XXI

Na Slovensku chod státní správy nebyl ucelen. Jednotlivé oblasti byly jen postupně osvobozovány. Na těchto osvobozených územích vykonávalo vládní moc a hospodařilo předsednictvo Slovenské národní rady prostřednictvím Sboru pověřenců v Košicích přes státní pokladnu pro Slovensko v Košicích a přes národní výbory.

Účiny uskutečněné okresními národními výbory byly tyto: Zúčtovaní odvětví:

Třeba poznamenat, že převážná většina těchto výdajů a příjmu měla přímý vztah k nastalým válečným událostem.

Státní hospodaření na Slovensku a tím i vznik značného schodku náležitostního byl ovlivněn hlavně těmito zjevy:

Roztříštěnost státní správy a hospodářské poměry po válce byly na překážku hladké plynulosti státních příjmů a ty nedosáhly žádoucí výše.

Státní výdaje byly ovlivněny zvýšeným úsilím o nejnutnější rekonstrukce, značnými požadavky na sociální správu v souvislosti s repatriací, ještě trvající brannou pohotovostí státu (vyživovací příspěvky) a náhradou válečných škod. Tyto výdaje činily u:

Odečtou-li se tyto výdaje od schodku státního hospodaření na Slovensku, činil skutečný schodek vyplývající z normálního chodu státní správy, t. j. rozdíl mezi řádnými periodickými výdaji a příjmy, 223, 198. 099. 80 Kčs.

XXII

V přílohách č. l a 2 (str. LII až LVI) se podává přehled dekretů presidenta republiky, zákonů a vládních nařízení (na Slovensku též nařízení Slovenské národní rady, předsednictva Slovenské národní rady, prováděcích nařízení Sboru pověřenců a vyhlášek pověřenců), které působily na státní hospodaření v II. závěrkovém období 1945 a na sestavení státního závěrečného účtu.

Veřejné dávky.

A. V zemích českých.

a) Přímé daně a daň z obratu.

V roce 1945 zůstala ještě převážná část přímých daní za berní roky 1943 až 1945 nedoměřena. Tento výjimečný stav v agendě vyměřovací byl zaviněn tím, že finanční správa byla v době okupace přinucena provést v oboru přímých daní podstatné změny jak v soustavě daňové — některé daně byly zrušeny a jiné zavedeny po vzoru říšského daňového systému —, tak i v konstrukci některých druhu daní, a to s účinností od 1. ledna 1943. Příslušná vládní nařízení a prováděcí pokyny byly vydány teprve v roce 1944. To, že daně měly býti vyměřovány podle vnucenych norem, nepřispělo k urychlenému průběhu přípravných prací. Naopak vědomí, že včasné vyměření by při konjunktuře ve válečném průmyslu znamenalo též zvýšení daňového výnosu, vyvolalo snahu oddáliti vyměřování daní až do doby poválečné, což se finanční správě také podařilo. Avšak k vyměření nedošlo ani v roce 1945, neboť právní předpisy, upravující zdanění zmíněného období a navazující na právní stav platný před okupací, byly vydány teprve koncem tohoto roku (dekrety presidenta republiky č. 97 a 99 z roku 1945).

V roce 1945 mohly tudíž býti za běžný rok vyměřeny jen ty daně, které nebyly celkem dotčeny uvedenými změnami, t. j. daň pozemková a daň domovní. Rovněž byla z větší části vyměřena v době okupace nově zavedená daň z majetku za první daňové období a předepsána částkou 673, 520. 120. — Kčs. Jinak byly doměřovány ještě daně za berní roky 1942 a předchozí, zejména zvláštní daň výdělková (předpis 271, 044. 167. 50 Kčs) a daň důchodová (předpis 102, 672. 926. 80 Kčs). Kromě toho byly vyřizovány nedodělky za tutéž dobu v agendě odvolací.

V pohraničním území, zapojeném v době okupace zcela do daňové soustavy říšské, byly daně předepsány posledně za berní rok 1943. K předepsání daní za berní roky 1944 a 1945 nedošlo v roce 1945 ani zde ze stejných důvodů jako na ostatním území republiky.

I při této omezené vyměřovací činnosti byla na přímých daních přímo placených předepsána částka 2. 933, 170. 776. 70 Kčs. Výše tohoto předpisu se vysvětluje tím, že jsou v něm zahrnuty i přirážky svazků územní samosprávy a fondů částkou 1. 336, 691. 726. 80 Kčs, které v dřívějších letech netvořily součást státních příjmů. V souvislosti se změnami v legislativní úpravě přímých daní by] totiž učiněn i podstatný zásah do hospodaření s přirážkami svazků územní samosprávy a fondů.

První změna byla vyvolána zrušením zvláštní dané výdělkové, daně rentové a dané z vyššího služného. Pro svazky územní samosprávy by ztráta přirážek k těmto daním nebyla bývala finančně únosnou a proto v náhradu za ně byly jim přiznány vlád. nař. č. 38/1944 Sb., a to se zpětnou účinností od 1. ledna 1943, pevné t. zv. "náhradové příděly", které byly vypláceny protektorátní pokladnou a účtovány na výdajových položkách "Všeobecné pokladní správy". Výše těchto přídělů odpovídala průměru přirážek pravoplatně předepsaných k těmto daním za berní léta 1940 a 1941; zdravotní přirážka byla určena přiměřenou pevnou částkou. Výdaje na tyto příděly měly býti vyváženy zvýšeným daňovým příjmem na dani korporační a výdělkové dani korporací, zavedených vlád. nař. č. 4/1944 Sb., u nichž byly sazby stanoveny již v takové výši, že obsahovaly i sazby dřívějších přirážek svazků územní samosprávy a fondů ke zrušeným daním.

V roce 1943 a 1944 byly tedy samosprávným svazkům a fondům jednak vypláceny protektorátní pokladnou "náhradové příděly", jednak byly jim odváděny výnosy přirážek, které finanční správa vybrala pro ně k všeobecné dani výdělkové, k dani pozemkové a k dani domovní.

Tato nejednotnost byla odstraněna vlád. nař. č. 22/1945 Sb., které s účinností od 1. ledna 1945 inkamerovalo i přirážky svazků územní samosprávy a fondů k všeobecné

XXIII

dani výdělkové a k daním pozemkové a domovní a místo nich poskytlo těmto svazkům a fondům neměnitelné příděly, a to svazkům územní samosprávy ve výši ročního úhrnu částek, poukázaných jim na přirážkách za rok 1944 a v náhradu za ostatní přirážky ve výši pevných částek. O výnos inkamerovaných přirážek se zvýšil příjem na přímých daních; výjimku tvoří jen školní přirážka podle vlád. nař. č. 71/1941 Sb., jejíž výnos je účtován na zvláštní příjmové položce "Všeobecné pokladní správy". Naproti tomu jsou přirážkové příděly obdobně jako náhradové příděly podle vlád. nař. č. 38/1944 Sb. účtovány k tíží "Všeobecné pokladní správy". Tento stav nebyl v podstatě změněn vydáním daňově právních předpisů v roce 1945, navazujících na právo platné před okupací.

Poněvadž na daňových účtech poplatníků, vyjma daně vyměřené za běžný rok, nebylo předpisů počínajíc berním rokem 1943, mohly býti všechny platby na tyto nepředepsané daně, odvedené do konce roku 1945, zúčtovány jen jako platby předem, takže dosáhly koncem roku 1945 neobvyklé výše. Tyto platby, odvedené až na některé výjimky (vlád. nař. č. 236/1944 Sb. ) podle výše posledně známého předpisu, mohou býti definitivně zúčtovány v tom roce, ve kterém budou na daňových účtech realisovány příslušné daňové předpisy.

Konečné nedoplatky vykázané částkou 406, 412. 609. 25 Kčs jsou ve srovnání s předpisem poměrně nízké, což se vysvětluje tím, že investiční možnosti byly sníženy na nejmenší míru a nákup předmětů byl podstatně omezen, takže v rukou poplatníků zůstalo dostatečné množství peněz na úhradu daňových dluhů. Mimo to byla ochota poplatníků k placení daní v roce 1945 nepřímo, avšak významně podpořena dekretem č. 91/1945 Sb. (o obnovení československé měny) a dekretem č. 95/1945 Sb. (o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životního pojištění a cenných papírů). I za těchto příznivých okolností lze však očekávat výrazný vzrůst daňových nedoplatků v tom roce, ve kterém budou daně za berní roky 1943 až 1945 vyměřeny a na daňových účtech realisovány.

Plynulé vyměření daně z obratu nebylo přerušeno, neboť úprava této daně, provedená za okupace podle říšského vzoru, zůstala v podstatě v platnosti — i po změnách provedených dekretem č. 98/1945 Sb. — až do 28. února 1946.

Celkový přehled o přímých daních v r. 1945.

XXIV

Celkový přehled o dani z obratu v roce 1945.

b) Cla, spotřební daně a monopoly.

Cla a spotřební dané vybírané podle čs. předpisů byly v době nesvobody zrušeny a od 1. října 1940, kdy bylo provedeno t. zv. celní zapojení Čech a Moravy do říšského celního území, nahrazeny říšskoněmeckými předpisy platnými v oboru cel a spotřebních daní. Tyto veřejné příjmy plynuly až do revoluce ve prospěch okupantů a byly účtovány kompensačně na matrikulární příspěvek, který odváděl t. zv. protektorát německé říši.

Počínaje květnem 1945 byla proto cla vybírána ještě podle zmíněných předpisů; jejich výnos však plynul ve prospěch ČSR. Tyto příjmy jsou vykázány ve státním závěrečném účte v kap. 22, tit. 3, § 2, pol. 5 "Cla z doby před 16. VII. 1945".

Dekretem presidenta republiky z 23. června 1945, č. 25 Sb., bylo s účinností od 16. července 1945 provedeno sjednocení celního práva na čs. území. Zároveň bylo stanoveno, že pro čs. celní území platí výhradné celní právo platné dne 29. září 1938, zejména celní zákon ze 14. července 1927, č. 114 Sb., a všeobecný celní sazebník pro čs. celní území. Se zřetelem k mimořádným poválečným poměrům byla však dočasně zrušena všeobecná cla na dovoz zboží, vyjma cla na kávu, čaj, koření, ananas, mandle, tabák a tabákové výrobky. Následkem toho ještě nemohl výnos cel býti jedním z důležitých zdrojů státních příjmů, jak tomu bylo v době předválečné.

Spotřební daně a monopoly byly v zemích českých od revoluce vybírány podle říšskoněmeckých předpisů se zřetelem k čl. 2 ústavního dekretu presidenta republiky z 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věstník čs. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb. ), ve znění zákona z 19. prosince 1945, č. 12/1946 Sb. Podle těchto ustanovení mělo se na zcela přechodnou dobu i nadále používat předpisů vydaných za nesvobody, t. j. v době od 30. září 1938 do 4. května 1945 (vlád. nař. č. 31/1945 Sb. ), pokud se nepříčily svým obsahem znění nebo demokratickým zásadám čs. ústavy.

Příjmy na spotřebních daních v době od května do konce r. 1945 byly v některých případech úměrné tuzemské spotřebě příslušných výrobků (na př. u cukru a soli), která byla řízena předpisy o vázaném zásobování. Výnos na jiných spotřebních daních byl závislý na výrobě, která z části byla válečnými událostmi rozrušena; u minerálních olejů

XXV

byl výnos nižší též proto, že jejich dovoz z ciziny nebyl pro porušené dopravní spoje uskutečněn v tom rozsahu, aby mohla býti plně uspokojena poptávka. Význačnější byl výnos daně z piva (572, 669. 445. 60 Kčs), který byl umožněn tím, že bylo uvolněno dostatek surovin na výrobu piva a že trval i nadále omezený výdej lihových nápojů. Daň z tabáku, připadající na výrobu tabákových tovarů z doby po květnu 1945, nebyla tabákovou režií v tomto období již odváděna; vykázaný výsledek se vztahuje na výrobu z období předchozího. Neodvedená daň z tabáku zvyšuje v závěrečných účtech tabákové režie bilanční přebytek tohoto státního podniku.

V důsledku t. zv. celního zapojení Cech a Moravy do říšského celního území přestala dnem 1. října 1940 v českých zemích existovat daň z lihu jako samostatná daň spotřební a byl zaveden říšský lihový monopol. Po revoluci 1945 zůstala na území Cech a Moravy prodejna říšskoněmeckého monopolu v Praze, která převzala veškerý majetek říšskoněmecké monopolní správy, nalézající se na území ČSR a pod vrchním vedením ministerstva financí obstarávala veškeré záležitosti, které dříve vykonávalo ústředí říšské monopolní správy v Berlíně. Do státní pokladny odváděla příjmy na hektolitrové dávce a lihové přirážce z ovocného lihu. Při dovozu lihových nápojů z ciziny byl celními úřady vybírán monopolní vyrovnávací příplatek. Vliv na výši výnosu těchto příjmů mělo zvýšení prodejních cen lihu provedené vyhláškou ministra financí č. 275/1945 Ú. l. I a zvýšení lihové přirážky a monopolního vyrovnávacího příplatku podle vyhlášky ministra financí č. 441/1945 Ú. 1. I.

Čs. předpisy o zdanění zapalovadel byly za nesvobody s účinností od 1. dubna 1941 nahrazeny předpisy německými, t. j. zákonem o monopolu ze zapalovadel a zákonem o dani ze zapalovadel. Daň ze zapalovadel je vykázána ve státním závěrečném úctě u spotřebních daní (kap. 22, tit. 3, § 4, pol. 5), kdežto výsledky na monopolní dávce jsou zařazeny podle své povahy do kap. 22, tit. 4.

Předpisy o spotřebních daních a monopolech z doby nesvobody platily až do 1. března 1946, kdy zákonem z 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě čs. práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů, byl obnoven právní řád, platný do 29. září 1938.

c) Poplatky.

Změny zákonného stavu poplatkového práva po revoluci nebyly takového dosahu, aby podstatně ovlivnily vývoj poplatkového výnosu. Zvýšení náležitosti u poplatků právních, jež je zřejmé z níže uvedené bilance, svědčí o obnovení zvýšené činnosti vyměřovací a zvýšeném odvodu poplatků bez vyměření vzhledem k očekávané měnové reformě. Ochota platební, podnícená touto reformou, nezůstala bez vlivu na stav nedoplatků, který vykazuje značný pokles (ze 106, 460. 880. 50 Kčs na 97, 110. 756. 60 Kčs, tedy o 9, 350. 123. 90 Kčs).

Výnos jednotlivých poplatkových odvětví je zřejmý z tohoto přehledu:

K značnějšímu vzestupu došlo toliko ve výnosu kolku a právních poplatku. Výnos tax poklesl.

Bilance súčtovacího odvětví právních poplatků, které je pro celý výnos poplatkový nejvýznamnější, vykazuje tyto účiny: