Soudružky a soudruzi! Pevně opřeni o přátelství a spojenectví se sovětským
svazem, můžeme se cítit šťastnými a bezpečnými. Vědomí naší sounáležitosti
k nepřemožitelnému táboru demokracie a socialismu nás povzbuzuje k nové
a ještě lepší práci. Deset let našeho budovatelského úsilí dalo již krásné
ovoce. Položili jsme pevné základy nové socialistické společnosti. Vyrůstají
nám noví lidé, hrdí budovatelé nového života. Do nové pětiletky jdeme s
mohutnou průmyslovou výzbrojí a naše zemědělství je s to dosáhnout nových
krásných úspěchů, majíc k disposici nejmodernější mechanisační prostředky.
Podle vzoru Sovětského svazu vytváříme a rozvíjíme novou, lepší socialistickou
demokracii, v níž každý poctivý český a slovenský vlastenec může se cítit
šťastným. Opřeme se ještě lépe o pevný svazek dělníků, rolníků a pracující
inteligence, upevníme bratrskou spolupráci všech pracujících naší vlasti.
Pod vedením naší slavné Komunistické strany, pevně semknuti v Národní frontě,
půjdeme neochvějně vpřed v nejužším přátelství a spolupráci se Sovětským
svazem a se všemi našimi přáteli velkého tábora míru. (Dlouhotrvající
potlesk.)
K projevu se přihlásil vedoucí delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských
socialistických republik Michail Petrovič Tarasov. Prosím jej, aby
se ujal slova.
Vedoucí delegace Nejvyššího sovětu SSSR M. P. Tarasov:
Předseda: Děkuji vedoucímu delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských
socialistických republik soudruhu Michailu Petroviči Tarasovovi
za jeho projev.
Prosím o překlad tohoto projevu.
Vedoucí Kanceláře NS Kováčik (čte):
Soudruhu předsedo, drazí soudruzi poslanci Národního shromáždění!
Především mi dovolte, abych vám co nejupřímněji poděkoval za pozvání
delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, jímž
jí bylo umožněno navštívit vaši zem, seznámit se se životem a úspěchy bratrského
československého lidu. Dovolte mi také, abych vám a všemu československému
lidu tlumočil srdečné, přátelské pozdravy Nejvyššího sovětu a všeho sovětského
lidu.
Sovětský svaz a Československou republiku poutá pevné, dlouholeté přátelství.
Sovětský lid chová k vaší překrásné zemi, k vašemu pracovitému, nadanému
lidu city upřímné lásky a bratrství.
Národy našich zemí si se zbraní v ruce vydobyly vítězství, svobodu a
nezávislost v krvavém boji s fašistickými uchvatiteli. Ještě v době tohoto
boje, v roce 1943, byla uzavřena mezi Sovětským svazem a Československou
republikou smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci,
na jejímž základě se přátelské vztahy našich národů v poválečném období
ještě více rozšířily a upevnily.
Pozvání delegace Nejvyššího sovětu SSSR na dnešní zasedání Národního
shromáždění je jen novým výrazným projevem tohoto přátelství, jež nepochybně
dále posílí vzájemné politické, hospodářské a kulturní styky mezi našimi
zeměmi.
Delegace Nejvyššího sovětu SSSR se v době svého pobytu v Československu
na vlastní oči přesvědčila o tom, že přátelství mezi našimi národy je nerozborné
a věčné nejen proto, že je založeno na historické minulosti, ale také proto,
že vychází ze spolehlivých velikých a ušlechtilých cílů výstavby socialismu-komunismu.
Soudruzi poslanci! Sovětská delegace s upřímnou vděčností prohlašuje
Národnímu shromáždění, že měla ve vaší nádherné zemi neomezenou možnost
seznámit se s životem a prací československého lidu a že se setkala s upřímným
a bratrským přijetím. V době svého pobytu v Československu navštívila sovětská
delegace mnohá města a vesnice, závody a jednotná zemědělská družstva,
jakož i zdravotnická a kulturně osvětová zařízení vaší země. Především
je třeba zmínit se o návštěvě delegace ve velkých centrech Československa
jako je Plzeň, kde se seznámila s tamním průmyslovým gigantem, nesoucím
jméno velikého Lenina. Delegace navštívila Brno, kde si prohlédla strojírenskou
výstavu; jež je výrazným svědectvím vysoké technické kultury československého
lidu, mírového úsilí československé vlády a její péče o neustálé zvyšování
hospodářské a kulturní úrovně pracujících Československa.
Sovětská delegace nikdy nezapomene na svůj pobyt v památných místech
Slovenska, kde byla ve společných bojích proti hitlerovským okupantům prolita
krev československých a sovětských partyzánů, hrdinných vojáků Sovětské
armády a československých bojovníků.
Není dosti slov, kterými by bylo lze vyjádřit city lásky a přátelství,
se kterými se naše delegace setkala v uhelném a hutnickém středisku Československa,
v Ostravě, právě tak jako v Bratislavě, Brně, Plzni a mnohých jiných městech
a průmyslových střediscích vaší země.
Sovětská delegace se volně scházela a vyměňovala si zkušenosti s poslanci
Národního shromáždění, s dělníky, rolníky, s inženýry a techniky. Tato
setkání a výměna názorů přinesou zajisté kladné výsledky jak pro československý,
tak i pro sovětský lid. Navázání osobního a přímého styku mezi poslanci
Nejvyššího sovětu SSSR a poslanci Národního shromáždění republiky Československé
nám umožní, abychom se ještě lépe vzájemně poznali a aby byla ještě více
rozšířena výměna zkušeností, jichž naše země dosáhly v různých oblastech
hospodářství, vědy a kultury.
Pozvání delegace Nejvyššího sovětu na zasedání Národního shromáždění
republiky Československé má rovněž velký mezinárodní význam, protože je
konkrétním výrazem úsilí parlamentů různých zemí o navázání spolupráce
v zájmu míru.
Ve svém prohlášení z 9. února t. r. se Nejvyšší sovět obrací k národům
a parlamentům všech zemí, aby zvýšily své úsilí o zamezení nové války a
aby byl navázán přímý styk mezi parlamenty jednotlivých zemí. V tomto prohlášení
vyjádřil Nejvyšší sovět SSSR své upřímné přesvědčení, že "výměna parlamentních
delegací a jejich vystoupení v parlamentech druhých zemí přispěje k úsilí
národů o rozvoj přátelských vztahů a spolupráce". Těší nás, že toto
prohlášení a návrhy v něm obsažené se setkaly u československého lidu se
širokým ohlasem a že předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé
se ve svém usnesení z 24. února t. r. k tomuto prohlášení plně připojilo.
Bratrské národy Sovětského svazu a Československé republiky věnují všechny
své síly mírové budovatelské práci a nepotřebují válku. Mnohamiliónový
sovětský lid, jenž plní úkoly vytyčené Komunistickou stranou a sovětskou
vládou, vede gigantický boj za další rozvoj svého průmyslu a zemědělství,
za stálé zvyšování blahobytu a kulturní úrovně pracujících.
V tomto roce splnil sovětský lid předčasně, za 4 roky a 4 měsíce, pětiletý
plán celkové průmyslové výroby. Zvláště velkých výsledků bylo dosaženo
v těžkém průmyslu, který je, jak známo, základní podmínkou pro vývoj všeho
národního hospodářství a neustálý růst blahobytu pracujících.
Ke konci roku 1955 vzroste výroba výrobních prostředků oproti roku 1950
více než o 84 % a bude tak činit 70 % celkové průmyslové výroby Sovětského
svazu.
Dokončují se stavby takových gigantů, jako jsou hydroelektrárny Kujbyševská
a Stalingradská. Plným tempem se rozvíjí výstavba dalších velkých elektráren
na Volze, Dněpru a sibiřských tocích. Výkonnost elektráren budovaných nyní
v Sovětském svazu bude třikrát větší než výkonnost všech hydroelektráren
SSSR z počátku roku 1954.
Celková produkce strojírenského průmyslu, jádra socialistické industrialisace,
se v roce 1955 zvýší proti předválečnému roku 1940 více než čtyři a půlkrát.
Rychlý růst produktivity strojírenství přispěl k značnému zvýšení výroby
v takových důležitých oblastech průmyslu, jako je uhelný, hutní a naftový
průmysl. V roce 1955 bude v Sovětském svazu vyrobeno více než 33 milionů
tun litiny, kolem 45 milionů tun oceli, bude vytěženo 70 milionů tun nafty,
přes 390 milionů tun uhlí a bude vyrobeno 166 miliard kw/h elektrické energie.
Rychlý růst strojírenské výroby umožnil rovněž podstatné zvýšení mechanisace
zemědělství. V tomto roce pracovalo na sovchozních a kolchozních polích
dvakrát více traktorů, obilních kombajnů a jiných zemědělských strojů než
v r. 1940. Sovětský lid, vyzbrojený vyspělou mohutnou technikou, plní nyní
velkolepé úkoly obdělání ladem ležící půdy a úhorů, zvýšení produkce obilí,
různých technických kultur a produkce živočišné. Všestranný rozvoj těžkého
průmyslu a zemědělství v poslední době přispěl k dosažení značných úspěchů
i v lehkém a potravinářském průmyslu. V r. 1955 se výroba zboží široké
spotřeby zvýšila proti roku 1950 více než o 70 %.
Červencové zasedání ÚV naší strany vytyčilo nové úkoly pro další růst
průmyslu. Ústřední výbor vyzval zároveň všechny pracující v zemědělství,
aby svou obětavou prací zajistili splnění již dříve vytyčených úkolů pro
rozvoj zemědělství a zvýšení výroby zemědělských produktů. A jsou všechny
předpoklady pro to, abychom mohli tvrdit, že sovětský lid tyto úkoly čestně
splní.
Československý lid, jenž v květnu t. r. oslavil desáté výročí svého
osvobození, je právem hrdý na své velké úspěchy, kterých dosáhl v mnohých
oblastech národního hospodářství a kultury. I my se upřímně radujeme z
těchto úspěchů.
Za posledních 10 let zvýšilo Československo výrobu oceli skoro o 2 miliony
tun a výrobu elektrické energie o 11 miliard kw/h, zatím co za 20 let existence
buržoasní republiky se výroba oceli zvýšila pouze o 1 milion tun, a to
ještě jen vzhledem k usilovnému zbrojení, výroba elektrické energie o něco
více než o 3 miliardy kw/h.
O velkých úspěších lidově demokratického Československa v oblasti průmyslové
výroby svědčí i to, že Československo je v těžbě uhlí, přepočteno na jednoho
obyvatele, na devátém místě, ve výrobě litiny na sedmém a ve výrobě oceli
na šestém místě ve světě. Ve výrobě elektrické energie na jednoho obyvatele
předčilo už Československo Francii a Itálii, ve výrobě oceli Švédsko a
Francii a skoro se vyrovnalo Anglii.
Díky dosazeným úspěchům v průmyslu rozvíjí československý lid úspěšně
i svoje zemědělství. Sovětský lid bere s velkým uspokojením na vědomí,
že značnou část orné půdy v Československu obhospodařuje již socialistický
sektor, že je kolektivně obhospodařována v jednotných zemědělských družstvech.
Sovětští lidé měli možnost přesvědčit se o vynikajících úspěších československého
lidu v oblasti průmyslu, zemědělství a kultury na výstavbě "10 let
lidově demokratického Československa", jež byla uspořádána v srpnu
a v září t. r. v Moskvě a těšila se velkému zájmu.
Mezi Sovětským svazem a Československem byla navázána těsná spolupráce
v mnohých oblastech průmyslu, zemědělství a kultury. Svědčí o tom široká
výměna různé technické dokumentace po linii vědeckotechnické spolupráce
a vzájemná výměna početných průmyslových, zemědělských, odborářských, kulturních,
sportovních a jiných delegací.
Zahraniční politika Sovětského svazu a Československé republiky je v
souladu s jejich politikou vnitřní, je výrazem životních zájmů a tužeb
našich zemí, je politikou míru a přátelství mezi národy.
Sovětský svaz hned od počátku své existence vycházel a vychází z leninské
zásady možnosti cílevědomého mírového soužití a spolupráce různých sociálně
hospodářských systémů při dodržování zásad rovnosti a nevměšování do vnitřních
záležitostí druhých států.
Je známo, že se mírumilovná politika SSSR osvědčila již v předválečných
letech, že vedla k upevnění obranyschopnosti Sovětského svazu a k nebývalému
rozkvětu jeho hospodářství a kultury. Mezinárodní autorita Sovětského svazu
byla dále upevněna jeho vítězstvím ve druhé světové válce, jež zasadilo
vážnou ránu světovému imperialismu. Toto vítězství způsobilo, že od imperialistického
tábora odpadla řada zemí Evropy a Asie, které vytvořily spolu se Sovětským
svazem mohutný tábor míru, demokracie a socialismu. V tomto mírumilovném
táboře se sjednotily spolu se Sovětským svazem Čínská lidová republika,
Československá republika, Polská lidová republika a jiné lidově demokratické
a demokratické země.
Vytvoření více než 900milionového tábora míru, demokracie a socialismu
nejen zeslabilo imperialistický válečný tábor, ale dalo Sovětskému svazu
a ostatním zemím socialistického tábora možnost aktivněji a účinněji hájit
věc míru na mezinárodním foru.
Jen v poslední době podal Sovětský svaz na mezinárodním foru takové
návrhy ohromného mezinárodního významu, jako je návrh na všeobecné snížení
zbrojení, na zákaz atomových, vodíkových a jiných zbraní hromadného ničení
a na zřízení účinné mezinárodní kontroly provádění tohoto zákazu, návrhy
na mírové řešení německé otázky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti
v Evropě a návrh na řešení rakouské otázky, jenž vedl k uzavření rakouské
státní smlouvy.
Velký mezinárodní význam měl rovněž podnět Sovětského svazu v otázce
normalisace styků s Jugoslávií a návštěva sovětské vládní delegace v Bělehradě
v čele se soudruhy Chruščovem a Bulganinem.
Velkým přínosem pro věc míru byla účast Sovětského svazu na ženevské
konferenci předsedů vlád čtyř mocností. Tato konference se konala v duchu
vzájemného porozumění a snahy najít cestu k řešení mezinárodních otázek,
důležitých pro světový mír a bezpečnost. K úspěšným výsledkům ženevské
konference nepochybně přispělo reálné stanovisko sovětské vládní delegace
k problémům, jež se na této konferenci řešily, a její snaha o vyřešení
těchto problémů cestou jednání.
Z podnětu Sovětského svazu konaly se v září t. r. v Moskvě porady s
vládními delegacemi Německé spolkové republiky, Německé demokratické republiky
a Finské republiky.
Na úsilí o upevnění míru mezi národy se podílí i lidově demokratické
Československo. Celý svět zná jeho vystoupení na obranu míru a mezinárodní
bezpečnosti v Organisaci spojených národů.
Všechny mírumilovné národy jsou hluboce vděčny zástupcům Československa
za jejich neúnavnou práci v mezinárodní dozorčí komisi v Koreji.
Velký význam má rovněž československá podpora návrhů Sovětského svazu
na mírové řešení německé otázky a vytvoření kolektivní bezpečnosti v Evropě.
Československo jako soused Německa má životní zájem na tom, aby bylo zabráněno
znovuvyzbrojení Německa, aby německá otázka byla řešena cestou míru a aby
s Německem byly navázány přátelské styky.
Početná vystoupení Československa na mezinárodním foru na obranu míru
jsou dokladem značného upevnění československého lidově demokratického
státu a růstu jeho mezinárodní autority.
Vývoj mezinárodních událostí v poslední době svědčí o určitém zmírnění
mezinárodního napětí, k čemuž přispěla především ženevská konference hlav
vlád čtyř velmocí. Úkolem našich států tak jako všech mírumilovných států
na světě jest usilovat co nejaktivněji a nejdůsledněji o zmírnění mezinárodního
napětí a o zabránění pokusům některých imperialisticky smýšlejících státníků
západních velmocí rozpoutat novou světovou válku. Sovětští lidé jsou přesvědčeni,
že síly míru jsou mocnější než síly války.
Drazí soudruzi, poslanci Národního shromáždění!
Dovolte mi, abych vám jménem delegace Nejvyššího sovětu co nejupřímněji
poděkoval za vřelé, přátelské přijetí a přál vám mnoho úspěchů ve vaší
práci pro blaho všech pracujících Československa.
Dovolte mi rovněž, abych jménem všeho sovětského lidu vyslovil slavnému
bratrskému lidu Československa přání dalších úspěchů v jeho budovatelské
práci a v neúnavném boji za světový mír.