Platené služby pre obyvateľstvo podniky miestneho
hospodárstva splnili len na 95 %. Stavebné opravy
a údržba pre obyvateľstvo boli splnené
len na 79 %.
Príkladom toho, aké veľké výsledky
možno dosiahnuť pri tvorivom využití miestnych
rezerv a zdrojov za aktívnej pomoci všetkých
občanov, je hnutie národných výborov
za rozširovanie výroby a platených služieb
z miestnych zdrojov podľa vzoru okresov Tábor - Třebíč
- Liptovský Mikuláš. Počet miestnych
prevádzkární dosiahol už 18 480 a prevádzkárne
boli zriadené už v 33 % všetkých obcí.
Celkové tržby v prevádzkárňach
dosiahli v roku 1958 už 187 mil. Kčs, čo je
dvojnásobok tržby za rok 1957. Pritom sa neustále
zvyšuje podiel tržieb od obyvateľstva. Treba však
dbať, aby činnosť prevádzkární
nebola zneužívaná na obohatenie špekulačných
živlov.
Výsledky súťaže Prahy-Brna-Bratislavy
za rozšírenie a skvalitnenie služieb pre obyvateľstvo
ukazujú napríklad v Bratislave, že za aktívnej
účasti občanov a národných
výborov možno aj v komunálnych podnikoch vyporiadať
s dlhotrvajúcimi nedostatkami.
Prostredníctvom rozpočtov národných
výborov sa vynaložilo v roku 1957 na neplatené
alebo veľmi zľavnené služby v školstve
a kultúre 77 % z celoštátnych výdavkov
a v zdravotníctve 89 %.
K ďalšiemu rozvoju tvorivej iniciatívy národných
výborov, ich organov a všetkých občanov
pri plnení úloh hospodárskej a kultúrnej
výstavby významne prispieva aj nový rozpočtový
poriadok národných výborov. Rozpočtový
poriadok pevne spojuje rozvoj národných výborov
a rozmnožovanie ich finančných zdrojov s rozvíjaním
výroby a hospodárnosti.
Stále vo väčšej miere využívajú
národné výbory pre zabezpečenie hospodárskeho
a kultúrneho rozvoja v obvode svojej činnosti aj
doplnkové rozpočty.
V roku 1957 zostavili národné výbory 11 761
doplnkových rozpočtov vo výške 605 mil.
Kčs.
Prostriedky doplnkového rozpočtu majú byť
použité najmä na zlepšenie a ďalšie
rozšírenie výroby a na rozšírenie
platených služieb pre obyvateľstvo. Nový
rozpočtový poriadok umožňuje použiť
prostriedky doplnkových rozpočtov aj na decentralizovanú
investičnú výstavbu, ak bude zabezpečené
materiálové krytie a potrebné pracovné
sily z miestnych zdrojov.
Národné výbory, ktoré zabezpečujú
celú bytovú výstavbu, majú aj tieto
zdroje využiť pre zabezpečenie veľkej úlohy
vo výstavbe bytov, najmä pre rýchly rozvoj
výroby stavebného materiálu z miestnych zdrojov.
Doposiaľ však národné výbory z
doplnkových rozpočtov venovali len veľmi málo
na ďalšie rozšírenie výroby a služieb.
V roku 1957 to bolo len 11,3 % prostriedkov doplnkových
rozpočtov. Väčšiu časť prostriedkov
použili na ďalšie rozšírenie spoločenskej
spotreby.
Na zabezpečovaní a úspešnom plnení
zvýšených úloh národných
výborov sa majú aktívne a ešte lepšie
účastniť aj finančné orgány
v krajoch a okresoch, ktoré nesú svoj podiel zodpovednosti
za hospodársky rozvoj celého okresu a kraja, za
maximálnu mobilizáciu všetkých zdrojov
a za ich účelné a hospodárne použitie.
Súdružky a súdruhovia!
Dosiahnuté výsledky vo výstavbe socializmu
umožňujú ďalší rýchly
rozvoj národného hospodárstva a neustále
zvyšovanie životnej úrovne. Tieto výsledky
sú súčasne významným prínosom
pre ďalšie posilnenie celého socialistického
tábora.
Tézy prejavu súdruha Chrušcova na XXI. sjazd
Komunistickej strany Sovietskeho sväzu o rozvoji národného
hospodárstva SSSR na roky 1959-1965 presvedčivo
ukazujú, ako až za socializmu začína
usilovný skutočne masový postup vpred vo
všetkých oblastiach spoločenského a
osobného života, búrlivý rast materiálnej
výroby, vzostup blahobytu pracujúcich a nevídaný
rozkvet vedy a kultúry.
Aj naši pracujúci splnením úloh vytýčených
na XI. sjazde Komunistickej strany Československa a vo
vernom a nerozlučnom spojenectve so Sovietskym sväzom
prispejú k tomu, že v roku 1965 svetový socialistický
tábor bude vyrábať viac než polovicu svetovej
produkcie.
Všenárodná diskusia k listu ÚV KSČ
povedie k ďalšiemu rýchlemu rozvoju národného
hospodárstva, k ďalšiemu zvýšeniu
hmotnej a kultúrnej životnej úrovne nášho
ľudu.
Výsledky nášho hospodárenia v roku 1957,
úspešný rozvoj národného hospodárstva
v roku 1958 i príprava plánu a rozpočtu na
rok 1959 dokazujú, že pod vedením Komunistickej
strany Československa ďalej zrýchlime tempo
výstavby socializmu.
V mene vlády navrhujem, aby Národné zhromaždenie
schválilo štátny záverečný
účet Republiky československej za rok 1957.
(Potlesk.)
Předseda: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho
projev. Do rozpravy se přihlásili poslanci Růzha
a Josef Zedník.
Dávám slovo poslanci Růzhovi.
Poslanec Růzha: Vážené Národní
shromáždění, soudruzi a soudružky,
bratři a sestry!
Závěrečný účet za rok
1957 projednáváme právě tak jako závěrku
za rok 1956 hned v následujícím roce.
Z přebytku, který vyplynul koncem loňského
roku, měli bychom větší radost, kdyby
mohlo být konstatováno, že jsme splnili v loňském
roce všechny investice, které jsme si plánem
rozvoje i rozpočtem na rok 1957 uložili. To bohužel
nemůžeme a část přebytků
vzniká z toho, ze jsou v něm zahrnuty částky
za nesplněné investice.
Můžeme se s hrdostí pochlubit před celým
kapitalistickým světem přebytkem na našem
závěrečném účtě
za loňský rok a jistě nám to kapitalistické
státy závidí, protože se nejenom marně
pokoušejí o vyrovnané státní
rozpočty, ale je u nich pravidlem, že závěrečné
jejich účty vykazují vždy veliké
schodky. Toho důkazem jsou jejich státní
dluhy, které rok od roku vzrůstají.
V roce 1958 máme naději, ze investice splníme.
Závěrečný účet za tento
rok, který budeme příští rok
projednávat, bude jistě přebytkový,
jak už se stalo pravidlem u nás v Československu,
a lze také doufat, že bude bez částky,
která připadá na nesplněné
investice. Zamysleme se, jaký obrovský význam
má plnění investic a kolik hodnot našemu
národnímu hospodářství přináší
jejich vzorné plnění. Naopak, kolik ztrát
našemu národnímu hospodářství
vzniká, není-li investiční plán
plněn. Mnoho příkladů uvedl soudruh
min. Ďuriš.
Máme významné položení v Evropě
a dalo nám velikost. Chceme být bez nedostatků
a musíme být nejlepší, chceme-li nejenom
obstát, ale také vést. Taková je naše
situace v současnosti a my ji nesmíme promrhat.
Stáváme se a my se jistě vbrzku staneme druhým
socialistickým státem na světě. Dovršení
socialistické výstavby máme na dosah ruky.
S nebývalou houževnatostí jsme se pustili do
tohoto úkolu. Nezměrná píle rukou
i mozků našeho pracujícího lidu nám
dává jistotu v úspěch. Můžeme
se s optimismem dívat do budoucnosti.
Zdravý optimismus a víra v mírovou, socialistickou
budoucnost, morální a politická jednota,
píle a odpovědnost v úkolech a přátelství
a pomoc Sovětského svazu, to jsou naše nejcennější
zbraně, s nimiž zvítězíme a socialismus
v naší vlasti uskutečníme.
Důvodová zpráva říká,
že plán investiční výstavby byl
v roce 1957 splněn na 97,4 %. Je to sice nejlepší
plnění za poslední roky, ale přece
jenom 2,6 % nesplněných investic je mnoho, zvláště
když v nejdůležitějších krajích
se soustředěnou výstavbou zůstalo
plnění za celostátním průměrem.
V Ústí nad Labem byly investice splněny na
93,7 %, v Ostravě na 93,5 0 a v Karlových Varech
dokonce jenom na 83 %.
Je nutno mít na zřeteli, že v investiční
výstavbě se uskutečňuje podstatná
část rozvoje celého našeho národního
hospodářství, jakož i rozvoje životní
úrovně obyvatelstva. Investiční výstavba
má také základní význam při
budování socialismu. Právě proto také
naše komunistická strana a vláda věnují
investiční výstavbě plnou pozornost
a jejímu rozvoji všestrannou podporu. V posledních
10 letech bylo do národního hospodářství
investováno 214 miliard korun. Tento rozmach investiční
výstavby se blahodárně projevil ve všestranném
rozvoji výrobních sil a ve zvýšení
hospodářské síly naší
republiky. Dosavadní částka na investice
v naší zemi za posledních 10 let je obrovská,
ale podle posledních dokumentů v příštích
sedmi letech, tj. do roku 1965, budeme mít k dispozici
na investice 300 miliard korun. Dovedeme si jistě představit,
jak a co zkrásní a zmohutní naše vlast.
Musíme se také ovšem zamyslet nad tím,
s jakou odpovědností musíme vážit,
rozpočtovat, hospodařit a kontrolovat příští
úkoly v investicích.
S hrdostí můžeme prohlásit, že
naše republika se podílí 2,1 % na celkové
průmyslové výrobě světa. I
když při prvním pohledu by se mohlo zdát,
že je to málo, nesmíme zapomenout, že
naše republika co do počtu obyvatel i co do rozlohy
je jedním z malých států. Nezapomeňme
také, že států je na světě
asi sto a přepočteme-li ony 2,1 % z celosvětové
výroby průmyslové na počet obyvatel,
odpovídalo by to státu nikoliv s 13,5 mil. obyvatel,
ale s 50-60 milióny obyvatel.
Dali jsme si za úkol dostihnout a předstihnout nejvyspělejší
kapitalistické země. V tomto úkolu jsme hodně
daleko, a když se zamyslíme nad tím, že
v roce 1960 například předstihneme Anglii
a Německou spolkovou republiku ve výrobě
oceli na hlavu, naplňuje nás tato skutečnost
jistě upřímnou radostí a hrdostí.
Přes dosažené dobré výsledky
má naše výstavba mnoho nedostatků, s
nimiž je nutno se vypořádat. Celostátní
konference o investiční výstavbě to
nejlépe dokumentovala. Letošní všestranná
prověrka hospodárnosti investic dokázala,
jaké máme možnosti úspor. Bylo prověřeno
přes 17 000 staveb, z toho přes 5000 na Slovensku.
Podařilo se dosáhnout úspor 12 miliard 926
miliónů korun. Za tyto úspory by mohlo být
postaveno 176 000 bytových jednotek a to je město
se 700 000 obyvateli.
Nelze podceňovat dosažené úspěchy
prověrky, zejména nutno mít na zřeteli
oněch 13 miliard korun; přesto však je jisto,
že prověrka řešila jen malou část
z celé, tak mnohostranné problematiky hospodárnosti
investic, a také je jisto, že někde mělo
samo provedení prověrky nedostatky, bylo formální
a podobně.
Jednání o investiční výstavbě,
které vyvrcholilo nedávnou celostátní
poradou, mělo velký význam v tom, že
dalo předpoklady k trvalému zhospodárnění
investiční výstavby a stalo se věcí
širokých mas pracovníků na tomto úseku.
Mám dojem, že se také změnil postoj
převážné většiny investorů,
projektantů a dalších odpovědných
pracovníků na tomto úseku. Současně
s kritikou dokumentace nehospodárných návrhů
procházela a dosud doznívá kritika a sebekritika
překonaných názorů, které vedly
k nezdravému zvyšování nákladů
na výstavbu. Byla to velkorysost a byl to i patriotismus,
který jsme loni například při závěrečném
účtu za rok 1956 kritizovali.
Přesvědčivě bylo ukázáno,
že hospodárným územním řízením,
plným využitím navržených ploch
a prostorů, užitím vhodnějších
stavebních konstrukcí, pokrokových technologických
zařízení, zjednodušením staveb,
použitím výkonnějších strojů,
zařízením lepší výrobní
organizace a celou řadou dalších činitelů
lze dojít k velkým ekonomickým výsledkům
v investiční výstavbě.
A nyní mi dovolte několik kritických připomínek
na tomto úseku, který širokou veřejnost
nejvíce zajímá, zvláště
po XI. sjezdu naší komunistické strany a nyní
při projednávání dopisu ústředního
výboru. Je to výstavba bytová. Domnívám
se, že výstavba bytů je mimo důvod potřeby
velmi účinným nástrojem politické
práce a propagace. Bytovou výstavbu chceme splnit
do roku 1970.
Znamená to více než zdvojnásobení
tempa této výstavby oproti současnému
stavu. Pro stavební organizace v krajích to znamená
připravit se na velký úkol. Bude se jednat
o zásadní změny v technologii, směřující
k zavedení pořádku do výstavby, bude
to znamenat pořádek v materiálně technickém
zásobování a bude to znamenat i stálou
a všestrannou prověrku v hospodárnosti i účinnou
kontrolu. Hned od prvního počátku je nutno
vycházet z reálné skutečnosti, z toho
co je. V rozporu s tím uvedu malý příklad.
Bytová výstavba v Libereckém kraji bude prováděna
na velmi rozptýlených staveništích.
Pro výstavbu v příštím roce je
určeno stavět bytové jednotky nových
typů. Jejich stavba má přísně
vymezenou technologii, to znamená například
cihly malého formátu, tzv. zblokované, prefabrikované
bytové jádro, to znamená koupelna, kuchyň
a kloset, dále panelové stropy a betonové
krovy. Ale již nyní se ví, že pro nedostatek
prefabrikovaného jádra a betonových krovů
se bude používat v příštím
roce dosavadních sestav kuchyňského a hygienického
zařízení bytů, dřevěných
krovů a cihel, sice malého formátu, ale nezblokovaných.
Při rychlé výstavbě bude nutno stavět
blokovou metodou s největším použitím
prefabrikátů.
Dosavadní jeřáby, které mají
závody v Libereckém kraji k dispozici, nelze pro
přílišnou váhu prefabrikátů
a prefabrikovaných dílců použít.
Technologie výstavby nových bytů si vyžádá
jeřáby větší. Protože stavenišť
v našem kraji bude nejméně 22, bude velká
potřeba těchto jeřábů, aby
bylo možno splnit harmonogram výstavby. V krajském
městě se počítá se soustředěnou
bytovou výstavbou, ale většina stavenišť
je mimo krajské město. Jistě, že není
možné počítat s přesunem těžkých
jeřábů ani ze sousedních krajů
ani odjinud vzhledem k velkým úkolům v kraji
Ústí a Karlových Varech.
Zdůraznil jsem, že je nutno si velmi bedlivě
všímat úspornosti. Mnohde odpovědné
orgány nepostupují správně. Uvedu
příklad také z Liberce. Je zde schválena
výstavba velkého sídliště, a
to se všemi vyvolanými investicemi, to znamená
s komunikacemi, kanalizací, vodovodem, plynovodem a parovodem.
Tento parovod má být připojen na kotelnu
v Textilaně, největším libereckém
závodě. Tato kotelna by měla být rozšířena.
Na druhé straně však tytéž orgány
přehlížejí, že v současné
době se staví či budou stavět v jednom
centru města a velmi blízko tohoto budoucího
sídliště mnohé jiné kotelny.
Není jich málo. Vysoká škola strojní,
jedenáctiletá škola v Husově třídě,
kotelna v nemocnici, v lázních a na Libereckých
výstavních trzích. Mohla se postavit už
dávno, resp. rozšířit jedna velká
kotelna v Textilaně, čímž by se ušetřilo
velké množství finančních i materiálových
prostředků, nehledě k tomu, že toto
řešení je pokrokové a zřízením
jedné velké teplárny, kterou mají
již mnohem menší města v ČSR než
je Liberec, by bylo možno parou zásobit nejen nové
sídliště a jmenované objekty, které
již kotelny postavily nebo budou stavět, ale ještě
celou řadu stávajících či současně
budovaných bytových jednotek.
Uvedu další příklady nehospodárnosti.
Ke zjištění správné odbytové
ceny stavby je nutná široká projektová
dokumentace. Současná normálová kalkulace
je nenormální. Byl jsem přítomen tohoto
stesku jednoho z projektantů, který říkal:
"Pracuji na projektu sídliště. Bytové
jednotky jsou prováděny panelovou výstavbou
a zdivo suterénu je betonováno. Abych docílil
předepsaného limitu ceny, navrhl jsem sílu
betonových zdí 32 cm, ačkoliv by stačilo
30 cm. Je to jen proto, že cena betonového zdiva o
síle více jak 30 cm je lacinější,
zatím co síla 30 cm je dražší.
Investorem je stát. Provádějícím
závodem je stát. Cena a peníze zde hrají
vedlejší úlohu. Ale materiál, ten se
ztrácí tím, že ho zbytečně
zabudováváme. Změnou na 30 cm, což by
stačilo, ušetřil bych na jednom domě
15 krychl. metrů betonu a jen u prvé etapy tohoto
sídliště to dělá čtyři
a půl vagónu cementu. Nemohu si toto ušetření
materiálu dovolit," říká dále,
protože bych překročil limit. a generální
investor by cenu a projekt neschválil."
Při realizování nové organizace naší
průmyslové výroby, jejíž dobré
plody jsou už dnes patrny, bylo velmi nepříjemné,
že jsou některé závody velmi vzdálené
od sídla podniku anebo podniky od sídla sdružení.
V tom ovšem se nedá nic dělat. Závody
jsou zde a nelze se zbytečně pozastavovat anebo
rozčilovat nad tím, ze závodu je do podniku
daleko.
Ovšem tyto skutečnosti by neměly platit pro
budoucí výstavbu průmyslových podniků.
Nové závody by neměly být příliš
daleko od podniků a výstavba by se tím měla
řídit. Uvedu příklad. V oblasti potravinářského
průmyslu je velmi důležitý závod
na okrese Jablonec nad Nisou. Jde o národní podnik
Cutisin. Výrobky jdou do celého světa. Uvažuje
se o rozšíření a bude se stavět
nový závod. Podle zpráv je uvažováno
o tom, že se bude tento nový závod stavět
30 km od podniku, ale uvažuje se také prý o
tom, ze by měl být vybudován několik
set km od podniku. Rozšíří-li se dosavadní
podnik o další závod, bude kapacita stačit
na dlouhá léta a budou v celé naší
republice pouze 2 závody. Ovšem proč by měly
tyto závody být tak daleko od sebe, je otázka,
kterou nutno položit tomu, kdo uvažuje o tom, závod
stavět stovky kilometrů od dosavadního podniku.
Uvádím tyto příklady proto, aby kritikou
bylo pomoženo, a také proto, že se nebojíme
před celým světem ukázat na nedostatky,
protože je úspěchy daleko převyšují.