není potřebných investic, z nichž největší váha je položena na obor mechanisace. Rozvrh celkové investiční částky, určené v pětiletém plánu pro zemědělství ve výši' 26, 8 miliardy Kčs, na investice stavební a nestavební byl proveden s ohledem na pořizovací možnosti investiční i na potřeby zemědělské výroby samé.

Plán mechanisace zemědělství, který vyčerpává podstatnou část investic nestavebních, vychází z předpokladu, že k zvládnutí, zvýšení a zlevnění zemědělské výroby je třeba především ' výkonných strojů, vhodných pro společné používání, aby se tak snížily náklady investiční i provozní a nahradil nedostatek pracovních sil, a konečně aby práce těchto mechanisačních prostředků byla podle potřeby specialisovaná. Mechanisace zemědělství ve dvouletém plánu byla sestavena spíše jako úkol kvantitativní, poněvadž bylo nezbytně nutno co nejdříve stroji nahradit nedostatek pracovních sil v zemědělství. V pětiletém plánu mechanisace zemědělství se počítá s menším ročním přídělem zemědělských strojů, než byly dodávky ve dvouletém plánu. Veškeré těžké a střední mechanisační prostředky budou dodávány přednostně strojním stanicím, státním statkům a statkům v národním majetku a strojním družstvům, aby tak bylo zajištěno, že těchto prostředků bude použito na podstatně větší výměře než při jejich používání individuálním.

Důležitou součástí plánu je otázka traktorů, kterých má být v pětiletém plánu pro zemědělství dodáno celkem 30. 000 kusů. Těchto nových 30. 000 traktorů, které se uplatní v pětiletém plánu spolu s traktory z předchozí výroby, umožní, že koncem pětiletého plánu bude v zemědělství pracovat 40 až 45 tisíc zemědělských traktorů. Při této úvaze bylo přihlédnuto k tomu, že všechny traktory z let před rokem 1938, které jsou nejrůznějšího původu, budou už průběhem pětiletého plánu vyřaděný z provozu.

Rozhodnutí o plánovaných dodávkách traktorů do zemědělství předcházely důkladné úvahy o hospodářském účinu mechanisace v tomto hospodářském úseku. Koncem roku 1946 pracovalo v zemědělství celkem 11. 800 traktorů, takže l traktor připadl průměrně na 602 ha zemědělské půdy, resp. na 470 ha půdy orné. V roce 1947 se zvýšil počet traktorů v zemědělství na 16. 000 kusů, takže l traktor připadl průměrně na 484 ha zemědělské půdy, resp. na 351 ha orné půdy. Do konce dvouletky bude v zemědělství pracovat 22. 000 traktorů, čili na l traktor připadne 351 ha zemědělské půdy, resp. 255 ha orné půdy. Plánujeme-li v pětiletce zařadění nových 30. 000 traktorů do zemědělství a vyřadíme-li určitý počet trak-

torů zastaralých, počítáme, že koncem pětiletky bude v zemědělství pracovat až 45. 000 traktorů, takže na l traktor bude připadat už jen 172 ha zemědělské půdy, resp. 126 ha orné půdy.

Kromě traktorů je plánováno dodání 26. 700 vlečných vozů, 35. 000 kusů souprav k obdělávání půdy, 106. 250 strojů sklizňových, z nichž je 20. 000 samovazačů za traktor a 10. 000 samovazačů za potah, dále pak 20. 000 strojů dojicích, 750. 000 elektromotorů a za 400 mil. Kčs různých jiných zařízení všeho druhu.

Dosud je zřízeno 234 státních- strojních stanic. Jejich počet bude v pětiletce zvýšen tak, aby v každém okrese byla aspoň jedna státní strojní stanice. V pětiletém plánu budou státní strojní stanice zdokonalovány a vybavovány vhodnými stroji pro speciální účely. Kromě toho budou vybavovány stroji s příslušným nářadím ke zdolávání nárazových prací v zemědětství jako reserva pro případy poruch traktorů a jiných strojů u místních strojních družstev. Počet těchto družstev se zemědělskými družstvy se strojní činností dosáhne čísla 7500.

Důležitým činitelem v mechanisaci zemědělství v pětiletém plánu budou dále opravárny při strojních stanicích. Proto na jejich vybavení nestavebními investicemi je počítáno částkou 300 mil. Kčs.

Další náklad 400 mil. Kčs je plánován na nestavební investice, spojené s investicemi stavebními, na vybavení objektů zemědělského družstevnictví mechanisačními prostředky, jako výtahy, čerpadly a skladišti pohonných látek, speciálními sušárnami obilí a pod.

Ke zdaru mechanisace zemědělství přispěje též dostatečné zajištění náhradních dílů, zejména pro stroje běžně užívané; proto-je k tomuto účelu plánováno použití částky l miliardy Kčs.

Početní stav hlavních mechanisačních prostředků bude se vyvíjet zhruba takto v tisících kusů:

Splněním pětiletého plánu bude mechanisace prací z oborů rostlinné výroby v podstatě skončena. Její národohospodářský význam

i důsledky pro zemědělce samotného v jeho práci a výsledcích budou dalekosáhlé.

Kromě investic nestavebních je plánováno v pětiletce pro zemědělství investic stavebních v částce 11, 8 miliardy Kčs.

4. Výroba lesní.

Škody -na lesním hospodářství, které byly způsobeny kořistnickou těžbou dřeva za doby nesvobody, nelze odčinit během krátké doby několika let. Proto nemohlo být ve dvouletce lesní hospodářství plně ozdravěno, šlo především o krytí dřevní potřeby, zatím co obnovovací úkoly jsou dlouhodobé.

Plán těžby dříví byl splněn v prvním roce dvouletky na 93% a v prvním pololetí 1947/48 na 116%. Plán lesní obnovy byl splněn v prvním roce na 118% a zalesnění půd nelesních na 116%; v druhém roce je plnění tohoto plánu stejně úspěšné (obnova lesa 108%, zalesnění nelesních půd 156%).

úkoly lesního hospodářství v pětiletce jsou v podstatě stejné jako ve dvouletce a rozpadají se do dvou skupin: jde jednak o zabezpečení dostatečné těžby dřeva a zásobování trhu, jednak o provádění dlouhodobého plánu obnovovacího.

Potřeba dřeva v hospodářství má stoupající tendenci! zvětšuje se s celkovým rozmachem hospodářství vůbec, mimoto však stává se dřevo cennou surovinou pro nové a nové použití v průmyslu (zejména v chemii, papírenství a j. ) i v jiných hospodářských úsecích. Chceme-li tuto zvýšenou potřebu pokrýti a zamezit přitom těžbu z podstaty lesů, nesmíme připustit zbytečné plýtvání dřevem a snažit se nahradit dřevo všude tam, kde je to možné, jinými hmotami. Naproti tomu se musíme snažit o co nejrychlejší provedení inventarisace lesů, abychom měli jasný obraz o podstatě našich lesů, o jejich skutečném stavu a o zásobách dřevní hmoty, abychom si na základě toho mohli stanovit do budoucích let plán těžební, aniž bychom ohrozili podstatu lesů. K zabezpečení dostatečné přítomné těžby je pak zapotřebí vybudování lesních cest, aby část dosud nepřístupných lesů byla otevřena. Těžba vyžaduje — jako jiná odvětví práce — modernisace, zejména mechanisací. Tím bude zároveň aspoň částečně řešen problém nedostatku pracovních sil i problém ulehčení lesní práce samé.

Pro dlouhodobou obnovu lesů má kromě rozšíření zalesněných ploch nemalý význam další zodbornění lesního hospodářství, což platí o malých lesích, zejména obecních a soukromých.

Obnova lesa se navrhuje tak, aby veškeré zalesňovací nedodělky, t. j. holiny starší jed-

noho roku, byly během 5 let zalesněny. Splnění tohoto úkolu je určováno v prvé řadě množstvím sazenic, které má lesní hospodářství k disposici. Obnova lesa (t. j. zalesnění starých nedodělků a běžných holin) za dobu pětiletky se plánuje na rozloze 231. 000 ha. Zalesnění bude provedeno s ohledem na geonomickou povahu příslušných přirozených produkčních oblastí sadbou, šíjí i přirozeným zmlazením lesa.

Dalším úkolem lesní výroby je uskutečňování přeměny skladby porostů, t. j. přeměny čistých porostů na porosty smíšené, na rozloze 22. 800 ha, a převody tvarů lesa, t. j. převody zejména lesů nízkých na lesy vysoké, v rozloze 12. 700 ha. Se zřetelem ke zvýšenému úsilí výrobnímu plánují se seče plecí a prořezávky na ploše 328. 000 ha a probírky na ploše 938. 000 ha. Cílem těchto zásahů je zlepšit přírůst lesa a udržet nebo zlepšit plodivost lesních půd.

V oboru ochrany lesů plánuje se účinné potírání kůrovce, preventivní opatření proti hrozícímu nebezpečí mniškové pohromy, odstranění škod způsobených suchem v roce 1947 a opatření k zmírnění jejich následků..

Sklizeň (těžba) dříví byla stanovena tak, že r. 1949 bude nejvyšší, t. j. bude činit 11, 670. 000 plm hroubí s kůrou, a bude se postupně snižovat tak, aby roku 1950 činila 11, 390. 000 plm, roku 1951 pak 10, 990. 000 plm, roku 1952 už 10, 650. 000 plm a roku 1953 konečně 10, 300. 000 plm. Hrubá hodnota vytěženého dřeva bude činit 18, 8 miliard Kčs.

Jelikož po splnění odvozu plánovaného ve dvouletém plánu klesnou zásoby dříví v lese na normální míru, plánuje se pro každý rok pětiletého plánu odvoz dříví rovný průměrné roční výši těžby. V roce 1953 je plánováno odvézti 10, 733. 000 odvozních jednotek; roku 1948 má činit odvoz dříví 12, 500. 000 odvozních jednotek.

Vedle těchto úkolů sleduje pětiletý plán lesnický i plnění zájmů, které přesahují rámec lesnictví samého. Je to ochrana půdy, hospodaření vodou, regulace podnebí, cíle zdravotní a rekreační.

Bezprostředně k těmto úkolům pojí se, jak uvedeno, úkoly kladené na lesní hospodářství ve veřejném zájmu; je to především zalesnění nelesních půd na ploše 76. 000 ha za účelem ochrany půdy a podnebí a využití půd nevhodných pro výrobu zemědělskou, dále lesnickotechnická ochrana vodního hospodářství (hrazení bystřin), jejímž cílem je ochrana půdy proti výmolné činnosti vody, zlepšení poměrů podnebních a vodohospodářských a ochrana zemědělské výroby v bezlesých oblastech, postihovaných dosud škodlivými účinky větru.

Proto bude zalesněno okrouhle 10. 000 ha horských a výmolnou činností vody postižených úbočí v povodí bystřin a řek, osázeno lesními dřevinami 1. 050 ha břehů vodotečí a založeno 3. 600 hektarů ochranných lesních pruhů, zejména v suchých oblastech.

Předpokladem zvláštního významu pro splnění těchto úkolů na Slovensku bude vyřešení otázky pastvin a jejich meliorace.

Podobně jako v zemědělství stanoví plán lesnický zároveň předpoklady pro jeho splnění. Na předním místě jsou určeny pro lesnictví potřebné investice, mezi nimiž tvoří zvláště důležitou složku mechanisační prostředky.

C. Stavebnictví.

Poněvadž dvouletý plán byl plánem obnovy československého hospodářství, připadly stavebnictví velké úkoly. Tyto však nebyly uskutečněny v dostatečné míře. Jednou z hlavních příčin nesplnění stavebních úkolů byl až do února 1948 převládající a rozhodující podíl kapitalistického sektoru, jehož zájmy nebyly v souladu se zájmy plánu. Další příčinou bylo organisační roztříštění tohoto výrobního úseku, které znemožňovalo účinnou mechanisaci a hospodárné využití dosavadních stroj netechnických zařízení. Jeho důsledkem bylo také technické znesnadnění provedení a rozvržení investičních úkolů; při existenci tisíců drobných podniků nebylo možno stanovit nositele plánu a tím méně zajistit jeho splnění a kontrolu. Také výroba instalačních zařízení byla v převážné míře v rukou kapitalistů. Během provádění dvouletého plánu a zvláště před únorem 1948 nepříznivě ovlivňovaly stavebnictví i jiné okolnosti: černý trh se stavebními hmotami, černé mzdy, nelegální stavby, těžkopádné řízení správní, opožděné vydání normativních opatření a jiné. I nepřipravenost projektů a staveb působily na opoždění splnění výrobních úkolů dvouletého plánu ve stavebnictví.

V roce 1947 bylo v rámci dvouletého plánu prostavěno celkem asi 15 miliard Kčs. K tomu však dlužno připočítat stavby prováděné mimo plán, jejichž hodnota dosahuje podle odhadu asi 3 miliard Kčs. Podle toho bylo v prvním roce dvouletky prostavěno vcelku kolem 18 miliard Kčs, což zhruba odpovídá asi 80% kvóty stavební činnosti určené pro první rok dvouletého plánu. Co do objemu bylo však splnění plánu nižší, jelikož provedení staveb si vyžadovalo vyšších nákladů, než bylo původně v zákoně o dvouletém plánu předpokládáno. V oboru bytových staveb bylo v prvním roce dvouletky provedeno stavebních prací, jež se rovnají 28. 744 bytům. K tomu počtu třeba připočítat bytové stavby mimo plán.

Okolnosti, které v prvním roce dvouletky nepříznivě ovlivňovaly splnění plánu, byly z větší části odstraněny v únoru 1948. Až po dalším postupu znárodnění v tomto výrobním úseku byly vytvořeny předpoklady pro to, aby se i ve stavebnictví stal plán hlavním činitelem při rozvoji produkce. Po únorových událostech byly znárodněny dvě třetiny kapacity ve stavebnictví a tím byl vytvořen potřebný základ pro skutečné plánování a odstranění dosavadních těžkostí.

Prováděcí plán ve stavebnictví stanoví na rok 1948 úkol ve výši 29, 2 miliardy Kčs. S ohledem na existující a ještě nepřekonané překážky z dřívější doby, zejména veliké množství rozestavěných staveb, není možno očekávat, že úkoly druhého roku dvouletky budou ve stavebnictví splněny výše než na 70%.

Právě tak jako ve dvouletém plánu připadají stavebnictví i v pětiletce velké úkoly. Jeho pomocí se má uskutečnit přestavba struktury a zajistit další výstavba československého hospodářství. Musí splnit hlavní požadavky průmyslu, zemědělství, výživy, dopravy, obchodu, sociální péče, zdravotnictví a kulturních institucí, a to v takové míře, která vyplývá z rozvojových úkolů pětiletky.

Během pětiletého plánu bude stavební činnost stupňována tak, že v roce 1953 dosáhne hodnoty 46 miliard Kčs. Ve srovnání se stavební činností očekávanou v roce 1948 to znamená zvýšení o 130%. Celková hodnota stavebních prací během pětiletky dosáhne výše zhruba 177 miliard Kčs, včetně 40 miliard Kčs, určených pro generální opravy a obnovu, které kladou menší nároky na spotřebu základních stavebních hmot, zejména dřeva a železa.

Během pětiletého plánu obsáhne znárodněný sektor čtyři pětiny celé kapacity československého stavebnictví, takže se stane nositelem hlavní odpovědnosti za provedení stavebního programu pětiletky. Toto umožní strukturní proměnu celého našeho stavebnictví. Stavební výroba změní postupně charakter převážně řemeslné výroby v hromadnou výrobu průmyslovou zavedením odpovídajících výrobních method, jež jsou obvyklé v průmyslu. Zvýší se dosavadní stupeň mechanisace a racionálněji se využije existujícího strojního zařízení, což bude mít za následek zvýšení produktivity ve stavebnictví a snížení stavebních nákladů.

Pětiletý plán předpokládá zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebnictví ze 210. 000 na 315. 000 osob (včetně pracujících na stavbách v dopravě a ve veřejné správě), což znamená zvýšení proti stavu z roku 1948 o 50%. Tento počet stavebních zaměstnanců bude získán převedením bývalých stavebních dělníků z jiných

odvětví, úřadů a pod. a vyškolením nových zaměstnanců ze stavebního dorostu, jež bude získán lepšími pracovními podmínkami ve stavebnictví. K tomu bude třeba vyškolit odpovídající počet kvalifikovaných zaměstnanců, zvláště techniků. Při náboru budou působit vyloučení sezonnosti stavebních prací, zavedení celoroční práce naplánováním stavebních prací a převedením některých z nich na zimní období, jakož i zavedení výroby montážních prvků v zimě a provádění řemeslných prací ve vlastních dílnách.

Plánuje se značný vzrůst produktivity, jež dosáhne v posledním roce pětiletky 146. 000 Kčs ročně na jednoho zaměstnance, což znamená proti roku 1948 zvýšení asi o 53%. Tohoto úkolu bude dosaženo lepší organisací práce na staveništi, plným využitím dosavadního strojního parku a jeho zvětšením během pětiletého plánu.

Vzhledem k nedostatku některých stavebních hmot se stavebnictví ukládají velké úkoly úsporné. Zvláště je zapotřebí provést důkladný výzkum k docílení co největších úspor v deficitních stavebních hmotách, ve stavebním dříví a železe. Úsporný úkol ve dříví stanoví pětiletý plán tak, aby jeho spotřeba v roce 1953 činila na l milion Kčs celkového stavebního nákladu 24 m3, což je o 40% méně ve srovnání s rokem 1948. Tohoto úkolu se dosáhne zavedením a plným rozvinutím výroby standardisovaných stavebních dílců z ocele a cementu, kterými se nahradí dřevěné stropní konstrukce a ušetří se 600. 000 m3 stavebního dříví. Dalších úspor ve stavebním dříví se dosáhne náhradou dřevěného lešení lešením trubkovým a co nejširším používáním typového šalování při provádění konstrukcí ze železového betonu. Všeobecně se docílí úspor ve spotřebě ostatních stavebnin prováděním typových staveb bytových, veřejných, průmyslových i zemědělských, při jejichž stavbě se použije jak normalisovaných stavebních prvků, tak normalisovaných a pokud možno hromadně vyráběných řemeslných výrobků a vnitřního zařízení. Včasné splnění stavebního plánu je třeba zajistit včasným opatřením stavebních pozemků a provedením přípravných prací. Mezi ně patří v prvé řadě vypracování stavebních plánů a rozpočtů, které budou normalisovány. Plánovité provádění staveb zkrátí vlastní stavební dobu na nejmenší míru, takže v nejkratší technicky možné době stavby budou dány do užívání. Tohoto cíle se dosáhne za předpokladu optimálního vybavení stavby pracovními silami a časově správnými dodávkami stavebního materiálu. Administrativní řízení, které je nutné pro zabezpečení plánovaných

staveb stavebními hmotami, bude přizpůsobeno potřebám znárodněné stavební výroby.

Rozsah stavební činnosti v jednotlivých hospodářských odvětvích je uveden podrobněji v příslušných částech důvodové zprávy. Pokud jde o stavební činnost v úseku veřejné správy, uvádí se toto:

V oboru silničních staveb se plánu zlepšení sítě o celkové délce asi 70. 000 km dosáhne přestavbou nevyhovujících úseků, zvláště na tratích důležitých pro mezinárodní a dálkovou vnitrozemskou dopravu. Dále budou zřizovány bezprašné vozovky; v průběhu pětiletého plánu se zvětší délka silnic s těmito vozovkami o 60%. Bude se pokračovat v obnově válkou zničených silničních mostů. Do konce pětiletky bude definitivně opraveno a nahrazeno 1. 500 mostních objektů.

Ve vodním hospodářství se provedou stavby, kterými se zajistí dostatečné množství vody pro plánovaný rozvoj průmyslu a zemědělství. Budou prováděny stavby vodovodů a kanalisací za účelem dostatečného zásobování obyvatelstva vodou a zvýšení zdravotní úrovně našich měst a vesnic. Provedou se opatření ke zlepšení vodní bilance v suchých oblastech republiky, zvláště na jižní Moravě.

V oboru pozemních staveb si vyžádá reorganisace státní správy opatření vyhovujících prostorů správních budov, zvláště pro úřady, decentralisované do krajů.

Celkem se v úseku veřejné správy tedy provede staveb v nákladu zhruba 41, 1 miliardy Kčs.

V úseku veřejné správy se dále vynaloží 5 miliard Kčs na zvelebování obcí a okresů, na stavební práce jako úpravy a opravy ulic, cest, nestátních silnic, vodotečí, nádrží, rybníků, koupališť, menší meliorační práce, zřizování školních cvičišť, zahrad, rekreačních ploch a dětských hřišť, dále úpravu nevyužitých ploch v obcích, výsadbu stromů, zalesňování, úpravu sadů a pod.

Plán předvídá pro tyto práce nepatrnou dotaci hlavních stavebnin v rámci přídělu stavebnin pro údržbu a předpokládá, že z plánovaných 5 miliard budou hrazeny jen věcné a naprosto nezbytné osobní náklady. Největší část těchto prací bude ovšem provedena dobrovolnou prací širokých vrstev pracujícího lidu, jejichž iniciativa bude podchycena a zaměřena na tento úsek veřejného budování.

D. Doprava.

Dvouletý plán v dopravě se omezil na obnovu nezbytných dopravních zařízení, jež byly předpokladem dosažení předválečného

výkonu uloženého zákonem o dvouletém hospodářském plánu. V pětiletém plánu, který znamená podstatný rozvoj našeho hospodářství, se dopravě ukládá, aby svým zvýšeným výkonem postačila uspokojit potřebu zvýšené výroby, stavebního a cestovního ruchu, jakož i obchodu. Hlavním úkolem dopravy v pětiletce je tedy poskytnout dopravní služby v plném požadovaném rozsahu celému našemu hospodářství a podpořit tak jeho plánovaný rozvoj.

Tento úkol si vyžádá nejen pokračování v obnovovacím procesu, nýbrž i řady nových rozvojových investic, zlepšení dopravních zařízení, soustavného zhospodárňování provozu a dalších organisačních opatření, jako zjednodušení administrativy i provozu, zrychlení dopravy, zmechanisování dílen, dokonalejší využití ložného prostoru, úpravy tvorby přímých vlaků a pod. Splnění pětiletého úkolu dopravy co do rozsahu bude tedy doprovázeno současným úsilím po zkvalitnění dopravy. Tak i v železniční dopravě osobní se rozšířením vozového parku dosáhne pohodlnější dopravy pracujících do povolání a zvýšením parku motorových vozů a autobusů se zhustí spoje mezi pracovišti a bydlišti dělníků.

Perspektivní charakter pětiletkových investic v dopravě se projeví zejména u těch investičních zařízení, kterými se bude sledovat v dlouhodobějším vývoji zavedení pokročilé techniky v naší dopravě; tak tomu bude zejména v železniční dopravě při elektrisaci, při zařízeních dorozumívacích a zabezpečovacích a při řešení závad na železniční síti, zvláště železničních uzlů. V silniční dopravě, jež bude organisována na krajové základně, se zhustí autobusové spoje v hospodářsky slabých krajích a bude se úzce spolupracovat se železnicí ve formě t. zv. radiální dopravy. V plavbě na Labi se zvýšeným výkonem nahradí dřívější výkon cizích společností, na Odře se splní závazky československo-polské dohody a na Dunaji se podstatně zvýší plavební výkon. V letectví obnovíme letecký park, aby se udržely dosavadní letecké spoje a rozmnožily o výhodná spojení s blízkým i vzdáleným orientem. Pošta zlepší telefonní službu ve velkých centrech, zapojí všechny obce na telefonní síť a dále zvýší svůj výkon. Nově se v pětiletce bude plánovat i doprava městská.

V dopravní pětiletce se již uplatňují i zřetele oblastní. Dokončení některých rozestavěných a zahájení stavby nových tratí bude významným přínosem pro některé hospodářsky slabé oblasti. Oblastní nároky na dopravu budou v pětiletém plánu dopravy přesně zkoumány a je jim věnována potřebná péče.

Z celkové částky investic ve výši 52. 859 mil. Kčs bude věnováno na železniční dopravu 33. 627 mil. Kčs, na městskou dopravu 2. 222 mil. Kčs, na silniční dopravu 5. 130 mil. Kčs, na říční dopravu 1. 320 mil. Kčs, na leteckou dopravu 3. 434 mil. Kčs a na poštovní dopravu 7. 126 mil. Kčs. Pro splnění zvýšených úkolů v dopravě uložených pětiletkou bude zapotřebí 20. 000 nových pracovních sil, z toho 8. 000 mužů. Finanční hospodářství dopravních podniků bude postaveno na úplně nový základ přeměnou jejich dosavadní struktury na formu podnikovou, s čímž souvisí jejich reorganisace provozu i administrativy. Rozvoj výzkumných prací v dopravě bude nově organisován. Celková produktivita našeho dopravního systému se zvýší v r. 1953 proti r. 1948 přibližně o 30%.

1. železniční doprava.

V železniční dopravě byl v roce 1947 až 1948 překročen předválečný výkon přesto, že ČSD proti předválečné době disponují asi 4/5 lokomotiv, 3/4 nákladních vozů a 70% osobních vozů. V železniční dopravě byla ve dvouletce položena váha na opatření parku nových nákladních vozů se zvýšenou ložnou vahou a vypuštěny téměř investice v dopravě osobní. V pětiletce je vedeno dopravní plánování naproti tomu snahou o obnovu parku osobních a motorových vozů. 5LP v dopravě navazuje organicky na výsledky dvouletky a při investiční činnosti se pamatuje na to, aby nemoderními investicemi nezabránilo se budoucí modernizaci, jež se současně v pětiletce zahajuje. Ve stavebních investicích se odstraní závady některých tratí, u nichž bylo dosaženo krajních kapacitních mezí.

V nákladní d o p r a v ě ukládá pětiletý plán železnicím zvýšení dopravního výkonu na 17 mld. čistých tunových km, což představuje zvýšení téměř o 39% ve srovnání s rokem 1948. Doba oběhu vozu bude snížena na 5 dní proti 5, 1 dne v roce 1948. Počet přistavených vozů je pro rok 1953 plánován ve výši 5, 71 mil., t. j. o 16% větší než v roce 1948. Ložná váha vzroste o 6% proti roku 1948. Využití ložného prostoru stoupá až na 17, 5 tun v roce 1953. Uložený úkol přepraviti 100 mil. tun v roce 1953 znamená dopravit o 28 milionů tun, t. j. o 38, 8% více, než bude pravděpodobně dopraveno v roce 1948. Aby železnice v nákladní dopravě s vodovým parkem nepatrné větším než v roce 1948 dosáhla tohoto výkonu, musí organizačními a administrativními opatřeními dokonaleji využít svých prostředků. Prostředky zrychlení budou: tvorba přímých vlaků na velké vzdáleností, aby se vylučovalo opěto-