Je třeba rovněž připomenout, že obchodní styky mezi blízkými zeměmi jsou zpravidla vždy výhodnější než obchod mezi vzdálenými zeměmi, neboť obě strany získávají při nejmenším výhodu, jež plyne z nižších dopravních nákladů.

Zeměpisná poloha Rakouska proto vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj obchodu mezi Rakouskem a východoevropskými zeměmi. K tomu přispívá i výhodná obchodní cesta po Dunaji, jež poskytuje možnost levné lodní přepravy zboží.

Východoevropské země se v loňském roce podílely 9,4 % na celkovém rakouském vývozu a 9,1 % na celkovém rakouském dovozu. I když je tímto podílem Rakousko na jednom z předních míst mezi zeměmi západní Evropy, přece ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti obchodu mezi Rakouskem a zeměmi východní Evropy. Stačí na př. připomenout, že v r. 1937 připadalo na východní Evropu 31,9 % rakouského dovozu a 27,9 % rakouského vývozu. Také mezi Rakouskem a Československem existovaly vždy čilé obchodní a hospodářské styky. Domníváme se, že je v zájmu obou zemí, aby se tyto styky i nadále rozvíjely a prohlubovaly při plném respektování zájmů a potřeb obou smluvních partnerů.

Jsme přesvědčeni, že při dobré vůli obou stran se mohou naše vzájemné, hospodářské a obchodní styky rozvíjet ve prospěch obou národů a mohou tak vytvářet základnu pro sblížení lidu obou zemí.

Nyní po uzavření státní smlouvy se bude moci Rakousko uplatnit na různých zahraničních trzích tím spíše, že dohodou se Sovětským svazem získalo velké majetkové hodnoty. Šlo o bývalý německý majetek spravovaný od konce války Sovětským svazem.

Rakousko tak na příklad získalo naftová pole s těžbou 3 miliony tun nafty ročně. Celkem předal Sovětský svaz zmocněncům rakouské vlády na 300 podniků, v nichž pracovalo na 50.000 dělníků a zaměstnanců. Vedle naftových polí šlo i o podniky na zpracování nafty, strojírenské závody, o ornou a lesní půdu, o plavební prostředky na Dunaji a podobně.

Není pochyb, že získání tohoto bývalého německého majetku přispěje k hospodářskému posílení Rakouska.

Rakouské území je velmi důležité s hlediska evropské dopravy. Přes Rakousko, po Dunaji, vždy proudilo zboží ze západní Evropy na východ a naopak. S našeho hlediska je důležitá rovněž dopravní tepna, jež vede k Jaderskému moři, zvláště vzhledem k růstu našeho obchodu se zeměmi Blízkého i Dálného Východu. Jsme přesvědčeni, že Rakousko i svou dopravní sítí bude stále více napomáhat rozvoji hospodářské spolupráce mezi národy.

Státní smlouva o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska má tedy značný význam i s tohoto hlediska obchodní a hospodářské spolupráce mezi různými zeměmi.

Vláda Československé republiky ocenila velký mezinárodně politický význam státní smlouvy s Rakouskem a jednomyslně se rozhodla, aby Československá republika přistoupila k uvedené státní smlouvě ve smyslu 37. článku této smlouvy.

Předložila proto uvedenou smlouvu Národnímu shromáždění, aby s ní vyjádřilo souhlas a rozhodlo se doporučit presidentu republiky, aby smlouvu ratifikoval.

Smlouva po všech stránkách odpovídá zájmům naší republiky, a rozhodnutí vlády, aby Československo přistoupilo k této smlouvě, je třeba uvítat.

Chováme pevnou naději, že se Rakousko stane význačnou silou míru, že bude s námi upřímně spolupracovat k dalšímu snížení mezinárodního napětí. V tomto vývoji byla ženevská konference šťastnou první etapou, která však nesmí zůstat poslední. V tomto šťastném vývoji snížení početních stavů Sovětské armády, jakož i obdobné opatření v ČSR musí být novým mocným podnětem.

Jsme přesvědčeni, že to přispěje k dalšímu rozvinutí spolupráce mezi našimi sousedními zeměmi. A to je jistě šlechetný cíl, který si zaslouží naší jednomyslné podpory. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dalším přihlášeným řečníkem je posl. akademik Šimon. Dávám mu slovo.

Posl. akademik Šimon: Vážený pane presidente, vážený pane předsedo vlády, vážení přátelé, soudružky a soudruzi!

Dovolte, abych jako zástupce lidu některých okresů jihomoravských, sousedících s Rakouskem, prohlásil, že všechen pracující lid a všichni občané vítají návrh naší vlády o přistoupení naší republiky k Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska.

Předseda vlády soudruh Široký ve svém dnešním projevu zdůraznil, že úspěšné vyřešení rakouské otázky má obrovský a trvalý význam s hlediska dalšího úsilí o zmírnění mezinárodního napětí, o vyřešení otevřených mezinárodních otázek cestou jednání a o vytvoření důvěry mezi státy.

Tato skutečnost, vyjádřená v projevu předsedy vlády, plně odpovídá zájmům našeho lidu. Vždyť čemu nás učí minulost? V minulosti vždy rušitelé míru, aby mohli uskutečnit své válečné cíle, pokoušeli se vytvářet a prohlubovat nedůvěru mezi národy, narušovat mírové soužití mezi národy a, jak se lidově říká, lovit v kalných vodách a připravovat nové války. Naproti tomu nás přítomná doba poučuje o tom, že jedním ze základních předpokladů úspěšného boje za mír je vytváření dobrých styků mezi jednotlivými státy, neustálé posilování mírového soužití mezi národy.

A právě Státní smlouva o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska je jedním z takových velikých kroků, který nejenom znamená značné uklidnění poměrů ve střední Evropě, ale současně též ukazuje cestu, jak je možné řešit i v budoucnosti různé nevyřešené otázky a tak přispívat k posilování důvěry, přátelství a mírového soužití mezi národy.

A je samozřejmé, že pro nás, kteří sousedíme bezprostředně s Rakouskem, má taková smlouva zcela mimořádný význam. Ať jsem hovořil s lidmi jakýchkoli názorů, všichni byli zajedno v tom, že uzavření státní smlouvy s Rakouskem značně přispěje k uklidnění poměrů ve světě. U nás v minulosti existovaly vždy tradiční přátelské styky mezi naším a rakouským lidem, ať již na poli hospodářském, kulturním či vědeckém. Nyní naskytá se znovu příležitost tyto dobré a pro oba národy prospěšné styky zlepšovat a prohlubovat. Proto s tohoto místa vyslovujeme veliké díky Sovětskému svazu za jeho dlouholeté úsilí vyřešit otázku Rakouska, kterému se přes velké obtíže, dík jeho obětavosti, podařilo ji v dohodě s ostatními mocnostmi a ku prospěchu rakouského lidu i ku prospěchu věci míru vyřešit.

Můžeme konstatovat se zadostiučiněním, že se podařilo získat pro tuto myšlenku mírového Rakouska i západní velmoci, což je velikým důkazem značného uvolnění celkového mezinárodního napětí. Československý lid tuto skutečnost co nejvřeleji vítá a ze všech sil se vynasnaží, aby trvalý mír ve světě nezůstal pouhým přáním všech poctivých a pokrokových lidí, nýbrž aby se stal skutkem.

Snížení početních stavů naší armády, které následuje za obdobným skutkem sovětské vlády, musí být zajisté hodnoceno jako náš upřímně myšlený příspěvek k postupnému odzbrojování a zajištění míru.

Zmínil jsem se o tom, že bude třeba v budoucnosti nadále prohlubovat naše hospodářské, kulturní i vědecké styky. Věřím, že v brzké budoucnosti dojde k uskutečňování dohod o nejdůležitějších otázkách, na příklad na úseku obchodním bude možno rozšířit objem a strukturu druhů výměny zboží, z nichž máme zájem o naftu, železnou rudu, strojená hnojiva a případně zemědělské produkty jako maso a jiné. Naproti tomu můžeme nabídnout pro vývoz do Rakouska mimo jiné též naše zemědělské výrobky, na příklad zvýšený vývoz chmele a sladu, podobně v průmyslovém oboru vývoz některých strojů, dále keramických, sklářských a některých chemických a jiných výrobků.

Pro zvýšení hospodářských styků mohou mít velmi pozoruhodný význam speciální dohody. Na příklad by byly oboustranně výhodné dohody o dopravě po Dunaji, o transitní dopravě přes Rakousko k Jaderskému moři, zejména do Terstu v obou směrech, dále dohody o přípojové a přechodové službě mezi železnicemi našimi a rakouskými a dohody o obchodním letectvu. Význam těchto dohod zvyšuje současně připravovaný intensivnější hospodářský styk s bratrskou Jugoslavií.

K oboustrannému prospěchu přispěla by rozšířená dohoda o spolupráci v oboru zemědělském při výměně některých osiv, zejména však také při boji a ničení škůdců, zejména mandelinky bramborové, přástevníka amerického a červce San José a podobně i spolupráce v oboru veterinárním. Stejně tak by bylo žádoucí a výhodné uspořádat některé otázky vodohospodářské.

K značně rozšířenému kulturnímu styku by přispěla na základě rovnoprávnosti uzavřená kulturní dohoda v mnoha oborech. Na příklad v oboru zemědělském byla by prospěšna výměna nových vědeckých poznatků a zkušeností praxe. Mnohé podmínky zemědělské výroby, zejména v jižních územích našich a v území východního Rakouska, jsou podobné a je možno navázat na dřívější spolupráci zemědělských pracovníků našich a rakouských. Pozoruhodné jsou na př. zkušenosti s dobře vedeným alpským pícninářským hospodářstvím. My vědečtí pracovníci bychom zvláště přivítali prohloubení styků na vědeckém úseku, což by jednak přispělo k obohacení poznatků naší práce na obou stranách, jednak by tato úzká spolupráce též přispěla k dalšímu prohlubování styků mezi národy.

Rozšíření našich kulturních styků s Rakouskem bylo by uvítáno zvláště také naší tamní menšinou. Její zájmy jsou zabezpečovány článkem čís. 6 státní smlouvy, podle kterého Rakousko se zavazuje zajistit všem osobám bez rozdílu rasy, jazyka a náboženství základní lidská práva a svobody. Připravovaná dohoda o sociálním pojištění na základě teritoriality má odstranit některé dosavadní nesnáze. Doufáme, že dobrá vůle a pochopení oprávněných zájmů obou stran za nových podmínek povede k prohloubení našich dobrých sousedských vztahů. V duchu těchto zásad lze očekávat, že také demokratické Rakousko přestane trpět na svém území rejdy zahraničních špionážních a diversantních agentů proti naší lidově demokratické republice.

Pohlížíme na státní smlouvu s Rakouskem, ke které nyní přistupujeme, jako na základnu dlouhodobého vývoje našich vzájemných vztahů. Náš lid jihomoravského pomezí rád a plně přispěje k jejímu provádění a bude spolupracovat na jejím uskutečňování. Náš pracující lid doufá, že v duchu uvedených zásad a plného respektování zájmů obou stran bude možno rozvíjet za nových podmínek přátelské styky a mírovou spolupráci s lidem Rakouska, jak o to stále usiluje zahraniční politika naší vlády a Komunistické strany Československa ve spolupráci a za podpory mírové politiky Sovětského svazu a lidově demokratických zemí.

My, poslanci pracujícího lidu, s velikou radostí a zadostiučiněním přijímáme projednávání návrhu na přistoupení k Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska. To proto, že tato smlouva je důležitým příspěvkem k věci míru a proto je také v plném souladu se zájmy našeho lidu a věřím, že též v plném souladu se zájmy rakouského lidu. Proto budeme pro tento návrh hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Posledním přihlášeným řečníkem je posl. Kutiš. Dávám mu slovo.

Posl. Kutiš: Soudruhu presidente, soudružky, soudruzi, paní a pánové!

Dovolte mi, abych v rozpravě k projednávané Státní smlouvě s Rakouskem řekl ještě další příspěvek. Především chtěl bych ukázat, jak náš pracující lid Českobudějovického kraje je si vědom významu této události. Návrh vlády na přístup k této smlouvě je jejím dalším mírovým počinem, který tak skutky dokazuje, jak hluboké a opravdové je její úsilí o zachování míru a o to, aby se neustále zlepšovaly styky se všemi našimi sousedy.

Proto náš pracující lid má bezmeznou důvěru v mírové úsilí strany a vlády a poskytuje jí v tom plnou podporu.

Naše republika a její lid sledoval velmi bedlivě po celou dobu deseti let vývoj rakouské otázky, tím více však ji sledoval lid našeho Českobudějovického kraje.

Přáním našeho jihočeského lidu je, aby sousední Rakousko bylo nezávislým, svrchovaným demokratickým státem, který by nebyl spoután s žádným vojenským blokem, a aby na jeho území se neuskutečňovalo to, co by ohrožovalo sousedské styky, co by ohrožovalo bezpečnost bezprostředních sousedů. Přáním našeho jihočeského lidu zůstává i nadále, aby se rozvíjely dobré a přátelské vztahy mezi Československou republikou a Rakouskem.

Vlastní podstata tohoto přání vyplývá jednak z bezprostředního sousedství našich států, jednak z toho, že my, jihočeští zemědělci, máme nesmírný zájem, abychom v klidu, míru a pokoji mohli obdělávat naše lány a zajistit tak co nejlepší výživu našeho národa.

Neblahé vzpomínky má náš rolník na ty, kdož se snažili všemi prostředky zvyšovat mezinárodní napětí, rozsévat nedůvěru mezi národy a vystupňovat ještě dále studenou válku, spojenou se sabotáží a teroristickými akty prováděnými na našem území a nezakrytě subvencovanými ze značných oficiálních fondů. Mandelinka bramborová, slintavka, kulhavka, donášená k nám nejrůznějšími cestami i za pomoci diversantů k nám vysílaných, značně poškodila naše rolníky. Nakonec všechny tyto pokusy podlomit morálku našich pracujících vrstev měst a venkova žalostně selhaly. Naše víra ve správnost naší cesty k socialismu zůstala neotřesena. Ale národ, který pracuje a tvoří, ten si přeje upřímně žít s ostatními národy v míru, a věříme, že tak cítí a smýšlí i převážná většina rakouského lidu. Proto vítáme, že dnes po úspěšné konferenci v Ženevě se ovzduší vzájemných vztahů mezi západem i východem vyjasňuje, že došlo k sblížení názorů vedoucích státníků všech velmocí na nutnost posílit a uhájit mír, a rádi slyšeli jsme my, zemědělci, družstevnici i soukromě hospodařící rolníci, slova předsedy vlády s. Širokého, která zdůraznil u příležitosti desátého výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, když řekl: "V poslední době se vytvářejí příznivé a reálné předpoklady k tomu, aby naše vztahy s Rakouskem se vyvíjely ve znamení dobrého sousedského poměru a spolupráce."