Zároveň se tímto zněním dosahuje shodné úpravy, jaká je obvyklá u vojenské správy pro podávání opravných prostředků i v jiných oborech (na příklad odvolání proti účetnímu nebo censurnímu nálezu, rekurs proti nálezu o náhradě).
K provádění opatření podle zákona o vojenské nemocenské péči použije vojenská správa svých administrativních zařízení. O tom, do jaké míry budou zapojena do provádění též. vyšší velitelství se správní působností jako instance rozhodující v řízení správním, nelze se dnes s určitostí vyslovit, tím méně jim již dnes takovou působnost ukládat Věc bude lze upravit, až teprve po podrobném srovnání a uvážení všech úkonů, které bude třeba provádět, a po uvážení, která správní instance vojenské správy by byla nejvhodnější k rozhodování v řízení správním s konečnou platností. Proto osnova zmocňuje ministra národní obrany, aby mohl pověřit některá vyšší velitelství se správní působností rozhodováním o odvoláních a konečnou platností.
K § 47 až 50:
Ustanovení trestního zákona o národním, pojištění (§§ 241 až 245) přejímá osnova — pokud jsou praktická i pro obor vojenské nemocenské péče event. s potřebnou úpravou — v ustanoveních §§ 47 až 50. (Ustanovení § 241 převzata do § 47 osnovy, ustanovení § 243 do § 48 osnovy, ustanovení § 244 do § 49 osnovy a ustanovení § 245 do § 50 osnovy. ) V ustanovení § 48, odst. 2 osnovy bylo nutno rozlišit, že správní přestupky podle § 47 osnovy mohou spáchat jednak osoby podléhající pro takové trestné činy pravomoci národních výborů, jednak vojenské osoby podrobené vojenské kázeňské, pravomoci. Podle toho bylo upraveno ustanovení o příslušnosti trestajících orgánů a o způsobu řízení.
Důvodová zpráva, k § 241, 243, 244 a 245 zákona o národním pojištěni:
"K § 241:
V tomto ustanovení jsou vytčeny skutkové podstaty administrativních přestupků omissivních i komissivních. Je tak národnímu pojištění — v podstatě ve stejné míře jako dosud (viz § 260 zák. č. 221/24 Sb. ) poskytnuta ochrana proti každému, kdo je jakýmkoli způsobem zúčastněn na řízení ve věcech sociálně, pojišťovacích, ať je to zaměstnavatel či pojištěnec nebo orgán nositele pojištění. Pro skutkové podstaty zde uvedené není vyloučena přísnější trestnost založená na jiném materiálně právním trestním, předpisu.
Speciálně k ustanovení písm. ch) nutno podotknout, že se ji chrání nejen dodržování povinnosti uložených zákonem, nýbrž i povinnosti uložených druhotními předpisy vydanými podle tohoto zákona, na př. Učebným řádem.
Upozornit dlužno též na ustanovení § 255, odst. 1 písm. e).
K § 243:
První odstavec tohoto paragrafu stanoví druh a sazbu trestů, za přestupky uvedené v § 241, přejímaje v podstatě předpisy § 262 zákona č. 221/24 Sb. Základním trestem je pokuta, jejíž horní hranice je zvýšena úměrně ke zvýšené hladině hospodářských čísel.
Náhradní trest vězení je ponechán. Druhý a třetí odstavec upravuje trestní řízení o přestupcích jednak zásadní recepcí předpisů o trestním řízení správním, jednak meritorní úpravou odvolací lhůty a vyslovením zásady dvojinstančnosti.
K § 244:
Toto ustanovení určuje, kdy pomine trestnost přestupku, kdy tedy nelze uložit trest, ač skutková podstata přestupku je splněna. Je to jednak odčinění závady před nabytím vědomosti o zavedení trestního řízení (t. zv. účinná lítost), jednak promlčeni.
K §245:
Zde jsou shrnuty předpisy o promlčení v souvislosti s trestními předpisy. Především jde o promlčeni přestupků, tedy skutkových podstat zakládajících přestupek, dále je zde. ustanovení o promlčení trestu již utočeného a v souvislosti s tím, i předpis o tom, kdy se toto promlčení staví. Tyto předpisy jsou převzaty
v podstatě z § 264 a 265 zákona i. 221/24 Sb. "
K §§51 až 53:
Z přechodných ustanovení nemocenského pojištění podle druhého oddílu osmé částí zákona o národním pojištění přejímá osnova ustanovení §§ 261, 264 a 265 v úpravě nutné pro obor vojenské nemocenské péče (ustanovení § 261 do § 51 osnovy, ustanovení § 264 do § 52 osnovy a ustanovení § 266 do § 53 osnovy).
Důvodová zpráva k §§ 261, 264 a 266 zákona o národním pojištění:
,, K § 261:
Zásada zde uvedená zaručuje pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům výhody národního pojištění nemocenského již od prvního dne účinnosti materiálních předpisů zákona:
K § 264:
Konstrukce přechodných ustanovení o dávkách v mateřství je pro pojištěnky i rodinné příslušnice zvláště výhodná. V určitém časovém rozmezí zaručuje se dokonce nová úprava nároku (podle dosavadního či nového práva), která je pro pojištěnku (rodinnou příslušnici) výhodnější. Vzhledem k rozšíření nároků na opakující se peněžité dávky v mateřství (§ 44, odst. 2) z původně zamýšlených 12 týdnů na 18 týdnů bude u pojištěnek použiti dosavadního práva prakticky vyloučeno, neboť nová úprava je zřejmé výhodnější.
K § 266:
Poměr osob zahrnutých nově do nemocenského pojištění (§§ 4 a 5) k pojišťovnám, provádějícím smluvní nemocenské pojištění nebo smluvní pojištění úrazové, případně pojištění na pohřebné, se řeší možnosti zrušiti smlouvu
za určitých předpokladů a vyhnouti se tak zbytečnému dvojímu pojištění týchž risik. "
*
K §54: Není třeba odůvodnění.
K§ 55:
Ustanovením § 278 zákona o národním pojištění byla zrušena mimo jiné platnost zákona č. 47/1946 Sb. Pokud šlo v tomto zákoně o ochranu osob povolaných k vojenské službě, v důchodovém pojištění, je věc upravena v § 61, odst. 2, písm. b) zákona p národním pojištění.
V zákoně o národním pojištění však není řešena otázka ochrany těchto osob v nemocenském pojištění, pokud jde o jejich rodinné příslušníky. Tuto otázku řeší § 55 osnovy.
K § 56:
Prováděcí a účinnostní klausule nepotřebuje odůvodnění.
V Praze dne 7. září 1948.
Předseda vlády: Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany: gen. Svoboda v. r.
Státni tiskárna v Praze. — 4631-43.