IX

ÚVOD

VŠEOBECNĚ.

Po prvé zase od roku 1937 je předkládán Národnímu shromáždění k projednání a ke schválení závěrečný účet o hospodaření svobodného našeho státu.

Tento závěrečný účet byl sestaven nejvyšším účetním kontrolním úřadem za součinnosti nejvyššího kontrolního dvora v Bratislavě, který zpracoval výsledky hospodaření Slovenska.

Příčiny pozdního předložení státního závěrečného účtu.

Státní závěrečný účet za rok 1945 měl býti předložen Národnímu shromáždění do 18 měsíců po závěrkovém období (§ 10 zák. č. 175/1919 Sb. ), t. j. do konce června 1947.

Státní závěrečný účet, který je vlastně kompilací dílčích účetních závěrek, předkládaných nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu poukazovacími úřady, nemůže býti uzavřen, dokud chybí třeba jen jedna dílčí účetní závěrka. Rada závěrek došla velmi pozdě, poslední závěrka teprve v květnu 1948. Příčin průtahu je několik:

Poukazavocí úřady musely napřed účetně uzavřít hospodaření t. zv. protektorátu Čechy a Morava za rok 1945 (od 1. ledna do 30. dubna). To bylo spojeno s velkými potížemi. Okupanti vnesli totiž do správy českých zemí chaos, zejména v předrevolučních měsících: ničili spisy a doklady, které by je mohly kompromitovat. V té době mnoho účetních knih a dokladů vzalo za své. Boje, které se pak převalily přes naše území, veřejnou správu ochromily. A když potom mělo být započato se sestavováním účetních závěrek za rok 1945, bylo třeba mnohé hospodářské disposice teprve zjišťovat a ověřovat, účetně podchytit, a pokud nebylo účetních dokladů, je rekonstruovat.

Tento těžký úkol byl účtárnám ještě ztížen tím, že v porevoluční době bylo nutno znovu vybudovat všestranně rozrušenou síť správních úřadů a orgánů a včlenit v duchu košického programu nové složky do veřejné správy. Provádění četných nových norem znamenalo pro účtárny značné rozmnožení běžných úkolů. Přitom trpěly účtárny nedostatkem zapracovaných sil, neboť mnohé z nich přešly do lépe placených služeb soukromých.

K těmto všeobecným příčinám průtahu přistoupily u některých úřadů příčiny zvláštní:

V účtárně zemského úřadu v Praze redukovali okupanti počet úřednictva o více než třetinu. Následkem toho nemohl zemský národní výbor v Praze v létech 1945 a 1946 přidělit okresním národním výborům, zřízeným v navráceném pohraničním území, zapracované účetní úředníky, ač vzrůst účetní agendy u okresních národních výborů by toho byl nutně vyžadoval. Tyto úřady se proto omezovaly na prozatímní záznamy. Vlastní účtování konaly dodatečně, namnoze teprve v roce 1947.

Ministerstvo sociální péče se octlo se závěrkovými pracemi v prodlení v oboru péče o repatrianty a úřadů ochrany práce. Úkol pečovat o repatrianty vyvstal státní správě zvláště naléhavě hned po květnové revoluci. Bylo třeba jednak použít dobrovolných služeb, jednak přijmout větší počet nových zaměstnanců. Tito pracovníci působili ponejvíce v zahraničí a nebyli obeznalí s pravidly státní služby. Tak se dostalo repatriační akci celkem rázu improvisace, jak administrativně, tak i finančně a účetně. Účetní výsledky repatriační akce bylo třeba dodatečně pracně rekonstruovat. — Okresní úřady ochrany práce musely býti po květnové revoluci nově vybudovány, zejména v pohraničí. Bylo jim svěřeno mnoho úkolů, které prováděly s novými, většinou nezapracovanými silami. Nemohly proto včas předložit vyúčtování.

X

Značný průtah nastal ve zpracování účetního materiálu Čs. státního zřízení v zahraničí a Úřadu čs. vládního delegáta v Košicích jednak pro obsáhlost tohoto materiálu, jednak pro zvláštní povahu jeho účinů, obstarávaných ponejvíce laickými silami, které se brzo po květnových událostech vrátily do svého původního povolání, mnohdy v cizině. To ztížilo vyšetřování zjištěných nesrovnalostí a nejasností v účtování.

Na Slovensku bylo zpracování účetního materiálu a včasné sestavení účetních závěrek za rok 1945 ztěžováno zvláště těmito zjevy:

Boje rozrušily síť spojů silničních, železničních a telekomunikačních. Pro dopravní a dorozumívací těžkosti nemohla být státní správa na celém území bezprostředně vykonávána slovenskými ústředními úřady (zřízenými nař. č. 1/1945, resp. nař. č. 27/1945 Sb. n. SNR). Správa všech veřejných věcí, pokud nebyla vykonávána jiným veřejným orgánem, byla přenesena na národní výbory (nař. č. 26/1945 Sb. n. SNR).

Tomuto stavu bylo přizpůsobeno i pokladní hospodaření. Pro slovenský sektor státního hospodaření v Košicích zřízená a s přesídlením slovenských ústředních úřadů do Bratislavy přenesená státní pokladna pro Slovensko dávala k disposici peníze na plnění úkolů státní správy jak slovenským ústředním úřadům tak i národním výborům. Pokud Poštovní spořitelna v Bratislavě neobnovila svoji činnost (dne 1. července 1945), byla výplatním místem pro slovenské ústřední úřady státní pokladna pro Slovensko, pro národní výbory však zásadně berní úřady. Jestliže berní úřady neměly dostatek peněžních prostředků, vyplácela zálohy národním výborům též státní pokladna pro Slovensko.

Podle způsobu peněžních dotací probíhalo potom i vyúčtování národních výborů vůči finanční správě. Část výdajů a příjmů byla vyúčtována prostřednictvím berních úřadů a část přímo pověřenectvu financí. Příslušné orgány finanční správy musely výdaje a příjmy národních výborů rozúčtovat na jednotlivé resorty státní správy, do jejichž působnosti vyúčtovaný výdaj nebo příjem povahově patřil.

Pro státní správu, zejména pro správu finanční, znamenala tato vyúčtování velké zatížení. Bylo těžko je včas dostat a jejich zkoumání po stránce formální a věcné správnosti vyžadovalo mnoho času a námahy, neboť šlo o opatření s finančním dosahem, učiněná v revolučním chvatu bez zřetele na předpisy a pravidla platná a zachovávaná ve státním hospodaření. Z týchž příčin i rozúčtování výdajů národních výborů na jednotlivé resorty státní správy vyžádalo si neméně námahy a ztráty času, neboť šlo o převzetí a zúčtování značných výdajových částek do resortního hospodaření, jak vysvítá ze stati "Správní účet".

Mimořádný způsob hospodaření nositelů státní moci na Slovensku v letech 1944 a 1945, vyvolaný posledními fázemi války, uložil finanční správě mnoho nepředvídaných úkolů. Dříve než se přikročilo k závěrkovým pracím za rok 1945, bylo třeba výdaje tohoto druhu i účetně zachytit, aby výsledek hospodaření byl vyjádřen v účtech státní správy a státních podniků pokud možno podle skutečného stavu. Proto bylo třeba zejména:

a) administrativně uspořádat a účetně správně zachytit hospodaření říšskými markami (RM), které byly odkupovány z pohledávek vyplývajících z clearingového styku podle zák. č. 178/1943 a nař. č. 108/1944 Sl. z. a potom fruktifikovány nákupem pro státní správu a státní podniky,

b) řádně zúčtovat výdaje a příjmy vyplývající z mimořádných opatření vládní moci po národním povstání, resp. po okupaci Slovenska německým vojskem (hospodaření "vládních pověřenců", kontokorentní zálohy na výkup obilí a dobytka, na evakuaci bojových oblastí a j. ),

c) zlikvidovat Poštovní spořitelnu v Báňské Bystřici, vklady a výplaty uskutečněné u ní na účet státu definitivně zúčtovat a tím uspořádat a účetně zachytit výsledek finančního hospodaření orgánů Slovenského národního povstání.

d) shledávat a doplnit, resp. rekonstruovat téměř na celém území Slovenska spisový a zejména účetní materiál, který byl při evakuaci Bratislavy a v době bojů odvlečen, rozebrán a částečně i zničen.

Obsah státního závěrečného účtu.

Územně se v tomto závěrečném účtě projevuje skutečnost, že Zakarpatská Ukrajina se připojila k SSSR.

Slovenské pokladny nejsou zapojeny na ústřední státní pokladnu a obě oblasti (jednak oblast českých zemí s ústředními státními úřady, representovaná ústřední státní pokladnou v Praze, jednak oblast slovenská, representovaná státní pokladnou v Bratislavě) hospodaří pokladničně odděleně.

XI

Časově se tento závěrečný účet vztahuje jen na dobu svobody. Mezník mezi dobou nesvobody a dobou svobody je však jiný v českých zemích a jiný na Slovensku. V českých zemích jest jím 4. květen 1945 (srov. vlád. nař. č. 31/1945 Sb. ), na Slovensku 4. duben 1945 (t. j. den, kdy bylo osvobozeno hlavní město Slovenska). Týmž dnem se na osvobozeném území ustavila čs. vláda, čímž skončilo svou činnost Čs. státní zřízení v zahraničí. Tyto dva mezníky byly ve státním závěrečném účtě z důvodů účetně-technických posunuty nazpět na nejbližší první den měsíce, t. j. v českých zemích na 1. květen, na Slovensku na 1. duben.

Podle toho se dělí rok 1945 ve dvě závěrková období: na dobu od 1. ledna do 30. dubna, na Slovensku do 31. března (I. závěrkové období), vykazující účiny z doby nesvobody, a na dobu od 1. května, na Slovensku od 1. dubna do konce roku (II. závěrkové období), vykazující výsledky hospodaření svobodného státu.

Kromě účinů poukazovacích úřadů v českých zemích a na Slovensku jsou ve státní závěrečný účet za II. období 1945 pojaty též likvidační účiny Čs. státního zřízení v zahraničí a účiny Úřadu čs. vládního delegáta v Košicích.

Finanční hospodářství Čs. státního zřízení v zahraničí je podloženo dekrety presidenta republiky, jimiž byl stanoven rozpočet vždy r. a ten který správní rok. Čs. státní zřízení v zahraničí skončilo svou činnost podle usnesení čs. vlády v Londýně z 16. února 1945, jež stanovilo, že ustavením čs. vlády na území ČSR zanikali čs ústřední úřady ve Velké Britanii a že nadále budou všechny nezbytné služby jednotlivých resortů přičleněny čs. velvyslanectví v Londýně. Čs. vláda na území ČSR se ustavila dne 4. dubna 1945; týmž dnem mělo tudíž skončit hospodaření Čs. státního zřízení v zahraničí a měly by všechny výdaje, jichž právní důvod vznikl po tomto dni, býti vykázány jako účiny osvobozené republiky, kdežto dřívější účiny ve zvláštním závěrečném účtě Čs. státního zřízení v zahraničí. Poněvadž však bylo již v Londýně v dubnu 1945 likvidujícím úřadům a orgánům Čs. státního zřízení v zahraničí uloženo, aby uzavřely pokladní knihy k 30. dubnu 1945 a odvedly pokladní zbytky likvidující pokladně ministerstva financí v Londýně, je třeba, aby mezníkem mezi těmito dvěma závěrkovými obdobími byl 1. květen 1945. Likvidací hospodaření čs. vlády v Londýně bylo pověřeno tamní čs. velvyslanectví Pro úhradu likvidačních účinů byl při tomto velvyslanectví zřízen t. zv. Smíšený fond, do něhož byl převeden pokladní zůstatek deníku čs. ministerstva financí v Londýně a který byl dotován z úvěru povoleného anglickou vládou.

Když se východní fronta přiblížila k hranicím našeho státu, jmenovala čs. vláda v Londýně zvláštní delegaci, aby v osvobozených oblastech převzala a organisovala civilní správu. Za tím účelem byla jí dána k ruce řada odborníků z jednotlivých resortů. Tato delegace (Úřad čs. vládního delegáta) sídlila nejprve v Chustu, potom v Košicích a nakonec až do své likvidace v Praze. Její působnost se vztahovala nejprve jen na Zakarpatskou Ukrajinu, později na oblasti republiky postupně tak, jak byly osvobozeny. Úřad čs. vládního delegáta byl v posledním stadiu vývoje rozdělen na odbory podle jednotlivých resortů (ministerstev), na zvláštní odbor pro Slovensko (Slovenskou národní radu) a zvláštní odbor pro Zakarpatskou Ukrajinu. U něho byla zřízena ústřední státní pokladna, dotovaná z prostředků Čs. měnového úřadu korunovými poukázkami, vydanými v Moskvě. Menším dílem byly pokladní účiny realisovány v pengö, porůznu opatřovaných. Všechny účiny, uskutečněné touto ústřední státní pokladnou a pokladnami jí podřízenými nebo z ní dotovanými, byly pojaty do tohoto závěrečného účtu.

Poznámka: Hospodaření orgánů Slovenské národní rady po dobu Slovenského národního povstání v roce 1944 tvoří součást závěrečného účtu t. zv. slovenského státu za rok 1944.

Formální uspořádání státního závěrečného účtu.

V II. závěrkovém období 1945 bylo hospodařeno bez rozpočtu. Sestavovat státní rozpočet pro toto období nebylo možné. Vláda musela všechno své úsilí zaměřit na oživení hospodářského života, na reorganisaci vnitřní správy (národní výbory), na vybudování veřejné správy v pohraničí, na repatriaci československých příslušníků, na vybudování armády a zahraniční služby. Ministerstvo financí bylo zaměstnáno přejímáním finančních úřadů v pohraničí, znovuvybudováním celní služby na hranicích, obnovením finanční stráže a sjednocováním aspoň základních prvků berní soustavy, zvrácené zásahy okupantů. Normy, v té době vyhlášené, jasně ukazují, jak důležité a velké úkoly musela státní správa v krátkém čase přednostně zvládnout. Za tohoto stavu nebylo možno pomýšlet na sestavování státního rozpočtu pro toto období.

XII

Jakousi náhražkou rozpočtu byly výkazy peněžních výdajů a příjmů, očekávaných v příštím kalendářním měsíci. Tyto výkazy, zavedené dekretem presidenta republiky ze 14. srpna 1945, č. 52 Sb., byly zasílány ústředními úřady, státními podniky a fondy vždy do 20. dne běžného měsíce ministerstvu financí, které je přezkoušelo a hromadně předkládalo vládě ke schválení.

Ve státním závěrečném úctě za II. období 1945 jsou výdaje a příjmy členěny na kapitoly. Podkladem pro toto členění byl ústavní dekret presidenta republiky z 2. dubna 1945, č. l Sb., jímž byla zřízena tato ministerstva: zahraničních věcí, národní obrany, zahraničního obchodu, vnitra, financí, školství a osvěty, spravedlnosti, informací, průmyslu, zemědělství, vnitřního obchodu, dopravy, pošt, ochrany práce a sociální péče, zdravotnictví, výživy. Tuto soustavu kapitol bylo třeba doplnit podle vzoru, ustáleného za první republiky, těmito kapitolami: President republiky, Národní shromáždění, Předsednictvo vlády, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší úřad cenový, Odpočivné a zaopatřovací platy, Všeobecná pokladní správa, Státní úřad statistický, Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Soustava kapitol na Slovensku je táž s tím rozdílem, že v názvech kapitol je místo slova "ministerstvo" slovo "pověřenectvo"; tuto soustavu kapitol doplňují ještě kapitoly Slovenská národní rada a Předsednictvo Sboru pověřenců. Resort průmyslu a vnitřního obchodu je na Slovensku sloučen v jedinou kapitolu. Svou vnitřní náplní nekryje se však vždy kapitola slovenská s korespondující kapitolou resortní, na př. státní úřad statistický je v českých zemích zvláštní kapitolou, kdežto na Slovensku je státní služba statistická a plánovací přiřaděna Slovenské národní radě; úkoly nejvyššího úřadu cenového obstarává pověřenectvo výživy.

Členění kapitol na tituly, paragrafy, oddíly a účtovací položky se řídilo vzorem ustáleným u jednotlivých resortů dlouholetým vývojem. Mnohdy ovšem bylo třeba přihlížet k novým potřebám vyplývajícím z nových zákonných norem a otevřít pro ně nová účtovací odvětví nebo položky (účty). V kapitole Předsednictvo vlády je též osobní a věcná režie funkce pěti náměstků předsedy vlády (srov. § l cit. dekretu č. 1/1945 Sb. ).

I jinak je závěrečný účet za II. období 1945 uspořádán jak obvykle:

Je dělen na tři hlavní skupiny: I — Vlastní státní správa, II — Správa státních podniků, III — Správa státního dluhu. Každí z těchto skupin je členěna podle poukazovacích a platebních míst na účiny: A) v zemích českých, B) na Slovensku. T. zv. "ústřední výdaje a příjmy" (srov. státní rozpočet na rok 1946) jsou zahrnuty v obě tyto části; u státních podniků jsou vykázány zvláště.

Ve skupině I — Vlastní státní správa jsou jakožto výdaje a příjmy "na rozpočet" vykázány výdaje a příjmy (nazývané také etátní výdaje a příjmy), které v normálních dobách vyplývají z hospodaření na rozpočet. Etátní výdaje jsou členěny horizontálně na platbu, náležitost, konečné nedoplatky či přeplatky, vertikálně na výdaje osobní a věcné, řádné a mimořádné. Etátní příjmy nemají dalšího členění. (Srov. tabelární přehledy na str. 9 až 12 a výsledky jednotlivých kapitol podle titulů a paragrafů na str. 27 až 162). Ve sloupci "Platba" jsou vykázány všechny pokladní výdaje a příjmy závěrkového období (spolu s knihovním provedením), nechť byla platba nařízena v témž období, nebo dříve (platba na počáteční nedoplatky). "Náležitostí" se rozumějí částky, na něž zní platební rozkazy, vydané v závěrkovém období na vrub nebo ve prospěch dotčené zúčtovací položky. "Konečné nedoplatky a přeplatky" jsou ty v závěrkovém období nebo dříve k náležitosti předepsané platební rozkazy (výdajové nebo příjmové), které nebyly do konce závěrkového období vyrovnány platbou. Na skupinu 1. přímo navazují "Pasiva" a "Aktiva" z hospodaření na rozpočet, t. j. sestava správních dluhů a pohledávek, které jsou splatné teprve po závěrkovém období.

Ve skupině II — Správa státních podniků jsou vykázány výsledky hospodaření v podnicích, spravovaných podle zák. č. 404/1922 Sb. a prov. nař. č 206/1924 Sb., t. j. podle zásad obchodního hospodaření. Konečná výsledky hospodaření těchto podniků (přebytky nebo schodky), vyplývající z jejich účetních závěrek, přecházejí (po odečtení event. přídělů fondům a základnímu jmění těchto podniků) svým saldem do skupiny I — Vlastní státní správa, a to do kapitoly 23 "Všeobecná pokladní správa". Ke skupině II patří jednak tři celkové tabelární přehledy (celkový přehled hospodářských výsledků, celkový přehled investic, celkový přehled aktiv, pasiv a ryzího jmění), na které navazují dílčí přehledy 7 podniků ústředních. 13 v zemích českých a 11 na Slovensku (str. 13 až 21), jednak účetní závěrky jednotlivých těchto podniků (str. 169 až 367). Tyto účetní závěrky se skládají vždy ze tří závěrkových sestav: sestavy výsledku podle obdoby rozpočtového rozvrhu (tab. I), rozvahy k 31. prosinci 1945 (tab. II), účtu ztráty a zisku (tab. III).

Ve skupině III — Správa státního dluhu je podán celkový přehled o výdajích a příjmech této skupiny, t. j. o potřebě na zúročení a úmor, jakož i o úhradě této potřeby.

XIII

Tento celkový přehled je doplněn dvěma tabulkami, z nichž první rozvádí výdaje a příjmy této skupiny v zemích českých, druhá na Slovensku (str. 23 až 25). Podrobnosti k těmto tabulkám jsou na str. 372 až 373 a 388 až 389. Celkový přehled je kromě toho doplněn sestavou "Stav státního dluhu koncem roku 1945", ze které jsou patrný jednotlivé dluhy, jejich splatnost, stav počátkem závěrkového období, změny ve stavu během roku a stav dluhů koncem roku.

Kromě uvedených tří hlavních skupin jsou ve státním závěrečném účtě vykázány účiny z úvěrních operací a ze záloh. Jde tu o účiny mimo rámec t. zv. hospodaření na rozpočet. Účiny z úvěrních operací a ze záloh mají sice vliv na stav pokladních hotovostí a patří tudíž k účinům na pokladní hospodářství působivým, avšak nemají vlivu na výsledek hospodaření na rozpočet (anebo —není-li rozpočtu — na výsledek hospodaření zaměřeného po způsobu hospodaření na rozpočet) a proto jsou vykázány zvláště. Účiny z úvěrních operací (str. 402 až 403 a 408 až 409) se zakládají na zákonném zmocnění finanční správy (ministra financí, pověřence financí) k emisi půjčky, stanovícím zpravidla též, jak naložit s výtěžkem půjčky. Zvláštní účet, soustřeďující účiny z úvěrních operací, má podat žádoucí průkaz, že výtěžku účelových úvěrních operací bylo použito podle zákonného zmocnění. Ve skupině účinů ze záloh (str. 404 až 405 a 410 až 411) jsou vykázány účiny povahy průběžné (dané zálohy a přijaté vklady), které jest pro jejich zvláštní povahu vykazovat ve státním závěrečném účtě jednotlivě. Učet účinů ze záloh je doplněn výkazem dluhů a pohledávek z hospodaření zálohami.

Následuje celkový pokladní účet účinů v hotovosti a v cenných papírech podle pokladen a úřadů (str. 425 až 429), který vykazuje všechny pokladní účiny působivé (účiny na rozpočet a účiny z úvěrních operací a ze záloh) i nepůsobivé (účiny kontokorentní). Tento účet je vysaldován počáteční a konečnou pokladní hotovostí.

Přílohou státního závěrečného účtu jsou vysvětlivky, přehled o stavu státních nemovitostí spravovaných správními úřady (v zemích českých), přehled účastí státu v akciových a jiných společnostech a družstvech, přehled státních záruk a účetní závěrky určitých fondů.

Ve statích a přehledech o pokladních příjmech a výdajích je užíváno pojmů "vlastní státní pokladní zůstatek (počáteční — konečný)" a "(skutečná) pokladní hotovost (počáteční — konečná)". "Skutečná pokladní hotovost" jsou skutečné zásoby peněz ve státních pokladnách, čítajíc v to hotovosti uložené u Poštovní spořitelny, Národní banky Čs. a jiných peněžních ústavů. Připočte-li se k této skutečné pokladní hotovosti aktivní saldo (obráceně, odečte-li se od ní pasivní saldo) nedoúčtovaných (t. j. dosud nevyrovnaných) kontokorentních příjmů a výdajů, vychází "vlastní státní pokladní zůstatek".

Účtovací měnová jednotka.

V tomto závěrečném účtě jsou příjmy a výdaje vykazovány v Kčs, t. j. v měnové jednotce zavedené dekretem presidenta republiky č. 91/1945 Sb. Podkladem účtování byly však účiny v platidlech různých měn, které za okupace a bezprostředně po ní až do provedené měnové reformy na území státu obíhaly. Hodnota těchto platidel byla různá podle hospodářských poměrů a rozsahu oběhu v té oblasti státu, kde platila.

Šlo o platidla vydávaná Národní bankou pro Čechy a Moravu (K), Slovenskou národní bankou (Ks), Německou říšskou bankou a Německou rentovou bankou (RM), Maďarskou národní bankou (Po) a o různá platidla vojenská.

Dále šlo o platidla vydaná Čs. měnovým úřadem, který byl zřízen dekretem presidenta republiky z 12. listopadu 1944, č. 16 Úředního věstníku čs. Úkolem tohoto úřadu, vybaveného emisním právem pro čs. platidla, bylo dotovat osvobozená území, jakož i spojenecké jednotky sovětské i československé potřebným množstvím platidel a postarat se na osvobozených územích o správnou funkci měny. Z platidel, vydaných Čs. měnovým úřadem (K-poukázky), byla dotována Rudá armáda a s ní postupující Čs. branná moc, jimž byla tato platidla přidělována pro běžné výdaje. Kromě toho bylo použito K-poukázek pro potřeby ústřední státní pokladny při Úřadu čs. vládního delegáta, která jimi dále dotovala státní slovenskou pokladnu, zřízenou při Slovenské národní radě. Platnost K-poukázek byla postupně rozšiřována na celé osvobozené státní území. Činnost Čs. měnového úřadu po osvobození státu se omezila na správu jím vydaného oběživa a po provedené měnové reformě byl úřad likvidován, poněvadž o jeho úkoly bylo dostatečně postaráno Národní bankou Čs.

XIV

Platnost uvedených platidel skončila dnem 31. října 1945 s výjimkou mincí vydaných Národní bankou pro Cechy a Moravu, Slovenskou národní bankou a K-poukázek v hodnotě po l K, jež byly vzaty z oběhu později.

Před účinností měnového dekretu, ihned po zániku okupace, přestaly býti platidlem na území státu německé marky. Stalo se tak na podkladě vlád. nař. z 19. května 1945, č. 7 Sb., vyhláškami ministra financí z 29. května 1945, č. 12 Úř. 1., pokud šlo o marky obíhající na území t. zv. protektorátu, a z 13. července 1945, č. 103 Sb., pokud šlo o marky obíhající v pohraničních územích, při čemž výměnný poměr byl stanoven 10 K = l RM. Na Slovensku na podkladě opatření předsednictva Slovenské národní rady z 3. července 1945, č. 62 Sb. n. SNR, přestaly býti Pö platidlem a jejich výměna byla provedena v poměru 2 Ks = l Pö.

Měnovou reformou provedenou cit. dekretem č. 91/1945 Sb. byla sloučena měnová oblast česká s měnovou oblastí slovenskou a jako měnová jednotka byla zavedena koruna československá s označením Kčs, při čemž výměnný poměr byl stanoven l K = l Kčs, l Ks = l Kčs. Současně bylo blokováno staré oběživo na vázaných vkladech, jež podléhaly přihlašovací povinnosti podle dekretu č. 95/1945 Sb. (i s pojistkami a cennými papíry). Tímto opatřením byla imobilisována přebytečná kupní síla a nové peníze, až na platidla uvolňovaná podle cit. dekretu č. 91/1945 Sb., se dostávaly do oběhu jen jako oběživo podložené tvorbou hospodářských statků. Relace Kčs k měnám ostatním byla v zásadě určena účastí Československa na Mezinárodním měnovém fondu (zák. č. 68/ 1946 Sb. ), a to na basi 50 Kčs = l $.

Ve státním závěrečném účtu se nerozlišují jednotlivé druhy korun, všechny jsou vykázány jako Kčs.

SKUPINA I - VLASTNÍ STÁTNÍ SPRÁVA.

Pokladní účet.

Účiny v hotovosti.

Pokladní rozvahy k 31. prosinci 1945:

a) Celková pokladní rozvaha státního hospodaření.