Zároveň byly pro další zvýšení mechanisace zemědělských prací vytvořeny prototypy československých kombajnů na obilí a řepu, dále traktorové třílištové žací stroje, sběrací lisy, silážní kombajny a řada dalších zemědělských strojů.

V roce 1954 se také podstatně zvýšily dodávky umělých hnojiv. Ve srovnání s rokem 1953 se zvýšily dodávky dusíkatých hnojiv zemědělským závodům o 31 % a dodávky fosforečných hnojiv o 22 %.

Toto jsou viditelné úspěchy, které pomáhají našemu rozvoji vpřed a které vytvářejí předpoklady pro další, všestranný rozvoj našeho hospodářství a růst životní úrovně všeho pracujícího lidu.

Vážným zjevem ve vývoji národního hospodářství v roce 1954 byl neuspokojivý růst produktivity práce a neuspokojivý vývoj vlastních nákladů. Produktivita práce v průmyslu vzrostla jen o 2 %. V roce 1954 nejen že nebyly v celku sníženy vlastní náklady v plánovaném rozsahu, ale u některých výrobků i u některých odvětví dokonce vzrostly. Zvýšily se na příklad vlastní náklady při těžbě černého uhlí o 5,5 % a při těžbě hnědého uhlí dokonce o 7,8 %. Podobný nepříznivý vývoj se projevil též ve strojírenství a v lehkém průmyslu.

Nedostatečná péče byla věnována otázkám zhospodárnění spotřeby surovin. Je nutno si uvědomit, že nadměrná, zbytečná spotřeba surovin, paliv a energie brzdí rozvoj zpracovatelských odvětví průmyslu, a že plýtvání surovinami zužuje surovinovou základnu. Tempo celkového růstu výroby průmyslu se ve srovnání s obdobím prvého pětiletého plánu zvolnilo a hrubá výroba v průmyslu vzrostla v roce 1954 o 4,4 % ve srovnání s rokem 1953. Neuspokojivě vzrostla též produktivita práce.

Vážným zjevem byly v roce 1954 nedostatky v zemědělské výrobě, zvláště v rostlinné výrobě, kde nebylo - částečně též vlivem méně příznivých povětrnostních podmínek - dosaženo plánované sklizně u hlavních plodin. Ani úkoly živočišné výroby nebyly v uplynulém roce splněny uspokojivě. To dokazuje, že v roce 1954 nedošlo v zemědělství k podstatnému obratu.

Vážným nedostatkem bylo nesplnění plánu výstavby bytů a též celkové nesplnění plánu investiční výstavby, jejíž objem zůstal zhruba na úrovni roku 1953. Zejména nepříznivé je to, že nebyly uvedeny do provozu některé důležité kapacity, s nimiž bylo v plánu počítáno.

Celkově možno tedy shrnout výsledky roku 1954 tak, že jsme docílili významných úspěchů v růstu životní úrovně, určitých úspěchů v rozvoji těžby uhlí a výroby elektrické energie, ale že trvají vážné nedostatky v rozvoji zemědělství, stavebnictví a všeobecně v otázkách hospodárnosti, produktivity práce a ve využívání všech našich možností.

V souladu s direktivami strany a vlády stanoví návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1955 jako hlavní úkol zajistit růst životní úrovně obyvatelstva a upevnit obranyschopnost země na základě růstu výroby, produktivity práce, všestranného upevňování hospodárnosti, dalšího rozšiřování palivové, energetické a surovinové základny národního hospodářství a rychlého rozvoje zemědělství. Zdůrazňujíce ve vládním prohlášení v září 1953, v usneseních X. sjezdu Komunistické strany Československa i v prosincovém vládním prohlášení z roku 1954 význam rozvoje výroby spotřebního zboží a význam rozvoje zemědělské výroby, jakožto cesty ke zvyšování životní úrovně, přikládala strana a vláda základní význam přednostnímu rozvoji těžkého průmyslu, tohoto základu růstu celého národního hospodářství, tedy i zemědělství a výroby spotřebního zboží. Výrazem toho bylo již v roce 1953 soustředění prostředků na odstranění zaostávání nejvýznamnějších surovinových odvětví těžkého průmyslu.

Jestliže také v plánu na rok 1955 klademe důraz na těžký průmysl a soustřeďujeme prostředky na rozvoj jeho základny palivové, energetické a rudné, je to jen pokračováním této osvědčené a již od začátku prvého pětiletého plánu neochvějně nastoupené cesty.

Tím vytváříme v roce 1955 předpoklady úspěšného nástupu do roku 1956, který bude prvým rokem našeho druhého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.

V r. 1955 musíme docílit v zájmu životní úrovně obyvatelstva a zvýšení hospodářské a politické síly země rychlejšího tempa rozvoje národního hospodářství než v roce 1954. To předpokládá, že budeme umět využít všech možností, které nám naše národní hospodářství poskytuje. Nevyužívat všech možností k maximálnímu rozvoji v průmyslu, zemědělství, stavebnictví a dopravy znamená oslabovat hospodářskou a obrannou sílu naší země. Vládní návrh zákona o plánu na rok 1955 předpokládá proto především zvýšení těžby uhlí, zvýšení výroby elektřiny a rozšíření rudné základny, neboť tyto úseky umožní urychlit rozvoj celého našeho národního hospodářství.

Podle plánu na rok 1955 vzroste těžba uhlí o 5 % a výroba elektrické energie o téměř 10 %. Zvýšení těžby kamenného a hnědého uhlí musí pracovníci uhelného průmyslu od ministerstva až po jednotlivé doly zajistit především splněním úkolů na úseku mechanisace těžby, která zároveň usnadní namáhavou práci našich horníků a zvýší produktivitu práce. V r. 1955 podstatně vzroste podíl uhlí vytěženého nejmodernějším mechanisačním prostředkem, kombajnem. Velkým úkolem pracovníků v uhelném průmyslu je zajistit plnění plánu v normální pracovní době a bez šturmovštiny.

V roce 1955 je nutno dále zajistit předpoklady pro další rozvoj těžby uhlí v příštích letech, a to jak plněním plánu výstavby a její přípravy, tak i zajišťováním úkolů geologického průzkumu, které se v roce 1955 značně zvýší.

Též výstavbě energetických děl je třeba věnovat velkou pozornost. Pracovníci v energetice musí bojovat za snížení poruchovosti elektrárenských zařízení, neboť jen tak lze zabránit vypínání elektrického proudu. V tomto smyslu nás nesmí ukolébat poměrně příznivá situace v prvních měsících letošního roku.

V plánu na rok 1955 jsou vytvořeny předpoklady pro urychlené dokončení výstavby velkých elektráren. Aby bylo likvidováno zaostávání energetické základny a dosaženo předstihu v jejím růstu před ostatními odvětvími národního hospodářství, je nutné trvale zajišťovat včasnou a řádnou projekční přípravu výstavby dalších elektráren.

K zajištění rozvoje rudné základny, která zatím nejvíce zaostává, soustřeďuje plán prostředky na výstavbu rudného průmyslu, na další mechanisaci dolů a na geologický průzkum.

Klíčovým odvětvím našeho průmyslu je strojírenství.

Jeho hlavním úkolem je vybavovat nejmodernější technikou náš průmysl, zemědělství, stavebnictví i dopravu, zajišťovat naši investiční výstavbu a přispívat tak rozhodující měrou ke zvyšování produktivity práce i technické úrovně výroby. Naše strojírenství, které již připravilo řadu prototypů strojů a zařízení pro energetiku, pro silnoproudou a slaboproudou elektrotechniku, pro zpracování uhlí a rud, pro chemický, dřevařský, papírenský a potravinářský průmysl, má všechny předpoklady k tomu, aby tento úkol splnilo.

Významná úloha připadá našemu strojírenství v zahraničním obchodě. Strojírenské výrobky představují rozhodující část našeho vývozu a na strojírenské výrobě závisí tudíž ve velké míře realisace všech potřebných dovozů. Je proto třeba, aby strojírenství dodávalo pro vývoz výrobky vysoké technické úrovně a v plánovaných lhůtách.

V letošním roce podstatně zvýšíme i výrobu náhradních dílů. Zvýšení objemu výroby náhradních dílů asi o ¹/₃ proti roku 1954 vytváří předpoklady pro lepší zajištění potřeby náhradních dílů v průmyslu, dopravě, zemědělství i v zahraničním obchodě.

V roce 1955 je nutno podstatně zlepšit péči o kvalitu strojírenských výrobků a dodržování termínů dodávek strojů a zařízení.

Naše strojírenství má k tomu ve svých kapacitách, ve svých kvalifikovaných kádrech i ve své vysoké tradici všechny předpoklady.

Proporcionální rozvoj celého národního hospodářství není možný bez rozvoje zemědělství. Další růst blahobytu pracujících naší země, soustavné snižování maloobchodních cen potravin, nejsou možné bez podstatného zvýšení zemědělské výroby.

Návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1955 požaduje od našeho zemědělství především, aby pro zvýšení zemědělské výroby byl vytvořen základ rozšířením orné půdy o 120 000 ha. Není pochyby o tom, že tento úkol je plně reálný. Vždyť boj o rozšíření orné půdy stává se věcí nejen zemědělců a pracovníků státních statků a strojně traktorových stanic, ale záležitostí všeho pracujícího lidu, jak ukazují tisíce mladých chlapců a děvčat, kteří se dobrovolně hlásí, aby pomohli republice při obdělání ladem ležící půdy v pohraničí. Je proto nyní věcí zemědělské správy a národních výborů, aby dovedly podchytit nadšení mladých lidí a vytvořit všechny předpoklady, aby jejich pomoc se stala trvalým činitelem rozvoje zemědělské výroby.

Plán na rok 1955 počítá s podstatným zvýšením intensity zemědělské výroby. V letošním roce se mají zvýšit hektarové výnosy hlavních zrnin o ¹/₅, hlavních olejnin o více než 30 % a hektarové výnosy chmele o 10 %. Stejně důležitým úkolem, s nímž je v plánu počítáno, je zvýšení sklizně krmných plodin a zvýšení užitkovosti dobytka, na splnění těchto úkolů závisí zvýšení výroby masa, mléka, vajec a dalších zemědělských výrobků.

Plán zajišťuje pro zemědělství rozsáhlou materiální pomoc. Dosud nikdy nebylo zemědělství dodáváno tolik umělých hnojiv a tolik mechanisačních prostředků, jak to předpokládá plán na rok 1955.

Tyto materiální prostředky jsou však jen jedním ze základních činitelů umožňujících zvýšení zemědělské výroby. Záleží nyní především na politicko-organisační a hospodářsko-organisační práci, jak se všechny tyto vynakládané prostředky promění ve větší množství vyrobených potravin a technických plodin, a tím i ve vyšší životní úroveň družstevníků a drobných a středních rolníků.

Uváděl jsem, že v uplynulém roce byly zvýšeny dodávky umělých hnojiv zemědělství. Při tom však na příklad inventurami bylo zjištěno, že zásoby strojených hnojiv jsou značně vyšší než bylo uváděno v očekávaném stavu, což svědčí o tom, že příslušné zemědělské orgány nemají přehled o skutečném hospodaření s hnojivy.

Ohromná množství zemědělských výrobků, a tím i příjmů zemědělců unikají jen tím, že není dostatečně využíváno statkových hnojiv, že nejsou dodržovány agrotechnické lhůty. Nutno plně využít pokrokových metod, čerpajících z poznatků vědy, ze zkušeností našich předních zemědělců a ze zkušeností vyspělého sovětského zemědělství. To vše je společným úkolem družstevníků, pracovníků strojně traktorových stanic i individuálně hospodařících rolníků, jejichž úsilí o zvýšení výroby se dostává od státu plné podpory.

Významnou hospodářsko-organisační a politickou úlohu v zajišťování zemědělské výroby, v zajišťování dodržování agrotechnických lhůt a v uplatňování pokrokových metod musí sehrát strojně traktorové stanice, jejichž nejaktuálnějším úkolem je nyní úspěšně dokončit přípravu nástupu do jarních prací.

Mnohem větší pozornost musí věnovat zemědělská správa také zajištění a správnému a včasnému rozdělení osiv a soustavnému zvyšování jejich kvality.

V souladu s úkoly rozvoje těžkého průmyslu a zemědělství určuje státní plán na rok 1955 i rozdělení investic.

I když se investice v roce 1954 proti roku 1953 nezvýšily v celkovém objemu, soustředili jsme je především na rozvoj domácí surovinové základny, na rozvoj zemědělství a na bytovou výstavbu. Správné zaměření investiční politiky má zvláště s hlediska zajištění další perspektivy rozvoje národního hospodářství mimořádnou důležitost. Podstata věci však tkví nejenom v tom, kolik prostředků do kterých odvětví rozdělujeme, ale také v tom, jak těchto prostředků využíváme. Jde o to, využít prostředků vynakládaných na investice k zajištění maximálního růstu kapacit, k plnému uplatnění pokrokové techniky a tím ke zhospodárnění celé výroby. Je vážným zjevem, že podíl stavebně-montážních prací na celkových investicích je vysoký, což efektivnost investic snižuje. Svědčí to o vážných nedostatcích v projekci nových závodů, která se často orientuje na drahé a nákladné stavby místo toho, aby celý projekt byl podřízen základní zásadě: za minimální prostředky získat maximální a technicky nejdokonalejší výkony.

Jednotlivá odvětví nesmí jen investiční prostředky požadovat, nýbrž musí investičních prostředků také využívat. Neplnění plánu investiční výstavby zbytečně váže prostředky a zpomaluje rozvoj národního hospodářství i růst životní úrovně. Vždyť většina závodů dnes rozestavěných bude v příští pětiletce vyrábět základní výrobky, na nichž závisí rozvoj celého našeho národního hospodářství.

Je proto dokončení rozestavěných závodů, snížení rozestavěnosti vůbec - a zároveň ovšem vytvoření předpokladů pro další výstavbu řádnou jejich přípravou - základním úkolem investiční výstavby v roce 1955.

Význačná úloha při provádění investiční výstavby připadá našemu stavebnictví. Snížení stavebních nákladů, zlepšení účelnosti a hospodárnosti řešení staveb, které musí mít svůj základ již od počátku v projektech, zejména v jejich typisaci, zavedení účinných metod řízení stavebních prací, to jsou cesty ke zvýšení efektu částek vynakládaných na výstavbu, to jsou cesty k plnému a vyššímu zajištění výstavby průmyslové, zemědělské, výstavby kulturních i zdravotních zařízení i výstavby bytové.