sklářská 98%, dřevařská 85% a výroba v průmyslu výživy 97%.

Vzestup zaměstnanosti v průmyslu prokazuje, že mobilisace pracovních sil, pokud se týče tohoto hospodářského úseku, se plně podařila. Od začátku srpna 1946 do počátku srpna 1948 bylo do průmyslové výroby nově zařaděno 239. 700 pracujících.

Produktivita práce dosáhla v pololetí 1948 průměrně 97% předválečné úrovně, takže bude ještě obtížným úkolem dosáhnout do konce dvouletého plánu předpokládaných 110%.

Plánovaných výrobních výsledků bylo dosaženo přesto, že investiční program v průmyslu nebyl uskutečněn v plné míře. Je to dokladem toho, že bylo využito reserv ve výrobních kapacitách při sestavování plánu neznámých nebo neudaných.

úspěšné splnění průmyslového plánu dvouletého nám umožňuje plynulý přechod do plánu pětiletého. Průmyslová výroba bude jeho páteří. Její plán- se zakládá na těchto zásadách:

a) Pětiletý plán bude znamenat především podstatné rozšíření naši výroby průmyslové. Hrubá hodnota průmyslové výroby bude vystupňována do roku 1953 na 454 miliardy Kčs, takže se ve srovnání s r. 1948 zvýší o 57%; proti r. 1937 a na hlavu obyvatelstva se zvýší asi o 80%. Výroba řemesel dosáhne roku 1953 hodnoty 59 miliard Kčs.

Tento úkol bude za změněných politických a hospodářských poměrů splněn v průmyslu tím snadněji, že kapitalistický průmysl má po znárodnění, které vyplynulo1 z únorových událostí, na celkové průmyslové zaměstnanosti podíl již jen 5%, namístě dřívějších 20%.

b) Pětiletý plán bude dále znamenat změnu ve skladbě naší průmyslové výroby v tom směru, že nastane přesun těžiště směrem k průmyslům klíčovým, zvláště ke kovoprůmyslu, hutnictví, chemii a j., a že i uvnitř některých odvětví nastane přesun k výrobám výrobních prostředků (technické sklo, technická keramika atd. ). Tyto změny v celkové struktuře průmyslu neznamenají ovšem náhlý odvrat od dosavadního vývoje, nýbrž jde o pokračování strukturních změn, které možno sledovati již od doby před první světovou válkou a které jen plánovitě urychlíme.

Strukturní změny se provedou značným soustředěním investic do jmenovaných klíčových odvětví. Strukturní přestavba neznamená pokles ve výrobách ostatních, zejména ne ve výrobě spotřebních průmyslů. Naopak, jak ukazuje plán průmyslové výroby v jednotlivých odvětvích, dojde na př. v průmyslu

textilním a oděvním a v průmyslu potravinářském k vzestupu výroby Skoro tak rychlému jako v průmyslu kovodělném, t. j. asi o 70%, resp. o 80%. Tento vzestup se však uskuteční na rozdíl od klíčových průmyslů především využitím dnes ještě nevyužité výrobní kapacity.

Podle jednotlivých odvětví plánuje pětiletka zvyšování výroby takto:

c) Plánovaného zvětšení průmyslové výroby bude dále dosaženo získáním dalšího počtu pracujících do průmyslu. V průmyslu se zvýší počet pracujících asi o 254. 000 osob, v řemeslech asi o 15. 000 osob. Zároveň s tím bude věnována soustavná péče školení pracujících, zvláště dorostu. Při rozmísťování pracovních sil dosavadních i nově do průmyslu přicházejících bude nutno postupovati s krajní šetrností, aby jich bylo využito co nejhospodárněji a aby byly včleněny na patřičném místě a v patřičném čase.

d) Plánovaného zvýšení výroby bude dosaženo také současným stupňováním produktivity práce. Plán počítá se zvýšením produktivity proti roku 1948 v průmyslu průměrně o 32%.

V průmyslové i řemeslné výrobě bude při lepším využití strojovém nutno používat nových pracovních method a podporovat v nejširší míře tvůrčí iniciativu pracujících. Soutěž mezi jednotlivými závody i uvnitř závodů se musí stát skutečnou hybnou pákou pro splňování výrobních úkolů, zvyšování produktivity práce a pro odstraňování objektivních i subjektivních překážek ve výrobě. K tomu musí spolupracovat všichni vedoucí podniků, úřadů a institucí se zaměstnaneckými organisacemi na podkladě opatření technických, organisačních a sociálně-politických. Budou zároveň zlepšovány bezpečnostní a zdravotní podmínky na pracovištích k udržování co nejlepšího zdravotního stavu pracujících. Zvláštní péče bude věnována docházce do práce a odstraňování hospodářsky škodlivé fluktuace. Pracující budou politicky i hospodářsky uvědomováni o významu zvyšování výroby, zvyšování produktivity a urychleného tempa výstavby.

Bude nutno zavádět a zdokonalovat výkonové normy, úkolování bude zlepšováno školením úkolářů a bude také kontrolována správnost úkolů. Zvlášť vynikající pracovníci budou podporováni a všichni pracující budou školeni, aby se dosáhlo zvětšených úkolů.

Bude zvýšena mobilisace mas při vypracování a plnění plánů a prohloubena výměna zkušeností na tomto úseku. Budou vyzdvihovány kádry k vedení a organisací výroby i z řad dělnistva, dosavadní vedoucí kádry budou školeny a organisována výměna jejich zkušeností a výměna zlepšovacích návrhů.

e) Zvětšení průmyslové výroby má být v prvé řadě zabezpečeno náležitým využitím dosavadní kapacity. Kde je již využito všech reserv v kapacitě závodu, bude vzestup průmyslové výroby zabezpečen novými investicemi. Vedle investic rozvojových, určených ke zvětšení, resp. rozšíření výroby, se plánují investice modernisační a racionalisační a investice obnovovací. V pětiletém plánu průmyslu budou uskutečněny investice ve výši 131, 9 miliardy Kčs, z čehož 9, 3 miliardy Kčs připadá na investice v průmyslu výživy. Průmyslové investice zahrnují také l miliardu Kčs na sociální stavby v závodech.

V rozvojovém plánu je věnována největší pozornost zvláště průmyslům kovodělnému, energetickému, hutnickému, báňskému a chemickému, jimž dohromady se přiděluje 72% ze všech průmyslových investic.

f) Průmyslový vývoz má největší váhu v československém vývozu. K zajištění vývozního plánu je zejména nutno soustředit pozornost na dodržení dodacích lhůt, na udržení a zlepšení jakosti, jakož i na soustavné snižování výrobních nákladů, aby bylo možno čelit zostřující se konkurenci na světových trzích. Vzhledem k omezeným dovozním možnostem je nutno zajistit co největší úspornost v dovážených surovinách a polotovarech a co největší využití dovážených strojních zařízení.

g) Zvláštní péče je stále věnována Výzkumnictví, které dosud trpělo množstvím organisačních a hospodářských nedostatků. Z plánovaných celkových investic pro výzkum připadá polovina a z provozních nákladů podstatná část na průmysl. S výzkumem souvisí také otázka geologického průzkumu naší republiky s hlediska surovinového, s hlediska rozvojového atd.

h) Průmyslový plán je sestaven netoliko podle jednotlivých odvětví, nýbrž s přihlédnutím k potřebám hospodářsky slabých krajů a ke snahám o urychlenou industrialisaci Slovenska, jakož i ke zvláštním problémům průmyslových středisek.

ch) Kromě činnosti průmyslové plánována je v pětiletce i výroba řemeslná. Řemeslná výroba doplňuje v naší hospodářské struktuře význačným podílem výrobu průmyslovou a v některých odvětvích zastává vynikající roli v hospodářské činnosti; tak na příklad kovářství, drobné strojnictví, sedlářství a jiná řemesla v zemědělství, tesařství, truhlářství, sklenářství, klempířství a jiná odvětví ve stavebnictví, krejčovství, obuvnictví a jiná odvětví v drobném konsumu atd. Plán pamatuje tak netoliko na původní výrobu, nýbrž i na potřeby oprav výrobního zařízení i předmětů spotřeby, a na tomto poli vykonává řemeslo důležitou funkci. Při plnění těchto úkolů připadne také v řemeslech zvýšený podíl vyvíjejícímu se družstevnictví, a to jak ve výrobě, tak i v obchodě.

1. Průmysl báňský.

Průmysl báňský je jedním z nejdůležitějších klíčových průmyslů, ježto dodává hospodářství základní suroviny a pomocné hmoty. Ačkoliv doly pracovaly s velkým nedostatkem dělnictva a byly za války značně vyčerpány a jejich zařízení opotřebováno, byla obnova provedena urychleně, takže průmysl báňský mohl splniti dvouletý plán za období od ledna 1947 do června 1948 průměrně na 100, 1%. Těžba kamenného uhlí se zvýšila v prvém pololetí 1948 o 30% proti témuž pololetí r. 1946 a o 15% proti r. 1937. Těžba hnědého uhlí je vyšší proti r. 1946 o 22% a proti r. 1937 o 36%.

Pětiletý plán navazuje na dvouletku v tendenci stále stoupající. Hodnota celkové báňské výroby se zvýší od roku 1948 do roku 1953 postupně o 35%, při čemž bude zvýšena těžba, resp. výroba uhlí kamenného v množství o 17%, uhlí hnědého o 35% a koksu o 62%.

Zvýšené výroby dosáhne báňský průmysl jednak, dosavadním zařízením, jednak piánovánými dalšími rozvojovými investicemi. Kromě obnovy budou provedeny zvláště tyto větší investice: budou vybudovány velkolomy, provedena výstavba nových dolů, vybudovány třídírny, prádla a briketárny, doplněna zařízení některých dolů, vystavěna karbonisace uhlí a zdokonalena jiná zařízení, vesměs v průmyslu hnědouhelném v českých zemích; budou obnoveny a rozšířeny hutě na olovo a stříbro a vybudovány nové rudné a tuhové závody; budou vybudovány některé nové závody kamenouhelné, rozšířeny a doplněny koksovny kamenouhelné a důlní a povrchová zařízení ostatních dolů; budou dobudovány a nově vybudovány hnědouhelné doly na Slovensku, vybudovány železorudné doly, úpravny a pražírny rud slovenských a rozšířeny některé pomocné výroby důlní (vápenice a pod. ).

V pětiletém plánu bude zároveň proveden rozsáhlý nerostný průzkum v zemích českých i na Slovensku celkovým nákladem l 483 mil. Kčs, jakož i další výzkumné úkoly nákladem 264 mil. Kčs.

Se stoupající těžbou resp. výrobou báňského průmyslu se zvyšuje i potřeba pracovních sil na 146 100 osob v roce 1953, t. j. o 6% ve srovnání s rokem 1948. Rovněž výkon během pětiletky stoupne podle plánu

o 11% u uhlí kamenného a o 20% u uhlí hnědého. Báňský průmysl pracoval již v době dvouletky s velikými obtížemi, pramenícími z nedostatku stálých odborných horníků. Proto bude věnována v pětiletce soustavná péče o hornický dorost, jakož i o všechna zařízení, jež by hornické povolání usnadňovala a učinila přitažlivějším (byty, zdravotní péče, rekreace atd. ). Trvalou snahou je nahraditi dnešní veliký počet přechodných pracovníků na dolech pracovníky stálými a odbornými. Tím se zvýší i výkonnost a hospodárnost těžby.

Zároveň má báňský průmysl za úkol soustavnou racionalisaci a modernisaci důlních

i jiných povrchových zařízení, úkoly budou stanoveny nejen co do množství těžby, ale i co do jakosti výrobků (třídění, praní uhlí a j. ).

S problémy těžby půjde ruku v ruce také záměrná úprava odbytu minerálních paliv a jejich spotřeby. Uhlí je vzácnou surovinou a je třeba jí stále více používati ve. formách dalšího průmyslového zušlechtění. S tím souvisí otázka odbytu a zpracování hnědého uhlí a uhelného mouru a otázka zásobování uhlím pro otop.

2. Průmysl energetický.

Průmysl energetický je dalším odvětvím klíčové povahy, na jehož dostatečné výrobě

záleží plánovaný rozvoj ostatních úseků našeho hospodářství. Již ve dvouletém plánu bylo stanoveno zvětšení instalovaného výkonu elektráren proti roku 1946 o 12% a proti době předválečné o 50%. Výrobní úkol ve dvouletém plánu splnil energetický průmysl za období od ledna 1947 do června 1948 průměrně na 98, 6%. Výroba proudu v r. 1948 stoupla proti r. 1946 o 35% a proti době předválečné o více než 80%.

V pětiletém plánu se předpokládá další zrychlený vzrůst výkonů, takže instalovaný výkon koncem roku 1953 dosáhne asi 3700 MW, což znamená přírůstek proti roku 1948 asi 35%. Celková spotřeba elektrické energie byla stanovena v roce 1953 množstvím 11 500 mil. kWh. z níž bude 11 200 mil. kWh kryto domácí výrobou a zbytek 300 mil. kWh se doveze.

Celková hodnota výroby energetického průmyslu je plánována tak, aby překročila v roce 1953 hodnotu z roku 1948 o 52%; přitom se zvýší výroba elektřiny o 50% a výroba svítiplynu a plynu koksárenského o 58%.

Pětiletka má v průmyslu energetickém opět úkoly další výstavby, neboť je plánován nejen rozvoj elektrárenství, ale i plynárenství a teplárenství. V investičním plánu se sleduje již potřeba dlouhodobého vývoje celoevropského. Plánuje se výstavba velkoelektráren na místních energetických zdrojích (využití odpadového paliva a vodní síly) a jen výjimečně ve střediscích konsumu. Dále je v plánu výstavba dálkových sítí 110 KV a magistrál 220 KV pro celostátní a mezinárodní spolupráci elektráren.

Vedle hnědouhelných a kamenouhelných pánví v českých zemích a dále vltavských a slovenských vodních sil je regionálně důležité využití lignitových ložisek jihočeských, jihomoravských a slovenských. Energetický průmysl se proto zaměřuje ve svém dlouhodobém plánu na využití místních energetických zdrojů výstavbou velkoelektráren na dolech. V těchto případech jsou naplánovány také investice spojené s rozvodem proudu.

S výstavbou místních elektráren na středisku konsumu se počítá pouze tam, kde je i zaručený odběr páry. Pokud se týče budovaných vodních elektráren, budou se dobře doplňovati ve spolupráci s parními elektrárnami.

Investiční plán dále počítá s tím, že se dobudují buď zcela nebo v jednotlivých plánovaných etapách zejména parní velkoelektrárny a řada společných tepláren a hydrocentrál. Postaví se dále potřebná vedení do spotřebních míst.

V elektrárenských investicích uvažuje pětiletý plán elektrisaci asi 2500 obcí a sídlišť,

z toho na Slovensku l 000. Po skončení dvouletého plánu bude zelektrizováno celkem 17 700 obcí a osad a po skončení pětiletého plánu zbude k elektrisaci asi 2 660 obcí a sídlišť, převážně v krajích řidčeji obydlených.

V investičním plánu plynárenském je obsažena výstavba dálkových plynovodních a rozvodných sítí pro rozvod plynu v celkové délce 460 km. Uvedením nových dálkových plynovodů pro rozvod hnědouhelného a koksárenského plynu do provozu bude možno vyřaditi řadu místních plynáren, často již velmi zastaralých a nehospodárných, a ušetřiti kamenné uhlí, které tyto plynárny až dosud spotřebovávaly.

Pokud jde o pracovní síly, počítá plán pro energetický průmysl s přírůstkem asi 6200 osob, t. j. 14% proti stavu z r. 1948. Hodnota výroby na jednoho zaměstnance stoupne v r. 1953 proti r. 1948 v elektrárnách ČEZ o 65%, v plynárnách ČEZ o 22%, celkem o 58%, u závodních elektráren pak o 12%.

3. Průmysl hutnický.

Toto odvětví patří k těm, jež ve dvouletce plnila plán za těžkých podmínek vynikající měrou. Výrobní výsledky hutí jsou tím poeoruhodnější, že jich bylo docíleno se zařízením značně zastaralým, za války opotřebovaným a málo obnovovaným. Celé odvětví hutí splnilo plán za období od ledna 1947 do června 1948 průměrně na 107, 6%. Výroba surového železa v r. 1948 pravděpodobně překročí výrobu z r. 1946 o 92% a výrobu z r. 1937 o 2%. Výroba surové oceli pravděpodobně stoupne proti r. 1946 skoro o 70% a proti r. 1937 o 20%.

úkoly plánu a všeobecný nedostatek železného a ocelového materiálu u nás i na zahraničních trzích, způsobený velkými úkoly výstavby a poválečné rekonstrukce, nutí hutní průmysl k co největšímu vystupňování výroby v pětiletce. Z těchto důvodů se plánuje v pětiletce rozšířeni výrobní kapacity novými investicemi a postupné zvětšování výroby. Hutě poskytují východiskový polotovar pro další zpracování v kovoprůmyslu, kterému jsou v pětiletém plánu uloženy zvláště veliké výrobní úkoly. Proto tvoří hutní průmysl s kovoprůmyslem základnu průmyslového rozmachu v pětiletce. V roce 1953 dosáhne výroba hutní celkové úrovně 149% výroby z roku 1948. Přitom se zvýší výroba surového železa o 80%, surové oceli o 45% a váleného zboží o 48%. Tím dosáhne výroba surového železa 163%, surové ocele 153% a váleného zboží 162% nejvyšší výroby předválečné.

Výrobní kapacity hutí bylo již ve dvouletce využíváno plně. Proto další stupňování výroby

je možné jen rozšířením kapacity. Z plánovaných investic hutního průmyslu je asi 90% rozvojových. Jelikož jde většinou o vybudování velkých celků, projeví se vliv investic ve výrobě až v druhé polovině pětiletého plánu; do té doby stoupá výroba jen mírně. Aby se vliv investičních prací mohl vůbec během pětiletého plánu projeviti, je nutno vynaložiti největší částku na investice již v prvých 3 letech, kdy je předpokládáno provedení asi tří čtvrtin všech plánovaných investic.

I když v pětiletém plánu jsou mnohé investice prováděny v závodech již existujících, pak je to proto, že rozšíření výroby i výrobního programu je pokračováním a doplňováním prací již dříve započatých; je však také zapotřebí nahraditi v existujících závodech některá opotřebovaná zařízení, místo nichž budou postavena nová, výkonnější zařízení.

Pokud jde o pracovní síly, plánuje se u hutní výroby postupné zvýšení jejich počtu, který má v roce 1953 dosáhnout 95 000 osob. Znamená to proti r. 1948 vzestup o 25%. Stoupající produktivita je patrná již z toho, že plánovaný vzestup výroby hutí je značně větší.

V plánu se zvláště pamatuje na náležitou organisací domácího sběru železného a jiného odpadkového materiálu.

4. Průmysl kovodělný.

V pětiletém plánu je průmyslu kovodělnému určen největší rozvoj investiční i výrobní. Z toho zvláště obor těžkého strojírenství má za úkol vyrobiti značnou část strojů, jež jsou plánovány pro rozvoj našeho hospodářství v pětiletém plánu.

Ve dvouletce připadal kovodělnému průmyslu rozsáhlý úkol výroby výrobních prostředků a spotřebních statků. Úkol, stanovený dvouletým plánem, splnil kovodělný průmysl za období od ledna 1947 do června 1948 průměrně na 99, 8%. U jednotlivých výrobků kovodělného průmyslu nemáme pro statistické mezery možnosti srovnání současné výroby s výrobou předválečnou nebo s výrobou v období před dvouletým plánem. Zvýšení výroby je však v průběhu dvouletky pozoruhodné. Za první pololetí 1948 bylo vyrobeno na př. 182 lokomotiv, což je proti stejné době v r. 1947 zvýšení o 60%; šicích strojů vyrobeno 53. 021 kusů, což je vzestup o více než 50%; výroba osobních automobilů se více než zdvojnásobila a dosáhla 9. 095 vozů; výroba nákladních automobilů se zvýšila a více než 40% a dosahovala v prvním pololetí 1948 počtu 3. 535 vozů; výroba traktorů se zdvojnásobila a počet vyrobených jednotek dosáhl 4. 689; motocyklů bylo vyrobeno přes 31. 000, čili o 120% více než v prvním pololetí 19, 47; výroba jízdních kol se zvýšila skoro o 25% a činila 119. 350 kusů; hodnota výroby hospodářských strojů činila 733 mil. Kčs a byla o 30% vyšší než v prvním pololetí 1947.

Obnova kovodělného průmyslu během dvouletky byla výrobní a organisační přípravou pro plán pětiletý. Kovodělnému průmyslu připadá v pětiletém plánu rozsáhlý úkol vytvořiti podmínky pro zvýšení výroby celého průmyslu a zemědělství. Obdobnou úlohu bude míti kovodělný průmysl při zvýšení dopravy, při rozšíření stavebního ruchu a při uskutečňování plánu soukromé a veřejné spotřeby. Dalšího značného zvýšení výroby kovodělného průmyslu vyžaduje také zahraniční obchod Československa. Dlouhodobými smlouvami, sjednanými se státy s plánovaným hospodářstvím, převzali jsme objednávky na dodání četných výrobních prostředků do těchto zemí, čímž Československo přispívá k jejich hospodářskému rozvoji.

Celková výroba kovodělného průmyslu bude podle plánu postupně zvyšována a dosáhne v roce 1953 úrovně 193% výrobního rozsahu z roku 1948.

Jako u jiných odvětví, i u kovodělného průmyslu se dosáhne podstatného rozšíření výroby především zmobilisováním všech reserv z dosavadní výrobní kapacity. Kromě toho však počítá pětiletý plán se značnými novými investicemi. Zvláště rozsáhlé investice se plánují pro obor těžkého strojírenství, na který připadá podstatná část ze všech plánovaných průmyslových investic vůbec. Z nich je velká část určena na industrialisaci Slovenska. Část investic je věnována modernisaci a přispěje k zdokonalení a zhospodárnění naší kovodělné výroby.

Ke zhospodárnění výroby, zvýšení produktivity a využití surovin provede se postupné soustřeďování sléváren do větších celků specialisovaných v mezích možnosti na určitý druh nebo velikost odlitku a účelně rozložených po území státu s hlediska krajového plánu. Nové slévárny budou moci být zřizovány pouze tehdy, je-li splnění hořejších podmínek zajištěno.

K dosažení plánovaného zvýšení výroby bude zároveň zapotřebí rozšířiti pracovní osazenstvo kovodělného, průmyslu. Proti roku 1948 se počítá se zvýšením počtu pracujících v tomto odvětví do konce roku 1953 o 142. 000 osob. Zároveň se plánuje zvýšení produktivity práce o 35% nad úroveň z roku 1948. K zvý-

šení produktivity přispěje částečně plánovaná modernisace výroby, zároveň však je zapotřebí soustavného zdokonalování výroby po všech stránkách. Bude prohloubena vnitřní organisace výroby v závodech, bude důsledněji uplatňována kontrola jakosti výrobků a odstraňovány příčiny výrobních zmetků. Bude také pokračováno v budování podnikové administrativy, aby výroba byla náležitě kontrolována.

Velké úkoly jsou stanoveny kovodělnému průmyslu také ve výzkumnictví, a to zvláště v odvětvích aplikované matematiky a fysiky, ve výrobě technických zařízení v oboru optiky a jemné mechaniky, v oboru zařízení hutí, ve strojírenství, elektrářství a v oboru letectví, dopravy, jakož i v oboru hospodářských strojů a výrobních zařízení průmyslu výživy.

Velký rozmach kovodělného průmyslu projevuje se již nyní a projeví se během pětiletky ještě více v tom, že toto odvětví se stává největší složkou našeho zahraničního obchodu, především vývozu, takže v tomto směru odvětví textilní zůstává za průmyslem železa a kovů. Zejména vývoz výrobních prostředků tvoří podstatnou část vývozu kovového zboží. Odbyt kovodělných výrobků je z největší části zaručen mezistátními investičními smlouvami.

5. Průmysl chemický.

Chemickému průmyslu byly stanoveny již ve dvouletce důležité výrobní úkoly klíčové povahy. Bylo nutno obnovit výrobu některých základních polotovarů (kyseliny sírové, kyseliny dusičné, čpavku, potaše, sody a j. ), dále umělých hnojiv, umělých vláken a j. Ve váženém průměru splnil chemický průmysl výrobní plán za období od ledna 1947 do června 1948 celkem na 93, 7%. Poměrné nižší plnění plánu jest způsobeno dílem neskončenou poválečnou rekonstrukcí, dílem nesnázemi v dovozu některých potřebných surovin a jinými příčinami.

V pětiletém plánu jsou chemickému průmyslu stanoveny rozvojové úkoly, které souvisí jednak s celkovým plánovaným rozmachem hospodářství domácího, jednak s předpokládaným rozšířením vývozu. Budou položeny základy k novým výrobám, které budou založeny na zpracování domácích surovin. Dobudují se zároveň dosavadní výroby, tak aby stačily krýt tuzemskou spotřebu, po případě aby mohly uspokojiti poptávku na zahraničních trzích, zvláště poptávku v zemích s plánovaným hospodářstvím. Půjde zejména o výrobu dehtových barviv, výrobků farmaceutických, syn-