Zvláště je to zřetelné, jak vzrůstá výroba a prodej průmyslového zboží, které usnadňuje domácí práci ženám a zpříjemňuje život našich rodin. Ve srovnání s rokem 1953 vzrostl prodej chladniček více než pětkrát, praček takřka čtyřikrát, šicích strojů 2,5krát, rozhlasových přijimačů bylo prodáno o 114 % více atd. Byly zavedeny nové druhy rozhlasových přijimačů, televisor s rozhlasovým přijimačem, nové druhy gramoradií, rozšířen byl sortiment barevného smaltovaného nádobí, nových druhů hliníkového nádobí, nové druhy nábytku a dalšího zboží. To je nezvratná skutečnost, kterou nemůže nikdo a nic zastřít.

Při pohledu tváří v tvář této skutečnosti umlčíme všechny sýčky, kteří jsou nespokojeni a roztrušují zprávy, ze prý dříve se vedlo našemu lidu lépe. Lépe se žilo těm, kteří nikdy nepracovali a pro pracujícího člověka neměli nic jiného než ústrk a pohrdání.

Uvedu jeden malý příklad. Soudruh Papuč s manželkou na Tursku pracovali za předmnichovské buržoasní republiky v deputátě u Vohánky a spol. Oba dva vydělávali v r. 1930 za den 10 korun. K tomu dostávali nejprostší jídlo, jaké se tehdy pracujícím dávalo. Za rok si mohli odkoupit od majitele 150 kg obilí. Dnes pracují v jednotném zemědělském družstvu, jehož jsou členy. Pracují pilně a podílejí se na rozkvětu družstva. Za měsíc únor pobírali 50 % zálohu 1.200 Kčs, v naturáliích dostali 120 kg pšenice, 120 kg ječmene, 60 kg žita a 240 kg brambor. Pochopitelně, že dnes nechodí soudruh Papuč v cajkových kalhotách ve všední den i v neděli, dnes nemusí obracet každý haléř v ruce desetkrát. Jeho manželka nemusí mít strach, zda bude mít na kanafasové cíchy či nikoliv. Dříve v této obci, která má asi 400 obyvatel, většina pracovala jako deputátníci, řada z nich nepracovala, protože práci neměla. Proto se jim žilo bídně. Dnes vidíme na chalupách v Tursku 7 televisorů a za poslední dva roky si obyvatelé této obce nakoupili tolik nábytku, co dříve přišlo do vesnice za dvacet let. Tak, jako se změnil život v Tursku, změnil se v celé naší zemi, zejména tam, kde úsilí a energie pracujících je zaměřena k tomu, aby výroba a její růst byl pozvednut na vyšší úroveň.

Nadále v souladu s růstem výroby, produktivity práce a reálných mezd zvyšuje se poptávka po kvalitních výrobcích. V tom tkví jedna z významných zvláštností v rozvíjení našeho hospodářství, jehož cílem jsou rostoucí potřeby, péče o člověka, nikoliv zisk. Proto má zboží u nás zajištěno odbyt, takové zjevy, jako jsou plné sklady a při tom prodavači trpí nezaměstnaností, jsou vlastní kapitalismu, ale nám jsou cizí.

Bylo by nesprávné domnívat se vzhledem k uvedeným radostným výsledkům, že je u nás všechno v pořádku, že nemáme žádné nedostatky. Náš spotřebitel se nesmiřuje s nedostatky pletařského a punčochářského zboží, dámského a dívčího prádla. s nedodávkou teplákových souprav pro děti do 14 roků, nedostatkem konfekčního zboží pro muže větších postav a pod. Těžko rozumí pečlivá maminka tomu, když pionýrský šátek pouští na bílou košilku. Rovněž nechápe, když je pro děti dáváno do prodeje zboží místo v pastelových barvách v takových barvách, které se dobře hodí pro naše babičky, nebo když svetříky po vyprání ztrácejí původní barvu. Největší nedostatky, na které spotřebitelé upozorňují, se projevují v látkách bavlněných, u druhů Dukla, Kora a Tábor, Zejména hospodyňkám je nepochopitelné, že nemohou koupit drátky na parkety, klepačky na koberce a pod. Nebudeme a nemůžeme se přizpůsobovat úzkým profilům, protože by to bylo v rozporu s aktivním bojem za blaho a spokojenost našeho lidu.

Výroba nesmí mlčky přecházet nedostatky a smiřovat se s nimi, neboť každé omlouvání a shovívavost je v rozporu se zájmem spotřebitele. To si musí pracovníci ve výrobě uvědomit. Jsou to zdánlivě maličkosti, které však roztrpčují spotřebitele. Rozšířený sortiment klade vyšší požadavky na operativnost, technickou zdatnost, zejména mistrů. Je proto nutné zkvalitňovat řady návrhářů a vzorkařů.

Nepochybujeme, že pracovníci na těchto úsecích si vezmou poučení z chyb a najdou cesty ke zlepšení své práce, aby byla co nejlepší a hlavně aby byly kvalitní její výsledky. Nejlepší cesta, jak odstranit chyby, je široce rozvinout socialistické soutěžení za prvotřídní jakost výrobků, za čest podnikové značky, za největší počet výrobků se zlatou visačkou. Jedině uplatňování nových pokrokových method po vzoru sovětských novátorů je zárukou stále se lepšící jakosti našich výrobků. Ke cti slouží 92.000 dělníků a dělnic, kteří pracují methodou mistra Čutkicha a dosažení vysoké kvality výrobků a docilují dobrých výsledků. Zejména naše ženy, kterých v prosinci minulého roku bylo v lehkém průmyslu 61,6 % z celkového stavu, musí být nositelkami všeho nového a pokrokového, ony musí především pochopit, že dobré výsledky práce našeho lidu jsou prostředkem k neustálému zlepšování života.

Obtíže, které dosud trvají, musí pomoci řešit i pracovníci jiných úseků. Nám všem je známo, že máme těžkosti s dodávkou nejkvalitnější textilní suroviny, kterou je vlna. Naproti tomu vlněné zboží je spotřebitelem neustále vyhledáváno. Tuto surovinu nám poskytují ovce, kterých se dříve u nás pěstovala celá stáda a dávala nám dosti vlny pro náš průmysl. Pěstování ovcí, které nejsou náročné, by nám přineslo nejen vlnu, ale i chutné maso, dobrým hospodářům mléko a sýr. Je třeba, aby naše jednotná zemědělská družstva, malí a střední rolníci věnovali větší pozornost a péči pěstování ovcí, aby náš textilní průmysl měl cennou surovinu - vlnu a trh byl obohacen i kvalitním masem.

Náš lehký průmysl musí v letošním roce vyrábět a zavádět do výroby střihy oděvů, odpovídající požadavkům a vkusu našich spotřebitelů, aby se tak stal aktivním činitelem našeho národohospodářského plánu na letošní rok.

Aby se pro spotřebitele zajistil přísun neustále se zvětšujícího množství zboží, je zapotřebí ještě více rozšiřovat a dobře organisovat státní a družstevní obchod. Základní přednost našeho obchodu tkví v tom, že jeho úkolem není dosahovat maximálních zisků jako za buržoasní republiky, ale dosahovat všestranného zlepšování služeb pracujícím, rozšiřování sortimentu zboží, pečlivého sledování jeho kvality, zkracování cesty zboží ke spotřebitelům, jak zdůraznil na X. sjezdu Komunistické strany Československa s. Novotný.

Není sporu o tom, že státní a družstevní obchod učinil v uplynulém období velký krok kupředu a že jeho pracovníci mají za sebou několik roků vcelku dobré práce. Vždyť v uplynulých letech přišlo do obchodu několik desítek tisíc žen z dělnických rodin s největší snahou a nejlepším úmyslem. Letošního roku počet žen v celkovém počtu pracovníků obchodu se zvýšil již na 63,6 %.

Mezi těmito pracovníky se rozvíjí socialistická soutěž za snižování nákladů, za vyšší produktivitu práce, a zvyšuje se jejich péče o socialistické vlastnictví. Dobrých výsledků práce ku příkladu dociluje kolektiv zaměstnanců Nádražní restaurace v Poděbradech. Není žádným tajemstvím, že na tomto úseku našeho obchodu máme dosud vážné slabiny. Přesto služby poskytované v tomto závodě jsou dobré kvality a nádražní restaurace je vyhledávána širokým okruhem cestujících a také návštěvníků Poděbrad. Proto byla práce kolektivu oceněna čestným uznáním ministra vnitřního obchodu II. stupně. Potřebujeme, aby takových příkladů bylo neustále více a více, abychom dosahovali zlepšení ve státním a družstevním obchodě, jak to žádá naše Komunistická strana Československa a vláda Národní fronty, která tomuto úseku poskytuje každodenní péči.

Tyto radostné výsledky nás však nesmějí ukolébat, neboť v práci našich obchodních organisací se projevuje řada nedostatků, pramenících zejména z minulosti.

V době nesvobody a po vítězství našeho lidu v roce 1945 si mnozí pracovníci obchodu osvojili způsob rozdělování určitého omezeného množství zboží. Byla taková situace, že obchod byl v té době spíše pouhým distributorem zboží. Tím se stávalo, že jsme v našich obchodech slyšeli také takováto slova: "Když to nechcete, neberte si to, druhý to rád koupí." Dnes je situace docela jiná. S neustálým růstem zboží stoupají nároky spotřebitele, za hodnotné peníze vyžadují spotřebitelé dobrou obsluhu a kvalitní zboží. Proto, když náš pracující člověk jde do obchodu, právem očekává, že se zdařilým nákupem, při kterém mu prodávající dobře poradí, vysvětlí přednosti, kvalitu a trvanlivost kupovaného zboží, se zlepší jeho nálada. - I když v minulých letech kvalita služeb v obchodě značně vzrostla, je třeba ji neustále zlepšovat. Náš člověk vyžaduje kousek laskavosti, vlídné slovo a dobrou radu. Proto je povinností pracovníků obchodu vymýtit nedostatky v práci, pozvednout náš obchod, zajišťovat jeho rozkvět.

I nadále vedeni zásadou politiky naší strany a vlády Národní fronty zaměřené k neustálému zvyšování výroby, k růstu produktivity práce, tím k zvyšování koupěschopnosti našeho lidu, vytváříme a budeme neustále vytvářet možnosti pro zvyšování úrovně blahobytu každého člena naší společnosti. Na této cestě je a zůstane nám vzorem bratrský Sovětský svaz a jeho dobrý a statečný lid. Proto náš pracující lid pod vedením strany a vlády Národní fronty odhodlaně nastupuje k novému vítězství na cestě socialistické výstavby, která přináší radost a štěstí do našich rodin. (Dlouhotrvající potlesk.)

Místopředseda Fiala: Přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 16 hod. 29 min. - opět zahájena v 16 hod. 57 min.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi. Dávám slovo posl. Bráborcovi.

Posl. Bráborec: Vážené Národní shromáždění!

Státní hospodářský plán na rok 1955 ukládá našemu zemědělství podstatnou měrou zvýšit zemědělskou výrobu. Splnit tento úkol nebude lehké. O tom nás přesvědčilo zasedání ÚV KSČ letos v únoru, když bylo hodnoceno, jak jsou směrnice o rozvoji našeho zemědělství prováděny v praxi. V referátu předsedy vlády s. Širokého bylo poukazováno na celou řadu vážných nedostatků, které jsou brzdou dalšího úspěšného rozvoje. Včasným upozorněním bude jistě možno nastoupit takovou cestu, abychom všechny tyto chyby odstranili a zabezpečili zvýšení zemědělské výroby o 12 %, jak nám ukládá plán na rok 1955.

Jako zemědělec chtěl bych se zabývat právě touto otázkou, která je mi blízká a na příkladu našeho JZD Končice na Novobydžovsku chtěl bych vám ukázat, že je možno výrobní úkoly v zemědělství nejen plnit, ale i překračovat. JZD Končice je jenom průměrným družstvem, které bylo založeno před dvěma léty a na scelených lánech pracovalo teprve jeden rok. Obhospodařuje 400 ha půdy. Pro zajímavost chtěl bych se zmínit o tom, že před založením byla v obci půda ležící ladem. Tuto půdu jsme převzali, jakož i další. Celkem převzalo naše JZD 100 ha půdy, t. j. plných 25 %, bez pracovních sil. Tato půda je dnes všechna řádně obdělána, a přitom nepoužíváme brigád. Tím byla u nás v obci vyřešena jedna z hlavních otázek, zajištění veškeré půdy ležící ladem.

Považoval bych za správné krátce se zmínit o použití mechanisace. Mluvím o tom proto, že tato otázka byla předmětem časných diskusí soukromě hospodařících rolníků, kteří operovali tím, že jednotná zemědělská družstva mohou mít úspěchy, když jim všechno udělají traktory. Toto tvrzení jsme snadno vyvraceli tím, že před založením JZD pracovalo v Končicích celkem 8 traktorů, z toho 4 traktory soukromě hospodařících rolníků, 2 traktory měl školní statek a se dvěma traktory pracovala u nás už tehdy STS.

Dnes však používáme pouze pásového traktoru DT a přechodně jednoho nebo dvou kolových. Zajímavé je i to, že v této době pracovalo na téže výměře 20 párů koní a až 40 párů hovězího dobytka. Dnes používá naše JZD pouze 10 párů koní. Porovnáme-li pracovní výkony, vidíme, že použitím mechanisace na scelených lánech je docíleno daleko vyšší produktivity práce. Jestliže naši drobní zemědělci, kterých byla ve vsi většina, používali při setí kravského potahu, dosáhli za směnu, když chtěli zasít a uvláčet, přibližně 50 arů. Použitím mechanisace při stejném počtu pracovníků vidíme, že bylo za směnu zaseto 20 ha. Porovnáme-li výkony, vidíme, že produktivita práce zde stoupla čtyřicetkrát. Záleží dnes na tom, aby naši pokrokoví zemědělci, kteří dnes ještě hospodaří soukromě, chtěli se přesvědčit u našich dobrých družstev o výhodách velkovýroby v zemědělství a stali se iniciátory při zakládání nových JZD.

Nyní bych se chtěl krátce zmínit, jak naše JZD přistupuje k zajištění splnění výrobních úkolů jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě na rok 1955. Použitím nových způsobů práce, dodržením agrotechnických termínů, zvýšíme hektarové výnosy v rostlinné výrobě v průměru o 17 %. Všechno obilí zasejeme úzkořádkově, veškeré brambory zasázíme hnízdově, cukrovku budeme ošetřovat podle zásad prosenického hnutí.

V živočišné výrobě zavedeme trojí krmení a dojení a zlepšením krmivové základny zvýšíme dojivost u krav z 1.750 na 2.050 litrů, t. j. o 17,1 %. Rozšířením chovu prasnic o 100 % zvýšíme stav prasat tak, že vyrobíme o 30 % vepřového masa více než v roce 1954, takže dodáme z každého hektaru 100 kg vepřového masa.

Tito výrobní ukazatelé nám umožní vyrovnat dodávkové úkoly asi takto: kromě povinných dodávek uhradíme práce strojní traktorové stanice v naturáliích, na které dodáme 300 q pšenice, 100 q ječmene, 250 q brambor, 600 kg hovězího mas a, 340 kg vepřového masa a 33.000 kusů vajec. Tímto placením ušetříme proti placení penězi 22.000 Kčs. Dále dodáme na státní nákup 100.000 l mléka, 100 q vepřového masa, 6.000 q cukrovky, 200 q brambor, 12 q drůbeže a 200 q zeleniny.

Na těchto několika číslech chtěl jsem ukázat, že hospodářský plán na rok 1955 lze v zemědělství splnit. Záleží jen na tom, abychom všichni jako dobří hospodáři se za jeho splnění postavili a nehledali jeho splnění jen na papíře. Velikou a odpovědnou úlohu zde musí sehrát národní výbory jako nejvyšší orgány v obcích, aby včasnou kontrolou zajistily řádné obdělávání veškeré půdy. Mnohde s tím bude souviset i otázka pracovních sil.

Vyřešit tuto otázku je jedním z nejdůležitějších úkolů už proto, že, mluvíme-li o splnění výroby, musíme k tomu mít řádně obdělaná pole. Jestliže jsou na našich vesnicích neobdělaná pole, musí národní výbory včas zajistit, aby tato půda měla hospodáře. Důležité je, aby se národní výbory zajímaly o to, čí je to v převážné většině půda, a zjistí, že po většině jde o půdu, která byla našim drobným zemědělcům draze pronajímána. Dnes její vlastník stojí ve frontě u masného krámu a naříká, že je nedostatek masa, namísto toho, aby je šel vyrábět.

Nemalý úkol nás čeká zajistit ladem ležící půdu v pohraničí. Příkladem v zajišťování tohoto úkolu jsou nám dnes mladí svazáci, kteří plní slib, který si dali u příležitosti II. celostátního sjezdu ČSM, a hlásí se na pomoc našemu zemědělství. Jejich elán by nám všem mohl být příkladem. Záleží teď na nás, abychom je v jejich práci podpořili. Velikou pomocí naší vlády našemu zemědělství, kterou je sledována hmotná zainteresovanost našich rolníků, je úprava plánování pevných dodávkových norem, jakož i zvýšení cen některých zemědělských výrobků. Tyto úpravy přispějí k zvýšení odměny a příjmů našich JZD i soukromě hospodařících rolníků. Zvýšení cen zemědělských výrobků z roku 1953 a úprava dodávkových norem v roce 1954 se u našich JZD projevilo v roce 1954 na pracovních jednotkách tak, že hodnota pracovní jednotky byla v průměru v okrese proti roku 1953 o 37 % vyšší.

Důležitým článkem pro rozvoj našeho zemědělství je investiční výstavba. Na jejím zdárném provádění závisí úspěchy v našem zemědělství, zvláště pak se strany socialistického sektoru, a to jak JZD, tak i čs. státních statků.

Jestliže porovnáme v praxi výsledky a průběh těchto prací, je třeba si kriticky říci, že u jednotných zemědělských družstev máme ještě mnoho nedostatků. Příčiny toho jsou několikeré. Chyba byla již v plánování. Některá JZD započala s výstavbou bez generálních plánů a tak se stalo, že v některých JZD byly investiční částky zbytečné a stavby se staly neúčelnými. Řízení práce postrádalo odborného vedení. Stavební materiály byly přidělovány nerovnoměrně, takže v některých jednotných zemědělských družstvech bylo jedněch stavebnin nedostatek a druhých přebytek. Tyto skutečnosti zavinily velkou rozestavěnost. Ani dnes nemůžeme říci, že jsme se těchto nedostatků zbavili. Zjednání nápravy bylo sledováno již vypracováním výhledových plánů, na nichž pracovali mimo členy JZD jak pracovníci ONV, tak pracovníci STS i pracovníci Agroprojektu. Tyto výhledové plány, zvláště pak pokud jde o investiční výstavbu, měly být přezkoumány co do účelnosti a reálnosti, a to ještě před jejich schválením, t. j. v prosinci m. r. Co se však stalo? Výhledové plány nebyly přezkoumány, v důsledku toho nebyly investice, a tak se promarnily tři nejdůležitější zimní měsíce, jichž bylo možno využít pro dovoz materiálu a pod.

Vyhlášením směrnic X. sjezdu byla učiněna další opatření, která umožňují našim zemědělcům ještě lépe se podílet na výsledcích své práce. Možno říci, že naše jednotná zemědělská družstva a velká většina našich drobných a středních rolníků správně pochopila cíl naší zemědělské politiky a svůj souhlas vyjadřuje uzavíráním vlasteneckých závazků k 10. výročí na zvýšení výroby a obdělání ladem ležící půdy.