kdo s dílem, které je předmětem autorského práva, úmyslně bez oprávnění naloží způsobem, který přísluší autorovi. Třebaže toto ustanovení (se zřetelem na to, že půjde zpravidla o majetková práva) je zařazeno mezi trestné činy majetkové, je jeho dosah širší. Postihuje v podstatě každé neoprávněné porušení autorských práv, zejména i práv osobních (§ 62 osnovy).

- Ustanovení § 261 tr, zák. se ovšem uplatní jen jako ustanovení podpůrné, t. j. tehdy, nejde-li se zřetelem na okolnosti konkrétního případu o čin přísněji trestný. Tak na př. předstírá-li pachatel, že je autorem nějakého díla, v úmyslu jiného poškodit (na majetku nebo na právech), půjde o čin přísněji trestný — o podvod podle § 249 tr. zák., po případě o pokus takového trestného činu. Podobně je tomu i tenkrát, připisuje — li někdo (v stejném úmyslu) jinému autorství k dílu, které snad vytvořil sám.

Mimo to je třeba mít na paměti, že zásah do práva autorského může být (nejde-li o čin trestný podle trestního zákona soudního) stíhán jako přestupek, a to podle obecných ustanovení na ochranu kulturního života pracujících nebo na ochranu občanského soužití (§§ 121, 127 tr. zák. správ. ).

K §§ 70 až 72:

Osnova rozeznává, stejně jako tomu je v SSSR, jednak autorské svazy, jednak ochranné organisace autorské.

Autorské svazy u nás již existují. Jsou jimi Svaz čs. spisovatelů, Svaz čs. skladatelů a Ústřední svaz čs. výtvarných umělců (s vlastními třemi svazy — Svazem malířů, sochařů a grafiků, Svazem architektů a Svazem užitého umění a průmyslových výtvarníků). Autorské svazy jsou dobrovolnými organisacemi ve smyslu zákona č. 68/1951 Sb. a mají sídlo v Praze. Jejich posláním je zajistit, aby naši spisovatelé, skladatelé a výtvarní umělci byli spolubojovníky pracujícího lidu v jeho úsilí o socialistickou výstavbu i v jeho zápase o světový mír.

Ochranné organisace autorské jsou nyní tyto:

1. pro obor literatury a divadelní tvorby.. Československé divadelní a literární jednatelství v Praze a Slovenské divadelně a literárné zastupitelstvo v Bratislavě,

2. pro obor nedivadelního provozování hudby. Ochranný svaz autorský v Praze a Slovenský autorský svaz v Bratislavě,

3. pro obor výtvarných umění......

Tvar (v Praze a v Bratislavě).

Tyto organisace jsou založeny na družstevním podkladě a mají v podstatě za úkol provádět hospodářsko právní ochranu svých členů. Jejich vynětí z povinného členství v Ústřední radě družstev a jich podřízení přímo ministerstvu kultury je odůvodněno zvláštní povahou ochranných organisací, zcela odlišnou od jiných družstev.

Nejstarší ochrannou organisací autorskou je Ochranný svaz autorský. Je ustaven od roku 1919 a má za úkol chránit provozovací práva svých členů a členů společností zahraničních, s ním sdružených, kontrolovat hudební produkce a vybírat za ně provozovací honoráře. Jeho funkce směřuje tedy k přímému provádění § 30 dosavadního autorského zákona a § 30 a), vloženého novelou k autorskému zákonu. Výlučné oprávnění v uvedených směrech bylo Ochrannému svazu autorskému přiznáno vyhláškou býv. ministerstva školství a nár. osvěty z 10. 9. 1936.

Československému divadelnímu a literárnímu jednatelství (ČDLJ), založenému v červenci 1949 po zlikvidování soukromých agentur, dostalo se koncem r. 1952 výlučného oprávnění pro obor literatury a děl divadelních — obdobně jako OSA vhledem k dílům hudebním — vyhláškami býv. ministerstva informací a osvěty.

Obě jmenované ochranné organisace autorské zastupují nejen práva svých členů, nýbrž i práva většiny autorů zahraničních; OSA i ČDLJ jsou totiž členy mezinárodní organisace autorských společností Confédération internationale des Sociétés ďauteurs et compositeurs (CISAC), ustanovené na podkladě Bernské konvence.

Tvar, vzniklý v roce 1948, je nákupním, výrobním a prodejním družstvem výtvarných umělců. Jeho činnost byla původně zaměřena na obstarávání materiálových potřeb pro výtvarníky, na výtvarnou službu v propagační tvorbě a na rozmnožování plošných a plastických výtvarných děl. Postupem doby došlo k přebudování činnosti Tvaru, který byl celostátní konferencí výtvarných umělců v červenci 1952 pověřen dalšími úkoly (provozováním ústředního nákupu a prodeje výtvarných děl, ochranou a vedením evidence autorských práv výtvarníků a pod. ).

Výlučné oprávnění, jaké má OSA a ČDLJ, Tvaru dosud nepřísluší. Jeho nynější zaměření činnosti však již vytváří podmínky k tomu, aby i Tvar mohl účinně prosazovat a uplatňovat autorskoprávní ochranu svých členů.

K §§ 73 až 80:

V t. zv. první republice byla péče o tvůrčí činnost při vší mnohosti orgánů, které se na ní

podílely, nedostatečná a při ztrnulosti svých typických forem se namnoze i míjela s účelem.

Po roce 1945 byly sice veřejné prostředky na tento účel určené značně zvýšeny, ale v podstatě přece jen zůstalo toliko při dosavadním systému subvenčním.

Aby mohly být uskutečněny také vyšší formy péče o zlepšování podmínek tvůrčí práce a o povznesení nové tvorby literární a umělecké, zřizují se — po vzoru SSSR a některých lidových demokracií — kulturní fondy, ve kterých mají být prostředky potřebné na péči o písemnictví a umění soustředěny, rozhojněny a odevzdány do vlastní správy tvůrčích pracovníků.

Dosavadní vývoj obdobných institucí v SSSR a v lidových demokraciích pokročil nejdále v oboru písemnictví.

V SSSR byla podle nařízení Rady lidových komisařů SSSR z 28. července 1934 (SZ SSSR, 1934, č. 39, či. 311) založena u Svazu sovětských spisovatelů zvláštní organisace pro pomoc literárním pracovníkům pod názvem "Literární fond SSSR".

Hlavní úkol Literárního fondu SSSR spočívá v podpoře členů Svazu sovětských spisovatelů, ve zlepšování jejich kulturního a materiálního stavu a v poskytování pomoci rostoucím spisovatelským kádrům tím, že sempro ně vytvářejí nutné materiální podmínky.

Sovětský literární fond hradí náklady na zájezdy spisovatelů, zřizuje a udržuje na různých místech SSSR tvůrčí domovy, domovy oddechu a léčebná sanatoria. Pobyt v těchto zařízeních je poskytován bezplatně nebo za náhradu odstupňovanou podle majetkových poměrů. Literární fond dále udržuje dům spisovatelů v Moskvě, poskytuje nadaným spisovatelům půjčky a mladým spisovatelům stipendia.

Finanční prostředky Literárního fondu tvoří příspěvky vydavatelství umělecké literatury a redakcí časopisů ve výši 10% autorského honoráře, vyplaceného za originální a za přeložená díla krásné literatury; příspěvky divadelních podniků ve výši 2% hrubého příjmu představení na velké scéně a 0, 5% za menší představení (skeče, jednoaktovky a pod. ); osobní příspěvky členů Svazu spisovatelů ve výši určené stanovami svazu: důchody z majetku Literárního fondu.

Činost Literárního fondu řídí představenstvo, které je jmenováno vedením Svazu sovětských spisovatelů.

Obdobně jsou literami fondy zřízeny již také v lidově demokratických republikách Maďarské, Rumunské a Bulharské. Stejně jako v SSSR je v Rumunsku a v Bulharsku jedním z hlav-

ních zdrojů fondu příspěvek nakladatelů. V Maďarsku a v Rumunsku tvoří příjem literárního fondu také honoráře z děl autorským právem nechráněných. V Bulharsku je sice literární fond součástí Uměleckého fondu, ale je přece i v této organisační formě zcela samostatný, neboť tento společný fond má zvláštní účty pro spisovatele, pro výtvarné a pro hudební umělce.

V SSSR je také zvláštní Hudební fond a Fond výtvarných umění. Samostatný fond výtvarných umění je také v lidově demokratické republice Maďarské. V Bulharsku — jak už bylo řečeno — je společný Umělecký fond, který v sobě zahrnuje také obě tyto posléze uvedené složky.

Na podkladě těchto zkušeností a s přihlédnutím k našim poměrům zřizuje osnova pro každý z těchto oborů zvláštní kulturní fond jako samostatnou právnickou osobu pod vedením příslušného autorského svazu.

Důvody pro to jsou tyto: Požadavek, aby každý umělecký obor měl svůj vlastní fond, odpovídá dnešní organisaci našeho uměleckého života, kde pro všechny tvůrčí oblasti jsou samostatné svazy. Jak konkrétní úkoly, tak příjmové zdroje i pracovní podmínky jsou v jednotlivých tvůrčích oblastech rozdílné. Spojením tří organicky nesouvisících celků by vznikla organisace nežádoucně veliká, nepružná a těžkopádná. Podobné velké organisace se u nás v praxi neosvědčily. Pro samostatnost fondů mluví i ta okolnost, že při jednotlivých autorských svazech existují již dnes ochranné organisace autorské, jako je především Ochranný svaz autorský při Svazu čs. skladatelů, ale také Cs. divadelní a literární jednatelství při Svazu čs. spisovatelů a Tvar při Ústředním svazu čs. výtvarných umělců.

Organisačním opatřením (§80) bude postaráno o to, aby samostatnost fondů nebyla na újmu ani věcem, které jsou společné všem fondům, ani věcem, jichž správa vyžaduje jednotného postupu.

Vlastním posláním fondů je zjednávat tvůrčím pracovníkům příznivé podmínky práce a tak přispívat k rozvoji nového písemnictví a umění, sloužícího výstavbě socialismu a kulturnímu povznesení lidu.

Aby však mohly toto své poslání plnit, je třeba, aby kulturní fondy rozvíjely zejména také tuto činnost:

budou umožňovat tvůrčím pracovníkům, aby na dobu potřebnou ke vzniku nového díla mohli věnovat všechen svůj čas, své síly a schopnosti výhradně tvůrčí práci, a to tak, že se buď přechodně uvolní ze svých jinakých zaměstnání nebo že vůbec budou postupně přecházet k profesionální činnosti spisovatelské nebo umělecké. Toho bude dosaženo tím, že fondy zabezpečí hmotně tvůrčí pracovníky v době tvůrčí práce buď dlouhodobými půjčkami nebo pravidelnými měsíčními zálohami, které budou po uveřejnění díla zúčtovány s jejich autorskými odměnami, a nedosáhne-li vyplacený honorář výše daných záloh, bude rozdíl po případě odepsán na vrub fondu. Tak přispěje fond iniciativně ke vzniku nových děl, bude napomáhat rozvoji nových talentů a platně podporovat úsilí autorských svazů, aby se vývoj písemnictví a umění neopožďoval za vývojem společnosti;

budou přispívat k prohloubení znalostí současného života a k zvýšení uměleckého mistrovství tvůrčích pracovníků tím, že jim budou poskytovat stipendia a cestovní příspěvky, aby mohli ztrávit potřebnou dobu na stavbách socialismu, v továrnách, na státních statcích, v jednotných zemědělských družstvech, při útvarech armády nebo pohraniční stráže, u mládeže a pionýrů, po případě i v cizině, studovat tam život pracujícího lidu, shromažďovat materiál pro literární nebo umělecká díla a vůbec pracovat na povznesení vlastního vzdělání;

budou zřizovat a udržovat tvůrčí domovy, v nichž tvůrčí pracovníci budou moci nerušen? pracovat na svých dílech, a udržovat i kluby tvůrčích pracovníků, aby tak pomáhaly rozvoji jejich ideového života;

budou provozovat podniky, které mohou být plnění jejich úkolů s prospěchem. Podnikem toho druhu může být na př. nakladatelství československý spisovatel, které podle vládního usnesení z 23. prosince 1952 bude vydávat zejména soudobou literaturu původní i přeloženou. V oboru hudby by mohlo jít o Koncertní ředitelství, jehož úkolem by bylo plánovité a organisována šíření hudebního umění mezi lidem. V oboru výtvarných umění lze uvažovat, aby dosavadní družstvo Tvar bylo přeměněno na podnik fondu, který by pečoval o zajištění materiálu, dílen a pracovních kolektivů, o zlepšení distribuce výtvarných děl, o podporu a zvýšení odbytu, po případě aby bylo zřízeno výtvarné nakladatelství, které by zabezpečovalo "Ústřednímu svazu čs. výtvarných umělců publikační možnosti, nebo aby byl zřízen podnik, jehož úkolem bude zachování, obnova a rozvinutí klasických uměleckých řemesel. V této souvislosti není snad bez zajímavostí, že už Goethe (Tagund Jahreshefte) doporučoval, aby nedostatečné zaměstnanosti výtvarných umělců bylo čeleno tůn, že by jim z veřejných prostředků byly udělovány pevné zakázky na určitá umělecká díla za přiměřenou cenu, a tato díla by pak byla prodávána, třebas i se ztrátou;

konečně budou pečovat o sociální zajištění tvůrčích pracovníků, budou jim umožňovat pobyt v lázních, sanatoriích a zotavovnách, a to doma a ve spolupráci s kulturními fondy v zpřátelených zemích i v zahraničí, po př. i samy zřizovat a udržovat domovy oddechu a zotavovny, kde budou tvůrčí pracovníci a jejich rodiny mít možnost odpočinku a rekreace; dále poskytovat pomoc v případě nemoci nebo nehody, jakož i doplňovat zaopatření invalidních a přestárlých tvůrčích pracovníků a pozůstalých rodin.

Třeba zdůraznit, že veškerou tuto činnost budou fondy vyvíjet nejen ve prospěch členů autorských svazů, nýbrž i k prospěchu všech tvůrčích pracovníků dotčeného oboru, tedy i těch, kteří členy autorského svazu nejsou.

Finanční prostředky, potřebné k plnění těchto úkolů, poplynou fondům z výnosů vlastního majetku, z přebytků provozovaných podniků, z darů, z dědictví a odkazů, ze subvencí poskytovaných státem a pak z nových zdrojů, které jim osnova otevírá.

Jsou to zejména:

příspěvky příjemců autorských odměn. Ježto činnost fondů se vztahuje na všechny tvůrčí pracovníky dotčených oborů, je nasnadě, že tyto příspěvky budou platit i nečlenové autorských svazů;

příspěvky nakladatelství za vydání chráněných děl literárních a uměleckých. Tento příspěvek nepůjde ovšem na vrub autora;

příspěvky za užití volných děl. Toto ustanovení je uzákoněno i v literárním fondu maďarském a rumunském.

Výši uvedených příspěvků upraví prováděcí předpisy. Jimi budou upraveny i podrobnosti a mohou jimi být stanoveny výjimky z příspěvkové povinnosti. Potřebné zákonné zmocnění je dáno ustanoveními §§ 77 a 78.

Potřeby kulturních fondů jsou pro rok 1954 odhadnuty těmito částkami:

Při určení výše státních podpor [§ 75 písm. g)] bude vzat zřetel k ostatním zdrojům příjmů § 75 písm. a) až f)] a státní podpory budou sloužit k tomu, aby umožnily fondům plnit jejich úkoly v případě, kdyby ostatní zdroje příjmů nepostačovaly.

Naproti tomu bude možno dosavadní příspěvek Ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty, jeho členským složkám, masovým a jiným organisacím pro Svaz československých spisovatelů a jeho Slovenskou sekci, jakož i dosavadní příspěvky a podobné náklady na písemnictví, hudbu, divadelnictví a výtvarnictví v té míře snížit, ve které dotčené úkoly budou nadále plnit kulturní fondy.

Pokud jde o výnosy vlastního majetku, je třeba zdůraznit, že na fondy přejde majetek literárních, hudebních a výtvarnických spolků, které zaniknou podle § 9 zák. č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, jakož i zbývajících fondů, účelových jmění a nadací, pokud byly určeny k podpoře písemnictví, hudby, výtvarných umění nebo tvůrčích pracovníků těchto oborů.

V této souvislosti je třeba se zmínit také o tom, že podle důvodové zprávy k zákonu č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd (část všeobecná II), budou v oboru umění plnit úkoly dosavadní IV. třídy České akademie věd a umění především organisace čs. umělců (Svaz čs. spisovatelů, Svaz čs. skladatelů. Ústřední svaz čs. výtvarných umělců), po případě další instituce, které za tímto účelem budou zřízeny, a že v tom smyslu ustanovilo také vládní nařízení č. 91/1952 Sb., kterým se provádí zákon o Československé akademii věd, v § l, že ministr školství, věd a umění může v dohodě s presidentem akademie* do konce roku 1953 některé části majetku České akademie věd a umění, jakož i nadací a fondů, které jsou ve správě této instituce, svěřit do správy nebo je odevzdat do trvalého užívání jiným socialistickým právnickým osobám nebo učinit o nich jiné opatření, anebo je může v dohodě s příslušným ministrem převést do jeho pravomoci, aby on o nich opatření učinil.

Fondy budou zásadně samosprávné. Budou je spravovat výbory, jichž členové budou jmenováni příslušnými autorskými svazy. Také autorské svazy budou ovšem odpovědny za provádění správné kulturní politiky se strany fondů.

Protože stát umožňuje fondům nové zdroje příjmů a má tudíž oprávněný zájem na tom, aby s prostředky takto získanými bylo řádně hospodařeno, a aby při jich užívání byla prováděna správná kulturní politika, budou v koordinačním výboru, který bude společný fondům pro všecky tři obory, zastoupeny nejen příslušné autorské svazy, nýbrž i zúčastněné ústřední úřady, t. j. úřad předsednictva vlády, úřad sboru pověřenců a ministerstva (resp. pověřenectva) kultury a školství. Tím ovšem není dotčena působnost ministerstev, založená jinými právními předpisy, zejména působnost ministerstva kultury (§ 8 odst. 3 vl. nař. č. 77/1953 Sb. ), jakož i ministerstev fi-

nancí (zák. č. 86/1952 Sb. ) a státní kontroly (vl. nař. č. 73/1951 Sb., ve znění vl. nař. č. 38/ 1952 Sb. ), pokud jde o dozor nad finančním hospodařením kulturních fondů.

Organisačním řádem, který vydá vláda, bude zejména stanoveno, jak budou úkoly fondů prováděny v zemích českých a na Slovensku.

V tomto řádě bude výborům také uloženo, aby podávaly ministerstvu financí pravidelné zprávy o stavu fondu. Funkční období výborů a koordinačního" výboru bude tříleté, po uplynutí této doby mohou však by t členové znovu do výboru jmenováni. Výbory mohou na své schůze zvát odborné poradce, ať stálé, ať pro řešení určité věci.

K obstarávání administrativy mohou výbory zřizovat kanceláře. Fondy budou zastupovány předsedou nebo místopředsedou výboru a tito budou za ně podpisovat společně s jedním členem výboru k tomu určeným. Členství ve výborech bude čestné; za hotové výlohy vzešlé z výkonu funkce však přísluší náhrada podle zákona č. 234/1949 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Náklady na cestovné a jiné výdaje ponese fond.

Mají-li fondy plnit své kulturní a sociální poslání, je zapotřebí, aby jak samy, tak i příjemci podpor byli osvobozeni od daní; fondy pak také od dávek a poplatků.

Výlohy spojené s administrativním aparátem kulturních fondů a výběrčí činností sníží ryzí výnos nových příjmových zdrojů jen zcela nepatrně, protože všechny příjmové zdroje jsou poměrně jednoduché. Vyplácejí-li autorské odměny úřady, orgány, instituce, organisace nebo podniky, vyberou příspěvek příjemců autorských odměn srážkou při výplatě odměny, stejně jako daň z literární a umělecké činnosti. Při vyměřování a vybírání příspěvků a náhrad za využití volných děl poskytují fondům účinnou pomoc ochranné organisace autorské [§ 72 odst. l písm. c)]. Protože tedy nebude třeba velkého aparátu ani značnějších věcných nákladů, lze předpokládat, že veškeré výlohy fondů nepřekročí 10% inkasovaných částek.

K § 74 odst. 2 písm. c):

Jde jednak o "Dům čs. spisovatelů", který má být zřízen v budově čp. 339 v Praze I, Národní tř. 11, jež po provedené likvidaci fy Fr. Eorový, nakladatelství v Praze I, má přejít na Svaz čs. spisovatelů, jednak o zámek v Dobříši, kterýžto státní kulturní majetek byl podle dohody mezi byv. ministerstvem školství, věd a umění a Národní kulturní komisí (výnos MŠVU ze dne 19. listopadu 1949, č. 92123-V, Věst. 1949, str. 435) propůjčen Svazu čs. spisovatelů k bezplatnému užívání pro účely čs. umělců a vědců (výnosy MŠVU ze dne 19. listopadu 1949, č. 176898-V, Věst. 1950, str. 29, a ze dne 2. května 1950, č. 16539-V, Věst. 1950, str. 113).

K § 74 odst. 2 písm. e):

Nároky spisovatelů, výtvarných umělců, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků z národního pojištění se podle ustanovení § 16 odst. 2 vl. nař. č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně" činných a spolupracujících členů rodin, posuzují i nadále jen podle zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných. Pokud jde o zabezpečení pro případ nemoci, platí oběžník ministerstva zdravotnictví poř. č. 330/ 1952 Sb. ob. pro KNV, o poskytování preventivní a léčebné péče výtvarným umělcům, spisovatelům, skladatelům a vědeckým pracovníkům (byl otištěn také ve Věstníku MŠVU 1952, str. 268).

K §§ 76 až 78:

Znění § 76 je přizpůsobeno znění § 5 odst. l zák. č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti, aby příspěvky příjemců autorských odměn mohly býti sráženy zároveň s touto daní. Výše příspěvků příjemců autorských odměn a příspěvků za užití volných děl budou upraveny vládní vyhláškou (§ 77), výši příspěvků nakladatelství upraví ministr kultury v dohodě s ministrem financí (§ 78).

K § 79:

Podle ustanovení § 9 zák. č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, mohou se spolky vzniklé před 1. říjnem 1951, které vyvíjejí svou činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu, přeměnit v dobrovolné organisace nebo se do nich včlenit. Spolek se může přeměnit též v jiný vhodný útvar nebo se včlenit do něho. Zánik zbylých spolků a způsob, jak bude naloženo s jejich majetkem, upravilo ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou č. 320/1951Ú. 1. I, o dobrovolných organisacích a shromážděních, podle jejíhož § 5 odst. 3 může ONV rozpustit spolek, když dojde k přesvědčení, že jeho existence výstavbě socialismu nepomáhá nebo ji dokonce brzdí. Přitom učiní opatření o majetku spolku, a to aniž je vázán jeho stanovami.

Podle ustanovení § 9 rozpočtového zákona na rok 1952 učiní vláda opatření, aby byly podle potřeby a účelnosti zrušeny, zlikvidovány nebo jinak upraveny všechny zbývající fondy, úče-

lová jmění a nadace. Ustanovení toto navazuje na předchozí ustanovení § 28 rozpočtového zákona na rok 1951, že vláda dá přezkoušet oprávněnost všech fondů státních, státem spravovaných a fondů pod státním dozorem, a pokud to uzná za účelné, vydá směrnice o jejich zrušení a zlikvidování, po př. o jiné úpravě, a že totéž platí o účelových jměních jakkoli vzniklých a o nadacích.

Právní poměry podniků, provozovaných kulturními fondy, upraví organisační řád (§ 110).

Ustanovení o osvobození fondů od daní, dávek a poplatků a daňové osvobození podpor poskytovaných fondy nebylo do osnovy pojato proto, poněvadž tato osvobození mohou být za podmínek daných příslušnými daňovými předpisy poskytnuta vládou, resp. ministrem financí [srov. na př. § 5 zák. č. 74/1952 Sb., § 11 odst. l zák. č. 75/1952 Sb., § 4, § 22 odst. '3 zák. č. 76/1952 Sb., § 23 odst. 2 zák. č. 78/ 1952 Sb., § 20 odst. 2 a § 21 odst. l písm. a) zák. č. 80/1952 Sb., § 10 odst. 2 zák. č. 105/ 1951 Sb., § 12 zák. č. 173/1950 Sb. a § 5 odst. 2 nař. min. financí č. 118/1951 Sb. ].

K §§ 81 a 82:

Podle ustanovení § 65 končí ochrana majetkových práv autorských, pokud nepřešla na dědice, smrtí autora, jinak uplynutím doby ochrany. Kdyby nebylo žádných ustanovení o užití díla po zániku ochrany majetkových práv autorských, bylo by takové dílo, jak tomu je zásadně zejména v zemích kapitalistických a dosud i u nás, dílem volným a veškeré majetkové výhody plynoucí z jeho užití by mohly plynout komukoli, a to často bez jakékoli jeho zásluhy. Tomu mají zabránit ustanovení §§ 81 a 82 osnovy.

V § 81 je přijata instituce známá z autorskoprávní literatury pod názvem "domaine public payant". Jejím účelem je jakékoli využití volného díla učinit závislým na zaplacení příspěvku do kulturního fondu, t. j. především příjem z užití takových děl věnovat na vytváření příznivých podmínek pro rozvoj nové národní kultury. Také výše tohoto příspěvku bude upravena vládou (§ 77).

Ustanovení § 82 je i svou formulací protějškem k zákonu č. 130/1948 Sb., o národních umělcích. Volné dílo, které má znaky vytčené v § l cit. zák. a v § 82 osnovy, může být vládním nařízením prohlášeno za kulturní majetek národa; vládním nařízením mohou být také určeny podmínky, za kterých lze takového díla užít, jakož i způsob, jakým ho smí být užito. Toto ustanovení nesleduje vůbec účel fiskální; jeho posláním je jedině zdůraznit a zvláště vyzvednout nejznamenitější

skvosty české a slovenské kultury a účinně se postarat o to, aby byly i novým generacím uchovány v původní podobě a chráněny před jakýmkoli znešvarováním, zejména před takovým provozováním, provedením, vydáním nebo jiným uveřejňováním, které by bylo s to význam díla zlehčit. 7) Osnova má na mysli zvláště plody takových našich geniů, jakými byli zejména Alois Jirásek, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Mikoláš Aleš, uctívaní všemi doma a i v cizině obdivovaní.

K §§ 83 až 91:

Z toho, co již bylo uvedeno, zejména i v obecné části důvodové zprávy, je patrné, že se již dost dávno dostalo uznání právům těch, kteří dílo vytvořili (autorům). Je si však třeba též uvědomit, že autorovo dílo se mnohdy stává známým lidu a jemu slouží také zásluhou těch, kteří díla, zejména literární, dramatická a hudební, interpretují a tím teprve širokému okruhu posluchačů a diváků zpřístupňují. Dokonalost výkonů těchto jedinců, obdařených zvláštním nadáním, je ovocem mnohaleté přípravy, poctivého studia a vytrvalé píle, nezbytné k zdokonalení uměleckého nadání. Oni stejně jako tvůrci děl jsou účastni budování národní kultury a jsou dokonce leckdy našemu pracujícímu lidu blíže než autor sám.

Přesto výkonní umělci neměli dosud prakticky žádné zvláštní ochrany, odpovídající významu jejich práce, a také o jejich hmotné zajištění je postaráno mnohem nedokonaleji, než je tomu u pracovníků tvůrčích.

Výkonní umělci bojují již dlouho o zabezpečení svých práv. Jejich snahy byly však v minulosti všude a stále potlačovány; snad právě proto, že dříve směřovaly proti soukromým podnikatelům, kteří byli nejčastěji objednateli uměleckých výkonů. Již při práci na prvním čs. autorském zákoně uplatňovali výkonní umělci svá práva, výsledek jejich snahy byl však nepatrný. Ustanovení §§ 7 a 9 dosavadního zákona připouštějí možnost považovat výkonného umělce za zpracovatele díla jím reprodukovaného, ovšem ještě s omezením na reprodukci pro potřebu gramofonového průmyslu. Přes toto zákonné ustanovení se však nepodařilo — až na ojedinělé výjimky — toto právo skutečně prosadit.

Při práci na návrhu nového autorského zákona, jehož celková koncepce je vedena sna-

7) Nejde o žádné nástupnictví státu v práva autorská (domaine public ďétat), které zná zejména autorské právo italské a o něž se pokoušela i československá osnova z r. 1920. Díla bude lze užívat event. i zdarma.

hou poskytnout co nejširší ochranu autorovi a jeho dílu, aby tak kulturní potřeby pracujícího lidu byly co nejlépe zajištěny a aby celé pojetí ochrany odpovídalo socialistickým zapadám našeho společenského řádu, byly velmi poctivě uváženy i všecky skutečnosti a otázky, týkající se výkonných umělců, jejich práv a ochrany. Navrhovaná ustanovení přibližují a připodobňují práva výkonných umělců právům autorským.

Jsme jedním z prvních států na světě, který přistupuje k přesné zákonné formulaci práv výkonných umělců a jejich ochrany. Zákon upravuje a konstruuje zcela nová, dosud neuznávaná práva výkonného umělce rozhodovat o užití jeho výkonu tak, jako autor rozhoduje o užití svého díla. Je samozřejmé, že stejně jako je omezen autor vyšším zájmem celku v svém právu výlučně s dílem nakládat, musí být stejně omezen i výkonný umělec. Ani nová práva výkonného umělce nesmějí ohrozit dokonalé plnění úkolů, uložených institucím, organisacím, podnikům a zařízením, které dnes jsou v zájmu celé společnosti výhradnými uživateli jak autorských dél, tak i uměleckých výkonů.

Výkonnému umělci je třeba také zajistit právo na spravedlivou odměnu za jeho výkon a za další jeho užívání tam, kde dojde k jeho trvalému zachycení a rozšiřování. Výkonný umělec se bude, podobně jako autor, podílet na prospěchu, který přinese rozšiřování a veřejné užívání jeho výkonu, a odměna, které se mu dostane, bude odpovídat významu jeho práce pro kulturní potřeby pracujícího lidu.

Ochrana je přiznána bez výhrady výkonným umělcům, kteří jsou československými občany; cizím státním příslušníkům se ochrany dostane podle mezinárodních smluv nebo tehdy, bude-li také v jejich státě poskytnuta ochrana výkonným umělcům našim.

Při posouzení, zdali jde o sólistu čili nic, nerozhoduje samozřejmě počet účinkujících, nýbrž způsob uměleckého projevu. Sólisty jsou recitátoři díla literárního, herci, zpěváci a tanečníci samostatných rolí, při reprodukci díla hudebního koncertní umělci včetně členů komorních souborů. Jde-li o orchestr, pěvecký nebo taneční sbor, je "výkonným umělcem" ve smyslu § 83 dirigent, resp. sbormistr nebo mistr baletní. Nerozhoduje ovšem, zdali jde o umělce z povolání. "Výkonným umělcem" může být i sólista souboru Lidové tvořivosti; rozhodující je, zdali jeho výkon je výkonem uměleckým.

K §§ 92 až 94:

Velký rozvoj gramofonového průmyslu v našem lidově demokratickém státě, nové