Potřeba odstranit nedostatky vyplývající z daného stavu věcí vedla ÚV KSČ k tomu, že svým usnesením ze dne 25. února letošního roku rozhodl, ze do 1. ledna příštího roku bude postupně rozšířen obor činnosti Státní banky o financování a úvěrování investic a o jejich finanční kontrolu.

Toto usnesení, které se opíralo o připomínky přednesené v celostátní diskusi, je tím důležitější, že podle zásad o zvýšení efektivnosti našeho národního hospodářství se dnes dostává podnikům a organisacím socialistického sektoru rozsáhlého oprávnění disponovat finančními prostředky, které si v provozu vytvořily, a to nejen k rozšiřování vlastních oběžných prostředků, nýbrž i k financování investic. Zároveň se přenáší podstatná část financování investic ze státního rozpočtu na podniky.

S. předseda vlády Viliam Široký uvedl k tomu ve svém referátu ze dne 25. února letošního roku: "S uskutečňováním nové organisace a se zvyšováním ekonomické účinnosti řízení se stal samozřejmým i požadavek, aby podniky byly financovány a finančně kontrolovány z jednoho místa; zejména s posílením možností o významu vlastních podnikových investic a generálních oprav se stalo nemyslitelné, abychom dále setrvávali při odděleném financování provozu a investic - dvou neoddělitelných součástí reprodukčního procesu." Potud doslovný citát z referátu s. Širokého.

Nová metodika plánování a financování umožňuje podnikům, aby vytvářely vlastní zdroje, kterých budou moci používat jak pro financování vlastních oběžných prostředků, tak i pro financování podnikových investic. Nutnost zajistit účinné působení banky na efektivní využívání těchto zdrojů, a to, že bude poskytován úvěr jak provozní, tak i investiční, vyžaduje rozšíření oboru činnosti Státní banky.

Státní banka bude mít příště komplexní pohled na národní podniky i na jednotlivé organisace, a to nejen z hlediska hospodaření běžného roku, nýbrž i z hlediska perspektivního rozvoje podniků a odvětví. Proto bude mít také větší možnost působit účinněji na podniky, na mobilisaci všech zdrojů národního hospodářství, na zvyšování hospodárnosti, aktivně spolupracovat při účasti na sestavování plánu a pomáhat zajišťovat direktivní úkoly plánu a jeho proporce. To současně Státní bance umožní, aby zlepšila svou pomoc pracujícím jakožto společenskému vlastníku při zvyšování jejich účasti na řízení a zhospodárňování procesů v národním hospodářství.

Navrhovaná úprava jí dále umožní souhrnný pohled na celou složitou problematiku využívání a reprodukce základních fondů, tj. na geologický průzkum, projekci, stavebně montážní činnost, výrobu stavebních hmot a výrobu strojírenského a technologického zařízení pro nové kapacity.

Státní banka bude moci nyní lépe pomáhat krajským a okresním orgánům při řešení všech otázek souvisících s rozvojem celého okresu, a to jak ve výrobě a v placených službách pro obyvatelstvo, tak i při občanské a zemědělské výstavbě. Vždyť styk Státní banky s krajskými a okresními orgány se po vydání nového zákona značně zjednoduší. Ještě lépe se bude moci uplatnit hnutí poboček banky za rozvoj hospodářství v celých okresech, které se rozvinulo po příkladu poboček SBČS Kolín, Poprad a krajské pobočky Investiční banky v Pardubicích.

Značně se též zjednoduší styk banky s hospodářskými jednotkami a naopak. Podniky a jejich nadřízené orgány budou ve styku pouze s jedinou bankou. To bude zvláště prospěšné jednotným zemědělským družstvům, která si stěžovala na to, že se musejí stýkat se dvěma bankami. Kdyby nedošlo k navrženému zjednodušení, vytvářela by se situace, že v rámci jediného sdružení by byly podniky úvěrované jak Investiční, tak i Státní bankou.

Pro příště odpadnou vztahy mezi oběma bankami jak při zúčtování, tak i při financování a úvěrování. Rozšíření oboru činnosti Státní banky, účelnější organizace práce v důsledku soustředění financování a krátkodobého i dlouhodobého úvěrování a konečně zjednodušení řídících a pomocných orgánů obou bank umožní dosažení dalších úspor, a to jak věcných na budovách a zařízeních, tak i úspor pracovníků, při čemž bude moci být lépe nežli dosud využíváno kvalifikovaných pracovních sil. Tím se vytvoří též podmínky pro lepší využití strojů a pro zvýšení mechanisace.

Na vedení Státní banky nyní jest, aby učinilo potřebné opatření zejména na úseku organizace banky, organizace a metod práce i rozdělení úkolů a odpovědnosti na jednotlivé orgány Státní banky. Všechna tato opatření budou provedena v období od 1. července až d 31. prosince t. r. Jsou nezbytná z toho důvodu, že Státní banka po nové úpravě bude velikým útvarem s rozsáhlou ekonomickou problematikou, který bude klást velké nároky na kvalitu řízení a to na všech stupních, tj. jak v ústředí, tak i na okresních a krajských pobočkách. Proto bude nutno organizovat řízení tak, aby nebyla oslabena jeho konkrétnost, aby řízení se nestalo pouhou administrativní záležitostí a aby nebyl ztížen styk vedoucích pracovníků nejen s pracovišti v bance, ale i s podniky. To vše vyžaduje dobré kádrové zajištění, k němuž náleží i politická, ekonomická a bankovně technická výchova pracovníků pro rozšířené a změněné úkoly.

Rozšíření funkcí Státní banky, jak vyplyne ze zákona, musí být provedeno včas, tj. do 1. ledna 1959, kdy nabudou účinnosti nová opatření v plánování a financování. Je toho zapotřebí proto, aby novou úpravou nebyla ani v nejmenším oslabena činnost banky právě v období reorganizace národního hospodářství, kdy banka musí působit jako stabilizující činitel.

Dále bude třeba pečovat o to, aby ve Státní bance byla věnována zvýšená pozornost problémům investiční výstavby a reprodukce základních fondů. Právě v přechodném období nesmí být oslabena péče o tyto otázky tím, že by pracovníci banky věnovali větší pozornost otázkám provozu a provozního úvěru, jak tomu bylo dosud. Do konce letošního roku bude Státní banka provádět financování a kontrolu investiční výstavby podle hlavních zásad, které dosud platí pro tuto činnost. Omezí se jenom na takové dílčí úpravy, které by se ukázaly nezbytnými. Je však záhodno, aby pracovníci banky se studiem i praktickým poznáním obeznámili s otázkami reprodukce základních fondů i s hlavními zásadami dosavadního systému financování a kontroly. Na jejich pomoc bude nutno organizovat rozličné formy školení.

Provádění organizačních změn nesmí nijak narušit plynulost, přesnost a kvalitu bankovní činnosti v letošním roce, a to jak při zúčtování a pokladní službě, tak zejména při aktivním působení na plnění plánu r. 1958, především v jeho kvantitativních ukazatelích, a na odhalování a využívání rezerv v našem hospodářství.

Kromě toho se musí jak Státní banka, tak i Investiční banka správně zhostit i zvláštních úkolů letošního roku, zejména svých úkolů při zajišťování plynulého přechodu na novou organizaci průmyslu, stavebnictví a některých jiných odvětví, i při sestavování mobilizačních plánů na rok 1959 a 1960 podle nových zásad plánování a financování.

Nadřízené orgány i příslušné pobočky Státní banky budou informovat hospodářské i rozpočtové a společenské organizace o způsobu a podmínkách soustředění úvěrů a účtů. Celé úvěrové, finanční, zúčtovací a pokladní spojení každé organizace bude zpravidla soustředěno u té pobočky Státní banky, v jejímž obvodě je sídlo organizace. Na rozdíl od praxe Investiční banky uplatní tedy Státní banka i pro vedení účtů a ostatní svou činnost v oblasti financování a úvěrování investiční výstavby zásadu decentralizace agendy do okresních poboček. Věcnou kontrolu staveb bude na rozdíl od dosavadního stavu provádět zásadně ta pobočka, v jejímž obvodu působnosti je sídlo investora.

Zdárné provedení úkolů vyplývajících ze zákona bude prověrkou politických, ekonomických a organizačních schopností pracovníků banky, zejména pak pracovníků vedoucích. Půjde nyní o to, aby důkladně a tvůrčím způsobem ovládli podstatu nových opatření, zvláště dlouhodobého úvěru a jeho vztahu ke krátkodobému úvěru. Je nutno uvítat, že vedení Státní banky přistupuje ke školení svých pracovníků na tomto úseku. Např. na Slovensku seznámili již ředitele poboček a vybrané pracovníky krajských poboček Státní banky se zásadami financování a úvěrování investiční výstavby na zvláštním školení, které bylo uspořádáno na Zochově chatě u Modré.

Jestliže všichni pracovníci Státní banky správně pochopí nové úkoly, nebude problémem rozvinutí jejich iniciativy, bez níž by Státní banka nemohla dosáhnout vyšší úrovně plnění ekonomických úkolů. Bude třeba, aby pracovníci banky byli s to pomáhat podnikům už ve III. a IV. čtvrtletí letošního roku při sestavování plánů na r. 1959 podle nových zásad.

Předložená osnova zákona umožní, aby Státní banka mohla účinněji působit na vývoj organizací, zejména z hlediska perspektivního vývoje celých odvětví a oblastí, tj. jak na potřebu oběžných a základních fondů a jejich využití, tak i na tvorbu a efektivní využití zdrojů, kterých hospodářské organizace mohou používat k financování oběžných prostředků i základních fondů. To umožní prohloubení činnosti Státní banky také jako důležitého orgánu společenské kontroly.

Provedením předloženého zákona nevzniknou nároky na státní rozpočet. Naopak lze očekávat, že spíše dojde k snížení nákladů v důsledku zhospodárnění administrativy, které se projeví navrhovanou úpravou.

Rozpočtový a hospodářský výbor Národního shromáždění projednal podrobně předloženou osnovu zákona a doporučuje ji plénu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo:

Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, pristúpime teda k hlasovaniu. Ak Národné zhromaždenie nebude nič namietať, dám hlasovať o celom vládnom návrhu odrazu podľa predloženej zprávy výboru rozpočtového a hospodárskeho.

Sú proti tomuto postupu voľajaké námietky? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o rozšírení odboru činnosti Štátnej banky československej v znení zprávy výboru rozpočtového a hospodárskeho, nech zdvihne ruku? (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o rozšírení odboru činnosti Štátnej banky československej.

Tým sme prerokovali štvrtý bod dnešného poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu piateho bodu dnešného poriadku, ktorým je

5. Zpráva výboru kultúrneho k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení zákon č. 184/1950 Zb., o vydávaní časopisov a o Sväze československých novinárov (tlač 237).

Zpravodajcom je poslanec Lörincz, dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Lörincz: Vážené Národné zhromaždenie!

V § 8 zákona číslo 184 zo dňa 20. decembra 1950 sa hovorí, že Sväzu československých novinárov, ktorý združuje všetkých novinárov z povolania sa ukladá zabezpečovať riadne plnenie povinností novinárov. Ďalej sa dodáva, že ako novinár z povolania môže byť činný iba ten, kto bol prijatý za člena Sväzu československých novinárov. K tomuto zákonu vydal minister informácií a osvety nariadenie - organizačný štatút Sväzu československých novinárov. V § 1 tohto štatútu sa konštatuje, že Sväz československých novinárov združuje československých novinárov z povolania. § 2 tohto organizačného štatútu rozvádza úlohy Sväzu československých novinárov. Podľa tohto paragrafu úlohou Sväzu československých novinárov je zabezpečiť, aby novinári spolupôsobili tvorivou činnosťou v časopisoch, tlačovom, rozhlasovom a obrazovom zpravodajstve pri organizovaní budovateľského úsilia československého ľudu a v jeho boji za mier, spolupracovali na jeho výchove k socializmu a vytvárali z tlače bojový nástroj na presadzovanie vôle pracujúceho ľudu. Pri plnení tejto úlohy dáva sa Sväzu československých novinárov za povinnosť starať sa najmä o pravdivé, spoľahlivé a pohotové zpravodajstvo, dbať o vytvorenie vhodných podmienok pre riadne vykonávanie novinárskej činnosti, starať sa o trvalý rast ideovej a odbornej úrovne členov Sväzu, starať sa, aby členovia Sväzu riadne a svedomite plnili ostatné povinnosti ľudovodemokratického novinára, uľahčovať členom Sväzu stály styk s pracujúcimi a zastupovať členov v styku so zahraničnými novinárskymi organizáciami.

Vplyvom ustavičného vývoja a na základe niekoľkoročných skúseností, v zásade, ktorú vyslovil Ústredný výbor Komunistickej strany Československa ústami svojho prvého tajomníka s. Antonína Novotného na II. sjazde Sväzu československých novinárov, prijal II. sjazd československých novinárov nový organizačný štatút, v ktorom sa jasne charakterizuje Sväz československých novinárov ako tvorivá, ideová, dobrovoľná organizácia československých novinárov.

Sväz československých novinárov zaradil sa takto medzi ostatné ideové organizácie, akými sú napríklad Sväz československých spisovateľov, Sväz výtvarníkov a iné ideové organizácie, a nadobúda tak charakter dobrovoľnej organizácie, na ktorú sa vzťahuje zákon číslo 68/1951 Zb. o dobrovoľných organizáciách a zhromaždeniach. Logickým dôsledkom tejto skutočnosti je návrh na zrušenie doterajšieho ustanovenia citovaného § 8 zák. číslo 184/1950 Zb., podľa ktorého Sväz československých novinárov má právnu povahu niekdajšej verejnoprávnej korporácie.

Ak teda Národné zhromaždenie Republiky Československej príjme vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 184/1950 Zb. o vydávaní časopisov a o Sväze Československých novinárov, stane sa Sväz československých novinárov dobrovoľnou organizáciou a vylúči sa pritom podmienka, ktorá sa podľa niekoľkoročných skúseností ukázala neúnosná, že totiž každý redaktor, každý novinár mal povinnosť byť členom Sväzu československých novinárov. Sväz československých novinárov si od tejto skutočnosti sľubuje najmä to, že skvalitní svoju členskú základňu, že členmi Sväzu československých novinárov budú skutočne iba tí novinári, ktorí nielen že sú činní v redakciách, ale prejavia vrelý a hlboký záujem stať sa členmi ideovej a tvorivej organizácie - Sväzu československých novinárov. Sväz československých novinárov podopiera toto svoje presvedčenie aj listom Ústredného výboru Komunistickej strany Československa druhému sjazdu československých novinárov, v ktorom sa hovorí: "Skúsenosti ukazujú, že je žiadúce, aby Sväz československých novinárov rozvíjal bohatý ideový život novinárov, aby zaujal kritický postoj k ich práci, aby sa dôslednejšie usiloval o to, aby v radoch novinárov boli iba ideovo a morálne vysoko vyspelí, uvedomelí a nadaní jednotlivci. Sväz československých novinárov bude musieť zvýšiť ako ideovú, tak aj organizačnú úroveň svojej práce."

Týmto požiadavkám nielenže bude plne zodpovedať nový obsah Sväzu československých novinárov ako tvorivej a dobrovoľnej organizácie novinárov, ale opätovne sa nadviaže na slávne tradície histórie nášho robotníckeho hnutia.

Treba si len spomenúť, že v priebehu bojov za uskutočnenie marx-leninských myšlienok od začiatku až po naše oslobodenie činnosť našich funkcionárov, od najmenšieho až k najvyššiemu, bola vždy nerozlučne spojená s novinárskou činnosťou, a to na základe takej dobrovoľnosti, ktorá bola samozrejmosťou. Takto vytvárali jednoduchí robkori, dedinskí i fabrickí funkcionári strany, odborov a mládeže, svojimi príspevkami takú sieť prispievateľov robotníckej tlače, ktorá promptne informovala a upovedomovala redakcie straníckych a odborových orgánov o situácii, nálade, potrebe a požiadavkách más. Za týchto okolností prirodzene naše noviny a časopisy na jednej strane mohli bleskurýchlo a správne reagovať na udalosti domáce i zahraničné a na druhej strane voči hnutiu a masám bez nesnází mohli plniť svoje poslanie v duchu leninských zásad, mohli byť informátorom, vychovávateľom a hlavne organizátorom akcií nielen straníckych organizácií, ale i širokých ľudových más, či už išlo o štrajky, protestné akcie, alebo oslavy pamätných dní robotníckeho hnutia. Prirodzene táto činnosť našich tlačových orgánov mohla byť úspešná iba za jedného predpokladu, že naši redaktori neboli a necítili sa iba profesionálnymi eskamotérmi pera, ale cítili sa a boli vysoko aktívnymi funkcionármi straníckymi a odborovými. Táto nerozlučná a samozrejmá spätosť novinárskej a funkcionárskej činnosti robotníckeho a komunistického redaktora bola v našom hnutí javom všeobecným. Treba si len spomenúť na činnosť Ladislava Zápotockého, na žiarivý príklad a vzor Júliusa Fučíka a nie v poslednom rade na prácu súdruha Klementa Gottwalda, ktorý práve počas svojej činnosti na Slovensku bol stelesnením takéhoto straníckeho funkcionára a novinára.