Čínska ľudová republika je jedna z najbohatších
krajín na surovinové zdroje vo svete. Okrem síry
a sľudy má na svojom území všetky
základné suroviny a zvlášť veľké
zásoby uhlia, železnej rudy, volfrámu, antimónu
a ďalších.
Keďže naša republika je vysoko priemyslovým
štátom, ale s malou surovinovou základňou
v pomere k tomuto vysoko rozvinutému priemyslu - tým
sa len zvyšuje ekonomicko-politický význam
našej hospodárskej spolupráce s ľudovou
Čínou.
My dostávame veľmi cenné suroviny pre náš
priemysel a zároveň pomáhame ľudovej
Číne budovať moderný priemysel a tak
zdvíhať jej ekonomickú váhu. Táto
okolnosť si ovšem vyžaduje, aby pracujúci
našich závodov, v ktorých my vyrábame
dodávky pre ľudovú Čínu, videli
svoju prácu ako internacionálnu úlohu pri
upevňovaní a rozvíjaní hospodárstva
Číny a tým i ekonomickej váhy celej
svetovej hospodárskej sústavy.
Pravda, úroveň hospodárstva ľudovej
Číny nemožno ešte porovnať s úrovňou
nášho hospodárstva. Čína do nastolenia
Čínskej ľudovej republiky, t. j. do roku 1949,
patrila medzi najzaostalejšie krajiny sveta. Od roku 1949
sa od základu mení hospodárstvo Číny.
Čínsky ľud, vedený komunistickou stranou,
za existencie Sovietskeho sväzu a celej svetovej socialistickej
sústavy a teda i za ich veľkej pomoci rozvíja
svoje hospodárstvo nevídanou dynamickou rýchlosťou.
Uvedieme si niekoľko faktov: Na konci 1. 5RP, t. j. koncom
roku 1957, mala byť hrubá hodnota výroby vyššia
oproti roku 1949 o 168 %, avšak tento plán bol prekročený
už v druhej polovici roku 1956. Ak v roku 1949 podiel priemyslu
na národnom dôchodku činil len 10 %, tak koncom
roku 1957 má činiť už 50 % a aj to už
v roku 1956 bolo prekročené. V roku 1949 ani nebolo
možné hovoriť o výrobe výrobných
prostriedkov a koncom roku 1957 už výroba výrobných
prostriedkov bude sa podieľať 40 % na celkovej priemyselnej
výrobe. Ťažba uhlia sa zdvojnásobí,
výroba ocele oproti roku 1949 v roku 1957 bude už
6krát vyššia. Elektrickej energie bolo vyrobené
v roku 1949 4,3 miliardy kWh a v roku 1962 bude už 43 miliárd
kWh vyrobené. Podobne aj v poľnohospodárskej
výrobe je zaznamenávaný prudký rast.
Vzrast výroby obilia za I. 5RP bude asi o 20 % a v druhom
5RP o ďalších 35 %. V živočíšnej
výrobe v roku 1935 bolo v Číne 48 miliónov
kusov hovädzieho dobytka, v roku 1952 56,5 miliónov
kusov, r. 1957 má byť 73,5 miliónov kusov.
Ošípaných v roku 1934 bolo 78 miliónov
kusov, v r. 1957 má byť 138 a pol milióna kusov.
Súdružky a súdruhovia, tieto čísla
nie sú vyčerpávajúce, ale aj ony svedčia
o tom, čo dokáže slobodný ľud vedený
komunistickou stranou pri budovaní svojho hospodárstva.
V dejinách ľudstva niet národa, ktorý
by v historicky tak krátkom období riešil industrializáciu
svojej krajiny. To dokáže len ľud, ktorý
uskutočňuje industrializáciu svojej krajiny
revolučnou cestou pod vedením robotníckej
triedy a svojej komunistickej strany za podmienok diktatúry
proletariátu vo vlastnej krajine, za podmienok existencie
a tým maximálnej pomoci svetovej socialistickej
sústavy, vedenej najpokrokovejším štátom
na svete, štátom robotníkov, roľníkov
a inteligencie. Sväzom sovietskych socialistických
republík. Ľudová Čína uskutočňuje
industrializáciu svojej krajiny prostredníctvom
najnovšej techniky na základe plánovitého
proporcionálneho socialistického rozvoja hospodárstva.
Práve preto epocha industrializácie Číny
môže byť meraná v podstate jedným
štvrťstoročím. Americkú epochu
kapitalistickej industrializácie bolo treba merať
v podstate celým jedným storočím.
Rozvoj čínskeho národného hospodárstva,
jeho sily a mohutnosti, má zaistené nekonečné
perspektívy. Americké kapitalistické hospodárstvo,
ovládané a riadené monopolmi, sa zmieta v
neustálych trvalých zmätkoch a krízach.
Ak sa ešte udržiava, prípadne ak aj zaznamenáva
jeho výroba určitý vzostup, to len preto,
že ťaží z vojnovej hystérie v kapitalistickom
svete, ktorú vo vlastnom záujme rozdúchava,
a ďalej z toho, že dožiera kostry svojich nedobrovoľných
imperialistických partnerov-priateľov. Práve
preto nie je nijaký div, že hospodárska sila
ľudovej Číny a možnosť obchodu s
ňou je príťažlivejšia i pre takých
amerických "priateľov", ako je Veľká
Británia, Holandsko, Belgicko, Francia a ďalšie
štáty, ktoré preto porušujú americké
embargo. I keď je táto novinka pre buržoáznych
pisálkov veľkým prekvapením, pre nás
nie je. Takých prekvapení, ako je porušenie
embarga, čiže vypovedania poslušnosti americkým
monopolistom, bude ešte viac. To preto, lebo rastie a mohutnie
ľudová Čína, rastie jej medzinárodný
význam a bude rásť, lebo mohutnie a rastie
svetová socialistická sústava, vedená
Sovietskym sväzom.
Predkladaná Zmluva o priateľstve a spolupráci
medzi ČSR a ČLR ešte viac upevní veľkú
socialistickú rodinu. Je to zmluva medzi dvoma socialistickými
krajinami, ktoré spája veľké nesmrteľné
učenie marxizmu-leninizmu a boj za výstavbu socializmu.
Táto zmluva utvorí predpoklady, aby sme ešte
pevnejšie a organizovanejšie po boku Sovietskeho sväzu
bránili a vybojovali mier, túžby a želania
väčšiny ľudstva. Dnes sme v takom období
krízy svetového imperializmu, že už nestačí
len nechcieť vojnu, ale treba nám dosiahnuť,
aby táto zdrvujúca väčšina ľudstva,
ktorá nechce vojnu, pozdvihla svoj boj na vyšší
stupeň, aby nielen nechcela, ale aby donútila monopolistov
prestať s prípravou atómovej a vodíkovej
vojny. Imperialisti dobrovoľne neprestanú. Vojna pre
monopolistov je dnes jedna z hlavných ciest, ako získať
monopolné vysoké zisky, a ziskov sa nikdy dobrovoľne
nezrieknu, musia ich k tomu donútiť stámiliónové
masy, zorganizované okolo sovietskych návrhov na
odzbrojenie i na zákaz atómových a vodíkových
zbraní. V tom vidíme i vážnosť
našej úlohy, učiť sa od Sovietskeho sväzu
mobilizovať svetové pokrokové sily do boja
za zachovanie mieru.
Význam predkladanej Zmluvy je i o to väčší,
že je to Zmluva o priateľstve a spolupráci medzi
dvoma krajinami, ktoré majú spoločného
priateľa a spoločného učiteľa.
Že Sovietsky sväz bol, je a bude pre nás príkladom
i zdrojom poučení a čerpania skúseností
pre výstavbu socializmu. V tom je naša sila i budúcnosť.
V tom je sila a mohutnosť svetovej socialistickej sústavy
i záruka definitívneho víťazstva socializmu
vo svete.
Vychádzajúc len z niekoľkých uvedených
faktov vidíme, že Zmluva o priateľstve a spolupráci
medzi Československou republikou a Čínskou
ľudovou republikou predkladaná nám našou
vládou plne zodpovedá zmýšľaniu,
cíteniu i záujmom nášho ľudu, plne
zodpovedá našej mierovej zahraničnej politike,
a preto zahraničný výbor odporúča
Národnému zhromaždeniu Zmluvu schváliť.
(Potlesk.)
Předseda: Soudružky a soudruzi, dříve
než přistoupíme k podání zpravodajské
zprávy ke 4. bodu pořadu, dovolte, abych uvítal
jménem Národního shromáždění
republiky Československé mezi námi co nejsrdečněji
delegaci parlamentu Barmského svazu, kterou vede místopředseda
sněmovny národností Thakin Thein Maung. (Přítomní
povstávají. - Dlouhotrvající bouřlivý
potlesk.)
Delegace parlamentu Barmského svazu přijela do Československa
na 14denní návštěvu. Během ní
se seznámí se životem a prací československého
pracujícího lidu a jsme jisti, že její
návštěva přispěje k posílení
přátelských styků mezi oběma
našimi zeměmi.
Žádám nyní o přednesení
zpravodajské zprávy ke čtvrtému bodu
poradu, kterým je
4. Zpráva výboru zahraničního k
vládnímu návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k vyslovení souhlasu
Smlouva o přátelství a vzájemné
spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou
lidovou republikou, podepsaná v Ulan Batoru dne 8. dubna
1957 (tisk 162).
Zpravodajem je poslanec František Komárek,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. František Komárek: Vážené
Národní shromáždění!
Vláda republiky Československé předložila
Národnímu shromáždění
ke schválení smlouvu o přátelství
a vzájemné spolupráci mezi Československou
republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsanou v Ulan
Batoru dne 8. dubna tohoto roku. Smlouva byla projednávána
18. června v zahraničním výboru, který
mne též pověřil podáním
zprávy zpravodaje. Abychom co nejlépe posoudili
všechny články projednávané smlouvy,
chtěl bych se několika větami zmínit
o Mongolské lidové republice.
V Mongolské lidové republice žije asi 845.000
lidi, t. j. asi tolik obyvatel jako má Praha. spíš
o něco méně, a rozprostírá
se na ohromné rozloze přes 1,500.000 km2,
čili na rozloze, jakou zaujímá Francie, Německo,
Španělsko, Portugalsko a Italie dohromady. Je to země
bohatá na zlato, stříbro, měď,
železo, uhlí a manganové rudy. Je to země
řek a jezer, ale také pouští a stepí,
země nebetyčných hor, avšak také
země tajgy a hlubokých lesů, v nichž
žije zvířena, která se jinde již
nevyskytuje.
Tvářnost a rozsáhlost země vysvětluje,
že jen asi 10 % všeho obyvatelstva žije ve městech,
ostatní jako pastevci žijí ještě
většinou kočovným způsobem. V
současné době již socialistický
způsob hospodaření i na venkově získává
stále více půdy. Nyní se přikračuje
k vysvětlovací kampani za změnu dosavadního
způsobu života mongolského lidu a to za odstranění
kočování, za vytvoření stálých
a pevných sídlišť chovatelů dobytka.
Hlavní sektor mongolského hospodářství
bude tímto způsobem přiveden na vyšší
kulturní i životní úroveň.
Těžkou a dlouhou cestou prošel ke svobodě
mongolský lid. Kdysi obrovská říše,
sahající od Pacifiku až ke Dněstru,
již založil Džingischán - postrach středověké
Evropy, upadla v zapomenutí, zůstal však lid,
který uslyšel ohlas vítězné revoluce,
který se přenesl přes Altaj do země,
kde povstal Suche, jejž lid sám nazval Bator čili
hrdina, aby se postavil do čela revoluce mongolského
lidu. Byly to vítězné boje, mongolský
lid se osvobodil, ale cesta byla ještě dlouhá
a trnitá, neboť v předrevolučním
Mongolsku nebyl ani jediný průmyslový závod.
V předrevolučním Mongolsku znalo necelé
1 % obyvatelstva číst a psát a v zemi byla
jen jedna škola.
V předrevolučním Mongolsku nebyl ani jediný
lékař mongolského původu. Za takového
stavu bylo Mongolsko sjednoceno a podřízeno první
ústřední lidové vládě
v červenci r. 1921. Do r. 1924 se však v zemi udržela
monarchie, moc krále, jež byla lidovou revoluční
vládou značně omezena. V listopadu r. 1924
se sešel v místě Urga, nynějším
Ulan-Batoru první lidový Veliký chural -
všemongolský sjezd zástupců lidu. Byla
přijata první ústava Mongolské lidové
republiky, která upevnila moc pracujícího
lidu, a zároveň byla vyhlášena Mongolská
lidová republika. Hlavním úkolem bylo vytvoření
a upevnění základů pro přechod
k nekapitalistickému rozvoji země.
Na základě návrhu vlády Mongolské
lidové republiky došlo v dubnu 1950 k navázání
diplomatických styků mezi Československem
a Mongolskou lidovou republikou, jež na začátku
byly udržovány prostřednictvím moskevských
zastupitelských úřadů obou zemí.
Na poli politickém byla v následujících
letech nejvýznačnější událostí
účast československé vládní
delegace na oslavách 30. a 35. výročí
vítězství mongolské lidové
revoluce, jakož i jiných delegací v Mongolské
lidové republice. Také vládní i jiné
delegace Mongolské lidové republiky při různých
příležitostech navštěvují
Československo.
V r. 1956 v červenci bylo v Praze otevřeno mongolské
velvyslanectví. Rovněž v červenci bylo
zřízeno československé velvyslanectví
v Ulan-Batoru. Přímé styky umožňují
další rozvoj vzájemných vztahů.
Právě u příležitosti návštěvy
naší vládní delegace v asijských
socialistických zemích letošního roku
byla uzavřena Smlouva o přátelství
a vzájemné spolupráci, kterou právě
projednáváme. Smlouva o přátelství
a vzájemné spolupráci mezi Československou
republikou a Mongolskou lidovou republikou, jejíž
znění jste obdrželi, má čtyři
články:
V prvním článku, kde obě strany prohlašují,
že ve všech mezinárodních aktech budou
se vždy řídit duchem upřímné
spolupráce a v souladu se zásadami Charty Organisace
spojených národů budou usilovat o upevnění
světového míru a bezpečnosti, je třeba
vyzdvihnout skutečnost, že přesto, že
Mongolské lidové republice je protiprávně
bráněno v přijetí do Organisace spojených
národů, Mongolská lidová republika
se zavazuje, že bude podporovat zásady, na nichž
je Charta založena.
V druhém článku se obě strany zavazují
k rozvíjení hospodářské spolupráce
pro mírovou výstavbu obou zemí. Mezi Československem
a Mongolskou lidovou republikou nebyly až do r. 1956 žádné
obchodní styky. Navázání přímých
diplomatických styků mělo svůj význam
i v navázání vzájemných hospodářských
styků. Za tím účelem byla vyslána
do Ulan Batoru vládní delegace s úkolem,
uzavřít dohodu o výměně zboží
a plateb s platností do konce r. 1957. Jednání
bylo uzavřeno 23. srpna 1956 podepsáním obou
dokumentů. Mimo to byl v červenci 1956 podepsán
protokol o zdravotnické spolupráci.
V současné době probíhají jednání
o uzavření poštovní a telekomunikační
dohody a dohoda o spolupráci rozhlasu. Vzájemně
neustále se rozvíjející hospodářské
styky jsou položeny na smluvní základ a prováděny
za oboustranné výhodnosti.
Položky nabídnuté s mongolské strany
obsahují ovčí vlnu, velbloudí srst,
kožky a jiné suroviny a polotovary z živočišné
výroby. Řada jiných nabídnutých
položek nemohla být akceptována pro neúměrný
dopravní náklad z důvodu velké vzdálenosti.
Mongolská strana má zájem o techniku a zaškolovací
praxi v kožedělném průmyslu s ohledem
na jejich velmi rozšířené pěstování
skotu, které vzhledem k počtu obyvatel je největší
na světě, neboť na jednoho obyvatele připadá
asi 30 ks skotu.
Pokud jde o perspektivu rozvoje hospodářských
styků, dá se předpokládat, že
poznáváním jakosti, upotřebitelnosti
a širokého sortimentu našeho zboží
budou kvantitativní nároky mongolské strany
stoupat. Vyzkoušením surovin a polotovarů mongolského
původu přímo v naší výrobě
a vyhledáváním nových potřebných
druhů surovin bude se zvyšovat zase náš
dovoz.
Třetí článek smlouvy pojednává
o spolupráci v oblasti vědy, osvěty a kultury.
Československo-mongolské kulturní styky se
slibně rozvíjely od r. 1950. Počínaje
rokem 1953 byly sjednávány roční plány
kulturní spolupráce, které byly vždy
se zdarem splněny. V roce 1955 na základě
žádosti mongolské vlády bylo umístěno
pět mongolských studentů na československých
vysokých školách. V letošním školním
roce bylo přijato dalších 10 mongolských
studentů. Kulturní styky se úspěšně
rozvíjely i v minulém roce. Došlo k zájezdu
souboru mongolské lidové armády do Československa
a k instalaci výstavy o mongolském výtvarném
umění. S naší strany byl organisován
zájezd významných československých
hudebních umělců do Mongolské lidové
republiky a instalována výstava o československé
lidové tvořivosti v Ulan Batoru.
Čtvrtým a ukončujícím článkem
je jednání o stanovení termínu účinnosti
smlouvy a o délce její platnosti. Smlouva nabývá
platnosti výměnou ratifikačních listin,
které budou vyměněny v Praze, a zůstává
v platnosti po dobu 20 let. Platnost smlouvy se bude prodlužovat
vždy o 10 let.
Při projednávání smlouvy v zahraničním
výboru poslanci kladně hodnotili, že Československá
republika je třetím státem, se kterým
je uzavřena takováto smlouva. Členové
zahraničního výboru připomínali,
že opětovně byla dokumentována správná
linie naší zahraniční politiky, neboť
smlouva je uzavírána na zásadě rovný
s rovným.
Poslanci dále připomínali, že právě
země asijských oblastí jsou změnou
na měřítku vah světové rovnováhy.
Diskuse potvrdila, že vítáme výsledky
naší vládní delegace na Dálný
Východ. V této souvislosti poslanci uváděli,
že kdysi Dálný Východ je nám
dnes mnohem bližší, neboť uzavíraná
smlouva patří ke článku spojení
nejvýchodnějších oblastí s nejzápadnější
výspou jednoho mírového tábora.
Mnozí poslanci uváděli, že zahraniční
politika, která je pokračováním politiky
vnitřní, má i v opačném směru
souvislost, že pro nás poslance vyplývá
povinnost, abychom ve svých volebních obvodech připomínali
důležitost našeho průmyslu, pokud jde
o zahraniční obchod.
V našich závodech musíme ukázat výsledky
dovedných rukou našich dělníků
a tvůrčí schopnost pracující
inteligence při vyřizování zakázek,
které jsou určeny pro tyto oblasti.
Dobrou prací dáváme nejlepší
důkazy a musíme se též zasloužit
o to, aby každá naše zahraniční
smlouva byla nejen úspěchem iniciativy ministerstva
zahraničních věcí po politické
a diplomatické stránce, ale aby byla též
čestným výsledkem po ekonomické stránce
ostatních ministerstev, jež hospodářský
obsah smlouvy plní.
Soudružky a soudruzi poslanci! Vzhledem k tomu, že projednávaná
smlouva je smlouvou dvou spojeneckých zemí a obsahuje
zásady podporující jejich mírové
budování, doporučuje zahraniční
výbor plenu Národního shromáždění
toto usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí se smlouvou o přátelství
a vzájemné spolupráci mezi Československou
republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsanou v Ulan
Batoru dno 8. lV. 1957. (Potlesk.)