váné zdržování v seřaďovacích nádražích a zmenší se posun a vlakotvorba. Zkrátí se přepravní manipulace, zlepší se vykládání vozů, což předpokládá dodávky výsypných vagónů a mechanisačních zařízení v některých stanicích, soustřeďujících hromadnou zátěž; seřaďovací výkony budou soustředěny do několika hlavních seřaďovacích nádraží, která budou mechanisována moderní technikou.

Závažným počinem je chystaná reorganisace přepravy kusového zboží, jejíž další vývoj závisí od praktických zkoušek (radiální doprava). Zmenšení dodávek těžkého strojírenství postihuje železnici i v nákladním parku, takže jeho stav oproti roku 1948 jen nepatrně vzroste. Důsledkem toho je značné napětí pro dosažení požadovaného výkonu. Park se doplňuje celkem 2. 740 vozy.

V osobní dopravě sevr. 1953 plánuje přeprava stejného počtu osob jako v r. 1948. Plánuje se však nejen obnova, nýbrž i rozšíření vozového parku, kterým se tedy bude zkvalitňovat doprava. Vozový park bude doplněn 2. 510 osobními vozy a 651 motorovými vozy. Tím se umožní zhuštění jízdních řádů a zlepšení průměrných cestovních rychlostí.

Investice se v železniční dopravě soustřeďují na několik hlavních tratí, zatížených zvýšenou dopravou. Stavební investice se budou dále provádět k systematickému přebudování nevyhovujících hlavních železničních uzlů, zvláště v Praze, Brně, Bratislavě, Ostravě, Zvojenu a žilině. V českých zemích bude elektrisována trať Praha—česká Třebová. Dále budou přestaveny a případně rozšířeny stanice v Ostravě, v Ústí n. L. a v Chebu; kromě jiných dokončovacích staveb se dobuduje spodní stavba trati Vizovice—Lidečko. Na Slovensku bude mimo jiné investice elektrisována trať Spiš. Nová Ves—Žilina, přestaveny stanice v Žilině, v Bratislavě a ve Zvolenu, vedle jiných dokončena železniční trať Hronská Dúbrava—Banská Štiavnica a rekonstruována lanovka na Lomnický štít.

V pětiletém plánu bude v železnicích provedeno stavebních investic za 18. 210 mil. Kčs a nestavebních investic za 15. 417 mil. Kčs. Celkem bude v dopravě železniční proinvestováno během pětiletého plánu 33. 627 mil. Kčs. Pokud jde o výstavbu nových tratí, je jejich rozsah určován částečně úkoly přecházejícími do pětiletky z období dvouletky, zejména odstraňováním válečných škod a dostavbou rozestavěných drah. Je zapotřebí přednostně uskutečnit dopravní zařízení, která nebyla dodána ve dvouletém plánu; je to zejména

mechanisace a zhospodárnění ve službě vozební a mechanisace služby stavebně-udržovací. Ve službě vozební se soustavně obnovuje zastaralý a nehospodárný park parních lokomotiv; pro zhospodárnění posunu v důležitějších stanicích a nákladní dopravy na vedlejších tratích se v pětiletce opatřují dieslelektrické lokomotivy. Zhospodárnění se projevuje poklesem jejich počtu při zvýšeném výkonu.

Ve službě dorozumívací a zabezpečovací se přikročí k systematické výstavbě podle potřeb výkonů velkých uzlů a některých traťových úseků v dalším průběhu pětiletky. Stejně se pamatuje na postupné vybavování služby komerční, dílen, správkáren, desinfekčních stanic, elektrotechnických zařízení, zásobáren, zkušeben, laboratoří a j.

2. Městská doprava.

Městská doprava obstarávaná pouličními drahami, trolejbusy a autobusy byla za války značně poškozena přetěžováním, neudržováním i přímým zničením. Její výkony stále stoupají a vozový park je již naprosto nedostačující. Pětiletka má zde proto hlavně ráz obnovy, při níž se ovšem počítá s využitím pokroku a modernisace při nových objednávkách vozového parku. V pětiletce se počítá se zvyšováním přepravy počtu cestujících z 906 milionů v roce 1948 na 1. 075 milionů v roce 1953, t. j. o 18, 6% více, při čemž k největšímu vzrůstu dojde u trolejbusové dopravy, která svou přizpůsobivostí, pohodlností a rychlostí dává nejvýhodnější předpoklady pro to, aby byla podstatně zlepšena a urychlena doprava, zejména do zaměstnání.

V menších městech se buď plánují nové trolejbusové tratě nebo se jimi nahrazují opotřebené kolejové dráhy v případech, kde výkon trolejbusové tratě stačí uspokojit dopravní potřebu. Ve velkých městech přejímají trolejbusy rostoucí část městské dopravy a odlehčují přetížené elektrické dráhy v dostředných i tangenciálních tratích.

Kvalita nynější kolejové dopravy je co do rychlosti a pohodlí neuspokojivá. V Praze dosáhla elektrická dráha ve špičkách dopravy do povolání mezí své výkonnosti a na přetížených tratích nelze již vkládati nové vlaky. Proto další budování městské dopravy pražské se bude opírati o zavádění nových trolejbusových linií jako doplňku dopravy tramwayové a jejího rozšíření. Současně s řešením pražských dopravních otázek bude během pětiletky vypracován konečný projekt podzemní dráhy.

Celková investiční kvóta pro městskou dopravu činí 2. 222 milionů Kčs.

5

3. Silniční doprava.

V silniční dopravě byl vyvolán prudký vzestup zejména v dopravě osob do povolání. Do značné míry se tím odstranily vady dřívějšího systému, potlačujícího tento druh dopravy. Osobní automobilová doprava splnila plán v roce 1947 na 169% a v prvním čtvrtletí roku 1948 na 140, 9%. Tato stoupající tendence udrží se patrně i v budoucnosti, i když nelze počítati s tak prudkým vzestupem. I v nákladní dopravě automobilové projevuje se postupný vzrůst. Množství přeplaveného zboží činí za prvé pololetí 1948 asi 10, 7 mil. tun proti 7, 8 mil. tun za stejné'období v roce 1947, což znamená vzestup o 37%. V roce 1953 bude přepraveno nákladní silniční dopravou o 23% více zboží než v r. 1948. Počet čistých t/km vzroste o 39% • Autobusová doprava zvýší počet přepravených osob o 36% a počet osobových km o 45% proti r. 1948.

Vzrůstající stavební ruch a stoupající průmyslová výroba, jak to předpokládá pětiletka, způsobí i značný vzestup v nákladní dopravě silniční. V této dopravě je nutno vymezit přesněji její funkci a zaměření jak se zřetelem k přepravě kusového zboží, tak těžkých nákladů. V prvním případě bude se jednati o přepravu radiální též ve spolupráci s poštovní správou, v druhém případě pak hlavně o přepravu hromadných zásilek tam, kde by silniční doprava nákladní převzala dopravu za zrušenou místní dráhu, po případě jako náhrada požadované nové železniční tratě, jež by nebyla s hlediska hospodářského rentabilní.

V autobusové dopravě bude třeba rozšířiti dnešní autobusovou síť, hlavně ovšem na Slovensku, neboť v zemích českých je už dnes v některých oblastech postačující hustota. V českých zemích je dnes v provozu asi 1. 290 linek o délce 27. 800 km, na Slovensku asi 210 linek o délce 6. 100 km. Zřizování nových autobusových tratí bude plánováno s ohledem na objektivní dopravní potřebu jednotlivých krajů. Lze tak činit předem jen na kratší časové období. Plány linek budou sestavovány se zvláštním zřetelem k přepravě pracujících a žactva, dále pak k potřebě ostatního obyvatelstva (usnadnění styku s úřady, potřebě regionální a pod. ).

Předpokladem zvládnutí uvedených úkolů je nutná obnova zastaralého parku vozidel a jeho rozšíření. Obnova se projeví výměnou asi 54% dnešního počtu autobusů a 22% počtu nákladních aut, ačkoliv by dnešní stav vyžadoval intensivnější výměny. V pětiletce počítá se pro nákup nových motorových vozidel s částkou 4. 118 milionů Kčs.

Stavební činnost v silniční dopravě automobilové bude zaměřená k vybudování nových garáží a automobilových dílen hlavně tam, kde nebude možno opravovati motorová vozidla v průmyslových podnicích. Snahou bude, aby pokud možno největší počet vozidel mohl býti garážován (u ČSD je dosud garážováno jen asi 60% vozů).

V silniční dopravě bude během pětiletky proinvestováno celkem 5. 130 mil. Kčs.

4. Plavba.

Dvouletý plán ukládal plavbě zejména odstranění válečných škod a obnovu přestárlého lodního parku. V důsledku nedostatečného plnění dodávek loděnicemi nebyly tyto hlavní úkoly splněny a přecházejí ve značné míře do r. 1949 a dalších. Říční doprava utrpěla značně v roce 1947 mimořádným suchem. Rovněž vrácení dalších plavidel na Dunaji bylo uskutečněno teprve během roku 1947. Plavba v důsledku těchto skutečností se nevyvíjela tak, jak bylo plánem předpokládáno. V r. 1947 byl plán splněn na 84, 6%. V prvém pololetí roku 1948 byl plán splněn na Labi ze 70%, na Odře z 21 %, na Dunaji na 100%. V pětiletce bude výkon na jednotlivých řekách stupňován tak, že v r. 1953 bude přepraveno na Labi o 26%, na Odře o 192%, na Dunaji o 69% více zboží proti r. 1948. Počet čistých t/km se zvýši na Labi o 33%, na Odře

o 203% a na Dunaji o 100%. Právě tak bude zvyšována v plavbě i kvalita dopravy, t. j. lepší využití lodního prostoru, zejména zkrácením nakládacích a vykládacích lhůt.

V pětiletém plánu může býti provedena v plavbě na Labi jen nejnutnější obnova. Na Dunaji bude zvýšena únosnost lodního parku zařaděním dalších člunů. Pro urychlení manipulace v přístavech a překladištích bude v pětiletém plánu zařaděn do provozu větší počet jeřábů. Dalšími investicemi budou rozšířeny resp. rekonstruovány přístavy a překladiště, doplněn lodní park a zlepšeno zařízení v některých loděnicích. Celková částka investic připadající plavbě v pětiletce činí 1320 milionů Kčs.

5. Letectví.

V letectví byla ve dvouletce vytvořena hlavní kostra leteckých spojů tuzemských

i s cizinou. V pětiletce sleduje se především snaha, aby dosavadní dosažená spojení byla udržena a podle potřeby zhuštěna po případě, aby byl navázán letecký styk" s dalšími významnými světovými středisky. K dosažení tohoto

cíle je třeba obnoviti letecký park. Počet nalétaných km na tratích vnitrozemských bude za uvedeného předpokladu vyšší o 58% než v roce 1948 a počet nalétaných km na tratích zahraničních o 134 %. Celkem se zvýší počet nalétaných km v r. 1953 proti r. 1948 ve svém průměru o 120%.

Ve výstavbě letišť bude soustředěn hlavní zájem na vybudování nejdůležitějšího letiště v Praze-Ruzyni. Zvýšená péče bude věnována rovněž letištím v Brně a Bratislavě. Kromě budování letišť po stránce stavební opatří se uvedená letiště vhodnými zabezpečovacími zařízeními. Celkové investice v letectví v pětiletce činí 3. 434 mil. Kčs.

6. Poštovní doprava.

V poštovní dopravě se obrátil hlavní zřetel ve dvouletce k rozšíření telefonní sítě a zvýšení její kapacity. V poštovní službě překračuje její výkon předválečnou úroveň. V r. 1947 byl splněn plán výstavby nových telefonních stanic z 89, 7%, plán telefonizace obcí na 239, 8% a plán zřizování nových dálnopisných stanic na 118, 6%. V pětiletce se pamatuje na další vzestupný rozvoj telekomunikačních služeb (telefonu, telegrafu, dálnopisu, radiotelegrafu a radiotelefonu) a dále na postupné zlepšování poštovních služeb. Především přinese pětiletka zlepšení v telefonní službě tím, že bude telefonisována každá samostatná obec a že se podstatně rozšiřují místní telefonní sítě a zdokonaluje v nich provoz výměnou zařízení manuálních za automatická. Citelné uvolnění nastane i v mezi-

městském styku, kde se plánuje použití bezdrátového přenosu telefonních hovorů ultrakrátkými vlnami. Síť rozhlasových vysilačů bude zdokonalena zlepšením dosavadních nebo vybudováním nových a dále synchronisováním některých vysilačů na společnou délku vlny. Z četných úkolů, jejichž uskutečnění je pojato do pětiletky, nutno vyzdvihnouti zvýšení počtu hlavních telefonních účastnických stanic a služebních stanic v roce 1953 oproti stavu v roce 1948 o 54, 5%, to znamená 2, 85 hlavních stanic na 100 obyvatel oproti 1, 9 koncem dvouletky a 0, 95 v r. 1937.

Investice v poštovní dopravě v pětiletce činí 7. 126 mil. Kčs. Největší část investic, 5. 262, 9 mil. Kčs je dána potřebou a snahou pošty o rozšíření a zdokonalení telekomunikační služby. Provede se zejména rozšíření telefonní sítě a ústředen v Praze, v Brně a v Bratislavě; dále zvýšení kapacity meziměstské sítě a použití bezdrátového přenosu telefonních hovorů ultrakrátkými vlnami; provede se dále rozšíření dálnopisné telegrafní sítě spolu s doplněním ústředen manuálních i automatických. V oboru radiotechniky vybuduje se radibfonní spojení tuzemské i zahraniční. V pozemní stavební službě se postaví nové, budovy, zejména pro umístění nových telekomunikačních zařízení, dále nádražních poštovních úřadů, garáží a pod. Ostatních investic bude použito pro zrychlení a zhospodárnění služeb poštovní dopravy, zejména motorisací a mechanisací. Uvedenými investicemi a dalšími organisačními úsporami vyhoví poštovní správa naléhavým potřebám hospodářského života během pětiletého plánu.

IV. Rozvoj hmotné a kulturní úrovně lidu.

Hlavním cílem plánovaného hospodářství je zvyšování hmotného a kulturního blahobytu lidu. Bylo již v úvodní části řečeno, jak zejména nesplnění dvouletého plánu v zemědělství a ve stavebnictví zabránilo dosažení plánovaného zvýšení životní úrovně do konce roku 1948.

Neúroda roku 1947 způsobila, že zemědělská výroba zůstala hluboko pod plánem. Z této příčiny, jakož i ostatních, uvedených v I. části, bylo nutno dovézt velkou část potřebných potravin ze zahraničí. Je ovšem samozřejmé, že jsme je museli zaplatit nebývalé vysokým vývozem průmyslových výrobků, což se projevilo snížením dodávek spotřebního zboží na vnitřní trh.

Druhým odvětvím, kde nebyl plán splněn, je stavebnictví. Nejcitlivější pro nejširší vrstvy obyvatelstva je v tomto případě nesplnění plánu výstavby bytů.

Z takového stavu tedy vychází plánování hmotné a kulturní úrovně lidu v pětiletce.

Tato úroveň se zvýší předně spotřebou sociální, t. j. péčí o zdraví, péčí sociální a péčí o vzdělání a kulturu, tedy vesměs službami, které poskytuje veřejná správa občanům, aniž za ně přímo požaduje nějakou protihodnotu. Plán sociální spotřeby znamená velký pokrok proti kapitalismu, který nejenže tuto spotřebu neplánoval, nýbrž ji odsunoval na vedlejší kolej a dával jí ráz pouhého potlačování nejkřiklavějších sociálních nedostatků. Naproti tomu v lidové demokracii péče sociální,, zdravo tni a kulturní je plánovitě zaměřena k zachování a k rozvinutí tělesných i duševních schopností všeho obyvatelstva.

Význam a váha těchto služeb v pětiletém plánu jsou zřejmé z toho, jak velký je jejich podíl na národním důchodu. Na investice v oblasti služeb sociálních (jesle, dětské útulky, školní stravovny, družstevní prádelny a čistírny, domovy mládeže, zotavovny, ústavy pro mládež tělesně a duševně vadnou, ústavy

pro osamělé, přestárlé a tělesně vadné), v oblasti služeb zdravotních (zdravotnická střediska, ústavy národního zdraví, ambulatoria a léčebné ústavy národního pojištění, nemocnice, kojenecké ústavy, lázeňství, ústavy pracovního lékařství), v oblasti školství a kultury (školy mateřské, národní, střední a vysoké, vědecké knihovny, divadla, galerie, musea, cvičiště a hřiště, tělocvičny, domy osvěty, novostavby, a adaptace kin, budovy rozhlasu a kulturních zařízení v závodech) je věnováno 28, 6 miliardy Kčs.

Celkem tyto investice sociální (se zdravotnictvím a kulturou) s investicemi na péci bytovou činí dohromady 67, 9 miliard Kčs, t. j. 20% veškerého nákladu na investice v pětiletém plánu.

Pokud jde o spotřebu soukromou, bude postupně zvyšována výroba spotřebních statků. Se stoupajícím množstvím bude současně zlepšována jejich jakost. To se projeví zejména ve výživě, ale i v zásobování textilem, obuví a ostatními životně důležitými potřebami. Peněžité výdaje ve stálých cenách na některé důležité statky a služby stoupnou během pětiletého plánu takto (v miliardách Kčs):

Přitom mzdy a důchody vůbec, jakož i ceny budou plánovány tak, aby se spotřebitelé na tomto zvýšení podíleli spravedlivě, t. j. aby se každému spotřebiteli dostávalo podle jeho výkonu a zásluhy.

životní úroveň lidu měřena úhrnem sociální i soukromé spotřeby stoupne na hlavu během pětiletky o 35%, ovšem za předpokladu, že bude dosaženo plánovaného zvýšení produktivity práce.

Plán spotřeby sociální a soukromé se stává základní součástí pětiletého plánu a představuje tak podstatný pokrok proti plánu dvouletému.

Stálé a plynulé zvyšování životní úrovně podle výkonu a podle zásluhy je jedním z hlavních úkolů pětiletého plánu naší lidově-demokratické republiky. Kapitalismus, jehož zákony dříve ovládaly naše hospodářství, plodil bídu milionů pracujících, nezaměstnaných a polozaměstnaných, kteří žili na úrovni existenčního minima. Zatím několik jednotlivců ovládajících výrobní prostředky žilo v blahobytu. Lidová demokracie však odstraňuje tento rozpor a buduje řád, který odměňuje každého podle výkonu a zásluhy. Všechny křivdy, které kapitalismus v tomto směru působil po dlouhá desetiletí, nemůžeme ovšem odstranit během pěti let, nicméně však urazíme značný kus na této cestě.

A. Sociální spotřeba. I. Sociální služby.

Sociální služby v průběhu pětiletého plánu budou zaměřeny především k zachování, a rozvinutí tělesných a duševních schopností pracujících, k plánovité distribuci pracovních sil, k dosažení co možná největšího účinu mobilisace pracovních sil a dále pak k péči o občany, kteří bez své viny se nemohou zúčastnit aktivně hospodářské činnosti. Všechny sociální služby ve svém úhrnu přispívají pak ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva.

Péče o pracující.

Péče o pracující ženy. Bude rozšířen dosavadní stav jeslí s 6. 050 lůžky do konce pětiletky o 15. 400 lůžek (t. j. o 254 %).. Kvalita provozu jeslí bude zvyšována zařazováním nového odborně školeného personálu, jakož i školením personálu dosavadního, zdokonalováním technicko-hygienických zařízení, zvýšeným lékařským dozorem a snížením počtu dětí připadajících na jednoho opatrovatele. K témuž účelu bude sloužiti rozšíření stálých útulků pro děti pracujících matek o 6. 375 míst, z dosavadních 8. 200, t. j. o 78%. Kvalita provozu těchto útulků bude zvyšována obdobně jako u jeslí. Sezónní útulky pro děti ze zemědělských rodin mohou dnes umístiti 37. 500 dětí, v pětiletce bude vybudováno 100 nových zemědělských útulků a ministerstvem zemědělství zařízeno 3000 zemědělských útul-

ků. Dalším důležitým zařízením pro pracující ženy jsou školní jídelny, v nichž se dosud stravuje 523. 120 dětí a koncem pětiletky bude možno v těchto stravovnách umístiti o 180. 000 dětí více, t. j. o 34%. Dále bude zvýšen počet družstevních prádelen a čistíren, jejich služby a služby dosavadních prádelen a čistíren budou pak zdokonalovány zlepšováním technického zařízení a vybavením odbornými silami, rozšiřováním druhů služeb těchto zařízení, zrychlováním provozu a pečlivějším a kvalitnějším plněním úkolů, které jim pracující ženy budou svěřovati.

Vybudování všech těchto zařízení si vyžádá nákladu téměř 3, 3 miliardy Kčs.

Péče o pracující dorost. Důležitou úlohu ve výchově technických kádrů budou míti domovy mládeže, budované především u velkých závodů, v nichž výchova bude nesena socialistickým duchem a bude přispívati k rozvinutí pracovních schopností dorostu. Z dosavadních 33. 770 lůžek v roce 1948 stoupne v těchto domovech jejich počet

o 50. 000, t. j. o 145%. Jejich provoz bude zdokonalován tak, aby technickým zařízením, jakož i odborně pedagogickým vedením vznikalo mezi ubytovanými družné a pracovně podnětné kamarádské prostředí. O vlastní výchovu dorostu bude postaráno odborným školením a odborným výcvikem na pracovišti, jak je podrobněji uvedeno v oddíle o pracovních silách. Stavební náklad domovů mládeže bude činit 1. 865 milionů Kčs, z čehož 655 milionů Kčs bude v českých zemích kryto z kvóty na byty určené pro průmysl.

Péče o pracující na pracovišti.

Technicky účelné a hygienicky zdokonalené

"vybavení pracovních prostor ušetří námahu

pracujícím a bude zmenšovat únavnost práce

i ohrožování zdraví pracujících. Zdravotní a technicky ochranná zařízení sníží počet úrazů v závodech, zlepší tím zdravotní stav i jejich produktivitu. Rozšířením závodních stravoven a postupným zvyšováním kvality a vydatnosti podávaných jídel nastane další sblížení jednotlivých pracujících se závodem a pracujícím kolektivem a zmenší spotřební starosti v rodinách. V pětiletém plánu se zvýší možnost závodního stravování proti roku 1948 o 25%.

Péče o zotavení. Spravedlivou odměnou za zvýšený pracovní výkon a současně prostředkem k udržení a dalšímu zvýšení produktivity je péče o zotavení pracujících. K této péči se připojuje i zotavná péče o mládež. V roce 1948 bylo vysláno na zotavenou jen v českých zemích 100. 000 dětí, koncem pětiletého plánu bude možno vyslati z českých zemí 300. 000 dětí, tedy třikráte tolik. Zotavná péče pro pracující

dorost je jednak obnovením pracovních schopností, jednak i výcvikovou péčí o tento dorost. V roce 1948 bylo vysláno z českých zemí 32. 000 pracující mládeže, roku 1953 bude možno vyslati 80. 000 dorostu, t. j. o plných 150% více. Dospělých pracujících z českých zemí bylo vysláno koncem dvouletky na zotavenou 100. 000. V pětiletém plánu se zvýší počet lůžek v zotavovnách tak, že roku 1953 bude možno vyslati jen v českých zemích již 400. 000 pracujících na zotavenou. Náklady na zřízení a rozšíření zotavoven v pětiletce dosáhnou 1, 7 miliardy Kčs.

Péče o přeškolování. Bude věnována zvýšená péče osobám, které v pětiletce bude třeba přeškoliti a nově zaškoliti, aby se mohly státi, v zájmu zvýšení produktivity i v zájmu jejich, vlastními účastníky pracovního procesu. Nákladem 105 milionů Kčs budou zřízena výcviková střediska pro přeškolování těch, kteří v důsledku reorganisace národní výroby přejdou do jiných pracovních oborů. Dále pro výcvik speciálně kvalifikovaných kádrů budou vybudována dvě přeškolovací střediska. Pro zaškolení případně přeškolení invalidů válečných, invalidů práce a osob s vrozenými vadami budou vybudována tři výcviková střediska, jimiž do konce roku 1953 projde asi 900 osob, které budou moci být začleněny do pracovního procesu. O významu přeškolování je podrobnější zmínka v oddíle o pracovních silách.

Péče o osoby nemocné a jinak nezpůsobilé k práci.

Národní pojištění. Základním do-, plňovacím zařízením našeho hospodářského života je národní pojištění, které zajistí po stránce sociální v podstatě všechny osoby, které nejsou schopny samostatné výdělečné práce. V pětiletém plánu bude vydáno v miliardách Kčs:

na rodinné přídavky k zajištění dětí

do 18 let asi........ 19, 67

na dávky v mateřství......5, 33

na výbavné.... .....3, 0

na nemocenské........ 16, 0

na věcné dávky nemocenského pojištění ...........40, 6

na důchody (i s důchody sociálními) a odškodnění za pracovní úrazy.... 85, 1

na ostatní peněžité dávky (pohřebné atď. )...........3, 25

na investice k budování staveb a zařízení sociálního pojištění.... 2, 2

Toto podstatné zlepšení bude umožněno jak rozšířením, tak zjakostněním poskytovaných služeb a zároveň jejich zlevněním, jehož se docílí především snížením počtu zaměstnanců.

Ostatní péče. Děti, nemající dostatečné rodinné péče, se stávají v dospělosti pracovně méněcenné, trpí zvýšenou nemocností a úmrtností. Z dosavadních 9. 250 lůžek pro tyto děti v dětských domovech bude koncem pětiletky zvýšen jejich počet (i s nově zřizovanými záchytnými stanicemi) o 3. 500 lůžek, t. j. o 38%. Také děti tělesně a duševně vadné budou zdokonalováním pedagogických metod, odborným školením a ústavním zaopatřením zčásti nebo i plně vráceny hospodářskému životu. Pro tuto mládež máme ústavy s 5. 887 lůžky; v pětiletce budou tyto ústavy rozšířeny o 1. 030 lůžek, t. j. o 17, 5%. Internáty při pomocných školách mají dosud 400 lůžek a do konce pětiletého plánu přibude dalších 240 lůžek, t. j. 60%. Tato veškerá péče bude nejen takto rozšířena, nýbrž ještě dále zlepšena zhospodárněním a zvýšením jakosti provozu ve všech směrech.

Ústavní zaopatření. Pokud jde o péči o osoby, které jsou pro staří práce neschopné a nemohou žít ve vlastním domově, a o osoby, které pro tělesnou vadu potřebují ústavního zaopatření, bude dosavadní stav 17. 558 lůžek v těchto ústavech během let 1948 až 1953 zvýšen na 31. 500, t. j. o 77%. Náklady na rozšíření a vybudování těchto zařízení budou činit 106 mil. Kčs. Také zde bude rozšířená péče doprovázena zvýšením jakosti provozu.

*) Dávky na sociálních důchodech ve výši 900 mil. Kčs v roce 1948 se týkají doby od 1. října 1948 do konce roku. Celému roku by tudíž odpovídala částka 3, 6 miliardy Kčs.