Doterajšie predpisy o národných podnikoch sa obmedzovali hlavne na vyriešenie základných organizačných a právnych otázok, ako je zriadenie a právna povaha národných podnikov, vlastníctvo majetku a iné. Tieto otázky boli v dobe vydania uvedených predpisov najaktuálnejšie a ich vyriešenie znamenalo položenie pevných základov pre vybudovanie národných podnikov. Doterajšie predpisy sa však nemohli vyrovnať s rôznymi ďalšími otázkami, ktoré sú rozhodujúcimi činiteľmi pri zvyšovaní produktivity práce, zvyšovaní hospodárnosti a znižovaní vlastných nákladov podniku. Nová osnova z tohto dôvodu a na základe doterajších skúseností a zistených nedostatkov ide hlbšie a zaoberá sa početnými inými otázkami, ktoré neboli riešené v doterajších predpisoch. Ide predovšetkým o vyzdvihnutie významu technického rozvoja a o stanovenie úloh k jeho zaisteniu, a to ako pre pracovníkov národných podnikov, tak i pre orgány nadriadené národným podnikom. Technicky rozvoj je najdôležitejším problémom našej druhej päťročnice. Nová technika je hlavným činiteľom v boji za neustály rast produktivity práce a tým i základom pre nepretržitý rast a zdokonaľovanie výroby. Národné podniky musia venovať technickému rozvoju oveľa väčšiu pozornosť ako doteraz. Musia vyhľadávať technicky najdokonalejší výrobný postup a dbať o neustále zlepšovanie konštrukcie materiálového zloženia a akosti výrobkov. Nesmú sa obmedzovať len na výsledky vlastného výskumu, ale musia sa sústavne oboznamovať so skúsenosťami iných podnikov, sledovať svetový vývoj výrobných metód, v plnej miere využívať sovietske skúsenosti a napokon viacej ako doteraz ťažiť zo zlepšovacích námetov samotných pracujúcich.

Pracujúci sú rozhodujúcim činiteľom vo výrobe. Od nich závisí všetko. Keď je ich práca dobre organizovaná, keď sú skutočnými hospodármi na svojich pracoviskách a keď sa sústavne zvyšuje produktivita práce, potom celé hospodárstvo rýchle napreduje; v opačnom prípade stáva sa brzdou vývoja a nepomáha budovaniu socializmu. Preto návrh zákona určuje, že v riadení národného podniku je potrebné opierať sa o najširšiu účasť pracujúcich, združených v Revolučnom odborovom hnutí a iných spoločenských organizáciách.

Nie vo všetkých našich národných podnikoch sa všetci pracujúci aktívne zúčastňujú na príprave a zostavovaní plánu a nie sú plne oboznámení s úlohami, ktoré pre nich z plánu vyplývajú. Preto návrhy plánov a zostavovanie kolektívnych zmlúv sa musia diať za plnej účasti pracujúcich. Podniky sú teraz majetkom ľudu a na všetkých pracujúcich a národných podnikoch spočíva veľká zodpovednosť za celoštátne hospodárstvo. Vedomie tejto zodpovednosti musí ich viesť k stálemu zdokonaľovaniu ich práce a k tomu, aby z národných podnikov vytvorili ozajstné piliere národného hospodárstva.

Ďalším základným rysom osnovy je snaha o upevnenie štátnej disciplíny. Prejavuje sa v niekoľkých smeroch.

V prvom rade je to upevnenie disciplíny a zavedenie poriadku pri zriaďovaní i reorganizácii národných podnikov. Postup pri zriaďovaní národných podnikov je sprísnený tým, že okrem vydania zriaďovacej listiny musí minister, ktorý zriaďuje národný podnik, vymenovať riaditeľa a určiť majetok, ktorý sa národnému podniku zveruje do správy. Pritom sa znemožňuje zriaďovanie podnikov so spätnou účinnosťou. V budúcnosti nebude teda možné, aby existoval podnik bez riaditeľa, bez majetku, alebo aby bol zriadený k dátumu, kedy v skutočnosti ešte neexistoval. Nová úprava donúti k tomu, aby zriaďovanie podniku bolo vopred dôkladne pripravené.

Osnova ukladá, že orgán, ktorý zriaďuje podnik, je povinný si vyžiadať vyjadrenie rady KNV, v ktorého územnom obvode má byť sídlisko národného podniku. Dôvodom pre to je okolnosť, že výkonným orgánom národných výborov pripadajú v súvislosti so zriadením a prevádzkou národných podnikov rôzne úlohy, ktorých splnenie je potrebné včas zaistiť. Výkonné orgány národných výborov dobre poznajú i miestne pomery a môžu poskytnúť spoľahlivé podklady pre posúdenie, či zriadenie podniku v určenom mieste je vhodné. Ďalej sa stanoví, že pri zriadení podniku nutno si vyžiadať i vyjadrenie ústredného výboru príslušného odborového sväzu, nakoľko zriadením nového národného podniku vzniká často veľa úloh i pre Revolučné odborové hnutie.

Sprísnené je i vykonávanie reorganizácií, ktoré sú často príčinou rôznych porúch v činnosti národných podnikov. Osnova preto stanoví, že všetky organizačné zmeny podnikov, napr. zlučovanie, rozdeľovanie a preraďovanie podnikov z jedného rezortu do druhého, môžu byť robené len po dôkladnej príprave a zásadne len k začiatku kalendárneho roku. Predpokladom pre takéto zmeny je, aby nimi boli vytvorené podmienky pre dosiahnutie lepších hospodárskych výsledkov.

V súvislosti s tým sa upravuje i veľmi závažná otázka zmien a presunov výrobných programov a plánovaných úloh. Zmena výrobného programu dotýka sa pomerov, na ktorých podnik alebo prevádzkáreň založili svoju výkonnosť a vzostup svojej produktivity práce, a preto môže mať hlboký zásah do činnosti a hospodárenia podniku alebo prevádzkárne. Okrem toho sa však taká zmena môže prejaviť i v celom národnom hospodárstve, ktoré môže byť citeľne postihnuté oslabením, prípadne i stratou produkcie určitých výrobkov. Je preto potrebné, aby zodpovednosťou a aby rozhodovanie o týchto prípadoch bolo vyňaté z právomoci vedenia podniku a zverené nadriadenému ministrovi, prípadne vláde. Osnova stanoví predpoklady pre menenie a presun výrobných programov a spôsob ich vykonávania upravuje tak, aby boli, pokiaľ je to možné, vylúčené všetky nepriaznivé dôsledky.

Osnova sa odlišuje od doterajších predpisov aj tým, že tieto nepoznali iných organizačných foriem, než sú národné podniky. Rozvoj národného hospodárstva si však vynútil faktické zriadenie nových druhov hospodárskych organizácií, ako sú trusty, kombináty, krajské správy výkupu a pod. Osnova preto dáva riadny podklad pre zriadenie a úpravu právnych pomerov týchto organizácií. Súhlas vlády k ich zriaďovaniu bude zárukou toho, že tieto organizácie budú vytvárané skutočne len tam, kde pre to budú nutné predpoklady a že tým nevzniknú zbytočné medzičlánky.

Osnova ďalej umožňuje zriaďovanie odbytových a zásobovacích základní a chozrasčotných hlavných správ odbytu a zásobovania. U všetkých týchto nových organizácií osnova stanoví len podmienky pre ich zriaďovanie a len základné zásady pre ich činnosť. Podrobná úprava priamo v zákone by tu nebola vhodná, lebo vzhľadom na to, že ide o nové organizačné formy, bude tu iste dochádzať v budúcnosti k častejším zmenám, ktorých vykonánie by vždy vyžadovalo zmenu zákona.

Pokiaľ ide o právne otázky, je v osnove, okrem konštitutívneho účinku zápisu národných podnikov do podnikového registra, novo upravená otázka spôsobilosti národných podnikov k právu a povinnostiam. V súlade so sovietskym právom sa tu výslovne stanoví tak zv. špeciálna spôsobilosť národných podnikov k právam a povinnostiam. Táto zásada je daná dôsledkom plánovania národného hospodárstva a dôsledkom toho, že činnosť všetkých organizácií socialistického sektora je podriadená jedinému cieľu, t. j. výstavbe socializmu. Zásada zvláštnej spôsobilosti k právam a povinnostiam znamená, že podnik môže nadobúdať len také práva a vstupovať len do takých záväzkov, ktoré sú v súlade s plnením jeho úloh, stanovených najmä v zriaďovacej listine alebo štatúte. Účelom toho je dosiahnuť, aby podnik sústredil všetky svoje sily na splnenie úloh, ktoré sú mu uložené, a aby sa nezaoberal činnosťou, ktorá by bola v rozpore s týmito úlohami, i keby snáď bola pre národný podnik na prvý pohľad výhodná, napr. z hľadiska zisku a pod. Právne úkony podniku, napr. zmluvy, ktoré nie sú v súlade s plnením jeho úloh, sú nezákonné a teda neplatné. Ďalším dôsledkom takéhoto právneho úkonu je to, že za určitých predpokladov prepadá plnenie na základe takého právneho úkonu v prospech štátu.

V záujme jednotnosti právnej úpravy sa platnosť niektorých dôležitých ustanovení osnovy rozširuje i na iné významné hospodárske organizácie, najmä na podniky štátneho obchodu, podniky miestneho priemyslu, komunálne hospodárstva a domovú správu.

Vážené Národné zhromaždenie, zákon o národných podnikoch a niektorých iných hospodárskych organizáciách pomôže zabezpečovať plnenie smerníc X. sjazdu KSČ, ktoré sledujú zaistenie a ďalší rast národného hospodárstva a tým i zaistenie neustáleho zvyšovania hmotnej a kultúrnej úrovne pracujúcich. Zásady socialistického hospodárstva, ako sú obsiahnuté v tomto zákone, iste naplnia novým duchom národné podniky a tieto sa potom stanú ešte lepším prostredím rastu nového, socialistického človeka.

Súdružky a súdruhovia poslanci, výbor ústavnoprávny a výbor rozpočtový a hospodársky prerokovali vládny návrh zákona o národných podnikoch a niektorých iných hospodárskych organizáciách vo všeobecnej a podrobnej rozprave na svojich schôdzach v dňoch 18. a 20. októbra a preto odporúčam, aby Národné zhromaždenie predložený vládny návrh zákona schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: O slovo sa prihlásil minister spravodlivosti prof. dr. Bartuška. Prosím súdruha ministra, aby sa ujal slova.

Ministr prof. dr Bartuška: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, drazí sovětští hosté!

Vláda Československé republiky předkládá Národnímu shromáždění k projednání zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích.

Dnešního dne je právě tomu 10 let, kdy byly vydány historické dekrety o znárodnění hutí, dolů a jiných průmyslových klíčových podniků, bank a pojišťoven. Jak nevzpomenout v tuto chvíli, kdy Národní shromáždění projednává nový zákon o národních podnicích, zajišťující jejich další rozvoj, hrdinného boje československého pracujícího lidu za znárodnění podniků a nečerpat z něho poučení a sílu pro další socialistickou výstavbu naši vlasti. Toto znárodnění bylo umožněno světodějným vítězstvím Sovětského svazu nad silami fašismu v druhé světové válce a vítězstvím československého pracujícího lidu v národně osvobozeneckém boji proti fašistickým okupantům. První etapa našeho znárodnění a porážka reakce v průběhu jeho provedení mohla být v naší vlasti uskutečněna jen proto, že se v období národně osvobozeneckého boje proti fašistickým okupantům zformovala mohutná společenská síla v podobě široké národní jednoty lidu - jejímž jádrem byl svazek dělníků a rolníků - a že vedoucí úlohu měla dělnická třída v čele s Komunistickou stranou Československa. Znárodněné podniky v oblasti hospodářství - tak jako národní výbory v oblasti politické - se staly hlavními pilíři našeho lidově demokratického zřízení.

Znárodněním byla zasazena buržoasii drtivá rána, neboť byla z velké části likvidována její materiální základna. Proto také buržoasie všemi prostředky usilovala o zpomalení znárodňovacího procesu a snažila se obnovit staré kapitalistické poměry předmnichovské republiky. Ale pevná, důsledná a rozhodná politika dělnické třídy v čele s Komunistickou stranou Československa za prozíravého vedení soudruha Klementa Gottwalda zmařila tyto plány a prosadila, že převážná část vedoucích posic našeho hospodářství přešla rázem do rukou pracujícího lidu.

Vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 učinilo definitivně přítrž snahám buržoasie o zmaření znárodnění a o návrat kapitalismu.

Toto historické vítězství však nepřišlo samo. Tohoto vítězství bylo dosaženo v průběhu stále se zostřujícího třídního boje proti nepřátelům, v němž Komunistická strana Československa dokázala rozvinout politickou a pracovní aktivitu a všechny tvůrčí síly dělnické třídy, drobných a středních rolníků a pracující inteligence a upevnit jednotu pracujícího lidu.

Znárodněním provedeným před deseti lety byl položen ekonomický základ pro budování socialistické hospodářské soustavy v naší republice. Nejdůležitější výrobní prostředky se staly společným socialistickým vlastnictvím, aby byly v rukou lidu nedotknutelným zdrojem bohatství a síly lidově demokratické republiky a blahobytu pracujícího lidu. Znárodněním byly vytvořeny také pevné základy pro ekonomické spojení dělnické třídy s pracujícím rolnictvem, pro upevnění družby našich národů a pro posílení československé státnosti.

Základní organisační formou sloužící k využití znárodněného majetku se staly národní podniky. Vývoj národních podniků v této etapě se neobešel bez potíží. V průběhu boje proti těmto potížím se kovala vůle a odhodlání naší vyspělé dělnické třídy a upevňovala se vedoucí síla naší společnosti - Komunistická strana Československa. Nadšení a iniciativní práce tisíce dělníků, inženýrů a techniků vytvořily z národních podniků pevný základ naší socialistické výroby. S upevňováním vedoucí úlohy dělnické třídy ve státě a vytlačováním buržoasie z posic, které jí zůstaly, upevňoval se socialistický charakter národních podniků, upevňovalo se socialistické vlastnictví.

V národních podnicích vznikly a dále se upevňují nové výrobní vztahy. Ne již vztahy vyjadřující nesmiřitelný rozpor mezi vlastníky výrobních prostředků a výrobci, ale na základě společenského vlastnictví výrobních prostředků nové vztahy soudružské spolupráce, založené na jednotě zájmů jednotlivce a společnosti. Takové výrobní vztahy se staly mohutnou aktivní silou působící na rozvoj výrobních sil a na uvolnění tvůrčí iniciativy pracujících ke zdokonalení a zvýšení výroby.

Národní podniky sehrály významnou roli při úspěšném plnění našeho prvního pětiletého plánu. V halách továren, dolech, v hutích, v elektrárnách a dalších provozovnách národních podniků probíhal v těchto letech vítězný boj za socialistickou industrialisaci našeho státu. Početně vzrostla, politicky a odborně vyspěla vedoucí síla naší společnosti, dělnická třída. Rozmnožily se řady úderníků a zlepšovatelů. Významně se změnila i technická inteligence. Byl položen základ k dalšímu upevnění svazků dělníků a pracujících rolníků, hlavní opory lidově demokratického zřízení. Podstatně se změnila skladba našeho průmyslu. Buržoasní Československo potřebovalo přibližně 150 let k tomu, aby byl vybudován průmysl, který mělo před válkou. Lidově demokratická republika Československá potřebovala pouze 10 let k tomu, aby tato úroveň byla překročena více než dvojnásobně.

Dosazené úspěchy našeho lidu za deset let znárodněného průmyslu přinesly další zvýšení blahobytu našeho lidu. Vybudováním silné průmyslové základny byly vytvořeny ještě příznivější podmínky pro pomoc zemědělství, pro upevňování svazku města s vesnicí. Tyto úspěchy vytvořily základnu pro další rozvoj země, změnily ekonomickou strukturu naší vlasti, vedly k upevnění družby Čechů a Slováků, posílily morálně politickou jednotu našeho lidu, upevnily sílu a obranyschopnost naší vlasti.

Národní podniky a jejich pracující přispěli tak význačnou měrou k upevnění našeho lidově demokratického státu a k posílení světového tábora míru.

Soudružky a soudruzi! Bouřlivý růst našeho národního hospodářství vytvářel a vedl k hledání stále lepších forem práce i organisace hospodářských útvarů. Rozvíjející se mnohotvárnost našeho hospodářského života přinášela však s sebou i četné změny v organisaci národních podniků a ve způsobech jejich práce.

Po nové úpravě methody sestavování státního plánu rozvoje národního hospodářství, po vydání předpisů o účetní evidenci, o nové organisaci účetní služby, o ředitelských fondech, o základních fondech hospodářských organisací a celé řady dalších předpisů přestala valná část ustanovení upravujících až dosud právní postavení národních podniků vyhovovat dnešní etapě našeho vývoje a mohla by se stát brzdou v dalším rozvoji národních podniků.

Stojíme na prahu druhého pětiletého plánu, který před námi otvírá nové perspektivy dalšího rozvoje národního hospodářství naší republiky. Je proto třeba zajistit novou právní úpravu, aby řízení a organisace národních podniků a dalších hospodářských organisací byly pozvednuty na úroveň velkých úkolů ve výrobě a výstavbě.

V současné etapě vývoje našich národních podniků a ostatních hospodářských organisací jsou zvláště důležité pro jejich zdárný rozvoj takové otázky, jako je organisační výstavba národních podniků, řízení národních podniků, využívání pokrokové techniky, upevnění státní discipliny a co nejširší využívání iniciativy dělníků a techniků.

Legislativní zpracování vychází z těchto požadavků, neboť národní podniky a další hospodářské organisace mohou splnit své poslání jen tehdy, budou-li v nich soustavně rozvíjeny výrobní síly, bude-li co nejintensivněji a za nejširší iniciativy dělníků a techniků využívána pokroková technika, zvyšována produktivita práce a uplatňována hospodárnost. To jsou základní úkoly, na jejichž úspěšném zdolání závisí konečné vítězství socialismu nad kapitalismem.

1. V otázce organisační výstavby národních podniků zákon vychází z požadavku dalšího upevňování nejpřísnější hospodárnosti. Důsledné uvádění zákona v život zajistí, že k organisačním změnám dojde jen tehdy, budou-li tím vytvořeny podmínky pro dosažení podstatně lepších hospodářských výsledků.