dobu nejnutnější potřeby vykonávala u orgánu povolaného k vyhledávání.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může prokurátor povolit, aby vazba byla vykonávána za náležitého dohledu v léčebném ústavu nebo i jinde.
§ 297. Vymáhání pokuty.
(1) Jakmile nabude právní moci usnesení, jímž byla uložena pokuta, vyzve prokurátor nebo soud, který pokutu uložil, osobu, jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do tří dnů, a upozorní ji, že jinak bude zaplacení vymáháno exekucí.
(2) Nebude-li pokuta zaplacena ve lhůtě uvedené v odstavci l, vymáhá se exekucí.
Oddíl třetí. Odškodnění za vazbu a za trest.
§ 298.
(O Kdo utrpěl majetkovou škodu vazbou od zatčení, zadržení nebo vzetí do vazby až do propuštění, má nárok, aby mu ji stát nahradil, byl-li žaloby zproštěn nebo bylo-li trestní stíhání zastaveno, protože
a) jeho skutek není trestným činem,
b) je nepochybné, že trestný čin nespáchal, nebo
c) trestní stíhání bylo znovu zahájeno, aniž tu byly podmínky pro jeho obnovu.
(2) Nárok na náhradu škody za vazbu nepřísluší tomu, kdo
a) zavinil si vazbu sám, zejména pokusem o útěk nebo útěkem,
b) konal přípravy k trestnému činu nebo jím vyhrožoval, nebo
c) byl pro týž skutek později potrestán národním výborem nebo kázeňsky.
(3) I v případech uvedených v odstavci 2 nárok na náhradu škody za vazbu přísluší za dobu, o kterou byla vazba proti zákonu prodloužena.
4) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání do ciziny (§ 245) nárok na náhradu škody nepřísluší.
§ 299.
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo trest peněžitý, má nárok, aby mu ji stát nahradil, byl-li v pozdějším řízení žaloby zproštěn nebo bylo-li pozdější trestní stíhání zastaveno, protože
a) jeho skutek není trestným činem, nebo
b) je nepochybné, že trestný čin nespáchal. (2) Nárok na náhradu škody za trest má
i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než ke kterému byl odsouzen zrušeným rozsudkem.
(3) Nárok na náhradu škody za trest nepřísluší, jestliže si odsouzený způsobil své odsouzení úmyslně.
§ 300.
Nároky na náhradu škody za vazbu a za trest přecházejí na dědice oprávněného, jen pokud byli jeho vazbou nebo trestem zkráceni na své výživě nebo výchově, kterou jim byl podle zákona povinen poskytovat.
§ 301.
(1) Kdo uplatňuje nárok na náhradu škody za vazbu nebo za trest, je povinen požádat napřed ministerstvo spravedlnosti, aby mu přiznalo náhradu.
(2) Nepřizná — li ministerstvo spravedlnosti náhradu do šesti měsíců od uplatnění nároku nebo není-li žadatel s přiznanou výší náhrady spokojen, může svůj nárok uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních.
HLAVA DEVÁTÁ. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.
Oddíl prvý.
Prozatímní organisace vojenského soudnictví.
§ 302.
Vojenské soudy. (1) Vojenskou soudní pravomoc vykonávají:
a) nižší vojenské soudy,
b) vyšší vojenské soudy,
c) nejvyšší vojenský soud.
(2) V polním řízení vykonávají pravomoc nižších vojenských soudů nižší polní soudy a pravomoc vyšších vojenských soudů vyšší polní soudy.
§ 303.
Zřizování a zrušování vojenských soudů.
(1) Nižší a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje a jejich sídla a obvody, jakož i sídlo
nejvyššího vojenského soudu stanoví president republiky jako vrchní velitel branné moci.
(2) Polní soudy zřizuje a zrušuje hlavní velitel; právo zřizovat a zrušovat nižší polní soudy může tento velitel přenést na jiné velitele jemu podřízené.
(3) Velitel, u něhož je polní soud zřízen, určuje jeho stanoviště.
§ 304. Nejvyšší vojenský soud.
(1) Působnost nejvyššího vojenského soudu se vztahuje na celé území československé republiky; jsou mu podřízeny všechny nižší a vyšší vojenské soudy.
(2) Nejvyšší vojenský soud vykonává všeobecný dozor též nad polními soudy.
§ 305. Náčelník vojenského soudu.
V čele vojenského soudu je jako náčelník vojenský soudce; ustanovuje ho u nejvyššího vojenského soudu president republiky, u nižšího a vyššího vojenského soudu ministr národní obrany a u polních soudů hlavní velitel.
§ 306. Vojenští soudcové.
(1) Vojenské soudce ustanovuje ministr národní obrany z důstojníků práv v činné službě.
(2) Vojenští soudcové jsou při soudcovském jednání a rozhodování nezávislí a jsou vázáni jen právním řádem lidové demokracie. Kázeňsky podléhají pouze svým soudcovským představeným a nejvyššímu vojenskému soudu.
(3) Vojenští soudcové jsou ustanovováni trvale a na určitá služební místa; proti své vůli mohou být přeloženi, sesazeni nebo dáni do výslužby jen při nové soudní organisaci po dobu stanovenou zákonem nebo na základě pravomocného kárného nálezu. Doba, po kterou jsou zřízeny polní soudy, je dobou nové soudní organisace.
(4) Vojenští soudcové mohou být dočasně přiděleni jinému vojenskému soudu; bez jejich souhlasu se tak může stát jen na dobu šesti měsíců v kalendářním roce.
§ 307. Přísaha vojenských soudců.
(1) Při nastoupení soudcovského úřadu vykoná vojenský soudce tuto přísahu:
"Přísahám, že budu věren československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, presidentu a vládě, že budu zachovávat zákony a nařízení a vykládat je v duchu ústavy i zásad lidově demokratického zřízení, že budu rozhodovat svědomitě a nestranně, podle svého nejlepšího přesvědčení, že se při výkonu své funkce a v souvislosti s ní vystříhám všeho, co by mohlo snížit její vážnost a důvěru ve vojenské soudy, a že budu zachovávat tajemství a mlčenlivost o jednání a hlasování soudu. "
(2) Vojenský soudce vykoná přísahu před náčelníkem vojenského soudu, u něhož je ustanoven. Náčelník vojenského soudu vykoná přísahu před náčelníkem nejvyššího vojenského soudu. Náčelník nejvyššího vojenského soudu vykoná přísahu před presidentem republiky nebo členem vlády jím určeným. Přísaha se neopakuje při změně přidělení nebo při opětovném nastoupení soudcovského úřadu.
(3) Odepření vykonat přísahu má za následek zrušení služebního poměru a trvalou ztrátu způsobilosti k vykonávání soudcovského úřadu.
§ 308. Soudcové z lidu.
(1) Za soudce z lidu u vojenských soudu budou příslušným ministrem nebo orgánem jím k tomu zmocněným určeny vojenské osoby, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci Sboru vězeňské stráže v činné službě, (2) V polním řízení určuje soudce z lidu pro jednotlivé případy na žádost předsedy senátu velitel, u něhož je polní soud zřízen.
(3) Za soudce z lidu může být určen, kdo
a) je starší než dvacet let,
b) nebyl soudně trestán ani není trestně stíhán a
c) je oddán lidově demokratickému zřízení.
(4) O námitkách proti určení k této funkci rozhoduje orgán, který soudce z lidu určil.
§ 309. Funkční období soudců z lidu.
(1) Funkční období soudce z lidu trvá jeden rok. Dokud nebyli určeni pro další období soudci z lidu v potřebném počtu, mohou být k výkonu funkce povoláni i dosavadní soudci z lidu.
(2) Ustanovení odstavce l se neužije v polním řízení.
§ 310. Přísaha soudců z lidu.
(1) Soudci z lidu vykonají při prvém výkonu své funkce jednou provždy přísahu stejného znění jako vojenští soudcové, a to před předsedou senátu.
(2) Odmítnutí vykonat přísahu má za následek trvalou ztrátu způsobilosti k funkci soudce z lidu.
Složení senátu. § 311.
(1) Nižší vojenský soud vykonává soudní moc v senátě složeném z vojenského soudce jako předsedy a ze dvou soudců z lidu.
(2) Stanoví-li zákon na trestný čin, který je předmětem trestního stíhání, trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje deset let, vykonává nižší vojenský soud soudní moc v senátě složeném ze dvou vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu.
(3) Nižší polní soud vykonává soudní moc v senátě složeném z vojenského soudce jako předsedy a ze dvou soudců z lidu, pokud se nekoná řízení před jediným soudcem (§ 258 odst. 1).
§ 312.
(1/ Vyšší vojenský soud vykonává soudní moc v senátě složeném ze dvou vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu.
(2) Vyšší polní soud vykonává soudní moc v senátě složeném ze dvou vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu.
§ 313.
Nejvyšší vojenský soud vykonává soudní moc v senátě složeném ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá; rozhoduje-li o stížnosti pro zachování zákona nebo jako soud odvolací (§ 264 odst. 3), vykonává soudní moc v senátě rozšířeném o dva soudce z lidu.
§ 314.
(1) Soudcové z lidu budou v každém jednotlivém případě povoláni z onoho ozbrojenéhosboru, k němuž obviněný náleží. Náleži-li spoluobvinění k různým ozbrojeným sborům, budou povoláni soudci z lidu tak, aby byl pokud možno zastoupen každý sbor.
(2) Není-li obviněný příslušníkem ozbrojeného sboru, budou povoláni soudci z lidu z vojenských osob.
(3) Soudci z lidu musí mít alespoň stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší.
(4) V polním řízení určuje soudce z lidu pro jednotlivé případy na žádost předsedy senátu velitel, u něhož je polní soud zřízen.
(5) K jednotlivým zasedáním volá soudce z lidu předseda senátu.
§ 315. Vojenští prokurátoři.
(1) Pravomoc vojenského prokurátora vykonává:
a) nižší vojenský prokurátor,
b) vyšší vojenský prokurátor,
c) nejvyšší vojenský prokurátor.
(2) Nižší vojenský prokurátor je podřízen vyššímu vojenskému prokurátoru a spolu s ním nejvyššímu vojenskému prokurátoru.
(3) V polním řízení vykonávají pravomoc nižšího vojenského prokurátora nižší polní prokurátoři a pravomoc vyššího vojenského prokurátora vyšší polní prokurátoři.
(4) Polní prokurátor je podřízen veliteli, u kterého je zřízen polní soud, u něhož je činný.
§ 316.
Ustanovování vojenských prokurátorů.
(1) Nejvyššího vojenského prokurátora ustanovuje president republiky, jeho náměstky ministr národní obrany.
(2) vyšší a nižší vojenské prokurátory a jejich náměstky ustanovuje ministr národní obrany.
(3) Polní prokurátory ustanovuje hlavní velitel; právo ustanovovat nižší polní prokurátory může tento velitel přenést na jiné velitele jemu podřízené.
(4) Vojenští prokurátoři a jejich náměstkové ustanovují se z důstojníků práv v činné službě.
§ 317. Sídla vojenských prokurátorů.
(1) Sídlo nejvyššího vojenského prokurátora je shodné se sídlem nejvyššího vojenského soudu.
(2) Sídla nižších a vyšších vojenských prokurátorů ustanoví ministr národní obrany zpravidla shodně se sídly nižších a vyšších vojenských soudů.
(3) Velitel, u něhož je polní soud zřízen, určuje stanoviště polního prokurátora činného u tohoto soudu.
Oddíl druhý.
Přechodná a zrušovaci ustanovení.
§ 318.
Dosavadních předpisů o trestním řízení se užije, jen bylo-li v řízení zahájeném před účinností tohoto zákona ve věci již vydáno rozhodnutí soudu první stolice. Ustanovení tohoto zákona o výkonu rozhodnutí se však užije i na tresty a ochranná opatření, které byly uloženy před účinnosti tohoto zákona.
§ 319.
(1) Na řízení o obnově trestního stíhání, které bylo pravomocně skončeno před účinností tohoto zákona, se užije ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém případě posuzují podle zákona, který je pru obviněného příznivější.
(2) Jestliže rozhodnutí, proti němuž směřuje návrh na obnovu, vydal v první stolici jiný soud než státní nebo okresní soud, je k rozhodnutí o návrhu na obnovu příslušný ten okresní soud, v jehož obvodu je nebo bylo sídlo takového soudu.
§ 320.
(1) Jestliže trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona pro čin, který není trestný podle trestního zákona, neskončilo pravomocným rozsudkem, trestní stíhání se v kterémkoli období zastaví. Je-li takový čin přestupkem podle trestního zákona správního, postoupí se věc příslušnému národnímu výboru; dosavadní náklady trestního řízení se stávají součástí nákladů trestního řízení správního.
(2) Bylo-li na žalobu soukromou zahájeno před účinností tohoto zákona trestní stíhání pro čin, který je trestný i podle trestního zákona, převezme prokurátor stíhání.
§ 321.
Kde tento zákon mluví o prokurátoru, rozumějí se tím, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá jinak, též osoby, které vykonávají jeho pravomoc.
§ 322.,
Zákon č. 232/1948 Sb., o státním soudu, se mění takto:
1. § 5 odst. 4 zní:
"Přijmout a zastávat úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Odmítnout úřad soudce z lidu nebo se ho vzdát lze jen z důležitých důvodů; rozhoduje o tom ministr spravedlnosti, a jde-li o vojenskou osobu, ministr národní obrany. "
2. § 21 odst. 2 zní:
"Podléhá — li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, je jedním členem senátu vojenský soudce, není-li vojenským soudcem již předseda. Jedním soudcem z lidu musí být příslušník onoho ozbrojeného sboru, k němuž náleží obviněný; náleží — li spoluobvinění k různým ozbrojeným sborům, budou soudci z lidu povoláni tak, aby každý sbor byl pokud možno zastoupen. "
3. § 23 odst. l zní:
"Nejvyšší soud vykonává soudní moc ve věcech, v nichž v první stolici rozhodoval státní soud, v pětičlenných senátech. Podléhá — li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, musí být dva členové těchto senátů vojenskými soudci činnými u nejvyššího vojenského soudu. "
4. V §§ 2, 3, 4, 10, 12 a 13 se vypouštějí ustanovení týkající se ministra národní obrany, vojenských soudců a jiných vojenských osob.
5. Ustanovení §§ 6, 7, 17 až 20, § 21 odst. 3 a 4 a §§ 24 až 46 se zrušují.
§ 323.
Zákon č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví, se mění takto:
1. § 120 zní:
"Dozor nad vězeňskými ústavy. Dozor nad trestním ústavem a nad krajskou soudní věznicí vykonává krajský prokurátor, v jehož obvodu je ústav nebo věznice. Dozor nad okresní soudní věznicí vykonává okresní prokurátor, v jehož obvodu je věznice. "
2. Ustanovení § 3 odst. 2 věta druhá, §§ 64 až 116 a § 136 se zrušují.
§ 324.
Platnosti pozbývají všechna ustanovení z oboru tresního řízení soudního, zejména:
1. trestní řád uvedený zákonem č. 119/1873 ř. z.,
2. zák. čl. XXXIII /1896, o soudním trestním řádu,
3. zák. čl. XXXIV/1897, kterým se uvádí v život soudní trestní řád,
6*
4. nařízení č. 26/1855 ř. z., jímž se vydává předpis pro výkon soudního ohledání mrtvol,
5. zák. čl. XLIII/1890, o vymáhání a účtování . trestních nákladů vzniklých u soudů,
6. zák. čl. XVIII/1907, o změně a doplnění zák. čl. XXXIII/1896, o soudním trestním řádu,
7. zák. čl. XXXIII/1912, o vojenském trestním řádu,
8. zákon č. 131/1912 ř. z., o vojenském trestním řádu,
9. zákon č. 142/1912 ř. z., jímž se mění některá ustanovení trestního řádu,
10. zákon č. 143/1913 ř. z., jímž se doplňuje trestní řád č. 119/1873 ř. z.,
11. zák. čl. IX/1916, o předřazování,
12. nařízení č. 41900/1917 I. M. (uh. m. spravedlnosti), o novějším stanovení řádných pravidel urychleného trestního řízení,
13. zákon č. 109/1918 ř. z" o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným,
14. zákon č. 318/1918 ř. z., o náhradě škody za vyšetřovací vazbu,
15. zákon č. 89/1918 Sb., jímž se prozatímně mění některá ustanovení vojenského trestního řádu,
16. nařízení č. 101/1919 ú. n., o vykonávání stopování okresními soudy,
17. zákon č. 263/1919 Sb., kterým se doplňuje trestní řád hledíc k výroku rozsudku o ztrátě práva volebního,
18. zákon č. 442/1919 Sb., o objektivních nálezech v řízení tiskovém,
19. zákon č. 1/1920 Sb., kterým se mění některá ustanovení trestního řádu č. 119/ 1873 ř. z., a zák. Čl. XXXIII/1896,
20. zákon č. 168/1922 Sb., kterým se částečně zrušuje zák. čl. LXIII/1912, o výjimečných opatřeních, a mění některá ustanovení o stanném právu.
21. zákon č. 4/1924 Sb., kterým se doplňuje § 393 trestního řádu č. 119/1873 ř. z.,
22. zákon č. 8/1924 Sb., o trestním řízení konaném podle trestního řádu zák. čl. XXXIII/ 1896 proti nepřítomným osobám,
23. zákon č. 73/1924 Sb., kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo být posluchačem veřejného hlavního líčení,
24. zákon č. 107/1927 Sb., jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady,
25. zákon č. 181/1927 Sb., o změně některých předpisů o vymáhání a zúčtování nákladů spojených s trestním řízením u soudů na Slovensku,
26. zákon č. 115/1937 Sb., o vojenském polním trestním řízení,
27. zákon č. 33/1940 Sl. z., kterým se zrušují porotní a kmetské soudy a přechodně upravují některé věci v oboru trestního soudnictví,
28. dekret presidenta republiky č. 62/1945 Sb., o úlevách v trestním řízení soudním,
29. dekret presidenta republiky č. 126/1945 Sb., o zvláštních nucených pracovních oddílech,
30. dekret presidenta republiky č. 137/1945 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční,
31. nařízení Slovenské národní rady č. 53/ 1945 Sb. n. SNR, o úpravě některých trestněprávních otázek souvisících s obnovením československého právního pořádku a o novelisaci některých ustanovení trestního práva procesního,
32. zákon č. 166/1946 Sb., jímž se mění a doplňují trestní řády,
33. zákon č. 226/1947 Sb., jímž se mění, doplňují a sjednocují některá ustanovení vojenských trestních řádů,
34. zákon č. 23/1948 Sb., o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy.
§ 325.
Ministr spravedlnosti a ministr národní obrany se zmocňují, aby k provedení tohoto zákona vydali nařízení.
§ 326.
Tento zákon nabude účinnosti dnem 1. srpna 1950; provedou jej všichni členové vlády.
PŘEHLED TRESTNÍHO ŘÁDU.
| HLAVA PRVÁ OBECNÁ USTANOVENÍ. | |||
Oddíl prvý. Základní ustanovení. | |||
Účel zákona ......... | § 1 Setření státního, hospodářského a slu- | ||
Úkoly prokurátora a soudu.... | § 2 žebního tajemství ....... | § 4 | |
Součinnost úřadů a veřejných orgánů | § 3 Posuzování předběžných otázek... | §. 5 | |
Výjimky z působnosti trestního řádu. | § 6 | ||
| Oddíl druhý. Vojenské soudnictví. | |||
§§ 7 až 12. | |||
Oddíl třetí. Příslušnost. | |||
Příslušnost státního prokurátora.. | . 8 13 Odnětí a přikázání věci.. | § 21 | |
| Příslušnost okresního prokurátora.. §§ 14 až 16 Dožádání ......... | § 22 | ||
Společné přípravné řízení.... | . §§ 17 až 19 Právní pomoc ve styku s cizinou. | § 23 | |
Příslušnost soudu ....... | § 20 | ||
Oddíl čtvrtý. Rozhodnutí. | |||
Hlasováni senátu ...... | § 24 Obsah usnesení....... | § 28 | |
Způsob rozhodování ...... | § 25 Oznamování rozhodnutí ..... | § 29 | |
Obsah rozsudku ........ | §§ 26 a 27 Oprava vyhotovení rozhodnuti... | § 30 | |
Oddíl pátý. Stížnost. | |||
Přípustnost ........ | § 31 Vzdání se a zpětvzetí stížnosti... | § 34 | |
Oprávněné osoby ....... | § 32 Rozhodnutí o stížnosti ....... | §§ 35 | až 38 |
Lhůta ........... | § 33 | ||
| Oddíl šestý. Vyloučení prokurátora a soudce. | |||
§§ 39 a 40 | |||
| Oddíl sedmý. Obviněný a jeho obhajoba. | |||
Práva obviněného...... | § 41 Zvolený obhájce...... | § 44 | |
Zákonný zástupce obviněného... | § 42 Ustanovený obhájce... | 88 45 | a 46 |
Obhájce ........... | § 43 Oprávnění obhájce ....... | S 47 | |
Oddíl | osmý. Poškozený a zúčastněná osoba. | ||
Poškozený .......... | § 48 Zákonný zástupce poškozeného a | ||
Zajištění nároků poškozeného vzešlých | L zúčastněné osoby ....... | § 52 | |
z trestného činu ....... | §§ 49 a 50 Zmocněnec poškozeného a zúčastněné | ||
Zúčastněná osoba ....... | § 51 osoby ............ | § 53 | |
| Oddíl devátý. Úkony mimo přípravné řízení a jiná obecná ustanovení. | |||
Úkony soudu ......... | §§ 54 až 56 Lhůty ........... | §§ 62 | a 63 |
Úkony prokurátora mimo přípravné ří- | Doručení ..... ..... | §§ 64 | a 65 |
zení ........... | § 57 Nahlížení do spisů...... | § 66 | |
Tlumočník .......... | § 58 Náklady trestního řízení ...... | §§ 67 | až 73 |
Účast při výslechu ....... | § 59 Určení svědčeného, znalečného a tlu- | ||
Protokol .......... | § 60 mocného ......... | S 74 | |
Podání .......... | . § 61. Pořádkový trest ......... | § 75 | |
| HLAVA DRUHÁ. PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ. | |||
| Oddíl prvý. Průběh přípravného řízení. | |||
Vyhledávání ......... | § 76 Přerušení trestního stíhání.. | S 88 | |
Vyšetřování ......... | §§ 77 až 84 Zastaveni trestního stíhání ..... | § 89 | |
Žaloba ........... | §§ 85 a 86 Postoupení věci ......... | 8 90 | |
Návrh na ochranné opatření... | § 87 Žádost za milost ......... | § 91 | |