Avšak i jiné resorty, na př. naše stavebnictví,
mohou se vykázati některými pozoruhodnými
úspěchy. Nejen naše vodní stavby, mezi
nimiž Slapská přehrada s úspěchem
vydržela loňského roku nápor jarních
vod a tím vydala našim konstruktérům
a našim stavitelům svědectví, že
jsou na světové úrovni, ale také výroba
československých předpjatých betonových
konstrukcí je uznávána v celém světě.
Výčet těchto několika úspěchů
naší vědy daleko ovšem nevyčerpává
vše to, co bylo v oboru přírodních a
technických věd vykonáno. Nejen však
bádání ve vědách, které
mají bezprostřední vztah k budování
našeho státu, ale i bádání ve
vědách společenských a humánních,
v historii, v archeologii a pod. je věnována pozornost,
a toto bádání přináší
úspěchy.
Projednávání státního rozpočtu
je na jedné straně hrdou bilancí vykonané
práce, na druhé straně plánem a závazným
příslibem, že bude vykonáno ještě
více. Všechno úsilí u nás má
jen jeden cíl: blaho člověka a neustálé
zvyšování jeho životní úrovně
a zachování světového míru.
(Potlesk.) Československá věda prokázala,
že stojí plně ve službách socialismu
a ve službách světového mírového
hnutí. Majíc plnou podporu své vlády
i československého lidu, neochabne ve svém
úsilí. Bude je dále stupňovat s tím
dobrým přesvědčením, že
pracuje pro dobro, štěstí a blaho našeho
lidu a všech lidí dobré vůle na celém
světě. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala (zvoní):
Dalším přihlášeným řečníkem
je posl. inž. Baier. Dávám mu slovo.
Posl. inž. Baier: Soudruhu presiednte, soudružky
a soudruzi poslanci!
Významný podíl na úspěších,
dosažených v našem národním hospodářství
v roce 1954, má zavádění nové
techniky do naší výroby. Dovolte, abych se
některými otázkami spojenými s novou
technikou zabýval.
Budu hovořit na základě příkladu
z naší strojírenské výroby, protože
u ní zvlášť jasně vynikají
dvě stránky nové techniky, kdy nová
technika je hlavní podmínkou snižování
vlastních nákladů a zvyšování
produktivity práce při vlastní výrobě
nových strojů a současně vytváří
nové, výkonnější základní
výrobní prostředky, které dál
umožňují zvyšovat produktivitu práce
a snižovat vlastní náklady na výrobu.
V našem strojírenství bylo v roce 1954 dosaženo
významných úspěchů v závádění
nových výrobků a výrob. Z řady
příkladů je možno jmenovat předání
prvých energovlaků pro SSSR. Konstrukce pojízdných
elektráren kladla na naše techniky velké požadavky,
poněvadž musela být vyřešena řada
obtížných úkolů.
Ve výrobě textilních strojů bylo dosaženo
světového úspěchu konstrukcí
tryskového stavu, který byl dále zdokonalen,
a je připravena výroba ověřovací
serie. Byly postaveny prototypy řady zemědělských
strojů.
Byl projektován a zhotoven nový typ říčního
remorkeru vlastní konstrukce, bylo vyprojektováno
a vyrobeno sací rypadlo s výkonem 250 m3/hod.
pro SSSR, jehož konstrukce dosahuje světové
úrovně.
Byla vykonstruována řada nových obráběcích
strojů, byl zahájen provoz na 12.000tunovém
hydraulickém lisu v NHKG.
V technologii se v roce 1954 v pokrokových závodech
ministerstva strojírenství uplatňovala snaha
pokud možno nahradit pracné třískové
obrábění lisovacími metodami. Šlo
zejména o protlačování za studena
a o vysoce produktivní a materiálově úsporné
rotační kování. - A bylo by možno
jmenovat řadu dalších pozoruhodných
strojů i zařízení.
Přes tyto úspěchy je však třeba
vidět stále ještě nedostatečnou
technickou úroveň našich výrobků
i technologickou úroveň výroby. Je třeba
tyto nedostatky vidět především s hlediska
cílů, které si klademe, a dále je
třeba, abychom tímto směrem - směrem
za zvýšení technické úrovně
našeho národního hospodářství
- šli soustředěně, zvlášť
letos, kdy jde o poslední rok před druhým
5LP, kdy chceme odstranit nesrovnalosti v rozvoji některých
odvětví našeho hospodářství,
kdy chceme připravit odraziště pro další
skok vpřed v druhém 5LP. Proto otázky technické
úrovně našich výrobků a technologické
úrovně výroby budou jak letos, tak i v dalších
letech vedle hospodárnosti - s kterou úzce souvisí
- v popředí naší pozornosti.
Domnívám se, soudružky a soudruzi, že
je třeba v souvislosti s tímto nástupem za
zvýšení technické úrovně
našeho hospodářství hovořit o
několika otázkách.
Jde především o vyjasnění pojmu
nové techniky. Je třeba, abychom si byli vědomi,
že je to jen taková technika, která slouží
socialistické společnosti lépe než technika
dosavadní. Lépe slouží kvalitou, výkonností,
cenou i schopností konkurence na zahraničních
trzích. Abychom dokázali takovouto techniku vytvářet,
je třeba docílit ekonomického přístupu
k technické a hlavně ke konstrukční
práci. Je třeba, aby si hlavně naši
konstruktéři uvědomovali, že každá
čára tužkou představuje materiál
a lidskou práci a že s obojím je nutno co nejvíce
šetřit. Je tedy třeba zahájit boj proti
samoúčelnosti v technické práci, je
třeba prosadit, aby samoúčelnost byla považována
za nejhorší přečin.
Domnívám se, že tak zvaný "ryze
technický", neekonomický, "nepolitický"
přístup k technické práci, mající
za následek její samoúčelnost a tedy
náhodnost ekonomických výsledků, je
velkou brzdou našeho dalšího pokroku vpřed.
Je to otázka jednoty politiky a techniky. Vždyť
právě ekonomický pochod k řešení
technických úkolů - řešení
úkolů technického rozvoje pod zorným
úhlem našeho politického cíle, trvalého
zvyšování životní úrovně
našeho lidu - je projevem politického myšlení
v technice.
Co jiného je široké zavedení metody
Žirovovy ve výrobě vagonů, které
vedlo ke snížení většiny časů
při vrtání koster v průměru
o 30 %? Co jiného je široké zavedení
automatického a poloautomatického svařování
v n. p. Gottwaldovy závody Královopolská
strojírna, které přineslo v loňském
roce úspory ve výši cca 3 miliony 300 tisíc
Kčs a úsporu asi 100 svářečů?
Co jiného je to, než politický boj na technické
frontě za lepší budoucnost? Je třeba,
aby naše technická inteligence takto viděla
svůj politický úkol v naší společnosti.
Nová technika je výsledkem tvůrčí
práce. Avšak tvůrčí práce
v socialistické společnosti není již
omezena na pár lidí, kteří na to mají
potvrzení, tvůrčí práce se
stává záležitostí stále
širšího okruhu lidí. V tom je, soudružky
a soudruzi, obrovská převaha našeho zřízení
nad kapitalistickým - mobilisace milionů mozků
- a je třeba ji naplno využívat. Proto hovoříme
o spolupráci techniků s dělníky, o
spolupráci vědy s praxí, proto je třeba
tuto spolupráci co nejvíce prohlubovat. A praktické
výsledky nás denně přesvědčují,
že takováto forma práce na úkolech nové
techniky přináší nejrychlejší
a nejlepší výsledky.
Jako příklad může sloužit činnost
komplexní brigády nositele Řádu práce
s. Klátila z AZKG ve Vysočanech. Tato brigáda
pracuje již několik let a za jediný rok ušetřili
soudruzi 138 t ocelového plechu a zkrátili výrobní
časy o 13.300 normohodin. To není výsledek
jenom "šetření" - to je výsledek
tvůrčí práce v technologii výroby,
práce širokého okruhu pracovníků
- a dnes soudruzi svůj okruh spolupracovníků
rozšířili až do moskevského ZISu
- kde navázali styk s komplexní brigádou
komsomolců v tomto závodě.
Konečně myslím, že je třeba poukázat
ještě na jednu stránku našeho technického
rozvoje, a to na nutnost zlepšit jeho řízení.
Jsme v situaci, že je málo odvětví našeho
hospodářství, kde by nebylo co dohánět.
Tato situace pak vede k tomu, že se práce technického
rozvoje vedou na celé široké frontě
moderní techniky, a při tom máme k disposici
jen omezené - i když značné - síly.
Proto zlepšení řízení technického
rozvoje se musí projevit v tom, nepřipustit tříštění
sil, v odbourání samoúčelných
výzkumných a vývojových prací,
v intensivním využívání vědecko-technické
pomoci z SSSR a lidově demokratických států
- ale nejen v prostudování materiálů,
nýbrž konečně i v realisaci, protože
tak se rychle můžeme dostat nahoru, aniž bychom
ztráceli čas a síly na vlastní vývoj.
Zlepšení řízení technického
rozvoje musí mít za následek soustředění
veškerých sil na hlavní úkoly jednotlivých
odvětví.
V souvislosti se soustředěním sil na hlavní
odvětví je třeba zdůraznit, že
slova, která řekl předseda vlády s.
Široký na plenu ÚV KSČ dne 10. února
t. r. na adresu zemědělských výzkumných
ústavů a Československé akademie zemědělských
věd, platí i pro organisace našich průmyslových
resortů. Podaří-li se nám, aby výzkumné
ústavy resortů i akademie zpracovávaly úkoly,
které jsou pro zvýšení technické
úrovně našich výrobků nejnaléhavější,
aby řešily problémy se zřetelem na konkretní
podmínky a organisovaly práci tak, aby dosažené
výsledky podle významu a dosahu byly co nejrychleji
upraveny pro použití v praxi - pak dosáhneme
skutečně maximálního soustředění
sil, pak povedeme boj za technický pokrok v naší
zemi skutečně organisovaně, a to znamená,
že při schopnostech našich lidí dosáhneme
rychlých a solidních výsledků.
Soudružky a soudruzi poslanci, naši inženýři
a technici, vědečtí pracovníci i novátoři
jsou si vědomi velkého vlasteneckého úkolu,
který je před ně postaven. Jsme přesvědčeni,
že splní úkol pozvednout naši výrobu
na novou, vyšší technickou úroveň,
protože je to součást boje všeho našeho
lidu za lepší život, za krásu a velikost
naší vlasti. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala: Dávám
slovo posl. Bekrovi.
Posl. Bekr: Vážený soudruhu presidente,
vážení přátelé, soudružky
a soudruzi!
Soudruh ministr-předseda Státního úřadu
plánovacího mluvil o státním národohospodářském
plánu, ze kterého je nám železničářům-dopravákům
jasno, jaké velké úkoly připadají
na naši dopravu, kterou máme v roce 1955 zvýšit
o 4,6 %.
Výkon dopravy je spolehlivým ukazatelem prosperity
každého hospodářství. Rozvíjí-li
se doprava, znamená to, že roste též výroba,
zaměstnanost a roste tím i hmotná a kulturní
úroveň pracujících. U nás,
jak se o tom každého roku přesvědčujeme,
rostou neustále požadavky kladené na naši
nákladní i osobní dopravu. Naše železnice
i auta dopravují každým rokem nové statisíce
tun zboží, ale zvyšuje se též počet
dopravovaných osob. Lidem se lépe vede, mají
více peněz a proto i více cestují.
Je třeba konstatovat, že naše doprava se vcelku
dobře vypořádala s každoročně
se zvyšujícími požadavky. Za to platí
jistě dík našich pracujících
naší modré armádě. Bylo by však
chyba nevidět přes úspěchy, dosažené
v posledních letech, i některé závažné
nedostatky, které se ještě nepodařilo
odstranit a jež naši pracující právem
kritisují. Chci zde o některých těchto
nedostatcích pohovořiti.
Velmi je kritisováno našimi pracujícími
zpožďování vlaků, jen v roce 1953
stálo ministerstvo dopravy 55 mil. Kčs z vlastních
nákladů. Vezmeme-li v úvahu další
hospodářské úseky, pak jde o ztráty
daleko vyšší. Slabinou naší železniční
dopravy, zejména pokud jde o osobní dopravu, je
čistota a hygiena. Neváhám říci,
že v této věci zaostáváme. Je
třeba zdůraznit, že vedle zpožďování
vlaků jsou nejčastější stížnosti
našich občanů zejména na čistotu
ve vagonech. A při tom myslím, že je to věc,
kterou by bylo možno při dobré organisaci a
pozornosti zvládnout. Zejména myslím, že
zde není dostatek pozornosti a úcty k člověku
se strany našich dopravních úřadů.
V poslední době byly zřízeny ve větších
stanicích kulturní koutky, které svou čistotou
a úpravou jsou středem pozornosti cestujících,
jsou s oblibou vyhledávány a budí u nich
přímo úctu. Ačkoliv těmito
místnostmi projde denně tisíce lidí,
je tam vzorná čistota a vše zůstává
neporušeno.
Již první pohled na čistotu a udržovanou
místnost vede občany k tomu, aby ji nejen udržovali,
ale že se současně sami stávají
strážci kulturního koutku a napomenou toho,
kdož by chtěl nějakým způsobem
tuto čistotu porušit.
Rovněž čistota udržovaná v našich
osobních vozech by nezbytně vedla k výchově
občanů, k tomu, aby sami dbali na její udržování,
a tak by v příjemném prostředí
strávili několik hodin jízdy vlakem.
Dalším nepřítelem dopravy je nehodovost,
která je u nás ještě vysoká a
je z převážné míry způsobována
nedodržováním bezpečnostních
opatření a zejména nedodržováním
pracovní kázně.
Pracovní kázeň má zvláště
v dopravě na železnicích obrovský význam.
I když nová organisace přinesla zlepšení,
nemůžeme s tím být zdaleka spokojeni.
Vždyť dobrá pracovní kázeň,
řádné dodržování a plnění
předpisů - to není nějaké samoúčelné
heslo. Kázeň a dodržování předpisů
znamená ušetření velkých hospodářských
hodnot, a co hlavního - lidského zdraví.
Naproti tomu nekázeň v dopravě přináší
obrovské hospodářské ztráty,
ztráty na životech a na zdraví lidí.
Železnice a vůbec celá naše doprava převáží
ročně stamiliony lidí a stamiliony tun nákladů.
To znamená, že naší dopravě a zejména
železnicím jsou svěřovány miliony
lidských životů a velké hospodářské
hodnoty. Jsme zvyklí říkat, že doprava
zodpovídá za to, aby vlaky přesně
jezdily, aby nedocházelo k nehodám a pod. A kdo
to je doprava? To není to mrtvé zařízení,
koleje, vagony, to jsou především lidé,
statisícová armáda nás dopraváků,
v jejichž rukou jsou velké hospodářské
hodnoty i bezpečnost pracujících. A tuto
skutečnost by si měl každý náš
pracovník v dopravě a zejména na železnicích
uvědomovat.
Dnes se poukazuje na to, že v předválečně
době byla kázeň na železnicích
vyšší než nyní, a často se
nám říká: Teď stále lidi
jen školíte, vychovávate a přesvědčujete.
Dříve se s lidmi nikdo nemazlil a přece poslouchali!
To je pravda. V minulosti nevěnovala kapitalistická
republika zdaleka takovou péči železničářům
a skutečně se s nimi nemazlila. Nepřesvědčovala
je o tom, jak důležité je chránit zdraví
lidu a udržovat kázeň. Tehdy byl prostě
a bez dlouhých okolků takový dopravák,
jenž se dopustil přestupku v kázni, vyhozen.
Oni totiž tehdy nebyli vyhazováni jen takovíto
dopraváci, nýbrž i desetitisíce dalších,
kteří se nedopustili žádných
přestupků. Tehdy se vyhození z práce
prakticky rovnalo zničení existence, živoření,
poněvadž v druhém oboru se těžko
sehnala. Tehdy to byla perspektiva hladu a nezaměstnanosti,
která udržovala dokonalou kázeň mezi
pracovníky v dopravě.
Zkuste dnes propustit z práce dopraváka pro přestoupení
kázně! V sobotu odejde a pouhá neděle
mu stačí na to, aby si vybral z desítek pracovních
nabídek tu, která je pro něj nejvýhodnější.
V naší společnosti nezaměstnanost a
hlad nemá místa. Proto u nás hraje otázka
přesvědčování a převýchovy
člověka tak velkou roli. Je třeba změnit
člověka, změnit v něm též
nazírání na kázeň. Z kapitalistické
kázně udržovamé karabáčem
přejít na kázeň uvědomělou,
socialistickou.
Musíme a budeme bojovat za vysoké uvědomění
našich dopraváků, zejména za to, aby
si uvědomili, jak chránit národní
majetek, životy našich pracovníků. Musíme
docílit toho, aby každý náš pracovník
si plně uvědomoval, že každá ztráta
způsobená špatnou organisací práce
nebo nehodou v dopravě není jen ztrátou našeho
národního hospodářství, ale
je ztrátou každého z nás.
Naši dopraváci plní velké a odpovědné
úkoly vyžadující od nich nemalé
vypětí. Tím více je třeba,
aby jim bylo věnováno mnohem více péče,
než tomu bylo dosud. My se na jedné straně
právem chlubíme, jak velká péče
je věnována našich pracujícím,
tedy i našim dopravákům po stránce výchovy
a kultury, na druhé straně se však opomíjejí
některé základní potřeby. Na
řadě stanic se pracuje v náhradních
barácích, odkud se řídí doprava,
ale zároveň se jich používá za
šatny a odpočívárny. Pro strojní
a vlakový personál jsou v řadě míst
nedostatečné nocležny. Tyto nedostatky však
nejsou v tom, že by nebylo na ně dostatek finančních
prostředků, peníze jsou a je jen třeba,
aby se naše železniční správy o
tyto věci více staraly a lépe je organisovaly.
Jak již bylo řečeno, staví letošní
plán nové, zvýšené úkoly
pro naši dopravu. Zajistit splnění těchto
úkolů vyžaduje orientovat se na hlavní
organisační problémy, jež pomohou zvýšit
dopravu podle plánu. Jde především o
to, docílit zvýšení denního oběhu
nákladních lokomotiv; dále docílit
plného vytížení vlaků a snížit
spotřebu paliva.
Chci říci několik slov, jak my v nymburském
železničním uzlu chceme tyto úkoly zvládnout.
Byl vypracován technickoorganisační plán
a rozpracován až na jednotlivé pracovníky.
To vedlo k úspěchům. Tak ku příkladu
na trati Nymburk-Ústí došlo k podstatnému
zkrácení jízdní doby, což umožnilo
ušetřiti tři lokomotivy, které budou
sloužit jako ministerská záloha. Současně
bylo uspořeno 5 lokomotivních čet. Tak se
stalo, že s menším počtem lokomotiv a
vlaků s menším počtem lidí odvážíme
zvýšené náklady. Naše strojní
čety dokázaly v roce 1954 odvézt 1,054.824
tun zátěže nad stanovenou normu. Tím
ušetřily 5.478 vlaků.