Komise sociálního zabezpečení budou zejména rozhodovat o úpravě důchodů některých odsouzených osob, význačných představitelů dřívějšího politického a hospodářského zřízení a starobních důchodů bývalých podnikatelů, o sociálním důchodu, o výchovném k sociálnímu důchodu a o zvýšení sociálního důchodu nebo výchovném pro bezmocnost. Kromě toho komise sociálního zabezpečení budou podávat předsedovi Státního úřadu sociálního zabezpečení návrhy na odstranění tvrdostí v jednotlivých případech, které by se vyskytly při provádění zákona o sociálním zabezpečení, a ve věcech, o nichž to bude stanoveno zvláštními předpisy. Předkládaný návrh je dalším krokem na cestě, nastoupené zákonem o sociálním zabezpečení, neboť se jím dále posiluje pravomoc národních výborů a přibližuje vlastní provádění sociálního zabezpečení pracujícím. Rozhodovat o některých závažných otázkách sociálního zabezpečení tedy napříště nebude již jen vedoucí pracovník úřadu OSZ, nýbrž jsou to sami pracující, kteří budou míti v komisi rozhodující vliv na řešení těchto otázek.

Nově se stanoví maximální výše úhrnu zákonných důchodů a důchodů z pensijního nadlepšení. Podle dosavadního stavu zákonný důchod směl činit u zaměstnanců II. a III. pracovní kategorie nejvýše 85 % průměrného ročního výdělku; spolu s důchodem z pensijního nadlepšení však mohl tuto hranici převýšit o jakoukoliv částku. Podle nové úpravy smí činit úhrn zákonného důchodu a důchodu z pensijního nadlepšení zaměstnanců II. a III. pracovní kategorie nejvýše 85 % průměrného ročního výdělku.

Toto omezení bude platit též pro důchody pozůstalých a bude se vztahovat nejen na důchody, na něž vznikne nárok za účinnosti navrhovaného zákona, nýbrž i na všechny důchody, které byly přiznány před počátkem jeho účinnosti.

Finanční náklad. Z opatření navrhovaných podle předloženého vládního návrhu zákona vzniknou na jedné straně nové výdaje, na druhé straně úspory na výdajích důchodového zabezpečení. Vyšší náklad vznikne jednak zvýšením dávek příslušníkům ozbrojených sil, kteří nejsou účastni důchodového zaopatření příslušníků ozbrojených sil, jednak zřízením a činností komisí sociálního zabezpečení. Vcelku pro státní rozpočet nevznikne z provádění navrhovaného zákona nové zatížení.

Výbor zdravotní a výbor ústavně-právní projednal uvedený návrh zákona a doporučuje jej Národnímu shromáždění ve smyslu výborové zprávy ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Do spoločnej rozpravy sa prihlásil poslanec Vodička, dávam mu slovo.

Posl. Vodička: Vážené Národní shromáždění!

Vláda naší lidově demokratické republiky předložila našemu Národnímu shromáždění k projednání a schválení návrh zákona o některých změnách v sociálním zabezpečení.

Zkušenosti s prováděním zákona čís. 55 z roku 1956 o sociálním zabezpečení nám ukazují, že nový zákon stanoví jasně perspektivu zlepšování životní úrovně pracujících. V tomto našem novém zákoně jsou sociální nároky pracujících stavěny velmi zřetelně podle socialistických principů. Zákon posuzuje význam a délku práce vykonané pro socialistickou přestavbu naší společnosti. Proto pracovníky rozděluje do tří pracovních kategorií a tím zvýhodňuje v sociálních nárocích pracovníky nejdůležitějších odvětví našeho národního hospodářství. Proto například horníkům pracujícím při těžbě uhlí v dolech přiznává výhody jako zaměstnancům I. pracovní kategorie, zatím co ostatní zaměstnanci jsou zařazeni do dalších dvou pracovních kategorií.

Výše důchodu je podmíněna délkou zaměstnání a výší průměrného výdělku dosaženého za posledních 5-10 roků před nárokem na starobní důchod.

Tyto principy zajišťují v oboru naší sociální politiky socialistickou zásadu k určení nároků občana podle zásluhy, kterou prokázal celoživotní prací ve prospěch celé společnosti.

Důchody přiznané podle nového zákona se vyznačují především tím, že jsou podstatně vyšší, než důchody podle zákona o národním pojištění. Průměrné plné invalidní důchody činily v roce 1957 636 Kčs oproti 520 Kčs v roce 1956, částečné invalidní důchody činily v průměru 345 Kčs, plné starobní důchody 699 Kčs oproti 660 Kčs v roce 1956 a třetinové starobní důchody dosáhly v průměru částky 245 Kčs. Převážná většina plných důchodů se nyní přiznává v rozpětí od 400 Kčs do 1000 Kčs. 13-15 % starobních a invalidních důchodů stále ještě nedosahuje výše 400 Kčs a to u těch zaměstnanců, kteří mají méně než 20 let zaměstnání. Asi 13 % důchodů je vyšší než 1000 Kčs. Dosah změn v našem sociálním zákonodárství plně vynikne, když provedeme některá srovnání o tom, jak je postaráno o sociální zabezpečení pracujících v kapitalistických zemích.

U nás na příklad činí základní výměr starobního důchodu po 20 letech práce 50 % průměrného výdělku. V Rakousku však jen 39 %, ve Švýcarsku 20-32 %, ve Švédsku 28 %, v Anglii 23 %, v USA 30 % průměrné mzdy. Při tom v USA mají nárok na invalidní důchod jen někteří zaměstnanci. Na nemocenské dávky mají nárok zaměstnanci průmyslu a obchodu jen ve čtyřech ze 48 federálních států USA. Ve Francii na příklad požádal ministr bývalých bojovníků francouzské Národní shromáždění o zrušení návrhu zákona, který měl zajistit bývalým účastníkům odboje a politickým vězňům některé výhody, jako zápočet 5 let do nároku na dů- chod apod. Ačkoliv tyto návrhy byly předloženy již před 2 roky, prohlásil ministr bývalých bojovníků, že návrhy musí studovat ještě zvláštní komise. Šetřit se musí na válečných důchodcích, aby bylo více na válku v Alžírsku.

V západním Německu v procesu fašisace Spolkové republiky jsou udělovány vysoké penze bývalým vedoucím nacistické strany, hitlerovským generálům a válečným zločincům všech kategorií, naproti tomu obětem války a fašistického teroru je dáván žebrácký groš a jsou případy, kdy i tento žebrácký groš je bojovníkům dělnické třídy odpírán pro jejich neohrožený postoj v protifašistickém boji.

Dne 7. dubna 1946 na projevu v Bonnu řekl Adenauer:

"Aktivní národní socialisté a aktivní militaristé, všichni ti, kteří jsou odpovědni za válku, musí být odstraněni ze svých míst. Bída, kterou způsobili Německu a celému světu, volá do nebes. Je na německých soudech, aby nad nimi vyřkly svůj rozsudek."

Podívejme se, jak vypadá v západním Německu situace dnes.

V klíčových posicích státního aparátu a hospodářství sedí hitlerovští váleční zločinci z druhé světové války. Zákon č. 131 Spolkového sněmu z listopadu 1951 postavil hitlerovské válečné zločince do čela veřejného, politického a hospodářského života jako byli v době hitlerismu a stanovil jim vysoké penze.

V nacisty vedené zločinné válce zahynulo 3,25 mil. německých vojáků, z nichž podle odhadu statistického úřadu mělo 1,8 mil. své stálé bydliště na území nynější Spolkové republiky. K tomu přistupují dva miliony případů úmrtí za války, jako následek válečných zranění.

Vdovy po padlých vojácích, jejichž živitelé ztratili život v druhé světové válce, pobírají měsíčně penzi 55 marek. Oboustranný sirotek pobírá 25 marek měsíčně. Oběť zločinné války, válečný poškozenec po zvýšení důchodového nároku z roku 1956 pobírá 120 marek měsíčně. K úhradě nákladů nejnutnějších k obživě ve Spolkové republice je však třeba 300 marek měsíčně.

Podívejme se, jak naproti tomu jsou sociálně zabezpečeni nacističtí váleční zločinci:

Tak bývalý generál polní maršál Albert Kesselring, který byl v r. 1947 odsouzen britským vojenským soudem za zločiny spáchané v Itálii k smrti a později byl omilostněn, dostává měsíčně penzi ve výši 1100 marek.

Penzi ve stejné výši dostává bývalý generál polní maršál von Manstein, odsouzený taktéž britským vojenským soudem za válečné zločiny k 18 letům vězení.

Za válečné zločiny odsouzený admirál Raeder měl několik hodin po svém propuštění ze špandavského vězení pro válečné zločince v ruce dekret na penzi ve výši 2246 marek měsíčně.

Bývalý SS brigadeführer a velitel SS divize "Hitlerjugend" Panzer-Meyer byl v roce 1947 odsouzen za zavraždění kanadských válečných zajatců k smrti a později mu byl trest snížen na 20 let vězení. Byl předčasně z vězení propuštěn a dostal ihned jako "opozdilý navrátilec" odškodnění ve výši 4800 marek.

Bývalý SS gruppenführer u německé vojenské správy v Srbsku dr. Harald Turner nechal popravit v Jugoslávii 6000 židů a 2000 cikánů. Byl proto jako válečný zločinec v Jugoslávii odsouzen a popraven. Jeho ženě byl výrokem soudu přiřčen měsíční vdovský důchod ve výši 700 marek.

Vdově po katu československého lidu SS-obergruppenführerovi Heydrichovi byl přiznán vdovský a sirotčí důchod se zpětnou platností od 1. prosince 1950.

Martin Sommer, bývalý SS scharführer a správce věznice v koncentračním táboře Buchenwaldu, jedna z nejstrašnějších bestií hitlerovské éry, žije dobře zabezpečen v nemocnici v Bayreuthu. Mezi Sommerem zavražděnými oběťmi byl též evangelický farář Paul Schneider a bývalý poslanec Říšského sněmu za SPD Heilmann. Také tento vrah byl za své strašné zločiny odměněn doplatkem na důchod ve výši 10 000 marek.

Oběti hitlerovských generálů musí často celá léta bojovat a podrobit se četným lékařským prohlídkám, než obdrží nepatrnou penzi.

55 marek dostává vdova po padlém vojáku, téměř dvaceti-násobnou částku 1.070 marek bezdětná vdova po generálovi.

Tyto skutečnosti jasně ukazují, že iniciátoři války a ti, kteří z ní měli užitek, si žijí ve Spolkové republice zcela bez starostí, zatím co jejich oběti - mrzáci, vdovy a sirotci - trpí nejhorší nouzi.

A nyní dovolte mně, abych přešel k projednávání vládního návrhu zákona o některých změnách sociálního zabezpečení a o úpravě důchodů některých odsouzených osob.

Zkušenosti s prováděním zákona číslo 55 z roku 1956 nás upozorňují na některé jeho nedostatky. Uvedu několik příkladů, které výstižně ukazují, v jakém směru je třeba odstranit tyto nedostatky a jak na ně oprávněně poukazují naši pracující.

Článek třetí vládního návrhu zákona o některých změnách sociálního zabezpečení, jímž se upravují starobní důchody zaměstnanců, kteří byli podnikateli, stanoví, že komise sociálního zabezpečení rad ONV mohou v jednotlivých případech rozhodnout, že sníží starobní důchod osobám, které byly před vstupem do zaměstnaneckého pracovního poměru osobami samostatně výdělečně činnými, zaměstnávaly cizí pracovní síly a jimž byl přiznán starobní důchod před 1. lednem 1957 za dobu důchodového zabezpečení kratší než 20 let.

Tak na příklad bývalý továrník Brož v Sedlčanech dostal po 10 letech pojištění invalidní důchod 619,60 Kčs z průměrného ročního výdělku 17.680 Kčs, naproti tomu zemědělský lesní dělník Arnošt Horna dostal po 32 letech pojištění starobní důchod 400 Kčs měsíčně. Bývalý obchodník Fišer po 6 letech pojištění dostal 523 Kčs důchodu, kdežto dělník Josef Rehka, pojištěný nepřetržitě od roku 1926, dostává 406 Kčs na důchodu. Jan Bína, bývalý živnostník po 14 letech pojištění dostává 751 Kčs, Stanislav Bílek po 9 letech pojištění 704 Kčs, bývalý obchodník Šípek po 9letém pojištění 626 Kčs důchodu. Naproti tomu Štěpán Pecháč, 73letý dělník, pojištěný od r. 1926 až do letošního roku, dostává 400 Kčs měsíčně.

To je několik příkladů a jsou ještě horší. Dokazuje to, že projednávaná osnova tohoto zákona je spravedlivá.

Je přirozené, že naši pracující na tyto nedostatky právem poukazovali a tímto novým opatřením budou podobné nesrovnalosti odstraněny.

Komise sociálního zabezpečení rad ONV mohou snížit důchody osob, které byly významnými představiteli dřívějšího politického a hospodářského zřízení, a pozůstalým po těchto osobách. Toto opatření bude naší pracující veřejností s povděkem uvítáno. Toto opatření platí i pro uživatele důchodu ze sociálního zaopatření příslušníků ozbrojených sil. Není třeba zvlášť zdůrazňovati, že tímto ustanovením budou postiženi bývalí kapitalisté, vysocí byrokraté státního aparátu předmnichovské republiky, kteří byli vykonavateli a organisátory vykořisťování a utlačování pracujícího lidu a v době okupace velmi dobře spolupracovali s okupanty. Protifašističtí bojovníci s vděčností vítají tato nová opatření strany a vlády v oblasti sociální politiky.

Rovněž druhý návrh zákona, jímž se upravuji důchody některých odsouzených osob, bude naší širokou veřejností velmi příznivě přijat. Ve všenárodní diskusi loňského roku naši pracující kritisovali a poukazovali na to, že řada osob trestaných pro protistátní činnost a jiné závažné trestní činy, poškozující naši republiku, používá výhod sociálního zabezpečení. Bylo právem kritisováno, že často vysokých důchodů dosáhly právě ty osoby, které měly dobré postavení, které měly dobře placené funkce, tyto však zneužily proti zájmům lidu.

Náš pracující lid proto uvítá nová opatření, která vyplynou z těchto zákonů. Morálně politická jednota našeho lidu bude těmito novými zákony upevněna. Nové zákony budou dobrým nástrojem k potlačování zbytku příslušníků nepřátelských tříd, budou nástrojem našeho boje proti zbytkům reakce.