Podľa § 90 trestného zákona správneho
budú môcť byť trestaní tí
občania, ktorí stratia, poškodia alebo zničia
občiansky preukaz.
Pri vydávaní a používaní občianskych
preukazov sú navrhované také úľavy,
ktoré je možno previesť bez toho, aby boli ohrozené
záujmy bezpečnosti a evidencia obyvateľstva.
Naopak, očakáva sa, že týmito zmenami
stúpne význam občianskeho preukazu ako oficiálneho
osobného dokladu československého občana.
Občan si bude viac vážiť občianskeho
preukazu, a tým sa splní i výchovné
poslanie.
Prevedenie tohoto nového návrhu do praxe si nevyžiada
zvýšenie finančných nákladov,
ale naopak prejaví sa priaznivo v zjednodušení
administratívy, dosiahne sa úspora papieru a čo
je hlavné, pracujúcim skráti sa strata času,
stráveného na oddeleniach verejnej bezpečnosti
pri vybavovaní hlásení zmien, predlžovania
platnosti alebo obstarávania nových občianskych
preukazov. Doporučujem plénu Národného
zhromaždenia, aby návrh tak, ako bol navrhnutý,
bol v plnom znení prijatý a schválený.
(Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Děkuji
zpravodaji posl. Danišovi.
Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí , můžeme
tedy přistoupit k hlasování a to tak, že
budeme hlasovat o celém vládním návrhu
zákona najednou podle předložené výborové
zprávy. Jsou nějaké námitky proti
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona o občanských průkazech
ve znění zprávy výboru ústavně-právního,
ať zdvihne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o občanských průkazech.
Tím jsme projednali šestý bod denního
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
sedmého bodu denního pořadu, kterým
je
7. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o hlášení
obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům
(tisk 202).
Zpravodajem je posl. Zach, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Zach: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci!
Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o hlášení
obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům,
sleduje zlepšení stávající praxe
a účelnost v souladu se socialistickou zákonností.
Vládní návrh vychází z nutnosti
revidovat některá ustanovení dosud platného
zákona a tím i možnosti zjednodušení
systému hlášení pobytu československých
občanů.
Zákonem o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizinců z r. 1949 byly zavedeny na území
celého státu jednotné předpisy a všestranná
evidence obyvatelstva, která je nezbytná pro plnění
hospodářsko-organisátorské i obranné
funkce státu. Byly zpřísněny předpisy
o hlášení a systematickou a všeobecnou
registrací dosaženo přesného podchycení
pobytu obyvatelstva. K hlášení pobytu stanoveny
krátké lhůty (24 hodin pro trvalý
a 48 hodin pro přechodný pobyt), zavedeno bylo hromadné
hlášení v nemocnicích i rekreačních
střediscích a zavedeny domovní knihy.
V průběhu platnosti zákona z roku 1949 podařilo
se vybudovat celkem spolehlivou evidenci obyvatelstva a získán
dobrý přehled o pobytu osob. Zjištěné
skutečnosti při provádění zákona
ukazují, že v naší zemi, která
má poměrně husté osídlení,
dochází k velkým přesunům obyvatel
ve spojitosti s naléhavou potřebou pracovních
sil na velkých stavbách, vodních dílech,
znárodněného průmyslu a pod., dále
i z důvodů bytových.
Dalším poznatkem je skutečnost, že naprostá
většina záznamů o přechodném
pobytu byly krátkodobé cesty, jako návštěvy,
dovolené, rekreace a služební cesty. Na 2,5
milionu záznamů o přechodném pobytu
bylo provedeno v r. 1956.
Při přesném dodržování
zákonných předpisů docházelo
k zbytečnému zatěžování
poctivých a svědomitých občanů
docházkou do ohlašoven někdy i značně
vzdálených od místa pobytu. Naproti tomu
ti, kteří měli důvody k utajení
svého pobytu, se z pochopitelných důvodů
nepřihlašovali.
Mnoho připomínek, návrhů a stížností
došlo v záležitosti hlášení
k přechodnému pobytu. Po provedení důkladného
průzkumu se ukázalo, že je možno provést
určité zjednodušení, případně
i zrušit některé z povinností občanů,
bez újmy pro zachování evidence obyvatel
z důvodů bezpečnosti, obrany i potřeby
našeho hospodářství.
Aby bylo možno uskutečnit zjednodušení
dosavadního způsobu hlášení,
bylo nutno přikročit k novelisaci první části
zákona č. 52/1949 Sb. a to §§ 1-12.
Novelisací dosáhne se zmírnění
povinnosti hlášení tím, že trvalý
i přechodný pobyt se bude hlásit v jednotné
lhůtě 3 dnů.
Přechodný pobyt pak jen v případě,
bude-li trvat déle než 30 dnů. Odpadne tak
hlášení ve většině případů
a tím také zbytečné zatěžování
občanů. Odstraní se nadbytečná
evidence, dále absence spojené s hlášením
a občanům se ušetří čas.
Docílí se tak úspory asi 2,5 milionu evidenčních
karet, t. j. asi 3 t papíru a 50.000 Kčs ročně.
Toto opatření bude jistě přijato našimi
občany příznivě a lze předpokládat,
že bude působit ke zvýšení kázně
při hlášení změn trvalého
pobytu.
Zrušení nadbytečné evidence umožní
zvýšení kontroly jak výchovných,
tak i represivních opatření.
Další úlevou, spojenou se změnou termínů
hlášení pobytu, je zrušení domovních
knih, neboť nebude-li již nutné hlásit
změny při krátkodobém přechodném
pobytu, nemělo by opodstatnění ani provádění
zápisů v domovní knize. Tak bude možno
předat NV na 600.000 domovních knih, které
je použijí pro své evidenční
účely. Uspoří se tím 20 q papíru
a asi 25.000 Kčs ročně.
Zrušení povinnosti vypisování t. zv.
hotelových lístků při hlášení
v objektech hromadného ubytování (v hotelích
a rekreačních střediscích) urychlí
administrativní odbavování hostů,
neboť záznamy o hostu provedou se podle občanského
průkazu. Tato změna znamená mimo zmírnění
dosavadních předpisů i úsporu asi
70 q papíru a podnikům hromadného ubytování
úsporu zhruba 100.000 Kčs, mimo odstranění
části administrativní práce a úspory
času hostů.
Další úpravy sledují zjednodušení
přihlašovací povinnosti, na příklad:
Ohlašovacími orgány jsou ve všech obcích
kromě Prahy, Bratislavy a Brna výkonné orgány
MNV.
Ruší se hlášení dětí
mladších 15 let k přechodnému ubytování
a zjednodušuje se hlášení k jejich trvalému
pobytu.
Zrušuje se povinnost občanů znovu se přihlašovat
k pobytu po změně jména.
Umožňuje se, aby 1 člen rodiny hlásil
pobyt i ostatních členů rodiny, s nimiž
bydlí ve společné domácnosti.
Opatření uvedená v návrhu zákona
budou zavedena prováděcími předpisy
od 1. 3. 1958 a budou se týkat jen československých
občanů. Nebudou se vztahovat na cizince, na které
se i nadále bude vztahovat přísnější
režim hlášení.
Proto jsou v návrhu zákona zakotveny jen nejdůležitější
zásady a podrobnosti budou uvedeny v prováděcích
předpisech. Důvodem, proč návrh neobsahuje
novelisaci celého zákona č. 52/1949 Sb. je
skutečnost, že dosud není nutné, ani
vhodné, měnit druhou část zákona
(§§ 13-19), dokud nebude vypracována osnova nového
zákona o státním občanství,
kde bude upraven pojem cizince i t. zv. bezdomovců.
Porušování povinností uložených
novelisovaným zákonem č. 52/1949 Sb. bude
stíháno, pokud nepůjde o čin přísněji
trestný, jako přestupek podle § 93 tr. zák.
správního, pokutami, uloženými v blokovém
řízení, jak k tomu byly již zmocněny
orgány veřejné bezpečnosti vyhláškou
min. vnitra č. 273/1956.
Nová úprava zákona znamená zjednodušení
administrativy spojené s hlášením pobytu,
projeví se v úspoře tiskopisů i finančních
nákladů a zrušení celé řady
předpisů uvedených v důvodové
zprávě, dostane se občanům podstatných
úlev proti stávajícímu systému
hlášení pobytu, a proto bude jistě změna
zákona přijata s uspokojením.
Ústavně-právní výbor projednal
ve své schůzi dne 5. XII. 1957 tento vládní
návrh zákona a po diskusi jej doporučuje
plenu NS ke schválení podle výborové
zprávy. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Hlásí
se někdo do rozpravy k tomuto bodu pořadu? (Nikdo
se nehlásil.)
Nikdo.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním
návrhu zákona najednou podle výborové
zprávy.
Má někdo námitky proti tomu, abychom hlasovali
tímto způsobem? (Námitky nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o hlášení obyvatelstva
a o povolování pobytu cizincům, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o hlášení obyvatelstva
a o povolování pobytu cizincům.
Tím jsme projednali sedmý bod denního pořadu.
Přistoupíme k projednávání
osmého bodu denního pořadu, kterým
je
8. Zpráva výboru rozpočtového a
hospodářského k vládnímu návrhu
zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě
elektřiny (elektrisační zákon) - (tisk
210).
Zpravodajem je posl. Podola, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Podola: Soudruzi a soudružky, sestry
a bratři poslanci!
Vzestup našeho národního hospodářství
trvale vyžaduje, aby v důsledku neustálého
rozvoje bylo nejen měněno jeho řízení,
ale aby byl i upravován zákonný stav tak,
aby nebrzdil jeho vzestup, ale progresivně jej podporoval.
To platí i o vládním návrhu zákona
o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny
(elektrisačním zákonu), který je vám
předkládán ke schválení.
Jeho funkce je velmi důležitá, neboť je-li
úroveň rozvoje průmyslu sledována
různými ukazateli, pak na předním
místě stojí vždy výroba a spotřeba
elektřiny. Je tomu tak proto, že elektřina
je mimořádně důležitým
činitelem ve výrobě i osobní spotřebě.
Sama produktivita práce roste přímo úměrně
s růstem vybavení práce elektřinou
a stejně tak i v domácnostech je spotřeba
elektřiny jedním z důležitých
ukazatelů životní úrovně obyvatelstva.
Víme všichni velmi dobře, jak živě
občané reagovali v minulé době na
přechodné vypnutí proudu, když elektrárenské
výkony nestačily krýt hlavně špičkovou
spotřebu. Při tom si mnozí ani neuvědomovali,
že zaměstnanci našich elektráren a sítí
hned při příchodu sovětské
osvoboditelské armády, kdy se ještě
i bojovalo v ulicích měst, již s krajním
vypětím uváděli do chodu porušené
elektrárny a udržovali provoz tak, aby bylo k disposici
nejnutnější množství elektřiny
a tepla pro veřejnou i soukromou spotřebu. Vzpomínali
na to i zaměstnanci Energetických rozvodných
závodů našeho kraje Gottwaldovského,
držitelé Rudého praporu ministerstva energetiky
a Ústředního výboru svazu zaměstnanců
v energetice za třetí čtvrtletí tohoto
roku při splnění celoročního
plánu dne 6. prosince a projednávání
dopisu Ústředního výboru Komunistické
strany Československa. Stav našeho elektrárenství
byl totiž při jeho převzetí do rukou
lidu málo potěšující, ne-li desolátní,
neboť nejen následky živelného vývoje
hospodářství v kapitalistické republice,
ale i drancování elektráren okupanty zanechaly
v naší energetice těžké následky.
Neexistovala jednotná energetická rozvodná
soustava. Jednotlivé oblasti zásobované různými
elektrárenskými podniky od všeužitečných
přes komunální a závodní až
po soukromé se vyvíjely více méně
isolovaně bez jednotného řízení
a bez jednotícího generálního plánu.
Rozvodné sítě byly mnohdy stavěny
bez ohledu na možnost jejich pozdějšího
propojení a investiční politika byla často
ovlivňována jinými zájmy než
zájmem nejvyšší hospodářské
účelnosti z hlediska celého státu.
Většinu elektřiny vyráběly závodní
elektrárny, na příklad v roce 1937 62,7 %,
u nichž výroba elektřiny a tepla byla pouhou
pomocnou výrobou, a proto nebylo náležitě
dbáno o vysokou technickou úroveň jak investic,
tak provozu. Využití instalovaného výkonu
elektráren bylo nízké jako typický
znak nedostatečné a kolísající
zaměstnanosti kapitalistického průmyslu.
Byla zanedbána výstavba vodních elektráren
a za 20 let od roku 1919 až 1939 bylo postaveno pouze 8 vodních
elektráren nad 10 MW o celkovém instalovaném
výkonu zhruba 170 MW. K porovnání je možno
uvést, že jen v první pětiletce bylo
rozestavěno a zčásti dokončeno 13
vodních elektráren nad 10 MW o instalovaném
výkonu třikrát větším,
než kolik bylo postaveno za zmíněných
20 let první republiky.