Tyto výsledky by mohly být ještě pronikavější, kdyby nebyly narušovány některými dosavadními nedostatky. Dostáváme méně hodnotné uhlí, což vyžaduje hlavně nové úpravy lokomotiv. Bohužel se naši technici s touto otázkou dosud zcela nevypořádali. Rovněž nedostatečná kvalita oprav strojů brání zvýšenému výkonu v dopravě. Hlavní nedostatky, které brzdí těžkotonážní hnutí, spočívají v technické prohlídce vlaků, to jest, že naši vozoví zámečníci, nedostatečně kontrolují vlaky před odjezdem ze seřaďovacího nádraží v Ústí n. L. a v Mostě.

V boji s nehodovostí nám pomáhá socialistické soutěžení. Jednotlivé posunující čety uzavírají závazky na 1000 rozposunovaných vozů bez nehod, a dále že každý vlak bude vypraven bez technické závady. Každý takto vypravený vlak má záruční známku: na zvláštním listě je potvrzeno podpisem, kdo prováděl technickou prohlídku vlaku.

V nymburském depu uzavírají pracující krátkodobé závazky k 10letému jubileu našeho osvobození Rudou armádou. Zavazují se, že odvezou těžkotonážní vlak o váze 2.000 tun v úseku Nymburk-Ústí n. L.-Nymburk v době 12 hodin, a jiné závazky na snížení kilometrického oběhu lokomotiv, na snížení počtu opravních hodin, ke snížení ztrátového procenta a závazky na počet ujetých kilometrů bez nehody.

Závěrem bych chtěl říci, že na každém zaměstnanci v celém kolektivu záleží, jak svou poctivou prací přispěje ke splnění úkolů, aby naše doprava byla přesnější, hospodárnější a bezpečnější. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala (zvoní): Dávám dále slovo posl. Waitovi.

Posl. Wait: Vážený pane presidente, vážené Národní shromáždění!

Od květnových voleb loňského roku, které vytvořily předpoklady pro to, aby národní výbory byly ještě v těsnějším spojení s lidem a staly se tak spolehlivým nástrojem výstavby socialismu u nás, mohli jsme takřka denně sledovat, jak stále pronikavěji vystupuje do popředí nejen mocenská, ale i hospodářsko-organisátorská funkce národních výborů.

Národním výborům je svěřena celá řada závažných úkolů, směřujících k dalšímu rozvoji našeho hospodářství, k zajištění růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva i k upevnění obranyschopnosti země. Je jim svěřena v plném rozsahu především péče o zemědělskou výrobu a zabezpečení jejího rozvoje, což je jeden z nejdůležitějších a nejvážnějších úkolů, před kterými stojíme, a na jehož plnění se budou podílet hlavně a zejména národní výbory. Vždyť otázka řízení zemědělské výroby v jednotlivých místech, okresech i krajích - to je denní starost národních výborů. Znají nejlépe podmínky jednotlivých oblastí, mají přehled o nedostatcích a mohou tak spolehlivě zabezpečovat plný rozvoj zemědělské výroby podle plánu.

Národním výborům připadá také i další významný úkol: doplňování stavu pracovníků pro JZD, pro STS a ČSSS.

Jsou to velké úkoly a zjišťujeme, že v mnohém směru národní výbory dosud neplní všechny úkoly na ně kladené a že bude třeba, aby se jejich práce trvale zlepšila a ve spolupráci s občany přinesla více iniciativy a operativnosti při řešení problémů, které se v jednotlivých místech objevují.

Druhým, neméně důležitým úsekem, na kterém se uplatňuje hospodářsko-organisátorská funkce národních výborů, je místní hospodářství. Vláda svěřuje místnímu hospodářství úkol uspokojovat co nejlépe a nejrychleji nároky občanů zejména na drobné nedostatkové spotřební zboží, na opravářské a údržbářské práce a jiné služby. Základním požadavkem zůstává, aby kvalita těchto výrobků a služeb neustále rostla a současně aby podniky místního hospodářství ve své výrobě zpracovávaly suroviny z místních zdrojů i suroviny odpadové.

Nebyly a nejsou to úkoly snadné a podniky místního hospodářství se stále ještě setkávají s řadou nedostatků a obtíží.

Po dlouhou dobu bylo místní hospodářství řízeno centrálně a tak byla omezena žádoucí iniciativa a operativnost národních výborů při řešení některých dílčích úkolů a byl celkově oslaben jejich vliv na řízení jednotlivých podniků a provozoven místního hospodářství.

Značná centralisace plánování, financování, odbytu a zásobování způsobila pozdní příchod plánů na podniky místního hospodářství a jejich časté změny.

Až dosud se také nepodařilo skloubit plány výroby mezi národními podniky, družstvy a místním průmyslem tak, aby místní průmysl vyráběl především zboží běžné denní potřeby a nepracoval na výrobě typicky seriové, která nesporně přísluší národním podnikům.

Podniky místního hospodářství byly řízeny z ministerstva nebo z kraje a pro neznalost místních poměrů nebylo často možno přihlížeti ke skutečné potřebě obyvatelstva. Tím byly postaveny národní výbory a jejich stálé komise do situace, kdy nemohly plně spolupracovat při řešení všech otázek, jež s místním hospodářstvím souvisí a zároveň byla omezena i jejich působnost.

Přes tyto nedostatky místního hospodářství, to jest místního průmyslu, stavebních podniků i komunálních služeb dosáhly podniky Brněnského kraje ve svém vývoji dalších dobrých výsledků. Jako příklad uvádím Kovopodnik města Brna, který věnoval loňského roku velkou pozornost průzkumu trhu a také v přímém styku s odběrateli získával znalosti o nedostatkových druzích výrobků. Současně školil a vychovával zaměstnance, kteří dříve pracovali na jiném úseku, a připravoval je tak pro práci na výrobě drobného spotřebního zboží.

Když si podnik zajistil stovky tun odpadových plechů, které získal z národních podniků, a další tuny trubek i jiného materiálu, brzy se dostavily výsledky: náš trh dostal na jaře loňského roku pozinkované kropicí konve, kterých bylo vyrobeno celkem 55.000 kusů, další tisíce hrnců na prádlo a poklic ve třech velikostech o celkové váze 146 tun. Dále 4.150 kusů lihových a plynových lamp, 7 tun drátků na parkety a desítky dalších druhů běžného zboží.

Podnik dobře dokázal zvládnout i některé požadavky našeho zemědělství. Na jaře se projevil na příklad nedostatek kultivátorových per, sekáčků na brambory a k opravám zemědělských strojů chyběly některé náhradní díly, zvláště ozubená kola i jiné součástky pro traktory.

V krátkém termínu bylo vyhověno poptávkám JZD, STS i soukromě hospodařících zemědělců a vyrobeno 1.000 kusů kultivátorových per, 6.000 sekáčků na brambory, 1.200 kusů vidlí, tisíce náhradních dílů pro zemědělské stroje a jiné zboží.

S podobnou pohotovostí při pomoci našemu zemědělství pracovaly i jiné podniky. Tak na př. okresní průmyslové podniky ve Slavkově, ve Velké Bíteši a Břeclavi vyrobily mimo jiné 143 milionů povříslových koncovek pro samovazače, 3.985 tun minerální krmné přísady a 797 postřikových pump pro vinohrady.

Kovopodnik v Brně hledá však ještě širší uplatnění a připravuje letos výrobu třidičů brambor, krouhačů na řepu, pařáků, pozinkovaného nádobí a pod.

Nebylo někdy snadné, aby podnik se svým zastaralým výrobním zařízením dosáhl přiměřených cen, ale stálým zlepšováním a mechanisací z vlastních prostředků a socialistickým soutěžením svěřené úkoly plní. Postavil se do čela kovopodniků místního hospodářství Brněnského kraje a právem získali pracovníci tohoto závodu ve II. čtvrtletí loňského roku Rudý prapor vlády, a ve III. a IV. čtvrtletí byl podnik vyhodnocen jako druhý nejlepší průmyslový podnik místního hospodářství v republice.

Z významné úlohy systematicky prováděného průzkumu spotřeby vychází i Oděvnictví města Brna. Podnik soustředil ve svém plánu tyto hlavní úkoly: zvyšování kvality práce, zkrácení dodavatelských lhůt u všech oprav a přešívek, rozšíření sběren oprav a přešívek, využití místních zdrojů surovin a průmyslového odpadu k výrobě nových druhů výrobků a rozšíření sortimentu a konečně úplnou likvidaci nadnormativních zásob.

Svůj plán splnil, za rok svého trvání rozšířil sortiment o 300 druhů výrobků a zpracovává s úspěchem odpad hedvábí, vlněného plyše, příze, šatovky, kožešinový a jiný odpad. Při výrobě z těchto odpadů další vzniklý odpad je znovu zpracováván na dětské šátky vložky, plyše do bundiček a podobně. Ze zbytků, které ležely ve skladech brněnských a jiných textilek, bylo vyrobeno 38.000 svrchních oděvů, 58.000 kusů dámského a pánského prádla, 5.000 kusů igelitového zboží, 1.500 kožešin, 16.000 kusů strojově nebo ručně pleteného zboží atd. a hodnota takto vyrobeného zboží za rok 1954 byla jen v tomto jediném podniku 15 milionů Kčs.

Podobně zhostily se svého úkolu - dobře sloužit našim občanům - i jiné textil ní závody v kraji a vysoko překračovaly plány.

U služeb se Prádelny a čistírny města Brna postupně vypořádávají s nedostatky a oprávněnou kritikou občanů. Také tomuto podniku pomohlo vládní prohlášení z 15. září 1953 a stalo se hybnou pákou k podstatnému zlepšení služeb. Již počátkem listopadu 1953 byla otevřena nová rychložehlírna v Brně a v lednu 1954 zahájen provoz rychložehlírny ve Vyškově.

Své služby zlepšoval podnik otevíráním nových sběren na prádlo a zavedením ambulantních služeb přímo v závodech. Podstatného zkrácení lhůt bylo dosaženo lepší organisací práce a proti pětitýdenním lhůtám na počátku roku zkrátil podnik dodací lhůty osobního prádla pro obyvatelstvo na 10-14 dnů a pro závody, hotely a podobně na 7-10 dnů.

V Brně-Husovicích byl zřízen vzorný závod chemického čištění, který se stal střediskem praktického a teoretického školení všech zaměstnanců čistíren v kraji. Metody práce v této provozovně osvědčené jsou postupně zaváděny do ostatních provozoven.

V roce 1954 hodnotili jsme kladně i naše cihelny, ač měly ještě nedostatky. Nevyužily všude zimy 1953/54 k dobré přípravě a investičním pracím, pozdě zahajovaly provoz a nakonec nechaly tisíce cihel zmrznout. Poučily se však, a letos budou všechny cihelny koncem března dobře připraveny a cihelny v Břeclavi a Rousínově již pracují.

Do čela se postavily cihelny v Šatově a v Dědicích, které dovedly novými pracovními metodami, zlepšovacími návrhy a socialistickým soutěžením překonat i nedostatky strojového zařízení a dosahují krásných výsledků. V roce 1954 vyrobily 900 tisíc kusů cihel nad plán, t. j. o 25 % více, než určoval plán, a šatovským cihlářům se podařilo ve 3. čtvrtletí, kdy získali Rudý prapor vlády, snížit spotřebu uhlí na vypálení 1.000 cihel na 146 kg, kdežto v celostátním průměru činí 350 kg, a dosáhnout osobního výkonu téměř 100.000 cihel na hlavu.

Spolupráce celých kolektivů a pravidelná prověrka činnosti na výrobních poradách zajišťuje našim cihelnám úsporné plnění a překračování plánu, takže jdou do letošního roku s plánem o 10 mil. cihel vyšším.

Rozsáhlá a významná je činnost podniků místního hospodářství, která zasahuje do všech odvětví výrobních, a také v údržbě, opravářství i ve službách je jim dána nebývalá možnost k úspěšné činnosti.

Všechny jmenované příklady ukazují, že podniky místního hospodářství mají příznivé podmínky pro další rozvoj, budou-li pohotově odpovídati na požadavky občanů, zjišťované systematicky prováděným průzkumem. Dobrá organisace práce, správné vedení, nové pracovní metody a socialistická soutěž jsou i zde cestami, které zaručují úspěch.

Je však stále ještě řada podniků místního hospodářství, které neplní úkoly v plném rozsahu, zejména v opravářské činnosti všech druhů, v údržbě stavební a bytové, a zůstávají mnoho dlužny našim pracujícím pokud jde o zlepšování služeb, jak vyplývá z vládního usnesení ze dne 20. července minulého roku.

Odstranit dosavadní nedostatky bude hlavním úkolem všech podniků místního hospodářství, a opět naše vláda tvoří pro to příznivé předpoklady novým usnesením. Vládní usnesení z 9. února o decentralisaci řízení místního hospodářství vychází ze zásady, že místní hospodářství může svoji funkci plnit úspěšně pouze v bezprostředním styku s pracujícími, za jejich nejširší účasti na správě i řízení místního hospodářství, organisovaného národními výbory. Uskutečnění těchto zásad umožňuje přihlédnout co nejvíce k zvláštnostem místních podmínek a potřeb, z nichž práce místního hospodářství musí každodenně vycházet.

Tak tedy do popředí vystupuje znovu i na tomto úseku hospodářsko-organisátorská funkce národních výborů při řízení místního hospodářství i operativní působnost jejich výkonných orgánů.

Národní výbory však mohou tyto své úkoly splnit jen za předpokladu nejširší spolupráce pracujících. Stálé komise okresních a místních národních výborů i sbory aktivistů musí být ještě více zainteresovány do všech otázek místního hospodářství, a teprve tehdy se podaří dosáhnout zlepšení a zkvalitnění služeb obyvatelstvu. A tím splnit usnesení X. sjezdu. KSČ. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu je dále přihlášena posl. Karlovská. Dávám jí slovo.

Posl. Karlovská: Soudruhu presidente, soudružky a soudruzi!

Řada soudruhů poslanců přede mnou již hovořila o úsilí našich dělníků, techniků, družstevníků, malých a středních rolníků a pracující inteligence, jak rozvíjet naši výrobu na nové, vyšší úrovni, aby naše vlast byla mohutnou stráží míru: na podkladě socialistického průmyslu aby se co nejrychleji rozvíjelo zemědělství, které zásobuje obyvatelstvo potravinami a lehký a potravinářský průmysl surovinami. Tato aktivní účast našich mužů a žen na hospodářské a kulturní výstavbě, každodenní péče o posilování naší země je projevem životodárného vlastenectví. Současně s rozvojem průmyslu jsou dělána opatření v oblasti zboží hromadné spotřeby, aby byl neustále zvyšován hmotný blahobyt pracujících. Při plnění tohoto úkolu připadá nemalá úloha lehkému a potravinářskému průmyslu.

Svými výsledky dokazuje lehký průmysl velké rozdíly mezi minulostí a přítomností. Je to pochopitelný zjev. V době krise a nezaměstnanosti neměla řada pracujících ani na chléb. Proto kupovali nejlacinější zboží, špatné kvality. Dnes s růstem zaměstnanosti, reálných mezd a kupní síly naší koruny roste neustále poptávka po kvalitním zboží a jeho širokém sortimentu. Výklady obchodních domů a krámů jsou neustále bohatě doplňovány novým zbožím. Rovněž naplněné sklady nejrůznějšího zboží jsou důkazem péče strany a vlády o neustálý vzestup hmotné a kulturní úrovně našeho lidu. Je to radostný zjev, který ukazuje blahodárnost našeho společenského zřízení, úspěšnou cestu našeho hospodářství k uskutečnění socialismu, lepšího a bohatšího života. To je vidět na každém kroku v městech i na vesnici. Jen během pětiletky stoupla spotřeba rýže o 290 %, sádla o 144 %, čaje o 95 %, cukrovinek o 59 %, kávy o 53 %, masa o 41 %, a tak bychom mohli pokračovat dále, neboť rok od roku je zaznamenáván vzrůst prodeje potravin jako: rýže, kávy, vína, vajec, t. j. takového zboží, které dříve do rodin pracujících nepřišlo a když přišlo, tak poskrovnu, o svátcích.

Neustále se rozšiřuje výběr kvalitní, trvanlivé obuvi. Jenom za uplynulý rok bylo vyrobeno proti roku 1953 o 990.000 párů tatranek více. Rok od roku jsou kvalitněji zpracovávány oděvy. Jenom v uplynulém roce byl zvýšen v bavlně a hedvábí počet druhů o 21 %, v oděvním průmyslu o 20 %, ve výrobě vlnařského zboží o 33 % a v kožedělné o 39 %. Bavlnářský průmysl přinesl na trh nové druhy zimních šatovek, v košilovinách byla zavedena nesrážlivá úprava. Výroba manšestru byla zvýšena o 70 %. Do konce roku 1954 bylo vyrobeno 228.000 párů dámských punčoch z jemnovlákného silonu. Rovněž bylo dodáno do obchodu 580.000 kusů silonového prádla.

I pro letošek počítá plán se zvýšením výroby přízí v bavlnářském průmyslu, balonového hedvábí, manchestru, hladkého sametu. Za první desetiletí od druhé světové války jsme změnili tvářnost naší země výstavbou nových závodů, sídlišť a přehrad. Změnili jsme i životní podmínky našeho lidu, a to díky tomu, že kapitalisté a kořistníci nejsou již u moci. S nimi jsme vyhnali z naší země i chudobu. Nikdy nechodil náš pracující člověk tak oblékán jako dnes, nikdy se mu nežilo tak dobře jako nyní.