Velikou předností předloh je, že v účelném
rozsahu zjednávají jasno o základních
pojmech. Zákony stanoví, co budeme považovat
za vynález, co za objev, co za zlepšovací návrh
a co je to technická normalisace. Jasnost v tak významných
základních pojmech pomůže k sjednocování
praxe na všech pracovištích a to je konec konců
pro dobré výsledky to nejdůležitější.
V dosavadní praxi bylo skutečně mnoho nedostatků.
Dosavadní předpisy neukládaly podnikům
povinnost, jakým způsobem má být zajištěno
zavedení vynálezu nebo zlepšovacího
návrhu. Tak na př. zlepšovatelé Jan
Němeček a Karel Michalík v září
1954 podali návrh na impregnovanou pětivrstvou lepenku.
Zavedení její výroby žádných
investičních nákladů ani jiných
opatření nevyžaduje a provozní zkoušky
ukončené v listopadu 1954 prokázaly, že
jde o zlepšovací návrh významný.
To potvrdily zkoušky ve Výzkumném ústavu
obalovém za přítomnosti 27 zástupců
různých orgánů státní
správy. A přece návrh začal být
realisován až teprve v dubnu 1957 na zákrok
poslance NS s. Hronovského a ÚVN u ministerstva
chemického průmyslu. Mezi podáním
zlepšovacího návrhu a tímto obdobím
příkazu bylo 29 jednání, která
nepřinesla žádný konkretní výsledek.
Jen za ztracené tři roky lze odhadnout, že
uniklo našemu hospodářství několik
desítek milionů korun a zejména mnoho dřeva,
které pětivrstvá lepenka v obalech úspěšně
nahradí.
Jiný příklad je zlepšovací návrh,
který v lednu 1953 podal s. Vondra z n. p. Teplotechna.
Jednalo se o automatické osekávání
šamotových kvádrů, kterážto
práce se dosud dělala ručně kladivem
a dlátem. Přestože návrh byl už
v únoru 1953 posouzen jako vhodný a byl přijat,
nebyl pořádně ani vyzkoušen a zejména
nikomu nebyla uložena péče a odpovědnost
za zavedení návrhu. Do dneška nebyl zhotoven
prototyp a šamotové kvádry se dodnes osekávají
ručně s vynaložením značné
námahy dělníků na tom zaměstnaných.
Také v oblasti normalisace není všechno v pořádku.
Na př. už asi 25 let jsou normalisovány šrouby
a matice, kterých se v našem průmyslu potřebují
miliony. Normalisace byla úspěšná, asi
2.300 druhů šroubů a matic bylo nahrazeno 220
druhy, které pro potřebu průmyslu dostačují.
Strojírenští konstruktéři tyto
normy skutečně užívají a jistě
tím byly docíleny značné úspory
a veliká provozní výhoda ze sjednocených
výrobků. Ale v dnešní náročnosti
na vysokou efektivnost výroby nemůžeme se spokojit
s tím, že normy užívají konstruktéři,
nýbrž chceme, aby normalisované výrobky
- a to se týká nejenom šroubů a matic
- byly vyráběny hromadně. Jenom specialisovaná
hromadná výroba přináší
tak vysokou produktivitu práce a takové snížení
vlastních nákladů, jaké požadujeme.
Jestliže označíme výrobní náklady
na 1 kus 100%, pak už při 3 kusech jsou náklady
48%, při 6 kusech 29,5%., při 15 kusech 24%, při
18 kusech 18,3% a při velkých seriích na
př. 10.000 kusů jenom asi 5%. Tato čísla
byla prokázána nejen našimi závody,
jako jsou závody V. I. Lenina v Plzni nebo Závody
přesného strojírenství v Gottwaldově,
ale také mnohými závody sovětskými
i závody ve státech kapitalistických. Jsou
proto takové úspory reálnou možností
a je povinností příslušných ministerstev,
aby vyřešila a zavedla hromadnou a levnou výrobu
normalisovaných detailů a části a
dala je k disposici našemu hospodářství.
Je jistě nesprávné, jestliže v zájmu
kompletace výrobků si musí závody
vyrábět na př. spojovací části
ve strojírenství až dvacetkrát dráže,
než jak by je mohly dostávat z hromadné výroby.
Je jistě potřebné, aby ustanovení,
která v tom smyslu v návrhu zákona ukládají
závodům a ministerstvům velké povinnosti,
byla schválena a uskutečněna.
Také skladba norem vzbuzuje určitý podiv.
Bylo vytvořeno velmi mnoho norem na potraviny a různé
výrobky v oblasti spotřebního zboží
a nejsou normy na mnoho základních výrobků
v oblasti strojírenství. Je jistě vinou tohoto
sektoru, že svoje potřeby do plánu normalisačních
úkolů neprosazoval, že návrhy na účelné
normy Úřadu nepředkládal a že
tudíž normalisaci jako pracovní methodu neužíval,
i když mu to These ukládaly, a Úřad
sám nezvládl situaci natolik, aby nedostatky v tomto
směru na ministerstvech dokázal odstranit. Je nepochybné,
že schválením zákona se mu takových
prostředků i takové pravomoci dostane a bude
to k prospěchu národního hospodářství.
Jistě bude potřebné co nejrychleji odstranit
nedostatky v normalisaci hutnické a docílit tak
podstatné zkvalitnění hutnických výrobků.
Vedlo by příliš daleko, kdybychom tady měli
probrat ztráty a příčiny zmetkovitosti
zaviněné hutnickými výrobky dodávanými
pro strojírenství a nemajícími normalisovanou
jakost.
Je také zapotřebí, aby řízení
o přihláškách vynálezů
bylo zkráceno, aby cesta od vynálezcovy nebo zlepšovatelovy
myšlenky k jejímu využití v národním
hospodářství byla podstatně kratší.
Je jistě potřebné splnit pečlivě
všechny zákonné formality a dodržet všechny
termíny tak, aby nedocházelo k rozporům a
nespravedlnostem při řízení o patentech.
Je však právě tak nezbytné zavést
takové formy této nezbytné administrativy,
aby nedostatky byly co nejdříve objasněny
a řízení spělo ke konci; k tomu jistě
přispěje zaváděné vykládání
přihlášek vynálezů k veřejnému
nahlédnutí a rozsáhlá spolupráce
s odbornými experty. Vždyť nám to potvrzují
i zkušenosti ze Sovětského svazu. Předložený
návrh zákona dává reálné
vyhlídky na to, že nedodělky Úřadu
pro vynálezy a normalisaci budou klesat a počet
rozpracovaných spisů bude snížen na
nejmenší míru. Obtížnost této
praxe bude pravděpodobně v tom, soustředit
plnou pozornost hned od počátku na přihlášky
důležité s hlediska národního
hospodářství, udržet účelnou
spolupráci se všemi státními orgány
tak, aby v dělbě práce na sebe navzájem
navazovaly a aby žádná práce nebyla
vykonána několikrát. Bude to klást
značné nároky na organisační
práci pracovníků Úřadu pro
vynálezy a normalisaci.
Veliká péče musí být věnována
mezinárodní práci Úřadu. Jak
v oblasti vynálezů, tak zejména v oblasti
normalisace je tato práce mimořádně
významná pro úspěchy našeho hospodářství
jak doma, tak v exportu. Vidíme na příklad,
jak zahraniční činnost jiných států
se v této oblasti neobyčejně rozvíjí.
Spojené státy americké v oboru své
normalisace rozšiřují svůj vliv na celý
kontinent americký a snaží se ovlivňovat
mezinárodní normalisační instituce
natolik, že jsme v současné době svědky
jakési studené vojny v oboru normalisace. Nikdo
dnes nebude pochybovat o tom, jaký obrovský význam
pro celé lidstvo může mít postupné
sjednocování měr a vah a základních
úkonů ve strojírenství, jako je na
příklad lisování, povrchová
úprava a podobně. Rovněž v oblasti hutnických
výrobků je sjednocování jakosti materiálů
i tvarů výrobků a jejich tolerancí
a vůbec všech dodacích podmínek nesmírně
důležité. Normalisace v této oblasti
vyvolává normalisaci surovin a odstraňuje
tak příčiny rozporů a znemožňuje
i chytračení některých kapitalistických
kartelů. S tohoto hlediska je nutno normalisaci posuzovat
jako spojence pokrokových lidí.
Můžeme tedy předlohy, o nichž jednáme,
považovat nesporně za přínos pro naše
hospodářství a jejich formulaci za průkopnickou
ve zmíněných oborech. Vše bude záležet
na praxi. Po této stránce je nezbytné, abychom
věnovali praktickému provádění
těchto zákonů a jejich sledování
trvalou pozornost.
Soudruzi poslanci, obě osnovy, jež nyní projednáváme,
jsou dalším krokem vpřed na cestě většího
rozvoje naší techniky a našeho hospodářství.
Jsem proto přesvědčen, že plenum NS
obě tyto osnovy jednomyslně schválí.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.
Přistoupíme k hlasování a to tak,
že budeme hlasovat o každém bodu pořadu
odděleně.
Ad 9. Hlasování o vládním návrhu
zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích
návrzích.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k vládnímu
návrhu zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích
návrzích poslanci Vávrovi.
Zpravodaj posl. Vávra: Vzdávám se
slova.
Místopředseda dr Polanský: Protože
nebyly podány pozměňovací návrhy,
dám hlasovat, nebude-li námitek, o celém
vládním návrhu zákona najednou podle
společné zprávy výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru ústavně-právního.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích
návrzích a to ve znění společné
zprávy výboru rozpočtového a hospodářského
a výboru ústavně-právního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích
návrzích.
Tím je vyřízen devátý bod pořadu
schůze.
Přistoupíme k hlasování o desátém
bodu denního pořadu.
Ad 10. Hlasování o vládním návrhu
zákona o technické normalisaci.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k vládnímu
návrhu zákona o technické normalisaci poslanci
Kubcovi.
Zpravodaj posl. Kubec: Nemám připomínek,
vzdávám se slova.
Místopředseda dr Polanský: Nebyly
podány žádné pozměňovací
návrhy. Nebude-li námitek, dám hlasovat o
celém vládním návrhu zákona
najednou podle společné zprávy výboru
rozpočtového a hospodářského
a výboru ústavně-právního.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Námitky nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona o technické normalisaci ve
znění společné zprávy výboru
rozpočtového a hospodářského
a výboru ústavně-právního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji, tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o technické normalisaci.
Tím je vyřízen 10. bod pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
jedenáctého bodu schváleného pořadu,
kterým je
11. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona o chmelařských
výrobních oblastech, chmelařských
polohách, povinném známkování
chmele a o evidenci chmelnic (tisk 154).
Zpravodajem je posl. Svítek, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Svítek: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci!
Naše výrobní chmelařské oblasti,
zejména některé chmelařské
polohy v nich, mají nejlepší klimatické
a půdní podmínky pro pěstování
chmele. Tyto dobré podmínky spolu s dlouhodobými
zkušenostmi výrobními dodávaly našemu
chmelu pověst nejjakostnějšího chmele
a tak se stal chmel vypěstovaný v našich výrobních
chmelařských oblastech světoznámým
zbožím. Sám zákon č. 89 z r.
1934 upravoval ohraničení chmelařských
výrobních oblastí, chmelařských
poloh a povinné známkování chmele
v nich vypěstovaného. Označení chmele
známkami, které zákon chránil, spolu
s ověřovacími listinami prokazovalo původ
chmele a tím bylo i bezpečnou zárukou jeho
jakosti. Zahraniční spotřebitelé zvyklí
na povinné známkování chmele si je
nadále při uzavírání obchodů
vyhrazují.
Naše chmelařství však silně utrpělo
německou okupací, která zaměřovala
zemědělskou výrobu především
na válečné potřeby. Plocha chmelnic
byla redukována až na 7.050 ha, bylo zakázáno
chmel vysazovat, bylo nařízeno jednoprutové
zavádění, byl nedostatek potřebných
hnojiv a ochranných prostředků, což
zavinilo značné poškození našeho
chmelařství stojícího na vysokém
stupni. K tomu přistoupil ještě nezájem
pěstitelů způsobený nízkými
cenami chmele, a to vše způsobilo velký úpadek
našeho chmelařství.
Po našem osvobození Rudou armádou se očekávalo
rychlé zlepšení stavu našeho chmelařství
a opětné zaujetí předního místa
v exportu chmele. Očekávané rychlé
zlepšení se však nedostavilo. Byly tu další
nepříznivé okolnosti, zejména značný
úbytek pracovních sil v zemědělství,
na místo odsunutých Němců přišli
do výrobních chmelařských oblastí
zemědělci, kteří neměli zkušeností
s pěstováním chmele, a konečně
i ne zcela vhodná úprava výkupních
cen chmele nepřispívala k hmotné zainteresovanosti
pěstitelů na poměrně pracném
a nákladném pěstování chmele.
Nedostatky v pěstování chmele nemizely a
řada jednotných zemědělských
družstev prodávala chmel dokonce se značnými
finančními ztrátami. Tak v roce 1955 bylo
vykoupeno pouze 8% vyrobeného chmele v prvých třech
jakostních třídách.
Neutěšeným stavem našeho chmelařství
zabývala se vláda, která se 25. dubna 1956
usnesla na řadě opatření sledujících
zlepšení stavu chmelařství. Přitom
vláda uložila provést též novelisaci
zákona č. 89 z r. 1934 o povinném známkování
chmele a o úpravě rozsahu jeho pěstování.
Při přípravě novelisace tohoto zákona
nesoucího pochopitelně stopy kapitalistického
podnikání a hospodaření i stopy národnostních
bojů z prvé republiky, kdy při ohraničování
chmelařských výrobních oblastí
se přihlíželo k národnostnímu
složení obyvatelstva, se ukázalo, že je
vhodnější přikročit ne k novelisaci
zákona starého, nýbrž k vypracování
zákona nového. Zákon z r. 1934 sice platil,
ale rada jeho ustanovení zastarala, byla vývojem
překonána, stala se neúčinnou a byla
proto z návrhu nového zákona vypuštěna.
Povinné známkování chmele upravené
zákonem má stále značný vliv
při vývozu našeho chmele, neboť zahraniční
odběratelé požadují chmel pocházející
z tradičních výrobních chmelařských
oblastí, ba i z určitých chmelařských
poloh.
Návrh zákona v podstatě přejímá
zásady dosavadního zákonem upraveného
a chráněného povinného známkování
chmele, které bude zárukou původu a jakosti
chmele, jak to vyžadují zájmy zahraničního
obchodu. Tak návrh zákona stanoví chmelařské
výrobní oblasti, chmelařské polohy
v nich a obsahuje ustanovení o úpravě jejich
přesných hranic. Chmel vypěstovaný
ve chmelařských výrobních oblastech
ze zákona podléhá povinnému známkování.
Povinné známkování chmele tak jako
dosud spočívá jednak v povinném označení
chmele podle místního původu již ve
výrobní obci, jednak v povinném ověření
místního původu chmele ve známkovnách.
Povinné známkování chmele provádí
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský v Praze - pobočka
v Žatci. Návrh zákona obsahuje dále
ustanovení o závaznosti názvů chmelařských
výrobních oblastí, chmelařských
poloh, o závaznosti uzávěr (plomb) obalů
chmele a doprovodních listin zásilky (vážní
listy, ověřovací listiny). Přísná
ustanovení zabraňují přebalování
chmele bez příslušné kontroly, míchání
chmelů z různých výrobních
oblastí, ročníků, odrůd atd.
Povinné známkování chmele podle navrhovaného
nynějším poměrům přizpůsobeného
zákona bude dobrou zárukou původu i jakosti
chmele a přispěje k jeho lepšímu odbytu
v zahraničním obchodu. Současně se
navrhuje zrušení zastaralých a překonaných
předpisů o registraci chmelnic a návrh zákona
obsahuje zmocnění k úpravě evidence
chmelnic, jejich obnovy, rušení a udržování.
Návrh zákona spolu s ostatními výrobními
opatřeními přispěje k zlepšení
stavu našeho hospodářství.
Zemědělský výbor projednal návrh
tohoto zákona a doporučuje jej Národnímu
shromáždění ke schválení.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Hlásí
se někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, přistoupíme
tedy hned k hlasování.
Nebude-li Národní shromáždění
nic namítat, dám hlasovat o celém vládním
návrhu zákona najednou podle předložené
zprávy výboru zemědělského.
Jsou proti tomuto postupu nějaké námitky?
(Námitky nebyly.)