Pondělí 24. října 1955

(Začátek schůze v 9 hod. 31 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr Polanský, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSČ Novotný, první náměstek předsedy vlády dr Dolanský, první tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstkyně předsedy vlády ing. Jankovcová, náměstek předsedy vlády Poláček, náměstek předsedy vlády dr Škoda; ministři Barák, ing. Šimůnek, dr Kyselý, dr h. c. Plojhar, dr ing. Šlechta, Bakula, David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, Krutina, Machačová, akademik Nejedlý, Štoll, Tesla, Uher, Beran, Jonáš, Smida, dr Bartuška, Bukal, Dvořák, dr Kahuda, Málek, dr Neuman, Ouzký, Pospíšil, ing. Púčik, dr Vlasák, Zatloukal.

349 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda Fierlinger: Zahajuji 9. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že Národnímu shromáždění došel dopis předsedy vlády ze dne 17. října 1955, který oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 15. října 1955 prohlásil podle § 49 ústavy čtvrté zasedání Národního shromáždění za skončené.

Předseda vlády dále oznámil, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 15. října 1955 zároveň svolal podle § 49 ústavy Národní shromáždění k pátému zasedání na den 24. října 1955 do Prahy.

Sděluji, že Národnímu shromáždění došel dopis předsedy vlády ze dne 15. října 1955, kterým oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 15. října 1955

odvolal Karla Poláčka z funkce ministra a jmenoval ho náměstkem předsedy vlády,

jmenoval prvního náměstka ministra strojírenství Jana Bukala ministrem a pověřil jej řízením ministerstva těžkého strojírenství,

jmenoval náměstka ministra strojírenství Václava Ouzkého ministrem a pověřil jej řízením ministerstva přesného strojírenství,

jmenoval ředitele hlavní správy ministerstva strojírenství Emila Zatloukala ministrem a pověřil jej řízením ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů,

zprostil ministra Marka Smidu řízení ministerstva zemědělství a pověřil jej řízením ministerstva státních statků,

jmenoval poslance Národního shromáždění Vratislava Krutinu ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zemědělství,

zprostil ministra Oldřicha Berana řízení ministerstva státní kontroly,

jmenoval poslance Národního shromáždění Michala Bakuľu ministrem a pověřil jej řízením ministerstva státní kontroly a

jmenoval poslance Národního shromáždění Josefa Teslu ministrem a pověřil jej řízením ministerstva pracovních sil.

Než přistoupíme k projednávání pořadu schůze, dovolte mi, abych co nejsrdečněji mezi námi přivítal jménem Národního shromáždění republiky Československé i všeho českého a slovenského lidu delegaci bratrských sovětských národů, představitele Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, (Přítomní povstávají. - Dlouhotrvající bouřlivý potlesk a volání: Ať žije Sovětský svaz!) poslance Michaila Petroviče Tarasova, vedoucího delegace, náměstka předsedy presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, předsedu presidia Nejvyššího sovětu Ruské socialistické federativní sovětské republiky (Dlouhotrvající potlesk.),

dále poslance

Petra Andrejeviče Abrasimova (Potlesk.),

Viktora Grigorjeviče Blaženova (Potlesk.),

Anastasije Lukiče Boborykina (Potlesk.),

Abdurachmana Danijaloviče Danijalova (Potlesk.),

Ivana Andrejeviče Fedčenka (Potlesk.),

Fjodora Dmitrijeviče Klementa (Potlesk.),

Michaila Semjonoviče Komarova (Potlesk.),

Nikolaje Vasiljeviče Laptěva (Potlesk.),

Alexandra Alexejeviče Lebeděva (Potlesk.),

Vladimíra Dmitrijeviče Majborodu (Potlesk.),

Borise Fedoroviče Petuchova (Potlesk.),

Nikolaje Ivanoviče Puzančikova (Potlesk.),

Tairu Akper kyzy Tairovovou (Potlesk.),

Allu Konstantinovnu Tarasovovou (Potlesk.),

Pavla Grigorjeviče Tyčinu (Potlesk.) a

Taťjanu Michajlovnu Zujevovou (Potlesk.)

Drazí přátelé, soudružky a soudruzi!

Aby lepším vzájemným porozuměním byl posílen mír, důvěra a spolupráce mezi všemi národy, Nejvyšší sovět Svazu sovětských socialistických republik dal svého času podnět k vzájemné výměně delegací parlamentů mezi jednotlivými zeměmi. Tento podnět Nejvyššího sovětu SSSR vychází z přesvědčení, že taková výměna delegací prospívá věci míru a rozvoji přátelských vztahů mezi národy. Poselství Nejvyššího sovětu SSSR k parlamentům jiných zemí se setkalo s velkým ohlasem ve světě.

Na tomto základě se již rozvinula plodná výměna parlamentních delegací mnohých zemí a každá podobná návštěva přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění a pomáhala vytvářet ono nové ovzduší, v němž mezinárodní vztahy doznaly podstatného zlepšení.

Též my jsme měli příležitost uvítat v Československu parlamentní delegace a skupiny poslanců nejrůznějších zemí, seznámit je s našimi poměry, s životem a smýšlením našich občanů. Dnes můžeme v našem středu uvítat hosty nejvzácnější - význačnou delegaci Nejvyššího sovětu SSSR. V této representativní delegaci jsou význační představitelé nejrůznějších národností, tvořících bratrskou rodinu velkého Sovětského svazu socialistických republik. Jsou v ní vynikající zástupci sovětského hospodářství i sovětské kultury, veřejného života i straničtí pracovníci. Všichni tito vyslanci sovětského lidu přišli k nám s otevřeným srdcem, vyjadřujíce na každém kroku své upřímné sympatie k naší zemi a k jejímu lidu. Po celou dobu svého pobytu u nás jevili sovětští soudruzi nejživější zájem o všechny stránky našeho mnohotvárného hospodářského i kulturního ruchu a vešli v bezprostřední styk s nejširšími masami našeho obyvatelstva.

Delegace ovšem nepřišla do cizího prostředí. Přišla mezi své nejbližší přátele. V městech a vesnicích, kterými delegace projížděla, byla nadšeně přijímána všemi pracujícími nejrůznějších povolání a každého stáří. Bylo dojemné, jak upřímně a spontánně je vítala školní mládež, zaměstnanci závodů, zemědělci, dělníci na staveništích, vesničané odpočívající na zápražích svých domků i příležitostní chodci na ulici, jakmile poznali, že mají před sebou vzácné hosty ze Sovětského svazu. (Potlesk.)

Delegace zhlédla mnohé závody, přehrady a vodní díla a jednotná zemědělská družstva, seznámila se s našimi uměleckými a historickými památkami a všude mohla zjistit živý budovatelský ruch, který se v naší osvobozené vlasti rozvinul. Delegáti sami mohli posoudit výsledky, kterých jsme dosáhli. Jejich úsudek bude pro nás vítaným poučením a novým podnětem, abychom ještě lépe pracovali, abychom se s ještě větší láskou a s ještě větší oddaností věnovali svým velkým úkolům socialistické výstavby naší republiky.

Soudružky a soudruzi! Proč chová náš lid tak vřelou lásku k Sovětskému svazu? Je tomu tak nejen proto, že nás pojí k velkému národu ruskému, ukrajinskému a běloruskému odvěké tradice věrného přátelství. V Sovětském svazu vidíme dnes především svého osvoboditele z nacistického otroctví a můžeme bez nadsázky říci: svého zachránce naší národní svébytnosti. Vždyť neúprosný a krutý nepřítel chtěl zotročit nás nejen hospodářsky, nýbrž vzíti též našim národům jejich jazyk a duši. V Sovětském svazu vidíme svého nejlepšího pomocníka ve velkém díle naší socialistické výstavby.

V Sovětském svazu vidíme první socialistickou velmoc, uskutečňující dnes přechod ke komunismu, která veškeré své úsilí zaměřila k hmotnému, mravnímu a kulturnímu povznesení svého lidu. Nová ušlechtilá sovětská socialistická kultura se zrodila ve společné tvůrčí práci všech sovětských občanů a v mohutném proudu budovatelského ruchu, který působí i na nás, kteří jsme se dali na stejnou cestu společné tvořivé práce.

Naše úsilí o nový, lepší život je současně nesmlouvavým bojem za mír. Vždyť lid, který sám svýma vlastníma rukama tvoří svou šťastnou budoucnost, musí nenávidět válku. Dnes ti, kteří vždy žili z lidského utrpení a z válek, znovu mluví o nevyhnutelnosti nových konfliktů. Sovětský svaz stojí tu opět jako neohrožený praporečník míru, věrný strážce šlechetných leninských idejí Velké říjnové revoluce.

Dík vlivu a velké autoritě Sovětského svazu se podařilo zlikvidovat krvavou a nelítostnou válku v Koreji a Indočíně, hrozící roznítit válečný požár v celé Asii, který se mohl snadno přenést i do Evropy. Všude Sovětský svaz se snaží utlumit zárodky nových válek a všude je neohroženým mluvčím svobody a rovnoprávnosti všech národů. (Potlesk.)

Dík moudré sovětské politice mohly demokratické síly Německa vytvořit první v dějinách německý demokratický stát, který je účinným nástrojem sjednocení a demokratisace celého německého národa. Význam tohoto velkého státnického činu potvrzují slova soudruha Stalina, který svého času pravil, že demokratické a mírumilovné Německo je důležitým předpokladem pro zachování míru v celé Evropě. Nedávno podepsanou přátelskou smlouvou s NDR vrátil Sovětský svaz této zemi její plnou svobodu a státní samostatnost. (Potlesk.)

Z iniciativy Sovětského svazu byla s Rakouskem uzavřena přátelská smlouva, zajišťující jeho trvalou neutralisaci, a Sovětský svaz odvolal odtamtud svá vojska. Tato nová šťastná úprava rakouské otázky je novým důkazem upřímných snah Sovětského svazu respektovat svrchovanost všech národů, jeví se novým posílením míru v Evropě, umožní nám lepší hospodářské i kulturní styky s tímto bezprostředním naším sousedem a zvyšuje i naše vlastní bezpečí. (Potlesk.)

Též významným a velkorysým příspěvkem k upevnění míru je nedávná přátelská a spojenecká smlouva s Finskem, v níž se Sovětský svaz z vlastní vůle vzdal námořní základny, která mu na finském území příslušela.

V poslední době sovětští státníci podali nový důkaz své prozíravosti a moudrosti, když nabídli jugoslávskému lidu ruku ke smíru, snažíce se čestně a upřímně rozptýlit těžký mrak nedůvěry a vzájemného nedorozumění, který za posledních 6 let kalil dřívější vřelý a bratrský poměr mezi Sovětským svazem a Jugoslávií. Tradiční politika Sovětského svazu, dbající vždy plné rovnoprávnosti všech národů a vážící si svobody každého národa, přistoupila k obnovení dřívějšího bratrského vzájemného poměru s Jugoslávií směle, velkoryse a šlechetně, snažíc se napravit vše, co bylo zaviněno lidmi zlé vůle. (Potlesk.) Dnes již vidíme, jak tento velkorysý postup posílil ještě více autoritu Sovětského svazu a vytváří nejen mezi Sovětským svazem a Jugoslávií, ale i mezi námi a Jugoslávií zcela nové ovzduší, příznivé vzájemnému sblížení. Veškerý československý lid se z toho upřímný raduje. Vždyť vzpomínáme s vděčností na hrdinný boj, který jugoslávský lid vedl po celou dobu války proti nacistickým okupantům, a na těžké oběti, které pro naše společné vítězství přinesl. Vysoce si ceníme toho, že přes značné obtíže, s nimiž Jugoslávie v posledních letech byla nucena zápasit, nepřestala podporovat věc míru a dorozumění mezi národy. (Potlesk.)

Je nesporné, že důsledná mírová politika Sovětského svazu způsobila útočným silám v celém světě těžkou porážku a že získává hluboké sympatie všech čestných lidí v celém světě. Veliké společenství mírumilovných národů roste a sílí a my se k němu hrdě hlásíme. (Potlesk.)

A nemůže snad být přesvědčivějšího důkazu o upřímné vůli Sovětského svazu dospět k dohodě o všeobecném odzbrojení, než jeho nedávné rozhodnutí snížit početní stavy svých ozbrojených sil o 640.000 mužů. I my, spolu s druhými lidově demokratickými zeměmi, jsme jeho příkladu následovali, což i s naší strany je upřímně myšleným příspěvkem k všeobecnému odzbrojení. Naše hospodářství za to uvítá s radostí nové zdatné a ukázněné pracovníky, kteří po svém uvolnění z armády budou se moci uplatnit na svých nových pracovištích.

Nechť však nikdo nemyslí, že mírumilovná politika Sovětského svazu je snad důkazem jeho slabosti, jak se to snaží vysvětlit ti, kteří chtějí všemožným způsobem dál kalit mezinárodní vztahy. Naopak. Tato mírumilovná politika Sovětského svazu je důkazem vědomí jeho velké síly, kterou mu dává jeho společenské zřízení a jeho socialistické hospodářství, jeho vysoká průmyslová technika a pokroková věda a hlavně pak nadšené vlastenectví všech jeho občanů a láska, s níž národy Sovětského svazu lnou ke své společné vlasti. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP