Výzkum.

K vědeckému řešení problémů sociálního plánování a plnění sociálních služeb budou sloužit zejména československý ústav práce v Praze s oblastním ústavem v Bratislavě, ústav politické ekonomie a ústav sociálních věd při Socialistické akademii, které k tomu účelu budou dobudovány a budou spolupracovati s jinými ústavy speciálními.

Investiční náklad na výzkum v oboru sociální péče bude činit 147 mil. Kčs; kromě toho bude zvýšen počet odborných pracovníků v těchto

ústavech.

*

Celkové investice v oboru sociálních služeb v pětiletce činí 8, 1 miliardy Kčs. Provozní vydání na všechny sociální služby se plánují v pětiletce v částce 35 miliard Kčs.

II. Zdravotní služby.

V pětiletém plánu bude veřejná zdravotní správa a národní pojištění usilovati o zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva plánovitou péčí ochrannou a léčebnou. Nástrojem této společné péče bude budování zdravotnických středisek, která jsou spojením ústavů poradenské zdravotní péče (ústavů národního zdraví) a ústavů ambulantní péče léčebné (ambulatorií národního pojištění). Zdravotnická střediska budou budována ve dvou typech, a to typ okresní pro péči základní a typ oblastní pro péči specialisovanou. Úkol budování zdravotnických středisk je rozdělen mezi státní správu zdravotní a národní pojištění.

V pětiletém plánu se počítá s budováním 9 oblastních zdravotnických středisk, 86 okresních zdravotnických středisk a 24 poboček. Kromě toho se plánuje oddělené budování jednoho oblastního, 13 okresních ambulatorií národního pojištění a 37 poboček, dále 6 oblastních, 26 okresních ústavů národního zdraví a 97 poboček v těch místech, kde jedna nebo druhá složka je již zřízena, anebo kde jde o provisorium do té doby, než bude přikročeno k vybudování zdravotnického střediska. Náklad na tyto ústavy a zařízení činí více než 3 miliardy Kčs.

Další budovatelské úsilí soustředí se na úsek léčebných a ošetřovacích ústavů, dále na lázeňství, pracovní lékařství, veterinární službu a výcvik zdravotnických osob.

Léčebné a ošetřovací ústavy.

N e m o c n i c e. Nízký stav zdravotnického ústavnictví vyžaduje postupné dobudování lé-

čebné sítě ústavní na celém státním území. Ve zdravotnických investicích pro pětiletý plán je plánováno zřízení asi 7. 000 nemocničních lůžek nákladem 4, 5 mil. Kčs, jimiž budou z části nahrazena dnes již nevyhovující lůžka ve starých ústavech. Zvýšení úrovně těchto ústavů umožní jejich intensivnější provoz, který se projeví ve zkrácení ošetřovací doby o nejméně 2 dny, což umožní, aby do nemocnic bylo přijato ročně více asi o 172. 000 nemocných, kteří potřebují ústavní péče.

Jedním z nejúčinnějších prostředků ke snížení kojenecké úmrtnosti jsou kojenecké ústavy. Mají poslání zdravotní i sociálnězdravotní a výchovné. V pětiletém plánu je pamatováno na vybudování dalších 14 ústavů přibližně s 800 lůžky pro kojence a 360 pro matky, z čehož připadají na Slovensko 4 ústavy s 300 lůžky pro kojence a 120 lůžky pro matky. Koncem pětiletého plánu vzroste nynější počet 465 kojeneckých lůžek na celkem 1. 265 kojeneckých lůžek, což umožní ústavní ošetřování celkem 5. 100 kojenců (při průměrné ošetřovací době 90 dnů), t. j. o 3. 200 kojenců ročně více než dosud. Celkový náklad na stavbu těchto ústavů činí asi 300 mil. Kčs.

Preventoria (calmettisační ústavy) slouží tomu účelu, aby mládež z tuberkulosního prostředí mohla po dobu provádění očkování Calmettovou vakcinou býti isolována od zdrojů nákazy. Jde o zařízení, která jsme dosud v ČSR neměli. Plánují se preventoria s celkovým počtem 430 lůžek nákladem 147 mil. Kčs. Vybudování ústavů v pětiletce plánovaných umožní ústavní ošetřování asi 3. 700 calmettisovaných dětí ročně.

Ústavy pro léčení dětské obrny mají veliký význam pro rehabilitaci následků po přestálé chorobě. V pětiletém plánu bude rozšířen dosavadní ústav v Jánských Lázních o 80 lůžek a bude vybudován další ústav na Slovensku o 100 lůžkách. Investiční náklad činí 60 mil. Kčs.

Dosavadní kapacita lůžek v ozdravovnách bude zvýšena o 300 lůžek. V zemích českých budou provedeny opravy a rozšíření ústavů nynějších, čímž bude získáno 200 lůžek, na Slovensku bude vybudován l nový ústav o 100 lůžkách. Celkový investiční náklad činí 97 mil. Kčs. Nově získaná lůžka umožní — při průměrné ošetřovací době 60 dní — ústavní péči poskytovanou 1. 800 dětem ze zdravotně ohrožených rodin ročně.

Pokud jde o některé další odborné léčebné ústavy, provede státní zdravotní správa a národní pojištění jejich úpravu, jež se týká celkem 700 lůžek. Půjde o ústavy pro nervově

nemocné, srdeční choroby, pro tuberkulosní a jiné speciální ústavy, po př. ústavy pečující o zmírnění následků onemocnění.

Lázeňství.

V pětiletém plánu počítá se celkem s 53 stavebními úpravami v lázeňských místech republiky, které provede státní správa zdravotní. Národní pojištění provede ve svých lázeňských ústavech investiční práce, jimiž bude získáno 1. 070 nových lůžek. Celková hodnota investic činí 560 mil. Kčs. Koncem pětiletky je možno počítati s tím, že lázeňská péče bude rozšířena na dalších 15. 000 pojištěnců a jejich rodinných příslušníků. Potřebnými úpravami lázeňského zařízení a organisačními opatřeními bude dále podstatně zvýšena kapacita lázní k dobru širokých vrstev lidových.

Veterinární služba.

V pětiletém plánu bude zřízeno 8 výzkumných a vyšetřovacích ústavů veterinárních a dobudovány ústavy nynější. Hodnota investic činí 100 mil. Kčs. Této zdravotnické péči se věnuje v pětiletém plánu pozornost se zřetelem na úkoly připravovaného zákona o výživě lidu.

ústavy pracovního lékařství.

Tyto ústavy mají vědeckým výzkumem pracujícího člověka, pracovního prostředí a výrobního postupu přispěti ke zvýšení úrovně pracujících. V pětiletém plánu bude vybudován ústav pracovního lékařství v Praze, Plzni, Hradci Králové, Ostravě, Bratislavě a Košicích. Hodnota investic činí 40 mil. Kčs.

Celkové investice v oboru zdravotnictví a národního pojištění v pětiletém plánu činí 10, 4 miliardy Kčs.

Na provozní vydání na všechny služby v oboru zdravotnictví a národního pojištění v pětiletém plánu připadne asi 42, 9 miliardy Kčs.

III. Kultura a výchova, školství.

Aby mohl stát poskytnout obyvatelstvu základní i odborné vzdělání, je třeba obnovit a doplnit síť všech druhů škol. Při této výstavbě bude zejména dbáno, aby školy na Slovensku byly budovány rychleji než v českých zemích, aby se tak Slovensko v kulturní úrovni mohlo co nejdříve vyrovnat českým zemím. Stavba nových škol a obnova starých školních budov je naléhavá proto, že dnešní školní budovy rychle stárnou, zčásti též nedostatečným udržováním školních budov za okupace a v neposlední řadě i přímými zásahy válečných událostí. Potřeba rozšířit počet tříd je odůvodněna také tím, že asi 12% národních škol v českých zemích je prozatímně umístěno mimo školní budovy, a konečně také proto, že po prodloužení povinné školní docházky do 15 let se očekává v příštích letech vzrůst počtu žactva. Pětiletý plán v oboru školství počítá s odstraněním hlavních vyjmenovaných nedostatků. I při splnění tohoto programu nebude zatím ještě možno snížiti počet žáků připadajících na jednu učebnu.

V pětiletém plánu se plánuje stavba všech druhů škol. a to škol mateřských, které budou zřizovány hlavně v místech, kde matky jsou zaměstnány, škol národních a středních, které jsou povinné pro všechnu mládež, základních odborných škol, které se stávají podle školského zákona povinnými pro mládež, která nestuduje na jiných školách třetího stupně, a konečně i škol vysokých. Celkový přírůstek učeben během pěti let bude činiti 3. 700, to jest proti roku 1948 o 12% více. Investiční náklad na vlastní školství činí v pětiletém plánu 5. 386 mil. Kčs.

Věda, umění a kulturní památky.

Vědecké knihovny. V letech 1949— 1953 budou budovány vědecké knihovny, a to novostavbami i adaptacemi.

Ústavy pro základní vědecký výzkum. Pro základní vědecký výzkum budou položeny základy k vybudování pěti výzkumných ústavů technických a zcela bude téměř dobudován výzkumný ústav geofysikální. V plánu je rovněž pamatováno na běžné potřeby dosavadních vědeckých ústavů.

Musea, galerie a divadla. Pětiletý plán počítá v nezbytné míře s výstavbou a udržováním museí, galerií, divadel, místností pro filharmonii a historických a uměleckých památek, především pokud jsou státním kulturním majetkem. Místnosti Národního musea v Praze budou rozšířeny mansardovou nástavbou hlavní budovy a zároveň bude započato se stavbou nové budovy pro sbírky, které jsou dosud umístěny nevyhovujícím způsobem. V plánu je pamatováno nejen na velké stavby ústřední, jako na př. Náprstkovo museum vědeckého národopisu, nýbrž také na jiná odborná a krajinská musea, krajinské galerie a krajinská divadla.

Investice v oboru vědy, umění a kulturních památek činí 840 mil. Kčs.

Tělesná výchova.

Tělesná výchova obrací svůj hlavní zájem na výstavbu tělovýchovných zařízení všeho druhu, aby byl co nejdříve odstraněn jejich nedostatek. V pětiletém plánu budou podniknuty hlavně stavby pro vyškolení vedoucích tělesné výchovy a stavby a adaptace cvičišť a hřišť.

V letech 1949—1953 bude zejména vybudována Tyršova vysoká tělovýchovná škola s větví pedagogickou a větví pro tělesnou výchovu sokolskou s tělesnou výchovou lékařskou a vojenskou.

Pro tělesnou výchovu školní a spolkovou se vybuduje během pětiletky * 1: 000 tělocvičen, 2. 700 cvičišť a hřišť, 40 koupališť a 15 tělovýchovných středisek.

K dosavadním 3. 200 tělocvičnám a 1. 500 hřištím při obecných a mateřských školách přibude v lělech 1949—1953 80 nových tělocvičen ve školních budovách a 10 tělocvičen spolkových. Počet hřišť školních i spolkových bude zvětšen z dnešních 6. 200 o dalších 1. 950. Počet koupališť, jichž je dnes asi 400 většinou přirozených, bude zvětšen o 40, a to většinou umělých.

Investiční náklad v oboru tělovýchovy činí 973 mil. Kčs.

Lidová výchova.

K účinnému šíření lidové výchovy, zejména v menších městech a na venkově, bude třeba vybudovat další domy osvěty, jichž je v českých zemích plánováno 18 a na Slovensku 40, a osvětové síně, kterých bude zřízeno v českých zemích 62. Na Slovensku se postaví 32 kulturních domů. Zároveň bude doplňován a opravován inventář státní péče osvětové nákladem 15 mil. Kčs. Státní péče osvětová zhos-

podární a zlevní svoji práci zejména zařaděním pojízdných knihoven. Nákladem asi 26 mil. Kčs bude pořízeno pro státní osvětovou péči 150 automobilů a 30 autobusů.

Ke studijním účelům lidové výchovy bude sloužit Masarykův lidovýchovný ústav, který bude zestátněn a přebudován na ústav výzkumně-studijní a na technický pomocný ústav státní péče osvětové.

Investiční náklad pro zařízení lidové výchovy činí 503 mil. Kčs.

Film.

Kulturně-politických cílů zestátněného filmového podnikání bude dosaženo rozšířením sítě kin, zlepšením reprodukce obrazu a zvuku při současném vyrovnání rozdílů mezi venkovskými a městskými kiny a konečně postupným vyřáděním nevyhovujících provozoven kin, jež budou nahrazeny typovými (montovanými) stavbami.

Při rozšíření sítě kin bude dbáno toho, aby byla rovnoměrně rozdělena na celém území ČSR. Koncem roku 1948 bude u nás 2650 kin. Výstavbou nových kin a adaptací starých se jejich počet zvýší o 1. 379 na 4. 029, t. j. o 50%. Z tohoto úhrnného počtu bude 58 kin nových ve vlastních samostatných budovách.

Z nevhodných kin na film 35 mm bude 350 přeměněno na kina pro film 16 mm. Při zavádění 16 mm filmu bude pamatováno na nově vznikající průmyslová střediska. V době pětiletého plánu bude vyměněno 80% promítacích zařízení a nahrazeno jednotnými typizovanými stroji domácího původu.

Investice v oboru filmu (kromě složky výrobní) činí 889 mil. Kčs.

Rozhlas.

V oboru rozhlasu bude pokračováno ve výstavbě a zařizování rozhlasových budov v Praze a Plzni a přikročeno ke stavbě nových rozhlasových budov v Brně a Bratislavě. V rozhlasových budovách se tvoří rozhlasový program. Pro vysílání dlouhovlnné bude vybudováno zvláštní vysílací středisko, jehož vysílaný program bude slyšitelný na celém území ČSR. Pro vysílání krátkovlnné bude rovněž vybudováno zvláštní vysílací středisko. Výstavba rozhlasu v pětiletém plánu umožní poslech rozhlasu téměř každé rodině. V pětiletce bude rovněž vybudován vědecký ústav pro výzkum otázek rozhlasových, který se bude jako jedním z prvních úkolů zabývati otázkou zavedení televise.

Investice v oboru rozhlasu činí 946 mil. Kčs.

Kulturní zařízení v závodech.

V pětiletém plánu budou postupně uspokojovány požadavky závodů na budování závodních škol, tělovýchovných zařízení, knihoven a kin. Na zařízení závodních knihoven bude věnováno 3, 9 mil. Kčs.

Celkový náklad na kulturní zařízení v závodech činí 321 mil. Kčs.

* * *

V investičním programu pětiletého plánu je stanoveno, že na školství a kulturu připadne 10, 2 miliardy Kčs.

Provozní vydání na všechny školské a kulturní služby činí v pětiletce asi 38 miliard Kčs.

B. Soukromá spotřeba.

Pětiletý plán výživy lidu počítá s tím, že se celková spotřeba potravin zvýší v roce 1953 proti roku 1948 takto:

syrového sádla o..... 67. 200 tun,

mléka a mléčných výrobků

v hodnotě mléka o 22, 5 milionu hektolitrů,

masa o........ 289. 200 tun,

vajec o........ l miliardu,

cukru o........ 206. 000 tun,

pšeničné mouky o.... 193. 600 tun.

Vystupňovanou spotřebou hodnotnějších živočišných potravin bohatých bílkovinami, jako je mléko, vepřové maso, vejce a sýry, dále tuků a zvýšenou spotřebou bílého pečiva umožní pětiletý plán zlepšení jakosti výživy a tím podstatně přispěje ke zvýšení životní úrovně.

Spotřeba textilií se v roce 1953 zvýší proti roku 1948 u

zboží vlněného (ve váze příze) o 9. 710 tun, zboží bavlněného (ve váze příze) o 25. 660 tun, zboží hedvábného a polohedváb-

ného o.....27, 4 milionu metrů.

Zvýšení množství bude doprovázeno zlepšením jakosti textilních výrobků. U zboží bavlněného budou dány na domácí trh tkaniny z jemnějších přízí a u zboží vlněného bude postupně zvyšován průměrný podíl vlny z 30% v roce 1948 na 70% v roce 1953.

Pětiletý plán tak zajišťuje plánovaným vzestupem výroby pracovní obuvi především zásobování pracujících.

Spotřeba nábytku je plánována tak, že v roce 1953 bude dáno na trh kuchyňského nábytku v hodnotě o 135 milionů Kčs, nábytku do obývacích pokojů o 490 milionů Kčs a nábytku do ložnic o 221 milionů Kčs vyšší než v roce 1948. Podle plánu bude zařízeno úplnými nábytkovými soupravami 30. 000 nových domácností. K tomu ještě navíc bude spotřebitelům k disposici 40. 000 kuchyní, 40. 000 ložnic, 54. 000 obývacích pokojů a 150. 000 jednotlivých kusů nábytku, jako skříní, židlí a pod., k náhradě za nábytek opotřebovaný.

Spotřeba skla a porcelánu se v pětiletém plánu zvýší především u druhů užitkových. Skla se v roce 1953 spotřebuje v hodnotě o 270 milionů Kčs vyšší než v'roce 1948.

Spotřeba výrobků kovových se zvýší v roce 1953 proti roku 1948 v hodnotě o 2. 566 milionů Kčs. Z dopravních prostředků se zejména zvýší spotřeba jízdních kol, kterých bude dáno na trh v roce 1953 o 20. 000 více než v roce 1948. Z předmětů ulehčujících práci v domácnosti se zvýší spotřeba šicích strojů o 50. 000, elektrických praček o 30. 000, ledniček o 23. 000, elektrických sporáků pro domácnost o 25. 000, elektrických žehliček o 150. 000, vyssavačů prachu o 50. 000. Dětských kočárků bude dáno na trh o 30. 000 více. Spotřeba fotografických přístrojů se zvýší v roce 1953 o 40. 000, rozhlasových přijímačů o 30. 000 a psacích strojů o 2. 000.

Obručí pro jízdní kola a motocykly bude v roce 1953 dodáno o 755. 000 více než v roce 1948, při čemž bude především zajištěno zásobování obručemi pro pracující, kteří dojíždějí do zaměstnání.

Spotřeba tiskovin je plánována tak, že do roku 1953 bude možno zvýšit* počet vydaných knih na míru odpovídající poptávce.

Spotřeba mýdla a mýdlových prášků se zvýší v roce 1953 proti roku 1948 o 29. 000 tun. Přitom bude jakost obou druhů zlepšována tak, že dosáhne jakosti předválečné.

Bytová péče.

V letech 1949—1953 se z kvóty stavebních investic 39, 3 miliardy Kčs, určené na byty, získá 9, 7 milionu m2 nové bytové plochy v nových i rekonstruovaných bytech a zlepší se způsob bydlení dokonalejším vybavením a účelnějším řešením bytů. Z celkové částky na investice bytové připadá na rekonstrukce 4, 7 miliardy Kčs.

Některé další podmínky pro zvýšení životní úrovně.

Ke zvýšení životní úrovně přispěje také vnitřní obchod tím, že zabezpečí plynulou dodávku spotřebního zboží především pracujícímu obyvatelstvu a rozhojní a zlepší své služby spotřebitelům. Vnitřní obchod bude k tomu čili účelně a hospodárně organisován a bude se zejména opírat o společensky pokročilejší distribuční formy. Oběh statků bude tak vyrovnáván s plánovaným rozvojem celého hospodářství. Podobným způsobem přispěje doprava ke

zvyšování životní úrovně obyvatelstva tím, že své služby dále zlepší a umožní obyvatelstvu rychlou dopravu do povolání a při cestách na zotavenou.

V lidově demokratické republice musí cestovní ruch poskytnout nejširším vrstvám pracujících zotavení. Investiční náklad na cestovní ruch v pětiletém plánu je stanoven částkou 1. 570 milionů Kčs.

V.

Bilance pracovních sil a hmotné bilance.

Plánovaný rozvoj hospodářské činnosti v pětiletém plánu si vyžádá splnění řady předpokladů. Proto jsou v pětiletém plánu stanoveny netoliko úkoly, nýbrž určeny i předpoklady. Jde jednak o bilanci pracovních sil a o bilance hmotné, kam patří investice, suroviny a zahraniční obchod, jednak o předpoklady nehmotné, jako financování, ceny, mzdy a platy, zdanění atd. Předpoklady jsou v plánu uvedeny ve formě bilancí. Tato bilancovací technika byla zavedena už ve dvouletce, v pětiletce je však rozšířena a prohloubena, jak uvedeno na jiných místech, úkolem bilancování výrobních činitelů je tedy skloubení jednotlivých složek plánu a vytvoření předpokladu pro jejich splnění, zároveň však také vzájemné skloubení vývoje jednotlivých úseků hospodářského plánu.

Ve dvouletém plánu se nám podařilo splnit výrobní předpoklady,, stanovené ve hmotných bilancích plánu, vcelku úspěšně. Přece však v různých skupinách předpokladů a v různých hospodářských úsecích jsme je splnili v poněkud rozdílné míře.

V oboru pracovních sil byla ve dvouletce početní potřeba vcelku uhrazena a přestala být, až na výjimky, zejména v hornictví a v zemědělství, úzkým místem. Těžiště problému se přesunulo na otázky odbornosti pracovních sil, produktivity práce,. plného a hospodárného využití pracovních sil a pod. Tato situace zůstává pro pětiletý plán v podstatě nezměněna, jakkoliv výrobní úkoly jsou v tomto plánu značně zvýšeny. Bude třeba řešit otázku mobilisace pracovních reserv, která úzce souvisí s oblastním rozdělením nových investic a s rozšiřováním dosavadní výrobní kapacity. Bude dále třeba energicky řešit otázku nepřítomnosti v práci a fluktuace.

Také v surovinovém hospodářství se nám podařilo odstranit mnohá úzká místa, která působila značné starosti na počátku dvouletého

plánu (na př. v uhlí, ve stavebninách a j. ), naproti tomu se nám během dvouletky objevila některá nová úzká místa (na př. dřevo). Celkově lze říci, že na přechodu z dvouletého do pětiletého plánu bude třeba věnovat zásobování surovinami a výrobními hmotami a hospodaření s nimi mnohem větší pozornost; v pětiletém plánu souvisí se změnou hospodářské struktury, že výrobní úkoly jsou stanoveny vyšší úrovní než ve dvouletce.

Pokud jde o investice, byly splněny plánované předpoklady asi ze 60%, takže určitá jejich část přechází z dvouletého do pětiletého plánu. Podle prozatímních výsledků bylo z plánovaných investic splněno v roce 1947 v průmyslu asi 24%, v zemědělství asi 34%, v dopravě asi 42%, ve veřejné správě asi 28% a celkem asi 29%. Přitom byly lépe splněny investice stavební než investice nestavební. Přesto však bylo výrobních úkolů, zejména v průmyslu, v plné míře dosaženo a dokonce byly dílem překročeny, což svědčí o tom, že v kapacitě průmyslové výroby bylo mnoho skrytých reserv, s nimiž se při sestavování dvouletého plánu nemohlo původně počítat.

Rovněž v zahraničním obchodě je na přechodu k pětiletému plánu situace jiná než na začátku dvouletky. Neúroda z roku 1947 vyvolala zvýšené nároky na dovoz potravin, které odčerpaly značnou část prostředků, jichž bychom jinak byli použili k úhradě dovozu průmyslových surovin. Vývoz, potřebný k úhradě tohoto mimořádně vysokého dovozu, zúžil také zásobení domácího trhu spotřebním zbožím. Bude proto v dalších letech pětiletého plánu předním úkolem splňovat vývozní i dovozní úkoly a rozšiřovat základnu zahraničního obchodu se zeměmi s plánovaným hospodářstvím.

Bilance pracovních sil.

Cílů pětiletého plánu bude možno dosáhnout, zvýší-li se v potřebném rozsahu v jednotlivých