Soudružky a soudruzi! Pevně opřeni o přátelství a spojenectví se sovětským svazem, můžeme se cítit šťastnými a bezpečnými. Vědomí naší sounáležitosti k nepřemožitelnému táboru demokracie a socialismu nás povzbuzuje k nové a ještě lepší práci. Deset let našeho budovatelského úsilí dalo již krásné ovoce. Položili jsme pevné základy nové socialistické společnosti. Vyrůstají nám noví lidé, hrdí budovatelé nového života. Do nové pětiletky jdeme s mohutnou průmyslovou výzbrojí a naše zemědělství je s to dosáhnout nových krásných úspěchů, majíc k disposici nejmodernější mechanisační prostředky. Podle vzoru Sovětského svazu vytváříme a rozvíjíme novou, lepší socialistickou demokracii, v níž každý poctivý český a slovenský vlastenec může se cítit šťastným. Opřeme se ještě lépe o pevný svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence, upevníme bratrskou spolupráci všech pracujících naší vlasti. Pod vedením naší slavné Komunistické strany, pevně semknuti v Národní frontě, půjdeme neochvějně vpřed v nejužším přátelství a spolupráci se Sovětským svazem a se všemi našimi přáteli velkého tábora míru. (Dlouhotrvající potlesk.)

K projevu se přihlásil vedoucí delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik Michail Petrovič Tarasov. Prosím jej, aby se ujal slova.

Vedoucí delegace Nejvyššího sovětu SSSR M. P. Tarasov:

Předseda: Děkuji vedoucímu delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik soudruhu Michailu Petroviči Tarasovovi za jeho projev.

Prosím o překlad tohoto projevu.

Vedoucí Kanceláře NS Kováčik (čte):

Soudruhu předsedo, drazí soudruzi poslanci Národního shromáždění!

Především mi dovolte, abych vám co nejupřímněji poděkoval za pozvání delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, jímž jí bylo umožněno navštívit vaši zem, seznámit se se životem a úspěchy bratrského československého lidu. Dovolte mi také, abych vám a všemu československému lidu tlumočil srdečné, přátelské pozdravy Nejvyššího sovětu a všeho sovětského lidu.

Sovětský svaz a Československou republiku poutá pevné, dlouholeté přátelství. Sovětský lid chová k vaší překrásné zemi, k vašemu pracovitému, nadanému lidu city upřímné lásky a bratrství.

Národy našich zemí si se zbraní v ruce vydobyly vítězství, svobodu a nezávislost v krvavém boji s fašistickými uchvatiteli. Ještě v době tohoto boje, v roce 1943, byla uzavřena mezi Sovětským svazem a Československou republikou smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, na jejímž základě se přátelské vztahy našich národů v poválečném období ještě více rozšířily a upevnily.

Pozvání delegace Nejvyššího sovětu SSSR na dnešní zasedání Národního shromáždění je jen novým výrazným projevem tohoto přátelství, jež nepochybně dále posílí vzájemné politické, hospodářské a kulturní styky mezi našimi zeměmi.

Delegace Nejvyššího sovětu SSSR se v době svého pobytu v Československu na vlastní oči přesvědčila o tom, že přátelství mezi našimi národy je nerozborné a věčné nejen proto, že je založeno na historické minulosti, ale také proto, že vychází ze spolehlivých velikých a ušlechtilých cílů výstavby socialismu-komunismu.

Soudruzi poslanci! Sovětská delegace s upřímnou vděčností prohlašuje Národnímu shromáždění, že měla ve vaší nádherné zemi neomezenou možnost seznámit se s životem a prací československého lidu a že se setkala s upřímným a bratrským přijetím. V době svého pobytu v Československu navštívila sovětská delegace mnohá města a vesnice, závody a jednotná zemědělská družstva, jakož i zdravotnická a kulturně osvětová zařízení vaší země. Především je třeba zmínit se o návštěvě delegace ve velkých centrech Československa jako je Plzeň, kde se seznámila s tamním průmyslovým gigantem, nesoucím jméno velikého Lenina. Delegace navštívila Brno, kde si prohlédla strojírenskou výstavu; jež je výrazným svědectvím vysoké technické kultury československého lidu, mírového úsilí československé vlády a její péče o neustálé zvyšování hospodářské a kulturní úrovně pracujících Československa.

Sovětská delegace nikdy nezapomene na svůj pobyt v památných místech Slovenska, kde byla ve společných bojích proti hitlerovským okupantům prolita krev československých a sovětských partyzánů, hrdinných vojáků Sovětské armády a československých bojovníků.

Není dosti slov, kterými by bylo lze vyjádřit city lásky a přátelství, se kterými se naše delegace setkala v uhelném a hutnickém středisku Československa, v Ostravě, právě tak jako v Bratislavě, Brně, Plzni a mnohých jiných městech a průmyslových střediscích vaší země.

Sovětská delegace se volně scházela a vyměňovala si zkušenosti s poslanci Národního shromáždění, s dělníky, rolníky, s inženýry a techniky. Tato setkání a výměna názorů přinesou zajisté kladné výsledky jak pro československý, tak i pro sovětský lid. Navázání osobního a přímého styku mezi poslanci Nejvyššího sovětu SSSR a poslanci Národního shromáždění republiky Československé nám umožní, abychom se ještě lépe vzájemně poznali a aby byla ještě více rozšířena výměna zkušeností, jichž naše země dosáhly v různých oblastech hospodářství, vědy a kultury.

Pozvání delegace Nejvyššího sovětu na zasedání Národního shromáždění republiky Československé má rovněž velký mezinárodní význam, protože je konkrétním výrazem úsilí parlamentů různých zemí o navázání spolupráce v zájmu míru.

Ve svém prohlášení z 9. února t. r. se Nejvyšší sovět obrací k národům a parlamentům všech zemí, aby zvýšily své úsilí o zamezení nové války a aby byl navázán přímý styk mezi parlamenty jednotlivých zemí. V tomto prohlášení vyjádřil Nejvyšší sovět SSSR své upřímné přesvědčení, že "výměna parlamentních delegací a jejich vystoupení v parlamentech druhých zemí přispěje k úsilí národů o rozvoj přátelských vztahů a spolupráce". Těší nás, že toto prohlášení a návrhy v něm obsažené se setkaly u československého lidu se širokým ohlasem a že předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé se ve svém usnesení z 24. února t. r. k tomuto prohlášení plně připojilo.

Bratrské národy Sovětského svazu a Československé republiky věnují všechny své síly mírové budovatelské práci a nepotřebují válku. Mnohamiliónový sovětský lid, jenž plní úkoly vytyčené Komunistickou stranou a sovětskou vládou, vede gigantický boj za další rozvoj svého průmyslu a zemědělství, za stálé zvyšování blahobytu a kulturní úrovně pracujících.

V tomto roce splnil sovětský lid předčasně, za 4 roky a 4 měsíce, pětiletý plán celkové průmyslové výroby. Zvláště velkých výsledků bylo dosaženo v těžkém průmyslu, který je, jak známo, základní podmínkou pro vývoj všeho národního hospodářství a neustálý růst blahobytu pracujících.

Ke konci roku 1955 vzroste výroba výrobních prostředků oproti roku 1950 více než o 84 % a bude tak činit 70 % celkové průmyslové výroby Sovětského svazu.

Dokončují se stavby takových gigantů, jako jsou hydroelektrárny Kujbyševská a Stalingradská. Plným tempem se rozvíjí výstavba dalších velkých elektráren na Volze, Dněpru a sibiřských tocích. Výkonnost elektráren budovaných nyní v Sovětském svazu bude třikrát větší než výkonnost všech hydroelektráren SSSR z počátku roku 1954.

Celková produkce strojírenského průmyslu, jádra socialistické industrialisace, se v roce 1955 zvýší proti předválečnému roku 1940 více než čtyři a půlkrát.

Rychlý růst produktivity strojírenství přispěl k značnému zvýšení výroby v takových důležitých oblastech průmyslu, jako je uhelný, hutní a naftový průmysl. V roce 1955 bude v Sovětském svazu vyrobeno více než 33 milionů tun litiny, kolem 45 milionů tun oceli, bude vytěženo 70 milionů tun nafty, přes 390 milionů tun uhlí a bude vyrobeno 166 miliard kw/h elektrické energie. Rychlý růst strojírenské výroby umožnil rovněž podstatné zvýšení mechanisace zemědělství. V tomto roce pracovalo na sovchozních a kolchozních polích dvakrát více traktorů, obilních kombajnů a jiných zemědělských strojů než v r. 1940. Sovětský lid, vyzbrojený vyspělou mohutnou technikou, plní nyní velkolepé úkoly obdělání ladem ležící půdy a úhorů, zvýšení produkce obilí, různých technických kultur a produkce živočišné. Všestranný rozvoj těžkého průmyslu a zemědělství v poslední době přispěl k dosažení značných úspěchů i v lehkém a potravinářském průmyslu. V r. 1955 se výroba zboží široké spotřeby zvýšila proti roku 1950 více než o 70 %.

Červencové zasedání ÚV naší strany vytyčilo nové úkoly pro další růst průmyslu. Ústřední výbor vyzval zároveň všechny pracující v zemědělství, aby svou obětavou prací zajistili splnění již dříve vytyčených úkolů pro rozvoj zemědělství a zvýšení výroby zemědělských produktů. A jsou všechny předpoklady pro to, abychom mohli tvrdit, že sovětský lid tyto úkoly čestně splní.

Československý lid, jenž v květnu t. r. oslavil desáté výročí svého osvobození, je právem hrdý na své velké úspěchy, kterých dosáhl v mnohých oblastech národního hospodářství a kultury. I my se upřímně radujeme z těchto úspěchů.

Za posledních 10 let zvýšilo Československo výrobu oceli skoro o 2 miliony tun a výrobu elektrické energie o 11 miliard kw/h, zatím co za 20 let existence buržoasní republiky se výroba oceli zvýšila pouze o 1 milion tun, a to ještě jen vzhledem k usilovnému zbrojení, výroba elektrické energie o něco více než o 3 miliardy kw/h.

O velkých úspěších lidově demokratického Československa v oblasti průmyslové výroby svědčí i to, že Československo je v těžbě uhlí, přepočteno na jednoho obyvatele, na devátém místě, ve výrobě litiny na sedmém a ve výrobě oceli na šestém místě ve světě. Ve výrobě elektrické energie na jednoho obyvatele předčilo už Československo Francii a Itálii, ve výrobě oceli Švédsko a Francii a skoro se vyrovnalo Anglii.

Díky dosazeným úspěchům v průmyslu rozvíjí československý lid úspěšně i svoje zemědělství. Sovětský lid bere s velkým uspokojením na vědomí, že značnou část orné půdy v Československu obhospodařuje již socialistický sektor, že je kolektivně obhospodařována v jednotných zemědělských družstvech.

Sovětští lidé měli možnost přesvědčit se o vynikajících úspěších československého lidu v oblasti průmyslu, zemědělství a kultury na výstavbě "10 let lidově demokratického Československa", jež byla uspořádána v srpnu a v září t. r. v Moskvě a těšila se velkému zájmu.

Mezi Sovětským svazem a Československem byla navázána těsná spolupráce v mnohých oblastech průmyslu, zemědělství a kultury. Svědčí o tom široká výměna různé technické dokumentace po linii vědeckotechnické spolupráce a vzájemná výměna početných průmyslových, zemědělských, odborářských, kulturních, sportovních a jiných delegací.

Zahraniční politika Sovětského svazu a Československé republiky je v souladu s jejich politikou vnitřní, je výrazem životních zájmů a tužeb našich zemí, je politikou míru a přátelství mezi národy.

Sovětský svaz hned od počátku své existence vycházel a vychází z leninské zásady možnosti cílevědomého mírového soužití a spolupráce různých sociálně hospodářských systémů při dodržování zásad rovnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí druhých států.

Je známo, že se mírumilovná politika SSSR osvědčila již v předválečných letech, že vedla k upevnění obranyschopnosti Sovětského svazu a k nebývalému rozkvětu jeho hospodářství a kultury. Mezinárodní autorita Sovětského svazu byla dále upevněna jeho vítězstvím ve druhé světové válce, jež zasadilo vážnou ránu světovému imperialismu. Toto vítězství způsobilo, že od imperialistického tábora odpadla řada zemí Evropy a Asie, které vytvořily spolu se Sovětským svazem mohutný tábor míru, demokracie a socialismu. V tomto mírumilovném táboře se sjednotily spolu se Sovětským svazem Čínská lidová republika, Československá republika, Polská lidová republika a jiné lidově demokratické a demokratické země.

Vytvoření více než 900milionového tábora míru, demokracie a socialismu nejen zeslabilo imperialistický válečný tábor, ale dalo Sovětskému svazu a ostatním zemím socialistického tábora možnost aktivněji a účinněji hájit věc míru na mezinárodním foru.

Jen v poslední době podal Sovětský svaz na mezinárodním foru takové návrhy ohromného mezinárodního významu, jako je návrh na všeobecné snížení zbrojení, na zákaz atomových, vodíkových a jiných zbraní hromadného ničení a na zřízení účinné mezinárodní kontroly provádění tohoto zákazu, návrhy na mírové řešení německé otázky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě a návrh na řešení rakouské otázky, jenž vedl k uzavření rakouské státní smlouvy.

Velký mezinárodní význam měl rovněž podnět Sovětského svazu v otázce normalisace styků s Jugoslávií a návštěva sovětské vládní delegace v Bělehradě v čele se soudruhy Chruščovem a Bulganinem.

Velkým přínosem pro věc míru byla účast Sovětského svazu na ženevské konferenci předsedů vlád čtyř mocností. Tato konference se konala v duchu vzájemného porozumění a snahy najít cestu k řešení mezinárodních otázek, důležitých pro světový mír a bezpečnost. K úspěšným výsledkům ženevské konference nepochybně přispělo reálné stanovisko sovětské vládní delegace k problémům, jež se na této konferenci řešily, a její snaha o vyřešení těchto problémů cestou jednání.

Z podnětu Sovětského svazu konaly se v září t. r. v Moskvě porady s vládními delegacemi Německé spolkové republiky, Německé demokratické republiky a Finské republiky.

Na úsilí o upevnění míru mezi národy se podílí i lidově demokratické Československo. Celý svět zná jeho vystoupení na obranu míru a mezinárodní bezpečnosti v Organisaci spojených národů.

Všechny mírumilovné národy jsou hluboce vděčny zástupcům Československa za jejich neúnavnou práci v mezinárodní dozorčí komisi v Koreji.

Velký význam má rovněž československá podpora návrhů Sovětského svazu na mírové řešení německé otázky a vytvoření kolektivní bezpečnosti v Evropě. Československo jako soused Německa má životní zájem na tom, aby bylo zabráněno znovuvyzbrojení Německa, aby německá otázka byla řešena cestou míru a aby s Německem byly navázány přátelské styky.

Početná vystoupení Československa na mezinárodním foru na obranu míru jsou dokladem značného upevnění československého lidově demokratického státu a růstu jeho mezinárodní autority.

Vývoj mezinárodních událostí v poslední době svědčí o určitém zmírnění mezinárodního napětí, k čemuž přispěla především ženevská konference hlav vlád čtyř velmocí. Úkolem našich států tak jako všech mírumilovných států na světě jest usilovat co nejaktivněji a nejdůsledněji o zmírnění mezinárodního napětí a o zabránění pokusům některých imperialisticky smýšlejících státníků západních velmocí rozpoutat novou světovou válku. Sovětští lidé jsou přesvědčeni, že síly míru jsou mocnější než síly války.

Drazí soudruzi, poslanci Národního shromáždění!

Dovolte mi, abych vám jménem delegace Nejvyššího sovětu co nejupřímněji poděkoval za vřelé, přátelské přijetí a přál vám mnoho úspěchů ve vaší práci pro blaho všech pracujících Československa.

Dovolte mi rovněž, abych jménem všeho sovětského lidu vyslovil slavnému bratrskému lidu Československa přání dalších úspěchů v jeho budovatelské práci a v neúnavném boji za světový mír.