ných zájmových organisací při vydávání léčebného řádu je zárukou, že jeho obsah bude ovládán snahou co nejvíce prospět pojištěncům a jich rodinným příslušníkům.
Odstavec třetí obsahuje jen rámcové vytýčeni hlavních otázek, které má léčebný řád řešit, a to v demonstrativním výpočtu. Zákon sám ponechává na mnoha jiných místech výslovné léčebnému řádu, aby vpravil podrobnosti (srov. na př. §§ 28—35, 42, 45—48). Ukáže-li se potřeba, bude tedy možno upravit v léčebném řádu i věci v třetím odstavci zvláště neuvedené a bude přípustno i jinak překročit meze podávající se z doslovného znění jednotlivých bodů.
Ke změně léčebného řádu bude zapotřebí stejného řízení, jaké je předepsáno pro jeho vydání.
Právě, proto, ze léčebný řád bude obsahovat velmi důležitá ustanovení pro pojištěnce a jejich rodinné příslušníky, bude nutno uveřejnit - jej takovým způsobem, aby byla zaručena co nejširší jeho publicita. "
K § 35:
Organisace vojenské nemocenské péče musí vycházet z organisace armády, jak bylo zdůrazněno již ve všeobecné části důvodové zprávy, a to z příčin dále vytýčených.
Obsahem vojenské nemocenské péče nemůže být jen poskytováni potřebné péče účastníkům vojenské nemocenské péče a rodinným příslušníkům, nýbrž musí být také zaměřena ke splnění úkolů zdravotnické služby v armádě v míru a na přípravu ke splnění těchto úkolů za mobilisace a války. K plnění těchto úkolů a k jejich přípravě je zapotřebí opatření rázu personálního i zařízení Věcných. Všechna tato opatření personální i zařízení věcná musí být zapojena do celkové organisace armády jako její součást
Řídícím orgánem pro veškeré úkoly zdravotnické služby v armádě je ministerstvo národní obrany. Náleží proto do působnosti ministerstva národní obrany také řízení vojenské nemocenské péče, a to jak po stránce odborně zdravotnické, tak i po stránce administrativní.
K odstavci 3:
Toto ustanovení bylo převzato z ustanovení § 196, odst 1 zákona o národním pojištění. Vojenská správa má i malé posádky, kde je po případě jen menší počet vojenských osob nebo jsou zřizovány i přechodné posádky, kursy a při dnešním nedostatku lékařů není vždy možné určit pro takovou posádku vojenského
lékaře. V těchto případech je nutno, aby vojenského lékaře zastupoval občanský lékař, se kterým se uzavírá příslušná smlouva, která byla dohodnuta s lékařskou organisací podle vzoru rámcové smlouvy nositelů nemocenského pojištění a která byla schválena ministerstvem financí. Podobně bude nutno postupovat i v budoucnosti.
Vojenská nemocenská péče je organisována tak, že při onemocnění účastníků, kteří mohou být léčeni vojenským lékařem na ošetřovně útvaru (to jsou účastnici uvedení v § l, odst. l, č. l a 2) není třeba žádných poukazů k léčení. Musí-li být tito účastníci odevzdáváni k léčení do vojenské nemocnice, pak
a) osoby z počtu mužstva jsou odevzdávány do léčení s dokladem "Zpráva lékaře vojenského útvaru",
b) vojenští gážisté s poukázkou k ústavnímu léčení.
Ve všech případech, kdy účastníci vojenské nemocenské péče musí být léčeni: občanským lékařem, vydá jim příslušný vojenský útvar poukázku k lékaři. V případech, kdy účastníci musí být léčeni v léčebném ústavě občanském, vydá jim příslušný'vojenský útvar poukázku k ústavnímu léčení.
Úhradu účtu občanského lékaře za léčení a úhradu účtu občanského léčebného ústavu zařídí v každém případě příslušný vojenský útvar. "
úhradu účtů za léky, therapeutické a orthopedické pomůcky provede příslušný vojenský. útvar nebo vyšší velitelství se správní působností, pověřené tím podle zvláštních směrnic vydaných ministerstvem národní obrany.
K §§ 36 a 37:
V těchto paragrafech byla převzata ustanovení §§ 197 a 198 zákona o národním pojištění upravená podle poměrů vojenské nemocenské péče.
Důvodová zpráva k §§ 197 a 198 zákona o národním pojištění:
K § 197:
Dosud byly upravovány podmínky pro přijetí a propouštěni lékaře ze služeb nositelů pojištění a podmínky výkonu lékařské služby smlouvami mezi lékařskými organisacemi a nositeli pojištěni. Napříště (odst. 3) budou upravovány uvedené podmínky vyhláškou ministerstva sociální péče vydanou společně s ministerstvem zdravotnictví. Tím se vyhovuje požadavku státní politiky řízeného hospodářství a s nim souvisícího upravováni mezd,
platů (mzdovými, platovými) vyhláškami. Vyhlášku bude předcházet jednání mezi pojišťovnou a jednotnou odborovou organisací, takže o ochranu zájmu lékařů je dostatečné postaráno.
Nezbytným předpokladem toho, aby pojišťovna mohla plnit řádně své úkoly, je vyhovující distribuce lékařů. Proto odst. 4 zaručuje pojišťovně spoluúčast na řízeném umisťování lékařů.
K § 198: K odst. 1:
Veřejným nemocnicím je uložena povinnost přijmout do ošetřováni osoby, které mají nárok na ústavní ošetřování (§ 28). Toto ustanovení by mohlo býti pokládáno za zbytečné, poněvadž veřejné nemocnice mají již podle příslušných předpisu pro ně platných povinnost přijmout každého, kdo ošetření v nemocnici potřebují. Přesto však je toto ustanoveni nutné, neboť je jen logickým důsledkem ustanovení § 28, jimž se dává pojištěnci a rodinnému příslušníku přímo právní nárok na ošetřování ve veřejné nemocnici. Poukaz do nemocnice vydá zpravidla ošetřující lékař. Poněvadž pojišťovna bude hradit celé ošetřovné bez časového omezení, nejsou odůvodněny obavy, že by pojišťovna posílala do nemocnice případy tam (-nepatřicí, zejména také proto, že jí tím vzniknou značně zvýšená vydaní (srov. § 45).
K odst. 2:
Převzato z dosavadních ustanovení (srov. na př. s § 149, odst. 1, zákona č. 221/24 Sb. ).
K odst: 3:
Ustanovení odstavce třetího postrádá sankce na nedodrženi povinnosti, nemocnici tímto ustanovením uložené. Zákonodárce zřejmě předpokládá, že styk pojišťovny a veřejných nemocnic bude harmonický.
K odst. 4:
Velkou reformou, která může další spolupráci mezi pojišťovnou a veřejnými nemocnicemi postaviti na naprosto kladný základ, je ustanoveni, podle něhož pojišťovna přejímá úhradu celé ošetřovací sazby bez časového omezeni. Tím odpadne agenda nemocnic spojená s vymáháním ošetřovného. I agenda účetní ve vzájemném styku může být radikálně zjednodušena, dojde-li po získaných zkušenostech ke stanoveni paušální úhrady, rozvrhované podle spravedlivého klíče na jednotlivé veřejné nemocnice.
Ustanovení odstavce čtvrtého znamená velkou výhodu pro pojištěnce (včetně důchodce) a jejich rodinné příslušníky, zejména, jsou-li z kategorie dělníků, neboť dosavadní předpisy (na př. § 150 zákona č. 221/24 Sb. a § 10 ví. nař. č. 99/42 Sb. ) byly daleko nepříznivější.
K odst. 5:
Ustanovení odstavce pátého recipovalo obdobná ustanovení dřívější, ale pozbývá nyní valně na svém významu vzhledem ke znění odstavce čtvrtého. Zákaz požadovat doplatky za ošetřováni pojištěnců a rodinných příslušníků se nevztahuje na doplatky ve vyšší než nejnižší třídě. To však neznamená, že by pojišťovna nesměla hradit ošetřovné na lepší třídě než třetí. Jestliže stav nemocného toho bude vyžadovat, poskytne pojišťovna i tuto zvýšenou úhradu. I když to není v zákoně výslovně řečeno mohou být podrobnosti upraveny léčebným řádem, neboť výpočet úkolů léčebného řádu uvedený v § 59 je jen demonstrativní. Možnost hradit ošetřovné i podle sazeb pro vyšší třídy lze vyvodit i z odstavce třetího, ve kterém je stanovena povinnost pojišťovny hradit ošetřovné podle poslední třídy, není jí však zvolenou dikcí zakázáno hradit ošetřovné podle sazeb pro vyšší třídy.
K odst. 6:
Ambulantní ošetřováni ve veřejné nemocnici je jedním ze způsobu poskytováni lékařského ošetřování podle § 27, které se poskytuje pojištěncům a jich rodinným příslušníkům bezplatně. Pojišťovna však musí nemocnici poskytnout úhradu"
Osnova zákona o vojenské nemocenské péči ovšem vychází ze stavu změněného v tomto úseku zákonem ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a organisací státní ústavní léčebné péče.
K § 38:
Ustanovení § 38 je shodné s ustanovením § 120, odst. l zákona o národním pojištění.
Důvodová, zpráva k § 120 zákona o národním
pojištění. "K § 120 k odst. 1:
V tomto odstavci je určeno, kdo je u různých skupin pojištěnců plátcem pojistného, t. j. osobou, kterou stihá povinnost platiti pojistné, jakož i ostatní důsledky s tím, spojené.
V odstavci prvním se stanoví, že v pojištění zaměstnanců je plátcem celého pojistného zaměstnavatěl a že je celé nese ze svého. Toto řešetu, jež je pro většinu oborů, dnešního sociálního pojištění (s výjimkou úrazového pojištěni) novinkou, odpovídá nejeli hospodářské skutečnosti, podle niž zaměstnavatel považuje celé pojistné vždy za součást svých režijních výloh spojených s provozem podniku, bez ohledu na to, zda vůbec, případné jakou jeho část sráží zaměstnanci z hrubé mzdy, nýbrž odpovídá také teorii národohospodářské, že skutečně celé pojistné má být považováno za součást výrobních nákladu a, nikoli z části za podíl zaměstnance, jímž k hrazení výrobních nákladů přispívá. Avšak okamžitý přechod k tomuto systému by vyžadoval splnění některých předpokladů hospodářských. Do té doby, než se tak stane, se proto v přechodných ustanoveních (§ 255., odst. 1, písm. a) stanoví, že vládním nařízením bude na přechodnou dobu určen poměr mezi částí pojistného, kterou nese zaměstnavatel ze svého a mezi částí, kterou bude prozatím dále srážet zaměstnancům ze mzdy.
Rozhodnuti o způsobu tohoto přechodného řešení a délce jeho platnosti bylo nutno ponechat vládě, poněvadž úvahy praktické politiky cenové, mzdové a výrobní, daňové poměry i stupen a míra produktivnosti budou zde mít rozhodující vliv. "
K § 39:
Ustanovení § 39 upravuje otázku nákladů na vojenskou nemocenskou péči, dokud nenabude účinnosti § 38. Shodné ustanovení pro obor národního pojištění má § 255 zákona o národním pojištění na dobu, než nabude účinnosti § 120, odst. l zákona o národním pojištění. § 255 zákona o národním pojištění zachovává do té doby dnešní stav. část pojistného hradí jako dosud zaměstnanec a zbytek zaměstnavatel; tyto části určí vláda nařízením. U osob, na které se vztahuje platnost zákona o vojenské nemocenské péči, je dnešní stav tento:
část těchto osob je již v nemocenské péči vojenské správy a tato nemocenská péče je jim poskytována zdarma. Zbývající část těchto osob není dosud v nemocenské péči vojenské správy, nýbrž u Léčebného fondu veřejných zaměstnanců, kterému platí 2% svých hrubých odpočivných (zaopatřovacích) platů jako příspěvek na pojistné a vojenská správa za ně platí Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců zbývající část jejich pojistného připadající na zaměstnavatele.
K tomu je třeba ještě uvést další podrobnost: Poživatelé vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů, kteří byli v době nesvo-
body příslušníky tak zv. Slovenského státu, jsou" od osvobození československé republiky opět bezplatně účastni vojenské léčebné péče, jako 'tomu bylo před odtržením Slovenska. Poživatelé vojenských odpočivných platů (zaopatřovacích), kteří náleželi k příslušníkům t. zv. Protektorátu Čechy a Morava, stali se v době nesvobody pojištěnci Léčebného fondu veřejných zaměstnanců a zůstali jimi i po 5. květnu 1945 až do přítomné doby.
S tím se vypořádává návrh zákona o vojenské nemocenské péči tím, že zavádí pro osoby, na které se má vztáhnout jeho platnost rozdělení na dvě hlavní skupiny. Prvá skupina jsou osoby, u kterých již dnes a i v budoucnu musí nést vojenskou nemocenskou péči vojenská správa zcela na svůj náklad; jsou to hlavně vojenské osoby z počtu mužstva v presenční službě (ve vojenském výcviku příslušníků náhradní zálohy) a na* vojenských cvičeních. V druhé skupině jsou osoby, pro které se zavádí povinnost placení příspěvku. Mezi ně náleží hlavně vojenští gážisté a délesloužící poddůstojníci v činné službě, vojenští gážisté v dobrovolné další činné službě a příjemci vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů.
Výši příspěvku stanoví osnova 1%. Bude vybírán srážkou při výplatách konaných vojenskou správou. To znamená, že u osob, jimž je za dnešního stavu poskytována vojenská nemocenská péče vojenskou správou bezplatně, nastane zatížení 1% příspěvku, zatím co na druhé straně osobám, jež jsou dosud v nemocenské péči Léčebného fondu veřejných zaměstnanců, se zmenší dosavadní příspěvek Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců, který činí 2%, na 1%.
V poslední větě osnova zmocňuje vládu, aby nařízením určila nově výši příspěvků i základnu pro jejich vyměřování.
Výše příspěvku 1% byla stanovena v důsledku této úvahy: Vojenskou nemocenskou péči provádí vojenská správa svými vojenskými útvary a používá k tomu svého administrativního -zařízení, aniž by byl stát prováděním zákona o vojenské nemocenské péči zatěžován novými osobními nebo administratívními výdaji. Pro provádění vojenské nemocenské péče měla a má až dosud vojenská správa rozpočtově k disposici jen to, co jiné resorty- odvádějí Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců na místě příspěvku zaměstnavatele. Zákon o vojenské nemocenské péči znamená zlepšení dosavadní vojenské nemocenské péče jak co do způsobu, ták i co do rozsahu, ze kterého nezbytně vyplyne i zvýšení finančního nákladu s jejím prováděním.
Vojenská správa za prvé republiky nepořizovala statistiky nákladů na vojenskou léčebnou péči. Má tudíž k disposici z této doby jen data tehdejších rozpočtů vojenské správy, kterých ovšem již nelze dnes dobře použít vzhledem k zcela změněným dnešním poměrům.
Jsou tedy dnes k disposici jen data z roku 1946 a 1947, kterých může býti použito jako měřítka pro dnešní stav.
V roce 1946 bylo ze státních prostředků (Kap. 5, tit. 2, § 11) vydáno na léčebnou péči vojenských osob v činné službě, do čehož třeba počítat náklad na zdravotnické zařízení léčebných ústavů a ošetřoven útvarů,
celkem ....................... | Kčs | 51, 178. 027. — |
k tomu bylo vyplaceno na pojistném za příjemce vojenských odpočivných platů z kap. 21, tit. 3, § 3...... ....... ..... | Kčs | 5, 676. 704. — |
a tyto osoby zaplatily na pojistných příspěvcích ....... | Kčs | 2, 838. 352. — |
dále bylo vypláceno za léčení osob, které měly nárok na vojenskou léčebnou péči, z kap. 21, tit. 3, § 4 .............. | Kčs | 4. 805. — |
Dohromady ..................... | Kčs | 59, 697. 888. — |
V roce 1947 bylo ze státních prostředků, kap. 5, tit. 2, pol. 60 a) vydáno na vojenskou léčebnou péči gážistů ............. | Kčs | 35, 328. 683. — |
a z kap. 5, tit. 2, pol. 60 b) na léčebnou péči mužstva, zdravotnické zařízení léčebných ústavů a ošetřoven ............. | Kčs | 15, 703. 763. — |
na pojistném za příjemce zaopatřovacích platů bylo z kap. 23, tit. 3, § 2 vydáno .................... | Kčs | 6, 846. 984, — |
tito příjemci sami zaplatili na příspěvcích ........... | Kčs | 3, 423. 492. — |
za léčení osob, kterým zůstal nárok na vojenskou léčebnou péči, bylo z kap. 23. tit. 4 vyplaceno ................ | Kčs | 96. 283. — |
Dohromady ..................... | Kčs | 61, 399. 205. — |
Při dosavadní úpravě vojenské léčebné péče obdrží vojenští gážisté k úhradě vydání na léčení rodinných příslušníků jen 75% těchto vydání a sami musí uhrazovat ošetřovací poplatky v nemocnicích, které činí přibližně 1/4 nákladu. Je proto třeba počítat s tun, že ná-
klad na léčení se zvýší o tuto čtvrtinu, to jest ročně asi o 15, 000. 000 Kčs.
Náklady na nové nemocenské dávky věcné a peněžité lze určit jen odhadem částkou 20 až 25, 000. 000 Kčs. Podle toho činil by náklad na vojenskou nemocenskou péči ročně přibližně asi 100, 000. 000 Kčs.
K úhradě bylo by třeba, aby vojenští gážisté přispívali ze svých příjmů 1% hrubých platů, což by činilo částku ......... | Kčs | 19, 000. 000. — |
S příspěvkem jen ve výši 1% je počítáno z důvodu, že vojenští gážisté jsou ze své vojenské služby vystaveni většímu nebezpečí úrazu a onemocnění a lze — li míti za to, že v národním pojištění budou platit pojištěnci na pojistné jeho část ve výši asi 2%, je u vojenských osob odůvodněn příspěvek jen ve výši 1%. Ze státních prostředků třeba uvažovat o příspěvku ve výši 3% platů vojenských osob, což bude pravděpodobně též u ostatních veřejných zaměstnanců. To by činilo u vojenských gážistů ročné asi.... | Kčs | 57, 000. 000. — |
Pro vojenské osoby z počta mužstva, u kterých třeba počítat s nákladem na zdravotnické zařízení vojenských ústavů a ošetřoven útvarů, jakož i s eventuálním léčením v občanských ústavech a občanskými lékaři, bude třeba počítat s celkovým nákladem asi ....... | Kčs | 31, 000. 000. — |
celkem ....................... | Kčs | 107, 000. 000— |
Zavedení příspěvku ve výši 1% lze tedy považovat za dostačující k sjednání rovnováhy v úhradě výdajů na vojenskou nemocenskou péci. Při tom třeba poukázat též na to, že
vojenská správa ukládá vojenským gážistům služební povinnosti, které je vystavují zvýšenému nebezpečí onemocnění a úrazu, a že již z toho důvodu se jeví sociálně spravedlivým,
aby i v nákladu vojenské správy na vojenskou nemocenskou péči byla tato okolnost vyjádřena. Není dobře myslitelno, aby zaměstnavatel, který vystavuje zaměstnance většímu nebezpečí, neuznával též důsledky, které mu z toho jako zaměstnavateli vyplývají.
Náklady vyplývající pro stát z vojenské nemocenské péče budou zařaděny do návrhu rozpočtu na rok 1949. Pokud jde o část těchto nákladu do konce roku 1948, bude postupováno podle § 9 finančního zákona republiky československé na rok 1948 (zákon č. 215/1947 Sb. ).
Podle předpokladů pro rozpočet pro rok 1948
bylo počítáno s tím, že vojenské osoby z počtu
mužstva mají bezplatné léčení. U těchto osob
tudíž novým zákonem o vojenské nemocenské
péci vyšší náklad nevznikne.
U ostatních účastníků vojenské nemocenské péče:
a) vojenským gážistům v činné službě při léčení občanským lékařem je hrazen celý ná-
v klad na léčení podle zásad platných. pro léčebné fondy, zde tudíž rovněž nevznikne vyšší náklad;
b) při ústavním léčení těchto gážistů, jakož i při léčení všech ostatních účastníků jak občanskými lékaři, tak při ústavním léčení, musely jednak tyto osoby platit vojenské správě ošetřovací poplatky, které činily průměrně jednu čtvrtinu ošetřovacích sazeb nemocničních, jednak dostávaly od vojenské-správy úhradu léčebných výloh jen ve výši 75% částek zaplacených za léčení lékařem.
Protože ošetřovací sazby veřejných nemocnic byly zvýšeny, dále, že zákonem o vojenské nemocenské péči jsou zavedeny nové dávky, jakož i proto, že podle tohoto zákona mají účastníci nárok na léčení bezplatné, třeba počítat s tím, že se náklad na léčení osob za b) v, posledním čtvrtletí roku 1948 zvýší o jednu čtvrtinu, při čemž třeba počítat podle výpočtů pro rozpočet 1948 s částkou asi ............ | Kčs | 3, 000. 000. — |
c) Od 1. 10. 1948 budou odevzdáni i příjemci vojenských odpočivných a. zaopatřovacích platů do vojenské nemocenské péče. Zavedením nových dávek a zvýšením ošetřovacích sazeb ve veřejných nemocnících zvýší se náklad na jejich léčení přibližně rovněž asi o ..... | Kčs | 3, 000. 000. - |
Je třeba tudíž předpokládat, že ve čtvrtém čtvrtletí 1948 se zvýši náklad na vojenskou nemocenskou péči o .... ....... . | Kčs | 6. 000. 000. — |
Důvodová zpráva, k § 255 zákona, o národním pojištění: ..
K § 255: K odst. 1:
Provedeni zásady uvedené v § 120, odst, 1, podle které má nést zaměstnavatel celé pojistné ze svého, nelze prozatím uskutečnit; je obava, že okamžité přesunutí celého břemene pojistného na, podniky by se nepříznivé projevilo v cenách výrobku. Tuto zásadu je však možno provést při vhodné příležitosti, která by se naskytla v budoucnu (na př. při všeobecné úpravě mezd a platů). Podle ustanoveni § 279, odst. k nabude ustanovení § 120 účinnosti teprve v den, který bude určen ^vládním nařízením.
Pro přechodnou dobu bude zachováno rozdělení břemene platit pojistné mezi zaměstnavatele a zaměstnance a — pokud jde o kvóty — upraveno vládním nařízením (odst. 1, písm. a). Zdůraznit dlužno, ze není úmyslem stanovit kvóty pojistného nové tak, aby kvóta připadající na zaměstnance byla zvýšena. Zejména úrazový příspěvek (§ 117 odst. 3) půjde jako dosud cely na vrub za-
městnavatelův. Důvodem, proč kvóty srážeje nu pojistném nebyly v zákoně uvedeny přímo, je snaha ponechat úvaze vlády možnost upravit jednotní dosud odchylné stanovení kvót u některých kategorii pojištěnců.
Jinak byla převzata ustanoveni dosavadních zákonu sociálně pojišťovacích o právu srážky a pod. ustanovením písm. b) až e), odstavce prvního"
K § 40:
Ustanovení § 40 osnovy jsou shodná s ustanovením § 208 zákona o národním pojištění, pokud přicházejí v úvahu pro vojenskou nemocenskou péči.
K § 41 až 45:
Ustanovení byla převzata z §§ 221, až 226 zákona o národním pojištění a přizpůsobena potřebám a organisací vojenské správy, a to ustanoveni § 221, odst. l do § 41 osnovy, ustanovení § 222 do § 42 osnovy, ustanovení § 22S, odst. 1 a 3 do § 43 odst. 1 a 2 osnovy, ustanovení § 224, odst. 1 do § 43, odst. 3 osnovy, ustanovení § 225 do § 44 osnovy a ustanovení § 226 do § 45 osnovy.
Důvodová zpráva k §§ 221 až 226 zákona o národním pojištění:
"K § 221":
Tímto předpisem se zajišťuje dosud obvyklé spolupůsobení úřadu a soudů při prováděni veřejnoprávního sociálního pojištění. Proto také byla v podstatě převzata textace § 148 vlád. nařízení č. 365/41 Sb., příp. § 255 zákona č. 221/1924 Sb. Veřejnými orgány rozumějí se na př. národní výbory nebo národní správcové..
K § 222:
Vyslovuje v odst. 1 zásadu, ze všechny správní akty pojišťovny (rozhodnutí a opatřeni) se doručují písemným výměrem a stanoví v odst. 2 a 3 výjimky z ní:
1.. výměr se nevydává, vyhovuje-li se pojištěnci podle jeho žádosti o dávku;
2. výměr, se nevydává, byla-li dávka odňata proto, že oprávněná osoba byla uznána schopnou k práci a nepožádala-li do 30 dnů poté o vydáni výměru. Předpokládá se, že v pravidelných případech dosavadní příjemce dávky se spokojí se zjištěním svojí práceschopnosti a práci nastoupí;
3. výměry o pojistné povinnosti se zásadně nevydávají, leč by si to některá ze zúčastněných stran výslovně vyžádala, nebo kdyby v přihlášce nebo jiným projevem pojistnou povinnost popřela. Tam však, kde pojišťovna vydává negativní výměr o pojistné povinnosti, se výměr zásadně vydává.
Odst. 5 obsahuje ustanovení o právním poučení ve výměru, souhlasné s dosavadními předpisy zákonů sociálně pojišťovacích o této otázce.
K § 223:
Tento paragraf obsahuje předpisy o uplatnění nároku, jak byly formulovány v dosavadních předpisech, obsahuje ustanoveni, kdo je oprávněn uplatnit nárok, předpisy o příslušnosti a o tom, kde uplatňuje nárok osoba vykonávající několik činnosti a jak se zahajuje řízení o odškodnění úrazu.
K § 224:
Rovněž tato ustanoveni byla celkem shodně převzata z dosavadních zákonů o sociálním pojištění.
K § 225:
Odchylně od dosavadních ustanovení je řešena posloupnost, které osobě má být vy-
placen důchod — případně více důchodových splátek — zemře-li oprávněný po uplatněni nároku. Jde o přímý nárok osob v zákoně výslovně uvedených a to v pořadí, které je stanoveno s hlediska sociální závislosti na zemřelém bez ohledu na dědickou posloupnost. Ustanovení je nutné proto, aby nemusilo být vyčkáváno až do skončeni pozůstalostního řízení. Obvykle půjde o jednu nedoručenou důchodovou splátku.
K § 228:
V řízeni o přiznání dávek je často potřebí provést vyšetřeni v nemocnicích a jiných léčebných ústavech, zpráv o průběhu nemoci a pod. Toto ustanoveni ukládá veřejným ústavům, aby za úplatu provedly vyšetření a podaly dobrozdání. "
K § 46;
O vojenském správním řízení je všeobecně uvést:
Není-li vojenské správní řízení buď vůbec anebo v určitém svém úseku positivní normou upraveno, je třeba se řídit všeobecnými zásadami správního řízení, jež došly výrazu i v konstantní judikatuře nejvyššího správního soudu.
Správní řád platný pro řízení před politickými úřady (vládní nařízení č. 8/1928 Sb. ) se na vojenské správní řízení nevztahuje. Z něho se však ve vojenském správním řízení používá ustanovení, která lze mít za všeobecné zásady správního řízení vůbec. Je věci konkrétního uvážení, co se má za takové všeobecné zásady pokládat.
Vojenská správa provádí vojenskou nemocenskou péči svými útvary a řídícím orgánem je ministerstvo národní obrany. Proto nemohla být převzata ze zákona o národním pojištění zásada vyslovená v § 228, aby o opravných prostředcích rozhodovaly soudy, nýbrž rozhodování o nich je ponecháno administrativní cestě, při které zůstává stěžovateli jako poslední instance stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Pří provádění dosavadní léčebné péče vystačila vojenská správa vždy s rozhodováním o odvoláních administrativním postupem a k stížnostem k nejvyššímu správnímu soudu prakticky nedošlo.
Byla převzata i stejná lhůta 30 dnů k podávání opravných prostředků s tím rozdílem, že odvolání je nutno podat do 80 dnů po dni doručení, zatím co zákon o národním pojištění uvádí "ode dne doručení".
Tímto odlišným zněním chce osnova jasně vyjádřit, že do lhůty se nečítá den doručení.