Z toho vyplývá i zaměření investic do určitých oborů, zejména mlékárenství, konservárenství ovoce a zeleniny, chladírenství, výroby těstovin a pod. V pětiletém plánu se počítá s přebudováním komunálních jatek na systém jatek obvodových, které by odpovídaly základním požadavkům hygieny a hospodárnosti.

Celková hodnota výroby v tomto průmyslovém odvětví vzroste v pětiletém plánu nad úroveň z roku 1948 o 79%.

V pětiletém plánu se počítá s novostavbami 2 pekáren na Slovensku a l v Praze, s novostavbou l továrny na cukrovinky v Opavě a s dobudováním 2 továren na cukrovinky na Slovensku a l v Praze, s novostavbou 3 moštáren v zemích českých a l na" Slovensku, s další výstavbou tukových závodů v českých zemích a v Bratislavě, s novostavbami 18 mlékáren v českých zemích a 17 mlékáren a 9 sýráren na Slovensku, s výstavbou továren na zpracování masa v českých zemích, s novostavbou 4 chladíren a mrazíren v českých zemích a 2 na Slovensku, s výstavbou nebo zahájením staveb celkem 17 jatek, s různými novostavbami tabákového a solného monopolu, s vybudováním ústředního výzkumného ústavu průmyslu výživy a j.

V potravinářském průmyslu se jeví potřeba pracovních sil v sektoru průmyslovém o 14% vyšší ve srovnání s rokem 1948. Potřeba nových pracovních sil v odvětvích, která se silně rozvíjejí (mlékárny, masné podniky, mrazírny, jatky atd. ) se částečně kompensuje s úbytkem, který nastává jinde následkem koncentrace podniků, mechanisace výroby a pod.

V oboru výzkumnictví, které bude soustředěno ve společném výzkumném ústavu průmyslu výživy, bude snaha o zvyšování úrovně československého potravinářského průmyslu a o jeho postupné přibližování úrovni světové.

B. Zemědělství a lesnictví.

Úkolem zemědělství ve dvouletce bylo po nahrazení škod způsobených válkou a okupací především obnovit výrobu na předválečnou úroveň a tím zabezpečit výživu národa. Přídělem konfiskované půdy, jakož i provedením revise první pozemkové reformy, nastal přesun pozemkového vlastnictví ve prospěch bezzemků a malých zemědělců. Byla provedena mechanisace, elektrisace a jiná všeobecně prospěšná zařízení. V lesnictví byly částečně nahrazeny škody způsobené bezohlednou kořistnickou těžbou v době předválečné a za okupace.

Plnění dvouletého plánu zemědělství dlužno posuzovati odděleně v roce 1947 a v roce 1948. V prvním roce dvouletky byl osevní plán téměř

splněn. Vlivem mimořádného sucha nebyl však splněn plán sklizňový: chlebového obilí sklizeno jen 67%, krmného obilí 73%, brambor 48% a cukrovky 50% plánovaného množství. Osev pro sklizeň roku 1948 byl proveden s velkými obtížemi, a sklizeň sama je odhadována u chlebového obilí v množství téměř na 100%, ječmene na 90%, ovsa na 101%, u cukrovky na 87% plánu. Ze snížené sklizně roku 1947 nám vznikly značné obtíže v zásobování potravinami rostlinného původu, v chovu dobytka a dále i v ostatních úsecích národního hospodářství. Důsledky neúrody se projevují i v průběhu roku 1948. Plánovaný stav dobytka nemohl být udržen; k 1. červenci 1948 byl početní stav skotu proti plánu nižší o 14%, z toho krav o 10%, dále vepřů o 24%, z toho prasnic o 15%. Tento nepříznivý následek sucha se projeví ještě i v prvních letech pětiletky, a to zejména v živočišné výrobě.

Nepodařilo se také plně zaopatřit zemědělství potřebnými stálými pracovními silami, a bylo proto zapotřebí, zvláště ve sklizňových obdobích, vypomáhati zemědělství sousedskou svépomocí a dobrovolnými pomocnými akcemi občanskými.

Velmi pozoruhodné pokroky byly učiněny v mechanisaci zemědělské výroby. Do zemědělství bylo dodáno v období dvouletky 10. 000 traktorů, 12. 700 pluhů za traktory, 19. 000 travních žácích strojů, 5. 000 samovazačů a na 9. 000 dojicích strojů, kromě velikého počtu strojů menších a jiného pomocného nářadí. Na konci dvouletky pracovalo v zemědělství již na 22. 000 traktorů, 20. 000 pluhů za traktory, 110. 000 travních žácích strojů, 25. 000 samovazačů a zhruba 9. 000 dojicích strojů. Tím byla uskutečněna značná změna v technické struktuře zemědělské práce, jež byla nejen zdokonalena a modernisována, ale také ulehčena.

Stěžejním úkolem zemědělství v pětiletém plánu je zhošpodárněním a zintensivněním výroby co nejúplněji zabezpečit hodnotnější výživu obyvatelstva. Má se tak stát zejména zintensivněním živočišné výroby, pro niž bude rozšířena krmivová základna. Vynikající měrou bude pokračováno v mechanisaci, elektrifikaci a jiném technickém vybavení zemědělské výroby a vesnice vůbec. Cílem těchto akcí není jen zvýšení reálného zemědělského výnosu, nýbrž i snížení výrobních nákladů a zhospodámění, zmenšení rozdílů mezi produktivitou práce v zemědělství a průmyslu, vyrovnávání rozdílu mezi venkovem a městem, ulehčení práce zemědělské ženy a zlepšení předpokladů kulturního života vesnice.

Také v úseku zemědělství budou prohlubovány styky se Sovětským svazem a státy lidově demokratickými a rozšiřována vzájemná hospodářská spolupráce.

Podle plánu se celková hodnota zemědělské výroby v roce 1953 v porovnání s rokem 1948, kdy byla postižena mimořádným suchem, zvýší o 37%, což znamená proti úkolu, stanovenému na rok 1948 v zákoně o dvouletém hospodářském plánu, zvýšení o 16 %. Z toho se hodnota výroby rostlinné zvýší proti roku 1948 jen o 11% a nepřekročí výrobu předválečnou, zatím co se hodnota výroby živočišné proti témuž roku zvýší o 86% a bude podstatně větší i proti roku 1937. V tom se projevuje nejnápadněji plánovaná změna skladby zemědělské výroby. Zatím co dnes byl podíl rostlinné výroby 65% a živočišné 35% na celkové výrobě zemědělské, klesne koncem pětiletky podíl rostlinné výroby na 52% a zvýší se podíl živočišné výroby na 48%.

Zdůraznění živočišné výroby se projeví v osevním plánu zvýšením výroby krmných plodin na úkor obilnin, což je pokračováním vývoje, započatého už ve dvouletce. Stane se tak i za cenu případného dovozu chlebového obilí. Zajištění dostatečného množství statkových krmiv je jedním z hlavních předpokladů splnění plánu ve výrobě živočišné. Její zvýšení má být dosaženo při poměrně malém zvýšení početních stavů podstatným zvýšením užitkovosti zvířat.

Zaměření zemědělské výroby směrem k intensivní, vysoce kvalitní výrobě živočišné se odráží ve výrobě rostlinné plánovaným snížením osevu chlebového obilí, částečným zvýšením osevu obilí krmného, hlavně však podstatným zvětšováním osevu pícnin. Zvýšená potřeba píce se zabezpečuje netoliko rozšiřováním osevních ploch, nýbrž i zintensivněním a zkvalitněním této výroby. Je snahou zajistit a zvýšit ve stále větším rozsahu jakost výroby statkových krmiv, zvýšit a zlepšit krmné dávky, zejména v zimním krmném období. Rozšířená výroba živočišná znamená také zvýšenou a hodnotnější produkci chlévské mrvy, která se s vyššími dávkami strojených hnojiv projeví ve vyšší sklizni jednotlivých plodin, a umožní větší rozšíření a využití pícnin a meziplodin. U ostatních plodin je snaha udržet, po případě rozšířit plochu a zvýšit výnosy. U zeleniny bude výroba přizpůsobena požadavkům konsumu.

Nemenší pozornost je v pětiletém plánu věnována ovocnářství a vinařství, jejichž výrobky obohatí domácí trh v dostatečném množství. Výstavbou sušáren na brambory a píci, vybudováním konserváren ovoce a zeleniny

bude podporováno úsilí o vytvoření reserv v zemědělství, které umožní přenášení výrobních přebytků do období, nedostatku.

Kromě vyjmenovaných opatření plánuje pětiletka k dosažení stanovených cílů další potřebné předpoklady technické a hospodářské. Mezi nimi na předním místě jsou investice, z nichž podstatnou část tvoří prostředky mechanisační. Celkem se plánuje v pětiletce pro zemědělství a lesnictví investic ve výši 26, 8 miliardy Kčs, z čehož připadá na prostředky převážně mechanisační 15 miliard Kčs a 11, 8 miliardy Kčs na stavby. Z těžkých mečhanisačních prostředků se zejména plánuje dodávka 30. 000 traktorů, 33. 000 pluhů za traktory, 60. 000 travních žácích strojů, 30. 000 samovazačů a 20. 000 dojicích strojů.. , Plán počítá se zvýšením počtu stálých pracovních sil, potřebných pro zvýšení živočišné výroby; pro zemědělské sezónní práce bude však zapotřebí výpomoci širších vrstev občanských.

Zvýšení výroby se současným zvyšováním produktivity zemědělské práce se řeší v pětiletém plánu nejen mechanisací zemědělských závodů, ale především rozšířením a dalším budováním strojních traktorových stanic a strojních družstev. Státní strojní stanice a strojní družstva mají mimořádný význam pro přechod k společensky vyšším výrobním formám zemědělství. Strojní družstva mají sloužit především k ulehčení práce drobných a středních zemědělců a nesmí se ani v zastřené formě družstevní stát nástrojem jejich vykořisťování.

Dosažení stanovených výrobních úkolů bude vyžadovat také vytvoření předpokladů pro geonomické plánování. Geonomie se v pětiletém plánu uplatní v celé řadě odvětví rostlinné výroby, a to jak s hlediska místních poměrů, tak zvláště s hlediska krajů a oblastí s ohraničenými přírodními vlastnostmi a podmínkami podnebními, půdními a jinými. Bude také pokračováno v zalesňování a zatravňování, zejména horských pohraničních poloh. V pětiletce budou též uskutečňovány plány na zlepšení podnebí určitých krajin (jižní Morava, jižní Slovensko, bezlesý prostor zatec—Praha —Kolín—Pardubice), kde mají být vysázeny lesní pruhy, vétrolamy, založeny rybníky a pod.

Pěstování jednotlivých plodin bude usměrněno podle výrobních typů a subtypů. Volba odrůd bude omezena na nejlepší, a pro kraj nejspolehlivější odrůdy. Dosud povolené odrůdy budou ve všech oblastech znovu přezkoušeny a vyloučeny ty, které nevyhovují. Bude nutno vyšlechtit pro jednotlivé výrobní typy a subtypy nové, vysoce výnosné a jakostní

odrůdy. Toto rayonování druhů a odrůd bude postupně zavedeno u většiny pěstovaných plodin, jak toho bude vyžadovat specialisace našeho zemědělství.

Všemi těmito opatřeními se v zemědělství přispěje k dosažení hlavních úkolů pětiletky: zajištění dokonalé výživy obyvatelstva, zvýšení produktivity zemědělské práce, ulehčení práce venkovské ženy a tím k postupnému vyrovnávání rozdílů mezi venkovem a městem. Pětiletý plán zemědělský přispěje tak k upevnění svazku mezi dělníky, rolníky, pracující inteligencí a středními vrstvami městskými.

1. Výroba rostlinná.

Podstatným rysem zemědělského plánu je, jak uvedeno, zdůraznění výroby živočišné, zatím co podíl rostlinné výroby je postupně snižován. Přitom však nastává změna i ve skladbě rostlinné výroby samé tím, že se zmenšuje postupně osev obilnin chlebových a zvětšuje se k podpoře živočišné výroby pěstování krmiv. To se projevuje plánovaným snižováním osevních ploch chlebového obilí a rozšiřováním osevních ploch krmného obilí, pozdních brambor, cukrovky a pícnin. Tato změna ve složení osevu se neprojevuje ve stejné míře zároveň u sklizně. Poněvadž plánujeme vyšší hektarové výnosy, nebude očekávaná sklizeň chlebového obilí na zmenšených plochách tak snížena, jak by vyplývalo z procentního omezování osevních ploch.

Tímto plánovaným postupem pokračujeme v pětiletém plánu vlastně v přebudování našeho zemědělství na nových hospodářských základech. Tento vývoj má svoje přednosti národohospodářské i s hlediska jednotlivých zemědělců. Národohospodářsky je výhodnější omezení výroby obilní, a to i za cenu malé potřeby dovozní, a povznesení jakostní a hodnotné výroby živočišné a tím omezení dosavadní dovozní potřeby živočišných výrobků. Pro zemědělce samotného pak je výnosnější přechod k jakostní výrobě živočišné, která poskytuje lepší zhodnocení jeho práce. Rozšířené pěstování pícnin je základem krmného plánu a je předpokladem zvyšované výroby živočišné.

Hrubá hodnota rostlinné výroby stoupne v pětiletce celkem o 11% ve srovnání s r. 1948.

Osevní plochy jednotlivých plodin se plánují pro rok 1953 ve srovnání s plánovaným osevem na rok 1948 takto:

Je tedy viditelné plánované snížení osevních ploch chlebového obilí, zvláště žita, zatím co se zvyšují plánované osevní plochy krmného obilí, hlavně ječmene a pícnin. Malým snížením osevní plochy olejnin nebude dotčen celkový výnos, který se naopak zvýšením hektarových výnosů zvýší o 43%.

Hektarové výnosy jsou plánovány vesměs výše než dosud. Proti roku 1948 se mají zvýšit hektarové výnosy do r. 1953 postupně takto:

Největší zvýšení plánovaného hektarového výnosu je z obilnin u pšenice, z okopanin u brambor a cukrovky.

Zvýšené plánované hektarové výnosy, ke kterým dopomůže výběr vhodných půd pro pěstování jednotlivých plodin podle výsledků geonomického šetření, lepší zpracování půdy pokračující mechanisací, dále vydatné hnojení, použití ušlechtilých osiv a sadí, rostlinolékařská ochrana plodin proti škůdcům a chorobám, jakož i jiná opatření, nahradí podle plánu snížení osevních ploch u některých plodin, takže plánovaná sklizeň je všeobecně vyšší. Sklizňová množství jsou plánována takto:

*) Se zřetelem ke zvýšení výrobního úkolu u cukru, zejména k účelům vývozním, bude osev cukrovky zvyšován od roku 1950 o dalších 10. 000 ha ročně. **) Podle sníženého plánu výroby.

*) Podle sníženého plánu výroby.

**) Kromě sklizně z rozšířené osevní plochy cukrovky o 10. 000 ha.

Opět se projevuje změněná skladba rostlinné výroby nejvýrazněji v podstatně zvýšeném výnosu pícnin a krmných plodin.

Plán předpokládá za účelem dosažení zvýšených výnosů jednotlivých plodin zajištění výroby ušlechtilých osiv a sadí, aby jich bylo dostatek pro domácí potřebu i pro nutnou výměnu se zahraničím.

Dále se zemědělství zabezpečuje dostatečný příděl umělých hnojiv. V roce 1953 má být spotřebováno celkem 45. 400 tun dusíkatých hnojiv, což je skoro o 40% více než v roce 1948. Spotřeba fosforečných hnojiv se pro rok 1953 plánuje v množství 68. 000 tun, což je rovněž o 40% více než v roce 1948. Draselných hnojiv se spotřebuje v r. 1953 celkem 43. 000, čili asi o 30% méně než v roce 1948. Spotřeba vápenatého hnojiva zůstává ustálena a činí 150. 000 tun ročně. Užitím plánovaných množství živin v umělých hnojivech se upraví vzájemný poměr dusíku, kyseliny fosforečné a drasla na l: 1, 5: 0, 8, kterýžto poměr odpovídá výsledkům geonomického šetření a je pro naše zemědělství nejvhodnější. Vedle vyjmenovaných množství umělých hnojiv dodáno bude zemědělství dostatečné množství ochranných prostředků k potírání škůdců a chorob rostlin.

V oboru pěstování zeleniny upravuje plán osevní plochy a sklizeň podle zkušeností získaných ve dvouletém plánu. Zároveň s pěstováním zeleniny je však třeba náležitě upravit způsob obchodu tak, aby zajistil rychlý výkup a dodávku do spotřebitelských středisk.

V oboru ovocnářství a vinařství počítá plán především s rozšířením plochy školek ovocných i révových. Úměrně se zvětšením

produkce podnoží je plánována produkce hotového zboží k výsadbám, které se projeví nejvíce až v roce 1953, kdy má být nově vysazeno 3, 5 milionů stromků a 1, 5 milionu keřů. Počítá se, že během pětiletky se zvýší počet ovocného stromoví ze 40 na 45, 5 milionu kusů, čili o 14%, a počet ovocných keřů z 11, 6 na 13, 1 milionu kusů, čili o 13%. V révovém školkařství a ve vinařství se soustřeďuje úsilí hlavně na obnovu přestárlých kultur, což odpovídá každoroční výsadbě v rozsahu asi jedné čtyřicetiny celkové plochy vinohradů. Pro tyto výsadby je nutno zajistiti 4, 5—5 milionů révových sazenic ročně. Ke konci pětiletky se zvýší plocha vinic z 18. 900 na 19. 300 ha, t. j. o 2%. Spotřeba chlebového obilí nebude plánovanou výrobou zcela kryta; bude třeba dovozu pšenice, který stoupá až do roku 1952, načež se v posledním roce snižuje. Naproti tomu se počítá s vývozem sladu, jenž má stoupající tendenci. Také vývoz cukru se podle plánu zvyšuje. Vývoz se plánuje, jak už poznamenáno, za přihlédnutí ke zvýšené osevní ploše cukrovky v letech 1950—1953 o 10. 000 ha ročně. Vývoz chmele se rovněž stupňuje a počítá se i s vývozem přebytků brambor, zejména raných.

Zásobovací plán předpokládá zdokonalení a prohloubení výkupu zemědělských výrobků veřejnou výkupní organisací, a to zvláště na Slovensku.

2. Výroba živočišná.

Pětiletý plán klade zvýšený důraz na výrobu živočišnou. Vytvářeny jsou zároveň všechny předpoklady pro dosažení tohoto cíle, což se projevuje zejména ve zmíněné už změně

skladby ve výrobě rostlinné. Živočišná výroba bude podle plánu rozvíjena tak, aby byla lépe zabezpečena výživa obyvatelstva hodnotnými potravinami živočišného původu. Národohospodářsky bude změněná skladba zemědělské výroby výhodnější, neboť bude rozšířena základna domácí produkce živočišné a zmenšena závislost na dovozu živočišných výrobků z ciziny, zvláště tuků, jejichž nedostatek je zjevem světovým. Zároveň bude částečným přechodem od rostlinné k živočišné výrobě lépe zhodnocena práce zemědělcova.

Rozsah plánované živočišné výroby je určován jednak početními stavy domácích zvířat, jednak jejich užitkovostí. Plánuje se obojí. Pokud jde o početní stavy domácích zvířat, plánují se takto:

Rychlejší vzestup je u vepřů než u skotu, což vyplývá z biologické podstaty obou druhů těchto zvířat, jednak je však záměrně plánován vyšší chov vepřů za účelem co největší úhrady potřeby masa i tuků. Pro lepší zásobení trhu masem i vejci plánuje se také podstatné zvětšení chovu drůbeže, zejména slepic. Počet koní má podle plánu v souvislosti s rozšiřovanou mechanisací klesnout. Tímto vývojem bude zároveň zmenšena potřeba píce, které bude možno užít zase pro výkrm ostatního zvířectva.

Nejdůležitějším předpokladem zvětšeného chovu domácího zvířectva je zabezpečení dostatečného množství krmiv. Proto je rozšiřována domácí základna produkce krmiv a kromě toho počítá plán s dovozem určitých speciálních druhů krmiv (zejména rybích a masových mouček a ostatních jadrných krmiv), jež se u nás nevyrábějí. Vedle toho obsahuje plán úkoly v oboru krmné techniky a hospodařeni krmivy (konservace silážováním, sušením a j. ).

Vedle snahy o zvýšení početních stavů dobytka stanoví plán mnohem větší úkoly v oboru zvýšení užitkovosti domácích zvířat. Děje se tak jednak zvyšováním živé váhy porážkových kusů dobytka, jednak zvyšováním dojivosti krav a nosnosti slepic.

Výroba živočišných produktů stoupne v pětiletce od roku 1948 do roku 1953 celkem o 86%. K dosažení jednotlivých výrobních

Od roku 1948 postupně do roku 1953 se podle plánu zvyšuje produkce hovězího masa o 52%, vepřového masa o 77%, mléka o 116% a vajec o 114%. K těmto číslům dlužno připočíst ještě produkci telat, jež se plánuje tak, že počet 1, 470. 400 kusů v roce 1949 má stoupnout do roku 1953 na 1, 645. 800 kusů. Z nich bude podle plánu odporaženo množství stoupající od roku 1949 do roku 1953 ze 616. 300 na 724. 900 kusů.

Dosažení výrobních cílů je možné proto, že v chovu prasat lze počítat s rychlým překonáním následků sucha z roku 1947. Také stavy skotu budou postupně doplňovány a dále zvyšovány. Zvýšená produkce jatečných vepřů a lepší dojivost krav pomůže řešit nejužší profil naší výživy — nedostatek tuků. Celkovou potřebu tuků nedokážeme však krýt plně vlastní výrobou ani při plánované zvýšené užitkovosti a s částí své potřeby tuků a olejnatých semen zůstaneme odkázáni na dovoz.

Zlepšeného zásobování mlékem má být dosaženo jednak zmíněným zvýšením počtu dojnic, jednak plánovaným stupňováním dojivosti, jež je opět podmíněno především správnou a dostatečnou výživou a vhodným ustájením. Proti dojivosti, plánované v roce 1948, počítá pětiletka s postupným zvyšováním až o 66% v r. 1953. Také produkce vajec je výsledkem jednak zvýšených početních stavů slepic, jednak plánované zvýšené snůšky vajec.

3. Mechanisace zemědělské výroby.

Splněni úkolů, které ukládá plán zemědělství, vyžaduje zároveň vytvoření určitých předpokladů technických, hospodářských i organisačních. Mezi nimi na předním místě je uskuteč-