To vše samozřejmě platí také pro oblast kultury a umění, kde nový obsah a nový směr už nemohou užívat starých zařízení. Zřídili jsme tedy nová. A naše nové instituce mají plánovitě řídit jednotlivé obory kulturní činnosti - to znamená, že mají pomáhat, aby umělecká činnost působila v duchu socialismu.

Vládní návrh zákona o koncertní a jiné hudební činnosti, který nyní projednáváme, jsme důkladně prodiskutovali v kulturním výboru. Je to návrh, který má odstranit nedostatky dosavadního uspořádání a poskytnout rámcový právní podklad pro organisaci koncertních a jiných hudebních produkcí. Tento právní základ odpovídá dnešním podmínkám a potřebám našeho hudebního a kulturního života vůbec. Náprava je tu tím naléhavější, že hudba hrála odjakživa v dějinách našich národů úlohu, jako snad nikde jinde na světě. Svými skladateli a úrovní hudební produkce jsme byli a zůstali doslova světovou velmocí.

Od dob, kdy v osmnáctém století prohlásili návštěvníci z cizích zemí, že Čechy jsou konservatoří Evropy - až ke stále rostoucí slávě Pražského jara a velkým poválečným úspěchům našich skladatelů a hudebníků v pěti světadílech obdivuje se celý svět naší hudbě. Je to tradice, na niž nestačí, abychom byli jen hrdi, nýbrž musí zavazovat všechny, kdož ovlivňují náš současný hudební život a jeho vývoj v blízké budoucnosti. Tento slavný odkaz naší kultury je třeba mít na mysli i při rozpravě o tomto zákoně.

Prozkoumáme-li tedy návrh zákona s těchto hledisek, ukáží se nám jako hlavní vymoženosti, zvlášť v porovnání s dosavadním stavem věci:

Za prvé: Z nových institucí, o nichž jsem mluvila, musejí být především odstraněny veškeré živly soukromého podnikání. I v hudebním životě bujely přes veškeré dosavadní legislativní zásahy více či méně otevřeně různé formy soukromého podnikání. Návrh zákona je výslovně zakazuje - stávají se trestným činem.

Za druhé: V návrhu zákona jsou plně respektovány zásady decentralisace. Výkonným orgánům národních výborů se tu dostává možnost rozhodující měrou ovlivňovat koncertní a ostatní hudební produkce po stránce umělecké a ideové. Je jistě zbytečné dodávat, že tato možnost je zároveň odpovědností, kterou si nesporně výkonné orgány národních výborů plně uvědomují.

Za třetí: Návrh zákona stanoví v § 11 okruh pořadatelů velmi široce. Tato volnost pořádání koncertů a jiných hudebních produkcí má přispívat ke zvýšení jejich počtu a k tomu, aby více koncertních umělců a hudebníků mohlo vystupovat.

Pořadatelé a výkonné orgány národních výborů budou mít přitom zajisté vždy na paměti, že nesmí být zvyšována kvantita na úkor kvality. Ovšem, čím víc pořadatelů, tím také větší nebezpečí, že by se umělecká soutěž mohla zvrhnout v boj o návštěvníka. Proto by měla být v krajích činnost v jednotlivých oblastech důkladně koordinována.

Za čtvrté: Návrh zákona nestanoví jen tento široký okruh pořadatelů, ale opravňuje je také podle § 6 sjednávat vystoupení koncertních umělců a hudebníků přímo, t. j. bez jakéhokoli zprostředkovatele. Kdyby však zprostředkování potřebovali, jsou povinni se obrátit na příslušné krajské jednatelství nebo přímo na organisaci zřízenou ministrem školství a kultury.

Podle § 4 zřizuje ministr školství a kultury tuto organisaci s tím, aby především pomáhala krajským jednatelstvím při organisování koncertů a zprostředkovala jim vystoupení významných umělců. Úkolem této organisace v oboru jiných hudebních produkcí bude evidovat všechny hudebníky z povolání a zprostředkovávat jejich vystoupení oprávněným pořadatelům, zejména podnikům z oboru pohostinství, lázeňské péče, cestovního ruchu a rekreace.

Za páté: Dosavadní zákon neukládal ani účinkujícím ani pořadatelům odpovědnost za uměleckou a ideovou úroveň veřejných vystoupení. § 13 ukládá tuto povinnost jak jim, tak také organisacím, které budou vystoupení zprostředkovávat.

I když tato odpovědnost je jasně vymezena, je třeba si uvědomit, že odpovědnost za uměleckou a ideovou úroveň veřejných uměleckých produkcí neseme všichni. Tato odpovědnost byla také zdůrazněna v celé řadě diskusních příspěvků, když jsme projednávali návrh zákona v kulturním výboru.

V těchto pěti bodech možno tedy shrnout podstatu toho, co návrh zákona přináší v souladu s objektivními požadavky dnešní situace v oboru koncertní a jiné hudební činnosti. Je v nich jádro přínosu k tomu, aby naše nové instituce účinně pomáhaly kulturní revoluci, která u nás od roku 1945 a pak od roku 1948 probíhá jako neodlučitelná součást hlubokých revolučních proměn našeho celého života.

Chci své vývody ještě stručně doplnit poznámkami k několika málo dalším bodům návrhu zákona. Domnívám se, že si vyžadují krátkého komentáře.

Mluvila jsem už o tom, že krajské národní výbory, pověřené řídit a organisovat koncertní činnost ve své oblasti, zřídí jako součást svých kulturně osvětových zařízení - krajská jednatelství. Návrh zákona však také umožňuje, aby řízení a organisování koncertní činnosti v kraji bylo svěřeno podle místních poměrů případně i krajským symfonickým orchestrům. Tato úprava se dosud dobře osvědčila v Olomouckém kraji. Bude však nutné hledět na to, aby pověření krajských symfonických orchestrů nevedlo k jednostrannosti v organisování koncertního života v kraji, aby vedoucí činitelé krajských symfonických orchestrů dovedli rozeznávat mezi uměleckou činností vlastního tělesa a všestrannými potřebami svého kraje.

Úkolem těchto krajských jednatelství bude především pomáhat pořadatelům při pořádání koncertů a jiných hudebních produkcí, je sama pořádat a zprostředkovávat jiným pořadatelům koncertní umělce. Přitom plní jako samozřejmou povinnost funkci odborného poradce pořadatelů. Tím také společně s nimi odpovídají za uměleckou a ideovou úroveň.

Ve směrnicích, které vydá ministerstvo školství a kultury k zřizování krajských jednatelství (§ 3, odst. 3), by také měl být kladen zvláštní důraz na to, aby se všestranně umožňovalo a podporovalo veřejné vystupování mladých talentů. Tento požadavek zůstává stejně naléhavým i když návrh zákona dává možnost, aby si umělec pořádal svůj koncert sám.

A nyní k otázce organisace, kterou zřídí ministr školství a kultury (§ 4).

Její úkoly budou přesně vymezeny statutem, který vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě se Státním úřadem plánovacím, ministerstvem financí a příslušnými odborovými a ideovými svazy. Je jasné, že tento statut nabude značného významu pro nové uspořádání koncertní a jiné hudební činnosti. Do působnosti této organisace spadá mimo jiné také umisťování hudebníků z povolání do restauračních a podobných podniků. A ustanovení § 8 zaručuje výkonným orgánům krajských národních výborů náležitý vliv na činnost těchto hudebníků tím, že dává výborům možnost zrušit sjednanou smlouvu v případě, že činnost těchto hudebníků by nebyla v souladu s duchem zákona. Podrobnosti k tomuto ustanovení upraví ministerstvo školství a kultury jistě tak, aby produkce hudebníků z povolání v restauračních a podobných podnicích byly po všech stránkách hodnotné.

Poněvadž bude nutno po jistou dobu stanovit pro některé obory hudebních vystoupení zprostředkovací povinnost, obsahuje návrh zákona zmocnění ministerstva školství a kultury. Bude ho použito tehdy, kdyby i přes ustanovení zákona nebylo možno v praxi zcela vymýtit pokoutní zprostředkování - nebo kdyby praxe ukázala, že přímé sjednávání produkcí koncertních umělců a hudebníků z povolání neskýtá záruku nutné umělecké a ideové úrovně jejich vystoupení.

Dozor na veřejné produkce se svěřuje výkonným orgánům příslušných národních výborů. Tato odpovědnost za ideovou a uměleckou úroveň produkcí a dozor na ně nesmí být za žádných okolností chápány formálně. Zdůraznila jsem už, že tento návrh zákona musí vést k tomu, aby umělecká a ideová úroveň produkcí byla vyšší než dosud. Je nutno, aby se na tomto úsilí podílely všechny zúčastněné složky.

Jsem přesvědčena, že návrh zákona o koncertní a jiné hudební činnosti je dalším krokem k odstranění dosavadních nedostatků našeho hudebního života. Doporučuji tedy, aby předložený návrh zákona ve znění zprávy výboru plenum NS schválilo. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy k pátému bodu pořadu, kterým je

5. zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě (tisk 207).

Zpravodajem je poslanec Kučera, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kučera: Vážené Národní shromáždění!

Vláda Československé republiky předložila kulturnímu výboru návrh zákona o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, kterým se ruší zákon č. 69/1948 Sb. o hudební a artistické ústředně a vyhláška č. 55/1949 Sb. o koordinaci koncertních a artistických produkcí, jakož i všechna jiná ustanovení dosavadních předpisů o věcech upravených tímto zákonem.

Zmíním se především o okolnostech, které vyvolaly předložení tohoto návrhu.

V současné době prožíváme v naší zemi kvalitativní změny. Dochází ke změně i třídní struktury společnosti ve prospěch socialismu. Upevňuje se morálně politická jednota našeho lidu. Boj "kdo s koho" mezi kapitalismem a socialismem, který vedeme na všech úsecích hospodářského, politického a kulturního života, se blíží svému vítěznému konci. Tak jako kapitalismus je zákonitě spjat s odlidšťováním člověka a s jeho útlakem, tak je naproti tomu socialistická revoluce rozhodujícím počátkem zlidšťování člověka a rozvoje všech jeho tvůrčích schopností. Proto v dnešním boji vedeme především zápas o člověka, snažíme se ho vymanit ze zajetí různých přežitků myšlení staré společnosti, které jsou brzdou našeho dalšího postupu a vývoje vpřed.

Tento boj nesmíme prohrát ani na poli kultury - ani zábavy.

Proto KSČ se v dopise svého Ústředního výboru obrací ke všem našim pracujícím mimo jiné také s výzvou, aby řekli své připomínky i k současnému stavu naší kultury a lidové zábavy. Zda odpovídá základním principům socialistického umění, t. j. ideovosti a lidovosti.

Již delší dobu se množí kritické připomínky našich pracujících k různým nežádoucím zjevům v naší estrádní produkci a lidové zábavě. Estráda se stala zvlášť po válce velmi oblíbenou formou umělecké činnosti u našich pracujících. Estráda má uměleckou přitažlivost a jsou zde proto předpoklady zaměřit její umělecké působení nejen k pobavení, ale i k socialistické výchově našich pracujících, zejména pak naší mládeže.

V poslední době se však situace v estrádním oboru stávala neudržitelnou. Pojem "estrády" byl zprofanován. Estráda se stala nejen projevem vrcholného nevkusu, ale stala se i prostředkem různým pochybným živlům k neúměrnému obohacování se a k porušování mzdových vyhlášek. Ba co horšího, stávala se čím dál tím více tribunou dvojsmyslných a oplzlých vtipů a často i pomluv a štvavých řečí proti našemu lidově demokratickému zřízení.

Proč tomu tak bylo? Bývalá HAÚ pro svoji tuhou centralisaci a kádrové vybavení byla nepružná a co hlavně, nikde nebyla vymezena odpovědnost za vystoupení. Byl to stav živelnosti a "obezličky". Dále, u vystupujících byla více zdůrazňována hmotná zainteresovanost na úkor jejich nadšení a zápalu pro věc. Proto tato neudržitelná situace vedla ministra školství, kultury a osvěty k tomu, že 15. 1. t. r. zastavil činnost HAÚ. Nyní se má tento přechodný stav likvidovat a předložený zákon má odstranit všechny kritisované nedostatky.

K jakým úpravám a změnám dochází:

Návrh navazuje na současně předložený návrh zákona o koncertní a jiné hudební činnosti. Svěřuje péči o estrádní činnost v krajích zásadně krajským jednatelstvím, jež budou zřízena radami krajských národních výborů jako součást některého krajského kulturně osvětového zařízení. Tato jednatelství budou tedy obstarávat veškerou agendu spojenou s prováděním zákona o koncertní a jiné hudební činnosti i zákona o činnosti estrádní i artistické. Poněvadž u některých krajských národních výborů je zamýšleno svěřit řízení i organisování koncertní činnosti krajským symfonickým orchestrům, umožňuje návrh v takových případech zřízení samostatného estrádního jednatelství. V oboru estrád budou tato krajská jednatelství poskytovat pomoc pořadatelům estrádních produkcí v kraji, kterým budou zprostředkovávat i vystoupení účinkujících. Kromě toho budou pořádat i sama estrádní produkce a nabízet je jiným pořadatelům. Budou úzce spolupracovat s organisací, kterou zřídí ministr školství a kultury v oboru estrád. Tato organisace vznikne z nynější organisace zřízené po zastavení činnosti Hudební a artistické ústředny sloučením Pražského estrádního souboru a Estrádního jednatelství. Jejím úkolem bude instruktážemi napomáhat krajským jednatelstvím při organisování estrád, předávat jim nejlepší zkušenosti, předávat jim vzorné pořady a zprostředkovávat vystoupení umělců, zejména umělců zahraničních. Nebudou tedy krajská jednatelství vůči této organisaci v Praze v žádném poměru podřízenosti, půjde jen o spolupráci za účelem zvýšení hodnoty estrádních pořadů. Pro toto zařízení je volena forma hospodářské organisace, jež umožní její hospodářskou samostatnost a operativnost. Navrhovaný zákon dává možnost zřídit obdobnou organisaci i na Slovensku.

Pro jednotlivé druhy artistické činnosti s nezamýšlí zřizovat nové zvláštní organisace. Pro činnost cirkusovou ukázala se dosavadní forma národního podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky nevhodnou a návrh počítá proto s přeměnou tohoto národního podniku na organisaci hospodářskou, která umožní pružnější způsob plánování a financování.

Návrh zákona přiznává pořadatelům estrádních produkcí i podniků lidové zábavy právo sjednávat vystupování účinkujících přímo bez prostřednictví kterékoli organisace. Pokud však pořadatelé budou zprostředkovávání požadovat, musí se obrátit na krajské jednatelství, nebo na organisaci zřízenou ministrem školství a kultury, kterým se přiznává právo zprostředkovávat. Zákon vytyčuje tu důležitou zásadu, že zprostředkovávání vystoupení při veřejných produkcích se nesmí stát soukromě výdělečnou činností.

Poněvadž v oboru estrád bude třeba vymýtit t. zv. černou agentáž, poskytuje návrh zákona ministerstvu školství a kultury možnost, aby pro některé obory uměleckých vystoupení stanovilo povinné zprostředkování.

Z důvodů pořádkových a ze snahy docílit vyšší ideové a umělecké úrovně vystoupení, jakož i zajistit zachování platných předpisů honorářových, stanoví zákon, že vystoupení estrádních umělců a artistů zaměstnaných v divadlech a jiných kulturně osvětových zařízeních je možno sjednávat jen prostřednictvím jejich zaměstnavatelů.

Pokud jde o pořádání veřejných produkcí a podniků lidové zábavy, stanoví návrh co nejširší okruh pořadatelů s vyloučením toliko osob soukromých. Lze očekávat, že toto ustanovení přispěje ke zvýšení počtu hodnotných estrádních produkcí, neboť umožňuje pořádání takových produkcí téměř všem organisacím socialistického sektoru. Pořádání artistických produkcí se umožňuje též soukromým osobám, kterým udělí zvláštní oprávnění výkonný orgán rady krajského národního výboru. Na toto opatření nutno hledět jako na opatření prozatímní, které má umožnit další provozování artistické činnosti osobám, které vzhledem k povaze jejich činnosti nelze převést do zaměstnaneckého poměru, na př. majitelé drobných cirkusů, stožaristé, provazolezci a pod.