bytová výstavba, která vedle státní bytové výstavby zahrnuje i podnikovou, družstevní a soukromou výstavbu, ukazuje dobré možnosti. Soustředí-li se větší síly k tomuto úkolu, bude dílo k dohledné době hotovo. Znovu je třeba zdůraznit, že zde nejde o otázku výroby a techniky, a vůbec už ne o otázku jen peněz, ale jde především o otázku politickou.

Do užívání bylo dáno v roce 1956 33 000 bytů, v roce 1957 necelých 33 000 bytů a v době od ledna do září t. r. 22 000 bytových jednotek. Srovnejme si toto pomalé tempo v bytové výstavbě s další připomínkou, uvedenou v důvodové zprávě, která jedná o rozpočtech národních výborů. Tam totiž je poukaz na hospodaření domovních správ, které spravovaly 411 000 bytů v roce 1957. Ztráta na jednu bytovou jednotku činila v minulém roce 1786 Kčs. Je nutno i tuto otázku spojit s otázkou nové výstavby bytů.

Máme na dosah ruky, abychom v mírovém soutěžení předstihli nejvyspělejší kapitalistické země jak ve výrobě, tak i ve spotřebě na jednoho obyvatele. Povzbuzují nás k tomu dosavadní výsledky našeho vlastního úsilí, které nám přineslo vzrůst národního důchodu i vzrůst osobní a společenské spotřeby. Ještě významnějším povzbuzením je nám stále těsnější spolupráce se zeměmi socialistického tábora a zvláště se Sovětským svazem, který si už dnes mohl vytyčit smělý plán - předstihnout Ameriku v celkové výrobě i ve výrobě na jednoho obyvatele, zabezpečit svým občanům nejvyšší životní úroveň ve světě a vytvořit v příštích 15 letech předpoklady pro přechod ke komunismu.

V celé naší republice se pracující rozhovořili o dopisu ÚV KSČ. Na besedách, v závodech i jiných pracovištích se dopis stává velikým svědectvím o tom, co je skutečným cílem všeho našeho usilování, v jehož čele stojí KSČ a v němž nám cestu ukazuje velkolepý příklad Sovětského svazu.

Státní závěrečný účet za rok 1957 můžeme schválit s plným vědomím, že naše hospodářství se rok od roku úspěšně rozvíjí a že i příští léta přinesou našim pracujícím další růst materiální a kulturní úrovně. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo poslanci Josefu Zedníkovi.

Poslanec Zedník: Vážené Národní shromáždění!

XI. sjezd KSČ vytyčil smělý a velkorysý program dalšího mohutného růstu naší země, program, který naši vlast postavil definitivně mezi nejbohatší a nejvyspělejší státy světa, mezi země s nejrozvinutějším průmyslem a intenzívní i vysoce produktivní zemědělskou výrobou, s moderní technikou, vyspělou dopravou a s vysokou kulturností života i vzdělaností každého občana.

Právě skutečnost, že dílo socialismu se stalo věcí živé, tvůrčí práce dělníků, rolníků a inteligence, vedených KSČ, tvoří základ dosavadních úspěchů a je zárukou dalšího vítězného postupu vpřed.

Cíle jsou uskutečnitelné a reálné. O tom, zda jich bude dosaženo a zda budou ještě překročeny, rozhodnou především lidé.

1. sjezd KSČ vyzvedl proto nutnost dalšího prohlubování a hledání nových účinných forem řízení národního hospodářství a správy státu. Byla posílena pravomoc národních výborů a dána směrnice k tomu, aby všechna důležitá opatření byla projednávána s pracujícími a jejich připomínky aby také byly realizovány.

Vláda lidu v naší Československé republice se znásobuje tím, že volení funkcionáři s pomocí širokého aktivu občanů spravují a odpovídají za jednu třetinu celého našeho hospodářství.

S růstem účasti lidu na správě státu nám současně také roste i úroveň národních výborů všech stupňů. Z tohoto stavu máme my všichni občané upřímnou radost, když vidíme dobré výsledky práce národních výborů a současně také růst jejich důvěry.

Dosažené dobré výsledky ovšem neznamenají, že v práci národních výborů nejsou nedostatky. Prověrky zásad zvýšení ekonomické účinnosti řízení hospodářství spravovaného národními výbory nám ukazují, že ne vždy jsou nové zásady důsledně uplatňovány, že není uplatňována organizace a účinnost kontroly. Není uplatněn systém zkvalitnění a zjednodušení kontrolního systému cestou důsledného spojení kontroly shora i zdola.

Není plně dodržována zásada, kdo řídí - kontroluje, která nezbytně vyžaduje v plné šíři se opírat daleko více o účast pracujících a seznamovat je také s výsledky kontroly.

V dosavadním systému práce odborů rad ONV a KNV není plněn hlavní cíl zásad: dosáhnout v oblasti hospodářství řízeného NV vysoké efektivnosti za využívání zdrojů a prostředků k prospěchu a užitku společnosti. Nepodařilo se v těchto orgánech dosud všude plně uplatnit tu stěžejní úlohu národních výborů, aby základem jejich práce bylo neustálé zapojování pracujících na řízení a správě státu.

Ne zcela dostatečně věnují národní výbory stěžejní pozornost základní otázce, kterou staví do popředí také dopis ÚV KSČ pracujícím, tj. zvýšení zemědělské výroby. Jde hlavně o zemědělské komise, které v mnohých obcích jsou pasivní, stojí zcela stranou při řešení důležitých problémů v JZD a v zemědělství vůbec. Zemědělské komise se při své pasivitě stávají tak brzdou rozvoje zemědělské výroby.

Činnost volených orgánů i jednotlivých komisí při jednání a rozhodování není ještě vždy na potřebné úrovni, neboť se často setrvává v NV na starých formách práce, a to proto, že s novými formami nejsou dostatečně členové národních výborů a odpovědní pracovníci orgánů seznámeni.

Není také uspokojivý styk členů NV ve volebních obvodech s voliči. Pravidelné besedy člena národního výboru v jeho obvodě se musí stát nezbytnými jak pro samého člena národního výboru, tak také pro samotné občany, a to proto, abychom tímto způsobem mobilizovali společně všechny síly k tomu, abychom splnili velké úkoly druhého pětiletého plánu a abychom s úspěchem splnili smělé perspektivy vytyčené XI. sjezdem KSČ.

Bylo by jistě správné a nanejvýš potřebné, aby aktivizací členů NV a odstraněním nedostatků v jejich práci se zabývala celá Národní fronta, a prostřednictvím jednotlivých složek, jejimiž jsou členové národních výborů příslušníky, byla zlepšena celková jejich práce. Je třeba si naprosto ujasnit nové zásady v práci NV, které představují další významné rozšíření socialistické demokracie, znamenají další posílení dělnické moci a upevnění našeho společenského a státního zřízení.

Národní výbory mají v současné době možnost rozhodujícím způsobem ovlivnit základní proporce státního plánu rozvoje celého našeho národního hospodářství. Zvlášť důležitým nástrojem a ekonomickou pákou při zvyšování účinnosti řízení jsou finanční prostředky, které jsou svěřovány národním výborům. Ovšem tato obrovská vymoženost nese také na druhé straně vysokou odpovědnost, aby se svěřenými finančními prostředky bylo správně hospodařeno. Pohlédneme-li na výsledek hospodaření národních výborů v roce 1957, můžeme směle a odpovědně říci, že dobře hospodařily. O tom svědčí splnění jejich příjmů na 110 % a výdajů na 109 %. Vysoce kladně lze za uplynulý rok 1957 hodnotit splnění vlastních příjmů národních výborů, kde bylo dosaženo 113 %, při čemž v tomto roce všechny kraje vysoce překročily plán.

Jde nám však v prvé řadě stále o to, aby byly vytvářeny také správné způsoby získávání prostředků podporou zájmů podniků, rozpočtových a jiných organizací, všech jejich pracovníků a konečně všeho obyvatelstva, neboť jde o zabezpečení trvalého rozvoje našeho národního hospodářství a ochranu národního majetku.

Stále vyšší pozornost je nutno věnovat činnosti podniků místního hospodářství, neboť odtud přechází do rozpočtů národních výborů pro jejich vlastní hospodaření rok od roku více finančních prostředků, a to z těch důvodů, že hospodaření těchto podniků se stále zlepšuje.

Je třeba v prvé řadě kvitovat správné provedení reorganizace podniků, které bylo provedeno v roce 1957, kdy byla oddělena výroba od údržby, při uplatňování zásady - výrobu centralizovat a služby decentralizovat. Tak např. v našem Olomouckém kraji byla výroba přenesena z 12 okresních průmyslových podniků do desíti centralizovaných krajských podniků a údržba do podniků komunálních služeb. Přitom byla z podniků komunálních služeb vyčleněna činnost nepatrného rozsahu, která řízena podnikovou formou byla ztrátová, a tato činnost byla začleněna jako plánovaná zařízení místních národních výborů nebo jako drobné provozovny MNV.

Centralizací výroby klesl v našem kraji objem výkonně průmyslových podniků oproti roku 1956. Skutečně dosažený zisk v roce 1956, který byl 17 miliónů 301 tisíc, se však zvýšil v roce 1957 už na 20 mil. 863 tisíc Kčs a rentabilita podniků stoupla z dosahovaných 9,24 % v roce 1956 na 11,9 % dosažených v roce 1957. Plán zisku v roce 1958 je však dokonce plněn již na 118 %.

Rovněž u podniků komunálních služeb je po této reorganizaci dosahováno podstatně lepších výsledků, což je možno doložit tím, že v roce 1956 byl obrat 76 miliónů 485 tisíc Kčs, v roce 1957 však již 107 miliónů 545 tisíc, a pokud jde o zisk, který činil částku 2 milióny 850 tisíc Kčs, byl zvýšen v roce 1957 na 6 miliónů 565 tisíc Kčs. Rentabilita těchto podniků, dosažená v roce 1956 v průměru 3,9 %, stoupla v roce 1957 v našem Olomouckém kraji na 6,7 %.

Přesto, že podniky místního hospodářství vesměs již dosahují příznivých finančních výsledků a plnění finančních plánů stále stoupá, je nutno podotknout, že se nedosahuje překračování finančních plánů jen zvyšováním výkonů, racionalizací výroby nebo prověrkami efektivnosti, ale také v letošním roce, mimo vlivu úpravy státních velkoobchodních cen, pak dále používáním dosud platných ceníků, které již neodpovídají dnešním nákladům podniků, a také důsledkem krajské tvorby cen, při níž je počítáno s limitní režijní přirážkou, zatím co skutečná režijní přirážka je v mnohých případech daleko nižší. Dosavadní cenovou politikou v podnicích místního hospodářství jsou práce a služby prováděné podniky stále příliš drahé.

Chtěl bych v této souvislosti uvést jeden příklad z vlastní zkušenosti. V minulém měsíci jsem potřeboval utěsnit spojovací matice u 4 těles ústředního topení, dále vyměnit manometr a pojistný ventil u kotle. Tuto práci jsem zadal okresnímu stavebnímu podniku v Prostějově, se kterým jsem měl do této doby celkem dobré zkušenosti. Jaké však bylo překvapení, když jsem obdržel fakturu za shora uvedené práce ve výši 667,07 Kčs. Překvapen jsem byl proto, že materiál včetně manometru a pojistného ventilu byl účtován částkou 122,20 Kčs, mzda za 6 hod. odpracovaných dělníkem a 2 hodiny odpracované učněm byla účtována částkou 185,26 Kčs včetně všech přirážek podle různých sazebníků. Tato částka by se zdála být, i když je celkem velmi vysoká, jakžtakž logicky odůvodněná a přijatelná, neboť dosáhla 307,46 Kčs.

Ovšem nemůže nikdo a ničím odůvodnit další účtovanou částku, zhruba 350 Kčs, která byla vypočítána navíc, prý podle státního ceníku C 5. Ředitel podniku mi při urgenci předložil státní ceník a spolu s vedoucím instalatérské skupiny mi prokázali, že faktura, vystavená na částku 667,07 Kčs, je správná a odpovídá skutečnosti. Ovšem já sám přesvědčen nejsem a tento způsob účtování nedovedu pochopit. Nedivme se proto tomu, když naši občané mají někdy nedůvěru k podnikům místního hospodářství, přistupuje-li mnohdy k těmto skutečnostem ještě nedostatečný rozvoj služeb, práce opožděná a nekvalitní.

Já se domnívám, že tímto stavem naháníme naše občany do náruče fušerů a sami této činnosti fušerů shora uvedenými nedostatky napomáháme. Při jednání v okresním stavebním podniku jsem se zajímal o další nesrovnalosti v cenících min. místního hospodářství, kdy např. v ceníku C 4 je účtovací částka za plynový automat Mora 648,30 Kčs, ovšem maloobchodní cena tohoto plynového automatu, podle ceníku stavebního podniku, je 1088 Kčs, takže stavební podnik prodělává vědomě zhruba 440 Kčs. Další takový názorný příklad je cena stanovená ceníkem C 4 za plynový sporák se 4 hořáky a troubou, který má být dodáván podle státního ceníku za 519,60 Kčs, ovsem ve skutečnosti stojí 1120,81 Kčs. Tento stav je naprosto neúnosný a je třeba, aby byly dosud platné ceníky přezkoumány, neboť jsou přinejmenším nezodpovědně zpracovány a dnešní praxi naprosto neodpovídají.

Dopis ÚV KSČ, který je v současné době projednáván, hovoří o rozšiřování služeb obyvatelstvu. Dobrým příkladem, jak podniky komunálních služeb správně pochopily uspokojování rostoucích nároků pracujících na služby, je Bratislava, jejíž komunální podniky vyhlásily soutěž: "Za zkvalitnění a rozšíření služeb obyvatelstvu", ke které se již připojily desítky podniků místního hospodářství. Bratislavský příklad názorně potvrzuje, že každý trvalý úspěch musí být podložen systematickou, trvalou a cílevědomou prací, nikoliv náhodnými kampaněmi. Proto mohou bratislavské komunální služby již dnes poskytovat více než 50 druhů služeb, mezi nimi na příklad: půjčuje a pere plenky, ložní prádlo a košile, prádelny a čistírny zavedly expresní službu s donáškou do domu, podnik impregnuje balonové pláště, dělá kosmetiku, pedikúru a manikúru, půjčuje nejrůznější spotřební zboží jako vysavače, leštiče, šicí a psací stroje, fotopřístroje, hudební nástroje, večerní úbory, masky, svatební oděvy, hlídá děti, objednává vstupenky na kulturní představení atd. Tomu se řekne již služba občanům.

Radostné také je, že pracovníci bratislavských komunálních služeb znají své nedostatky v práci a chtějí se s nimi do důsledků vypořádat.

Navzdory všem pochybovačům a škarohlídům pracovníci bratislavského komunálního podniku dokázali, že se rozvíjení služeb pro obyvatelstvo vyplácí. I když v počátcích měli své potíže, dnes jsou cílevědomým úsilím dosahovány dobré i hospodářské výsledky.

Nová opatření v poskytování a rozšiřování služeb obyvatelstvu nám ukazují, že dobrých výsledků je dosahováno také u neplánovaných provozoven MNV, které dosahují dobrého výtěžku, sloužícího pak jako zdroje pro doplňkový dílčí rozpočet. Provozováním a rozvojem této činnosti je dále prohlubována snaha kvalitního zajišťování služeb obyvatelstvu, kde mimo to, že MNV získávají finanční prostředky mimo rozpočet, je tím také omezována i činnost fušerů.

Zřizování drobných provozoven MNV byl namnoze problém a národní výbory se někde s tímto úkolem těžko vypořádávaly. Tak např. v Určicích na Prostějovsku nebylo ze strany samotného MNV dosti pochopení, a to i z toho důvodu, že zřízení těchto provozoven si vyžadovalo více práce i času a tím i dalšího pracovního zatížení některých funkcionářů MNV.

Po několikerém jednání jak v radě, tak i na zasedání MNV byla konečně svolána veřejná schůze, kde byla projednána za účasti 120 občanů otázka zřízení drobných provozoven MNV. A zde se zase prokázalo, že jestli se orgány státní moci opřou o širokou účast lidí, pak není žádný problém neřešitelný.

Tak už v květnu t. r. bylo zapojeno v drobných provozovnách 45 pracovníků a dnes je jich zapojeno již 70.

Celý způsob v obci se zcela vžil a jak pracovníci provozoven, tak i občané pokládají tento systém celkem za samozřejmý. Tímto opatřením se splnily dva politické úkoly. Zamezilo se fušerství a NV zajistil služby obyvatelstvu a přitom získal slušnou částku pro svůj doplňkový rozpočet.

Zájem každé obce, každého NV musí být, aby zajistil nejvyšší služby občanstvu a přitom i vlastní příjmy ke splnění úkolů na širokém poli své hospodářské a kulturní činnosti.

K tomu je nevyhnutelně potřeba se postarat o plynulý příliv všech vlastních i státních příjmů, nedopustit hromadění nedoplatků a jakýchkoliv závazků dlužníků.

Aby vytvořené hodnoty byly co největší, toho lze dosáhnout v prvé řadě úzkou spoluprací NV s občany. K tomu účelu jsou zřízeny stálé finančně rozpočtové komise NV, které mají dnes namnoze velkou iniciativu.

Za takový příklad, kde je nutno vysoce kladně hodnotit práci finanční komise, je možno uvést MNV v Určicích, jehož finanční komise již po druhý rok je hodnocena ONV jako nejlepší v okrese. Tato komise má 19 členů včetně aktivistů.

Pravidelně jedenkrát měsíčně se schází, aby řešila finanční problémy obce. V systému práce komise je ta zvláštnost, že svoji práci má rozdělenu do 6 účelových skupin, jako zemědělství, místní hospodářství, školství, správa kina, místní správa, a dále skupinu, která pečuje o příjmovou část.

Díky vzorné práci této komise, která pečlivě zpracovává i doplňkový rozpočet, mohlo být za poslední dva roky vybudováno v obci nové kino nákladem 120 000 Kčs, zrestaurována budova pro kulturní dům částkou zhruba 80 000 Kčs. To je přesvědčivý úkaz dobré práce členů NV se širokým aktivem občanstva. Čím více občanů se bude zajímat o hospodaření obce a její rozkvět, tím více se zakotví důvěra v NV jako dobré hospodáře.