XV

b) Pokladní rozvaha hospodaření v zemích českých.

c) Pokladní rozvaha hospodaření na Slovensku.

Účiny na rozpočet (t. j. podle obdoby rozpočtového rozvrhu).

Jak vidno z předchozích tabulek, vyplynul z etátních účinů v II. závěrkovém období 1945 jakožto rozdíl mezi etátními příjmy

a etátními výdaji pokladní schodek...........11. 928, 137. 057. 81 Kčs.

Země české se na něm podílejí částkou..........8. 341, 961. 914. 56 Kčs,

Slovensko částkou.................3. 586, 175. 143. 25 Kčs.

Zúčtování schodku a jeho úhrady je v oddíle "Vyrovnání schodku z hospodaření na rozpočet" (str. 109 a 162). Svou povahou patří příjmy tam vykázané na "Všeobecnou pokladní správu". Jsou-li vykázány ve zvláštním oddíle závěrečného účtu, stalo se tak pro jejich zvláštní význam a účelové určení.

Schodek byl uhrazen ze zúčtovacího odvětví "Úvěrní operace a zálohy".

Účiny z úvěrních operací a ze záloh.

Výsledek hospodaření úvěrními operacemi a zálohami v II. závěrkovém období 1945 je tento: a) úvěrní operace:

příjmy........... 7. 665, 260. 385. 20 Kčs

výdaje........... 10. 102, 630. 550. 83 Kčs

rozdíl....................2. 437, 370. 165. 63 Kčs.

XVI

Jednotlivé úvěrní operace provedené v II. závěrkovém období 1945, jejich jmenovitá hodnota, emisní kurs a skutečný výtěžek jsou uvedeny na str. 402 a 408.

úhrn výtěžku, který byl finanční správě v II. závěrkovém období 1945 k disposici.

Z něho bylo použito:

Podrobnosti o příjmech a výdajích ze záloh, jakož i z nich vyplývajících dluzích a pohledávkách jsou uvedeny na str. 404 až 406.

Konstatuje se, že výtěžek z úvěrních operací nestačil k plné úhradě pokladního schodku z hospodaření na rozpočet v II. závěrkovém období 1945 a že neuhrazenou jeho část.................. 1. 194, 763. 779. 33 Kčs

bylo nutno krýti zálohou z volných pokladních hotovostí.

B. Slovensko:

Na Slovensku nebylo zbytků z výtěžku z úvěrních operací kontrahovaných v předešlých letech a celý výtěžek z úvěrních operací provedených v závěrkovém

období..................... 2. 892. 507. 631. — Kčs

byl spotřebován (podrobnosti na str. 408 až 409). Z výtěžku byl částečně také uhrazen pokladní schodek z hospodaření na rozpočet v II. závěrkovém období 2. 025, 465. 802. 55 Kčs.

Podrobné příjmy a výdaje ze záloh a z nich vyplývající dluhy a pohledávky jsou uvedeny na str. 410 až 412.

Také na Slovensku nestačil výtěžek z úvěrních operací k úplnému krytí pokladního schodku z běžného hospodaření na rozpočet a bylo nutno uhradit jeho část 1. 560, 709. 340. 79 Kčs přechodnou zálohou z volných pokladních hotovostí.

Účiny kontokorentní (průběžné). (Podrobnosti na str. 425 až 433. )

V pojem kontokorentních (průběžných) účinů zahrnuje státní účtověda příjmy a výdaje, nepůsobící na celostátní hospodářský výsledek, tudíž účiny ze vzájemného peněžního styku státních pokladen a z jejich styku se šekovým účtem ústřední státní pokladny v Praze (státní pokladny v Bratislavě) a s jeho podřadnými účty (příděly a odvody), dále úložky, vklady proti vrácení, zálohy proti náhradě, přiúčtování ve styku pokladen, příděly svazkům územní samosprávy, zálohy na služné atd.

Kontokorentní příjmy a výdaje, které nebyly do konce účetního roku vyrovnány, jsou t. zv. nedoúčtovanými položkami, a to pasivními (vzniklými z nevyrovnaných příjmů) a aktivními (vzniklými z nevyrovnaných výdajů).

Zvláštní zmínky zasluhují ty zálohy, které se jeví jako nedoúčtované počátkem II. závěrkového období 1945 a vznikly tím, že etátní platby splatné 1. května a na Slovensku 1. dubna 1945 (na př. služební platy státních zaměstnanců, úřední a kancelářské paušály, nájemné, anuity) zaúčtovala Poštovní spořitelna na vrub podřadných šekových účtů dotčených poukazovacích úřadů ještě před odesláním platebních šekových poukázek poštovním úřadům výplatu obstarávajícím, t. j. zapsala je ještě ve výpisu ze šekového podúčtu

XVII

I. závěrkového období 1945, neboť jinak by nebylo lze zachovat lhůtu splatnosti. Takové výdajové platby zaúčtovala dotčená účtárna v I. závěrkovém období 1945 jako kontokorentní zálohy a převedla je do II. závěrkového období jako nedoúčtované. K definitivnímu (etátnímu) účtování došlo ke dni skutečné splatnosti, t. j. k 1. květnu (na Slovensku k 1. dubnu) 1945 t. zv. knihovním provedením tak, že na položce příslušného etátního zúčtovacího odvětví byla dotčená částka zúčtována ve vydání a zároveň přijata v kontokorentu k úhradě nedoúčtované zálohy.

Výsledek hospodaření kontokorentního v II. závěrkovém období 1945 je tento:

Toto období začínalo aktivním saldem nedoúčtovaných položek, t. j. saldem, které vyplývá jako rozdíl mezi počátečním zůstatkem aktivních nevyrovnaných kontokorentních položek (pohledávek z hospodaření kontokorentního) a počátečním zůstatkem pasivních nevyrovnaných kontokorentních položek (dluhů z hospodaření kontokorentního),

927, 901. 534. 13 Kčs

Stejné saldo vyplývá z rozdílu (koncem roku) nevyrovnaných kontokorentních

Skutečné pokladní hotovosti činily: počátkem II. závěrkového období 1945

To, že vlastní pokladní zůstatek je vyjádřen negativně (kursivou), znamená, že stejné částky (218, 636. 523. 33 Kčs) bylo přechodně použito z kontokorentně účtovaných vkladů pro potřebu působivého hospodaření.

II

XVIII

Účiny v cenných papírech.

V této skupině závěrečného účtu je vykázán počáteční stav zásoby cenných papíru, t. j. k 1. květnu (na Slovensku k 1. dubnu) 1945, změny nastalé na tomto stavu do 31. prosince 1945 přírůstky a úbytky, jakož i konečný stav zásoby, t. j. k 31. prosinci 1945.

Počáteční zásoba cenných papírů k 1. květnu (na Slovensku

V oddíle A jsou vykázány na straně příjmů účiny vzniklé nákupem cenných papírů, darováním a z odúmrtí, na straně vydání účiny vzniklé prodejem cenných papírů.

V oddíle B jsou vykázány účiny v cenných papírech, přijatých a vydaných ke krytí závazků státního dluhu.

Správní účet. Hospodaření na rozpočet (t. j. podle obdoby rozpočtového rozvrhu).

Zásady státního hospodaření v závěrkovém období byly stanoveny dekretem presidenta republiky ze 14. srpna 1945, č. 52 Sb. Není srovnávacího hlediska ani na minulost, neboť za předešlých hospodářských období byla jiná cenová hladina a nastaly i značné územní změny. Výsledky dosažené v hospodaření vlastní státní správy v II. období 1945 třeba tedy hodnotit jen osamoceně, bez srovnání s výsledky předešlých roků.

V tomto období činila náležitost:

t. j. z výdajové náležitosti země české zůstává 37. 98% a na Slovensku 52. 94% neuhrazeno běžnými oblastními příjmy.

Ve výdajové a příjmové náležitosti zemí českých jsou však zahrnuty značnější částkou také výdaje a příjmy, které rozpočet pro rok 1946 a i rozpočty pro další roky zařazují mezi t. zv. ústřední výdaje a příjmy; jsou to zejména:

XIX

Vyloučí-li se tyto částky ze svrchu vykázaných úhrnu, sníží se u zemí českých náležitost

výdajová na.......26. 345, 584. 271. 60 Kčs, t. j. na 71. 07% všech výdajů,

příjmová na.......19. 137, 916. 292. 44 Kčs, t. j. na 86. 73% všech příjmů,

a schodek na.......7. 207, 667. 979. 16 Kčs, což znamená, že v této správní

oblasti by bylo — za předpokladu, že o úhradu potřeby ústředních orgánu by bylo postaráno jinak — jen 27. 36% výdajů neuhrazených vlastními běžnými příjmy.

Na Slovensku se vyskytly výdaje povahy ústředních výdajů jen u kapitoly 21a ,, Odpočivné a zaopatřovací platy" předepsáním náležitostí vojenských pensí.................... 6, 004. 852. 15 Kčs:

příjmy předepsané z téhož titulu činily.......... _______31. 121. — Kčs.

Vyloučením této náležitosti by se svrchu vykázaný schodek z etát-

ního hospodaření na Slovensku zmenšil o......... 5, 973. 731. 15 Kčs

a procento náležitosti neuhrazené běžnými příjmy (52. 94%) by kleslo o 0. 04% na 52. 90%.

Úhrada schodku byla opatřena z největší části úvěrem, t. j. z výtěžku z úvěrních operací. To ovšem má za následek vzrůst státního dluhu a přesouvání břemena služby úrokové a úmoru na budoucí generace.

Z výdajové náležitosti 37. 071, 196. 638. 95 Kčs připadá na výdaje

Z výdajů osobních připadá na:

V úhrnu "ostatních osobních výdajů" je též náležitost odpočivných a zaopatřovacích platů 1. 474, 004. 573. 60 Kčs a to:

XX

V jiných letech se pravidelně vyskytující další skupina státních příjmů "(aktivní) saldo státních podniků" je v II. závěrkovém období 1945 vypuštěna, neboť hospodaření státních podniků v tomto období skončilo jak v zemích českých, tak i na Slovensku ztrátou.

Z jednotlivých kapitol zasluhuje zvláštní zmínky kapitola 23 "Všeobecná pokladní správa" jednak pro mimořádnou výši výdajů a příjmů v ní vykazovaných, jednak pro členitost své obsahové náplně. Tato kapitola je zásadně určena pro účtování výdajů a příjmů společných všem resortům nebo několika z nich a pro výdaje a příjmy, u nichž finanční zájem převažuje nad resortním, pročež je ministrovi financí vyhrazena příslušnost při vydávání platebních rozkazů v tomto oboru.

Náležitost výdajů a příjmů zaúčtovaných u této kapitoly ve II. závěrkovém období 1945 se jeví takto (str. 99 až 104 a 155 až 159):

Z výdajů je především uvést výsledek hospodaření státních podniků, který se projevil ztrátou

Tuto ztrátu uhrazuje státní pokladna.

Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu činí:

Značnou náležitost vykazují též: výdaje podle dohody mezi vládou ČSR a vládou SSSR: výlohy spojené s proplacením platidel vzatých z oběhu; příspěvek Českomoravskému svazu pro hospodaření obilím podle § 2 vlád. nař. č. 196/1943 Sb.; zlevnění cen tuzemských výrobků; úděly fondům a svazkům územní samosprávy; úhrada zůstatků komisionálních výdajů býv. protektorátních úřadů za německou říší, které tato již nenahradila; zápůjčky státním podnikům na pravé investice; příspěvky státním podnikům na úhradu ztrát povahy provozovací, spojených s nápravou škod způsobených válkou; příspěvky státním podnikům na obnovu majetkových součástek dotčených válkou a j.

Z náležitosti téže kapitoly předepsané na straně příjmů jsou svou výší pozoruhodné: příjmy předepsané ve prospěch titulu "Měna"; školní přirážka podle § 6 vlád. nař. č. 71/1941 Sb.; příjmy z povinného řízeného hospodářství podléhajícího úpravě cen; příjem hodnoty K-poukázek vydaných Čs. měnovým úřadem, atd.

Převážná část výdajů, zejména těch, jež byly účtovány na vrub Všeobecné pokladní správy, měla bezprostřední vztah k válečným událostem nebo k poměrům způsobeným válkou. Jen výdaje toho druhu zavinily tak značný schodek v etátním hospodaření; bez nich by běžné příjmy byly úplně postačily na úhradu běžných výdajů. Snaha zhojit co nejdříve následky rozvratu způsobeného okupanty ve všech složkách státní správy, úsilí odstranit všechny překážky hospodářského ozdravění, sjednotit a reformovat rozvrácenou měnu, potřeba vyřešit poměr k nespolehlivým živlům, znovu osídlit pohraničí, reorganisovat správní zřízení v pohraničí atd. vyvolaly řadu legislativních a správních opatření, jež měly v zápětí nejen podstatné rozvinutí úkolů státní správy, ale i nebývalý vzrůst provozních státních výdajů.