Pro získání další surovinové
základny u nás jsou dvě cesty. Za prvé
geologický průzkum, rychlé a operativní
využití vědeckých výsledků
a za druhé hospodárné využívání
surovin a materiálu. Musíme mít neustále
na zřeteli, že jako vysoce průmyslový
stát potřebujeme velké množství
surovin. Avšak zdaleka neprodukujeme všechny, které
pro náš průmysl potřebujeme, a to prostě
proto, že se u nás nevyskytují anebo nemáme
geologicky zjištěno, zda u nás skutečně
jsou.
Pokud jde o geologický průzkum, je to problém
velmi složitý. Ve staré kapitalistické
republice zůstala průmyslová buržoasie
geologickému průzkumu mnoho dlužná.
Je přímo zahanbující, že naše
země, tak průmyslově vyspělá,
ale při tom nevelká, byla s hlediska geologického
velmi špatně prozkoumána. V tomto směru
se již do určité míry zjednala náprava,
avšak nebudeme si zastírat, že máme ještě
velmi mnoho co dohánět, uvědomíme-li
si, že hledání nových ložisek je
značně obtížné a také
náročné.
Bude jistě prospěšné, když při
plnění tohoto úkolu budeme využívat
všech našich dosavadních zkušeností,
ale když si též osvojíme úspěšné
zkušenosti z jiných zemí, zejména ze
Sovětského svazu, kde na úseku geologického
průzkumu bylo dosaženo světových úspěchů.
V SSSR prozkoumávají geologové zemský
povrch v ohromném rozsahu. Dnes tam provádějí
hlubinné vrty do hloubky více jak 7 km. Tímto
způsobem byla objevena obrovská ložiska nafty.
V Kurské oblasti bylo geofysikálními přístroji
a pak vrty zjištěno ložisko 200 milionů
tun železné rudy. A nejenom v Sovětském
svazu, ale i v Polsku a Maďarsku byla takto objevena skrytá
ložiska i tam, kde tyto oblasti pro svůj nížinný
charakter podle původních odhadů nepřicházely
v úvahu pro výskyt nerostných surovin.
Při soustavném a vědeckém průzkumu
jistě i v naší republice dojde k překvapujícím
výsledkům. Již nyní se ukazuje, že
také naše země je bohatá na nerosty
a co hodnot našemu lidu dává. Je samozřejmé,
ze každý pokus o nalezení nových surovinových
zásob nemusí být ihned úspěšný.
Ale naproti tomu je-li pokus vědecky správně
prováděn, poskytuje cenné poznání.
Sovětští geologové na příklad
uvádějí, že z pokusných vrtů
na naftu bývá až 97% bezvýsledných,
ale zbývající tři procenta plně
nahradí námahu i náklady vrtání
a přinášejí SSSR 60 milionů tun
nafty ročně.
Mnoho objevů, mnohde s nečekanými výsledky,
jsme učinili i v naší zemi. Avšak i u
nás jsou ještě netušené možnosti.
Bude však třeba, aby pracovníci v geologickém
průzkumu zlepšili ještě svoji práci
a to v kvalitě i v množství. Bude zejména
třeba, aby inženýři a techničtí
pracovníci v geologickém průzkumu čerpali
ještě daleko více ze zkušeností
sovětských geologů, aby uplatňovali
ve své práci jejich bohaté a výsledné
poznatky pro urychlení a zkvalitnění našeho
geologického průzkumu.
Naši inženýři a techničtí
pracovníci nesmí myslet jen úzce provozně,
ale musí vidět báňské problémy
i se strany jejich společenského významu,
v hospodářských souvislostech a důsledcích.
Kromě toho bude třeba učinit příslušnými
ministerstvy všechna opatření na zajištění
výstavby nových těžebních podniků
a rozvoje výzkumnictví a zejména báňské
vědy.
Čím více nerostů a surovin vytěžíme
z vlastní země a zdrojů, tím méně
jich pak budeme dovážet. Zajistíme si tak možnosti
dovozu jiného zboží a získáme
větší množství výrobků
všeho druhu.
Druhá cesta je, jak už jsem uvedl, hospodárné
využívání surovin a materiálu.
V závodech, kde odhalili materiálové reservy
a snížili spotřebu surovin, bude třeba
měnit postupy, konstrukce a přizpůsobit nároky
na materiálně technické zásobování.
Iniciativa našich pracovníků a pracovníků
kolektivů je nevyčerpatelná. To ukazuje výzva
pracovníků čtyř závodů
Žilinského kraje z minulého týdne ke
všem kolektivům strojírenských závodů,
na soutěž k 40. výročí VŘSR,
z uspořeného materiálu, času a kapacity
vyrobit do konce tohoto roku nejpotřebnější
výrobky navíc.
A tak na příklad v ZPS v Kys. Novém Městě
ušetří při výrobě kuličkových
a valivých ložisek materiál v hodnotě
1,776.640 Kčs. V závodě Klementa Gottwalda
v Považské Bystrici vyrobí konkretními
opatřeními z uspořeného materiálu
1170 kusů motocyklů navíc. Cech ložiskové
výroby tohoto závodu dodá z uspořeného
materiálu výrobky v hodnotě 1,505.000 Kčs.
Celková hodnota výrobků vyrobených
v nadplánu z uspořeného materiálu
bude jen v tomto závodě představovat 3,320.000
Kčs. Tím se ušetří našemu
hospodářství mnoho finančních
prostředků při nákupu materiálu
z ciziny. Vždyť zdrojem napjatosti letošního
plánu jsou zejména hmotné bilance základních
surovin, hlavně uhlí a černých a barevných
kovů.
Když dovedeme výrobu zvládnout a když
budeme dbát, aby materiál byl kvalitní, bude
nás méně stát. A co jsme ušetřili
na materiálu i na nákladech, to nám umožní
vyrobit více výrobků a zvýšit
společenskou produktivitu práce.
V současné době se věnuje také
u nás soustředěná pozornost výzkumu
atomové energie. I na tomto nejranějším
úseku objevů současné doby bude třeba
stále více surovin. Máme je k disposici ve
značném množství a jejich využití
slouží velké mírové myšlence.
Nový zákon, který dnes projednáváme,
není samozřejmě všelékem na odstranění
nedostatků. Bylo však třeba nové úpravy,
která bude komplexně vycházet ze vzájemných
socialistických vztahů a povede k co největšímu
a nejhospodárnějšímu využití
nerostného bohatství pro socialistickou výrobu
a výstavbu.
Využívání stávajícího
nerostného bohatství, objevování nových
zdrojů, bude stále živé a bude třeba
těmto otázkám věnovat prvořadou
pozornost i v budoucnu. Je nutné získávat
stále větší množství vlastních
surovin, aby náklady na výrobu zejména v
materiálové složce stále klesaly.
Vážené Národní shromáždění,
i při projednáváni tohoto zákona jde
vesměs o problémy, jejichž řešení
je klíčem ke zvýšení efektivnosti
našeho hospodářství. Jde o to, abychom
právě vysokou efektivností v nejkratší
historické době dosáhli a předstihli
nejvyspělejší kapitalistické státy
jak ve výrobě, tak nakonec i ve spotřebě
na jednoho obyvatele. Tím ještě více
zdůrazníme převahu socialistického
zřízení nad kapitalistickým, tím
ještě více potvrdíme, že u nás
jdeme správnou cestou, cestou k socialistickému
cíli a posílení míru ve světě.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo posl. ing. Voborskému.
Posl. ing. Voborský: Vážené Národní
shromáždění!
Zákon o nerostném bohatství (horní
zákon), jehož vládní návrh dnes
projednáváme, má velký význam
pro sjednocení zájmů jak organisací
provádějících těžbu, tak
i národních výborů a všeho našeho
lidu.
Mohutný rozvoj našeho národního hospodářství
předpokládá rozšiřování
surovinové základny. Těžba nerostů,
zvláště uhlí, prudce stoupá.
Miliony vytěžených tun dávají
nejen krev našim závodům a obcím, ale
na druhé straně se podstatně mění
i ráz krajiny, bohaté na tyto dary přírody.
Žíly kamenného uhlí na Ostravsku, dobývané
pod povrchem, uvolňují prostor a celé vysoké
nadloží po vytěžení klesá,
na povrchu vznikají prohlubně plnící
se vodou, která nemůže odtékat. V naší
největší hnědouhelné pánvi,
na Mostecku, byla příroda tak štědrá,
že vrstvy uhlí dosahují až 30 metrů
a jsou na mnohých místech nehluboko pod povrchem.
Mohutná rypadla a velkozakladače přemístí
za rok přes 70 milionů m3 zeminy a přes
30 milionů tun uhlí plyne pod kotle a na další
zpracování. Vznikají mohutné lomy
a opodál rostou nová pohoří. Do cesty
se staví železniční trati, silnice,
řeky i celá města.
Naše společnost potřebuje nerosty. Avšak
celý život v našem státě má
jeden hlavní cíl: lepší, bohatší
a spokojenější život lidí. Proto
ani těžba nemůže být prováděna
bez ohledu na okolí, bez ochrany zájmů celé
naší společnosti.
Jistě si všichni uvědomujeme, že obrovská
množství uhlí, rud a ostatních nerostů
nelze vytěžit bez následků pro vzhled
a charakter krajiny. Lomy, propadliny, výsypky a haldy
hlušiny vznikaly po desítiletí. Budou i nadále
průvodním zjevem této činnosti. Úkolem
naší společnosti však je, skloubit zájmy
organisací, zabývajících se těžbou,
se zájmy celku. My máme možnosti a dostatek
síly a prostředků, aby zásahy do vzhledu
krajiny byly omezeny na míru co nejmenší. Nechceme
a všemi silami tomu zabráníme, aby lidé,
kteří nám dobývají nejcennější
hodnoty, pracovníci nejčestnějších
povolání, žili v prostředí odumírajících
rostlin, tlejících vod, smutných hald mrtvé
země, která vytěžením dala život
celé republice.
Není to úkol malý. Převzali jsme roztříštěné
a zanedbané podniky, které těžily bez
ohledu na okolí, hnané pouze touhou po zisku. Mezi
doly rostla města a obce, i když v těchto místech
pod povrchem ležela další ložiska, miliony
tun nerostů.
Musíme řešit velmi složité otázky.
Máme nově vzniklé velkodoly, bez nichž
bychom nemohli krýt potřeby energie, máme
je zastavit a začínat opodál znovu, s novými
milionovými vícenáklady, nebo rozbořit
celá města a obce, přeložit komunikace
a vodní toky? Máme velký nedostatek obytné
plochy ještě zvýšit? Nebo máme
odkrýt novou zeminu, když jsme až dosud o tisíce
hektarů snížili ornou půdu a víme
velmi dobře, jak těžce se obnovuje?
To jsou problémy, které pomáhá řešit
nový horní zákon. Žádný
jednotlivec, majitel domku, podnikatel, akciová společnost
dříve nemohli je řešit. Dříve
nebylo instituce, která by sdružovala všechny
zájmy, jak zájmy těžby, nejnižších
nákladů na ni, tak i zájmy obyvatel krajů,
jejichž trpkým údělem v minulosti bylo,
že byly tak bohaté na nerosty. V našem státě
máme možnost najít, uzákonit a do života
uvést taková řešení, která
skloubí zájmy jednotlivců i celé společnosti.
Plán rozvoje národního hospodářství,
rozpracovaný do územních plánů,
pomůže nám řešit i tyto složité
problémy.
Jakou důležitost přikládáme nejen
těžbě, ale odstraňování
a hlavně omezování škodlivých
jejích následků na povrch, na prostředí,
ve kterém žijeme, je vidět nejlépe z
toho, že jsme pojali přímo do nového
zákona ustanovení o tom, jaké jsou v tomto
směru povinnosti těžebních podniků.
Mimo to pověřujeme příslušné
národní výbory, aby rozhodovaly ve věcech
týkajících se potřeb příslušného
územního celku. Jde tu především
o to, abychom zabránili ničení a poškozování
objektů a na druhé straně opět nedovolili
stavět jakákoliv trvalá zařízení
v místech, kde se v krátké době nebo
později bude těžit.
Dosavadní zkušenosti nám ukazuji, že ne
všude a ve všech případech jsme postupovali
správně. Máme dostatek příkladů
dobré, ale bohužel více příkladů
špatné spolupráce. Obce, živořící
bez vody a kanalisace, tisíce hektarů zasypané
ornice, stovky m3 zasypaného dřeva a
mrtvá hlušina vytěžených nadložních
jílů bez vegetace pouze na Mostecku jsou toho důkazem.
Obyvatelé uhelných a rudných oblastí
uvítají s povděkem nový zákon
o nerostném bohatství, který jim zaručí
klidnější život, radostnější
a zdravější prostředí, a který
hájí jejich osobní práva podstatně
lépe než starý, přes sto let platný
zákon.
V našem Ústeckém kraji docházelo v uplynulých
letech k některým vážným důsledkům
toho, že zájmy těžby a obyvatel kraje
nebyly dostatečně koordinovány, že nebyl
předstih v průzkumu, že nebyl vypracován
územní plán. Nebylo v důsledku toho
možno včas zaměřit těžbu
na nová pole, kde na povrchu nejsou nákladné
stavby. Řada zbořených bytových jednotek
za poslední léta je toho důkazem.
Jsou i jiné příklady střetu zájmů.
Musí mít přednost ten, který znamená
větší prospěch celku. Porubní
fronta povrchového dolu Jan Šverma, kde pracují
naše nejvýkonnější velkostroje,
se nemilosrdně blíží k obci Ervěnice,
pod níž leží kvalitní chemické
uhlí několikanásobné hodnoty než
mají domky horníků a hornické kolonie
postavené v dobách neustálých bojů
o holou existenci. Předpokládá se, že
v roce 1960 bude první řez skrývky procházet
náměstím. Na dole pracují horníci,
kteří v Ervěnicích bydlí. Dnes
však vědí, že je o ně předem
postaráno, vědí, kde budou bydlet. Mnohé
nehygienické domky zamění za moderní
byty se vším vybavením, které pro pracující
dolů i jiných odvětví staví
náš stát v Chomutově a Jirkově.
Je to dnes jediné správné vyřešení
těžby dolu Jan Šverma i celé obce.
Není tomu vsak ve všech případech tak.
Výhled rozvoje těžby, jak jej vidí pracovníci
těžebních podniků, je obrovský.
Úžasné perspektivy nesmí však vést
k přehlížení současných
drobných zájmů lidí, kteří
v oblasti žijí. Nesmíme zapomínat na
sídliště, komunikace, ornou půdu a lesy,
které dávají nejen krajině ráz,
ale jsou také součástí obrovského
národního majetku, vytvořeného prací
několika generací.
Je proto nezbytně nutné urychlit geologický
průzkum a vypracování generelů těžebních
oblastí a v souladu s tím vypracovat územní
plány, aby celá cílevědomá
činnost na povrchu byla v souladu se zájmy těžebních
podniků. Je správné, že jsme hrdi na
výsledky své práce, že čerpáme
sílu z radostných perspektiv. Nesmíme však
nikdy zapomínat na lidi, na jejich zvyklosti a myšlení.
V období prvních prací na generelu mostecké
pánve došlo na základě geologického
průzkumu k návrhům na jednostranné
řešení těžby. Někteří
pracovníci, zaslepeni velikostí příštích
úkolů i možnostmi, hovořili o výhledu
bez ohledu na to, jaký vliv budou mít jejich projevy
na mysli lidí. Hovořilo se o bohatství ložiska
pod Duchcovem a důsledky byly horší, než
si kdo uvědomil.
Obyvatelé Duchcova přestali své domy opravovat
a došlo až ke groteskním případům,
kdy se nemyla okna a ulice se nezametaly s ohledem na to, že
se Duchcov bude bourat. A zatím dnes je již jasné,
že si na to počkáme více než 70
let.
Dnes naši lidé nežijí ze dne na den. Mají
a chtějí mít perspektivy a jistotu. Proto
výhled těžby musí být dlouhodobě
pevně plánován. Územní plán
bude zárukou všem, že to nejcennější,
co máme, výsledky své poctivé práce,
neztratíme jako následek náhodných,
nepromyšlených řešení.
Velkým povzbuzením pro nás musí být,
že ve velmi namáhavé práci vrátit
půdu na území vyrubaných ložisek
jejímu původnímu účelu, zemědělství,
dosáhli jsme již prvních úspěchů.
Je to zatím celkem 450 ha, na kterých po cílevědomé
činnosti rekultivačního statku vyrostly první
kulturní rostliny. Je to nesmělý krůček
a ještě velmi mnoho musí být vykonáno,
aby i tato půda opět živila obyvatele kraje.
Z prvních úspěchů však čerpáme
sílu, že soustředěná cílevědomá
činnost lidí, zakotvená i v návrhu
nového horního zákona, překoná
i tyto zdánlivě na první pohled neřešitelné
obtíže.
Navrhovaný zákon tyto životní zájmy
lidí řeší důsledně. Vyplňuje
tak dosavadní mezeru v našich právních
normách. Věřím, že všichni
obyvatelé oblastí, kde se nerosty těží,
přijmou nový zákon s povděkem, uvědomí
si znovu velkou péči strany a vlády Národní
fronty o šťastnější a radostnější
život našeho pracujícího lidu. S vědomím
toho, v souladu se zájmy obyvatel našeho Ústeckého
kraje, budu i já pro přijetí nového
horního zákona hlasovat. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo posl. Aubrechtovi.
Posl. Aubrecht: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci!
Zákon o největším a současně
nejhospodárnějším využití
nerostného bohatství zavazuje nás všechny
k správnému hospodaření všemi
druhy nerostů. To předpokládá jak
v našem kraji, tak i v jiných oblastech zintensivnit
geologický průzkum, neboť jeho dosavadní
praxe ve všech uhelných oblastech ukazuje, že
geologický průzkum je hlavním předpokladem
k tomu, abychom znali bohatství naší země,
abychom si mohli učinit představu i perspektivní
plány, jak to vypadá s uhelnými zásobami.
Je proto třeba, abychom věděli, jakým
způsobem a za jakých podmínek budeme nové
doly otvírat, kde můžeme stavět průmyslové
stavby, kde nová sídliště a nové
bytové jednotky a pod.
Těmito otázkami zabývali se již ve svých
referátech řečníci přede mnou,
kteří zdůraznili, jak správně
používat nového horního zákona
k intensivnímu využívání našeho
nerostného bohatství. Chtěl bych ve svém
příspěvku podtrhnout druhou stránku
této věci - totiž, že nestačí
jen hodně surovin dobývat, nýbrž že
je třeba s nimi též dobře hospodařit,
že je třeba je co nejekonomičtěji využívat.
V Karlovarském kraji je v dobývání
nerostů na druhém místě těžba
uhlí. Je to jeden z důležitých úkolů,
protože výstavbou průmyslu v našem státě
vzrostla úměrně pochopitelně spotřeba
paliv. To vyvolává současně i stále
se zvyšující požadavky na báňský
průmysl. Proto stavíme nové doly a stávající
modernisujeme a mechanisujeme. Můžeme říci,
že díky naší straně a vládě
dostává se sokolovskému revíru účinné
pomoci. Dostáváme velkostroje - kolesová
rypadla - jako je na př. K 1000, RSch 315, velkoprostorové
vozy, zakladače a celá řada dalších
strojů. To nám pomáhá nejen v plnění
a překračování plánu, ale i
ve zvyšování výdělků našich
dělníků a zvyšování produktivity
práce.
Ovšem ne všude je dbáno zásad hospodárného
dobývání uhlí a správného
hospodaření s ním. Dnešní stav
ve využití je takový, že naše uhlí
převážně spalujeme v domácnostech,
na roštech lokomotiv s maximálním využitím
10-12%, v elektrárnách s využitím cca
20% a u nejmodernějších zařízení
na cca 29%. Při tom celá naše energetická
bilance se opírá z 90% o uhlí, ačkoliv
světový vývoj směřuje k využití
plynu, nafty a ostatních produktů. ÚV KSČ
ve svém únorovém zasedání ukázal
na to, že ekonomičtější využití
uhlí se u nás omezuje zatím jen na technologické
použití uhlí při výrobě
koksu v plynárenství a při výrobě
paliv.