Zákon o plánu rozvoje národního hospodářství naši republiky na letošní rok již vychází z uvedených zásad a pro jeho uskutečnění platí nyní jako dříve, že je možno uvést jej v život jen houževnatou prací milionů dělníků, rolníků a ostatních pracujících, bojem proti nedostatkům, překonáváním překážek.

V uplynulém období projednalo Národní shromáždění celou řadu hospodářských zákonů a vládních nařízení, jimiž se vytvářely předpoklady pro lepší a dokonalejší plánování a řízení národního hospodářství, jimiž se zabezpečovala účinná kontrola plnění úkolů hospodářské výstavby.

V této souvislosti nelze se nezmínit o zákonu o peněžní reformě z minulého roku, který umožnil přechod od lístkového systému v zásobování k úplně volnému trhu a nastoupit cestu soustavného snižování maloobchodních cen. Jen poslední snížení cen, provedené k 1. dubnu 1954, znamenalo pro obyvatelstvo při nákupu potravin a průmyslového zboží úsporu 5 miliard 600 milionů Kčs ročně.

V zákonech Národního shromáždění se významně projevila jedna z nejvýznamnějších změn v naši ekonomice - postupný přechod vesnice od individuální malovýroby k socialistické velkovýrobě.

Po schválení zákona o jednotných zemědělských družstvech z roku 1949 začalo budování jednotných zemědělských družstev. Jaké jsou výsledky? Jestliže na počátku pětiletého plánu bylo jen 28 JZD třetího a čtvrtého typu, na konci pětiletky pracovalo již 6.679 družstev vyššího typu, která obhospodařovala společně téměř třetinu veškeré zemědělské půdy. Družstevní myšlenka pevně a trvale zapustila své kořeny na našem venkově a ukazuje pracujícím rolníkům cestu z odvěké dřiny k bohatšímu a kulturnímu životu.

Zákonem o dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků z roku 1953 byla upravena jedna ze základních a zvláště důležitých otázek svazku mezi dělníky a rolníky: podmínky a formy dodávek zemědělských výrobků pro zásobování obyvatelstva byly upraveny tak, že posilují tržní svazek dělníků a rolníků, jsou vcelku pobídkou pro zvyšování zemědělské výroby zvýšenými výkupními cenami i dalšími možnostmi výhodného odbytu na selských trzích nebo ve státním nákupu.

Těsný svazek zemědělství se socialistickým průmyslem vyjádřil zákon o mechanisaci zemědělství, kterým byly po prvé položeny organisační základy pro vybudování státních traktorových stanic. Postupné změny a prohlubování organisace státních traktorových stanic nezmenšily dějinný význam tohoto zákona. V duchu jeho zásad vybavil náš průmysl zemědělství mohutnou moderní technikou. V průběhu pětiletého plánu dostalo zemědělství celkem 14.363 traktorů, 1.175 kombajnů převážně obilních, 13.577 ostatních sklizňových obilních strojů. Přes velký vzestup ve výkonech i ve strojovém vybavení růst mechanisace zemědělství v pětiletém plánu nestačil, což bylo jednou z příčin zaostávání zemědělské výroby za průmyslem. Proto se podle plánu rozvoje národního hospodářství na r. 1954 výroba zemědělských strojů zdvojnásobuje, rozšiřuje se o nové vysoce výkonné druhy strojů, nahrazujících těžkou lidskou práci.

Zákon o zvýšení rostlinné a živočišné výroby, schválený Národním shromážděním v r. 1950, byl významným článkem v soustavné péči o rozvoj zemědělství, jehož produkce nestačí uspokojovat prudce rostoucí spotřebu potravin a surovin pro potravinářský a lehký průmysl. Dokumenty strany a vlády a především usnesení X. sjezdu KSČ vyzdvihly tento úkol - dosáhnout podstatného zvýšení zemědělské produkce - jako hlavní článek rozvoje národního hospodářství v současném období.

Vědeckou základnu pro rozvoj zemědělství jsme vytvořili v Čs. akademii zemědělských věd, vrcholném to orgánu zemědělské vědy a výzkumu.

Mohutný nástup kulturní revoluce, která nezbytně provází velký rozmach našeho hospodářství, podepřelo Národní shromáždění schválením řady významných zákonů. Podle nich probíhá a organisuje se rozvoj vzdělanosti, vědy a umění, příprava nejlepších odborníků pro všechna odvětví, kde je společnost potřebuje. Školskými zákony z r. 1948 a 1953 bylo zajištěno jednotné a všestranné školní vzdělání všem dětem. Zřídily se nové typy škol. Přímo bouřlivý je rozvoj odborného školství, učilišť pracovních záloh a škol vysokých, takže je možno uspokojit stále rostoucí nároky občanstva na vzdělání. Na odborných školách bylo v r. 1953 o 36 % více žáků než začátkem pětiletky a o 63 % více proti roku 1936. V učilištích státních pracovních záloh v r. 1953 se připravovalo přes 85.000 žáků, aby se stali co nejkvalifikovanějšími dělníky.

Na vysokých školách studuje téměř o 90 % více studentů než v předmnichovské republice. Otevřely se brány k vysokoškolskému vzdělání všem, jimž byly v kapitalistických podmínkách vysoké školy nedostupné.

Dálkového studia se zúčastnilo v r. 1953/54 přes 19.000 pracujících.

Vrcholnou vědeckou instituci jsme vytvořili zákonem o Čs. akademii věd. V ni se sdružují nejvýznamnější vědečtí pracovníci, jejichž vědecké bádání úzce spojené s praktickou činností na pracovištích přineslo již mnoho cenných výsledků pro výstavbu socialismu v naší zemi.

I jinými zákony se Národní shromáždění podílelo na kulturní výstavbě. Šlo zejména o to, zajistit novým autorským zákonem autorům jejich svobodnou tvůrčí činnost, jejich právo na odměnu za jejich tvůrčí práci a ochranu jejich autorských práv.

Dalším zákonem byly stanoveny zásady o vydávání časopisů tak, aby náš tisk mohl napomáhat budovatelskému úsilí čs. lidu a spolupracovat na jeho výchově k socialismu.

Bylo třeba, aby Národní shromáždění svými zákony provedlo zásadu Ústavy 9. května, že všem občanům přísluší právo na ochranu zdraví. Stalo se tak zákony, kterými bylo provedeno zestátnění léčebných ústavů, lázní a léčebných zdrojů, jakož i farmaceutického průmyslu, zákony o jednotné preventivní a léčebné péči a o hygienické a protiepidemické péči, zákonem o zdravotnických povoláních. Podle těchto zákonů byla provedena v péči o zdraví pracujícího člověka opatření, která jsou za kapitalismu naprosto nemožná a nemyslitelná. V letech 1949-1953 nastoupilo do zdravotnické služby 6.305 nových lékařů. Nyní připadá na 1 lékaře 760 obyvatel proti 1.212 obyvatelům v r. 1937. V nemocnicích a odborných léčebných ústavech vzrostl počet lůžek o více než 28.000 proti r. 1949. Do r. 1953 bylo vybudováno ve více než 400 krajských a okresních zdravotnických středisek 1.831 obvodních zdravotnických středisek, 1.532 lékařských stanic a přes 3.000 dětských a ženských poraden. Dnes je na závodech více než 600 zdravotnických středisek a více než 1.000 lékařských stanic.

V důsledku zvyšování životní úrovně i stále dokonaleji budované zdravotní péče prodloužila se i střední délka života občanů naši republiky. Proti letům 1929-1932 prodloužil se průměrný věk v českých zemích u mužů o 10 let, u žen o 12 let, na Slovensku u mužů o 14 let a u žen o 15 let.

Každoročními zákony o placené dovolené na zotavenou se znovu projevovala péče o pracující, a to nejen co do délky dovolené, ale zejména co do péče Revolučního odborového hnutí, aby pracující mohli svou dovolenou strávit v nejkrásnějších letoviscích naší vlasti. Počet účastníků rekreace ROH vzrůstal rok od roku. Zatím co v r. 1948 se ji zúčastnilo 131.000 osob, v r. 1953 stoupl tento počet již na 297.000 osob.

Zákonem o rodinných přídavcích dokázala naše lidově demokratická republika, že pečuje co nejštědřeji o rodiny pracujících. Svědčí o tom několik čísel z posledních let. V r. 1952 činily výdaje pro tento účel 1.442,000.000 Kčs, v r. 1953 již 2.460,000.000 Kčs, v r. 1954 bylo v prvním pololetí vyplaceno 1.385,000.000 Kčs a na celý tento rok se počítá s částkou 2.752,000.000 Kčs. Naše vlast, ve které již není nezaměstnanosti, žebrajících matek ani žebrajících dětí, které jsme potkávali za vlády kapitalistů a statkářů v ulicích našich měst a vesnic, naše lidově demokratická vlast je skutečnou matkou všeho pracujícího lidu a zejména svých děti.

Přicházím nyní k těm zákonům, jejichž hlavním smyslem je upevnit orgány státní moci a jejich demokratickou výstavbu. V uplynulém období šlo zejména o to, dále upevnit, pozdvihnout a rozvinout autoritu národních výborů. Koncem r. 1948 byl schválen zákon o krajském zřízení, jímž bylo zajištěno, aby lid mohl vykonávat důsledně státní moc v místech, okresech a krajích. V dalším průběhu bylo řízení národních výborů svěřeno vládě a jejich výstavba byla dovršena zákony, které byly námi schváleny v březnu letošního roku po všenárodní diskusi, dosud největší prověrce národních výborů, jak o tom svědčí nesčetné návrhy a připomínky našich občanů k zlepšení práce národních výborů. Nyní, když bylo podle demokratického volebního zákona zvoleno do národních výborů více než 180.000 členů, ustaveny rady, odbory a správy, jde o to, aby národní výbory v nejužším styku s občanstvem vedly houževnatý boj za splnění všech úkolů uložených jim zákony a usneseními strany a vlády. Péčí o člověka a jeho blaho přispějí nejvíce k upevnění důvěry pracujících k orgánům našeho lidově demokratického státu.

Dalšími zákony, kterými byly rozvinuty zásady socialistické demokratičnosti, jsou ústavní zákon o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a zákon o volbách do Národního shromáždění. V duchu těchto demokratických zákonů přistoupí naši občané zanedlouho k volbám, ve kterých budou rozhodovat o kandidátech tak, aby za poslance byli zvoleni ti, kteří si důvěru voličů zaslouží.

Ústavním zákonem o soudech a prokuratuře a dalšími zákony byla provedena demokratisace naší soudní soustavy. U našich soudů nyní rozhoduje lid, a to podle zákonů, které vyjadřují jeho vůli a odpovídají jeho zájmům. Zde nás čeká úkol, aby demokratisace soudů byla v budoucnosti dovršena přímou volbou soudců i soudců z lidu.

Zřízením generální prokuratury, které je svěřen nejvyšší dozor nad přesným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů všemi ministerstvy, ostatními úřady, soudy, národními výbory, jakož i jednotlivými občany, byl vytvořen orgán, který střeží dodržování socialistické zákonnosti a dbá, aby lidově demokratická práva a svobody pracujících byly neochvějně hájeny proti jakémukoliv rušiteli.

Národní shromáždění svými zákony přispělo ke zvýšení obranyschopnosti našeho státu. Zákonem byl vytvořen Svaz pro spolupráci s armádou, tato vlastenecká dobrovolná organisace pracujících, které je svěřena výchova našeho lidu k obraně naší mírumilovné vlasti. Zákonem o ochraně státních hranic byly vytvořeny ozbrojené sbory pohraniční stráže, kterým byl svěřen nanejvýš odpovědný úkol, zabránit pronikání špionů, rozvratníků a jiných škůdců, stojících v cizím žoldu, na území naši vlasti.

K důsledné demokratisaci našeho života přispěl také zákon o dobrovolných organisacích a shromážděních a řada jiných zákonů, kterými byly vytvořeny masové organisace pracujícího lidu. Těmito zákony byla občanům zajištěna možnost aktivní účasti na všestranném rozvoji našeho společenského, hospodářského, kulturního a sportovního života.

Našimi zákony je zajištěno, aby všichni občané bez ohledu na národnost plně používali občanských práv, a poměr národů a národností v našem státě je upraven na základě bratrské spolupráce, vzájemné důvěry a dobrého soužití.

Církevními zákony byly uvedeny v život zásady svobody svědomí a vyznání a náboženské snášenlivosti, utvrzené naší ústavou.

Pro upevnění politické moci dělnické třídy, opřené o svazek s rolnictvem a ostatními pracujícími, bylo nezbytně nutné utvrdit základní společenské a hospodářské vztahy také právním řádem. To se stalo schválením základních kodexů. Novým občanským zákoníkem byly upraveny majetko-právní vztahy. Za nedotknutelný zdroj bohatství a síly republiky a blahobytu pracujícího lidu bylo prohlášeno společenské, socialistické vlastnictví. Ruku v ruce se socialistickým vlastnictvím se vyvíjí osobní vlastnictví. Ve společnosti, kde všechno hospodářství slouží lidu a kde národní důchod je spravedlivě rozdělován, přispívá pracovní úsilí každého z nás nejen k rozmnožování vlastnictví socialistického, nýbrž i vlastnictví osobního, k bohatšímu uspokojování všech našich potřeb.

Zákonem o právu rodinném byla uvedena v život naprostá rovnost manželů, muže i ženy, a odstraněno dřívější ponižující postavení t. zv. děti nemanželských. Nové rodinné právo napomáhá ochraně rodiny, posiluje její mravní základy a pracovní solidaritu. V naší společnosti jsou členové rodiny spjati přátelstvím a láskou a vědomím povinnosti navzájem si pomáhat a všemožně pečovat jeden o druhého.

Význam trestního zákona spočívá v tom, že je mohutným nástrojem lidově demokratického státu v boji se všemi činy nebezpečnými pro společnost, vedenou dělnickou třídou k vybudování socialismu v naši vlasti, vedenou v boj za světový mír. Trestní zákon chrání lidově demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití. Trestní zákon nesleduje tedy jen potrestání těch, kdož svými činy poškozují nebo ohrožují právní řád lidové demokracie, nýbrž také jejich výchovu v řádně pracující občany.

Demokratické zásady naší kodifikace jsou též vyjádřeny v dalších dvou zákonících, v občanském soudním řádu a v trestním řádu.

Tento letmý pohled na zákonodárnou práci Národního shromáždění jasně a přesvědčivě ukazuje, že zákony našeho státu, v nichž se ztělesňuje vůle lidu, jsou zaměřeny jen k jeho blahu, k rozvíjení pokroku, demokracie a socialismu. Jak ubohé naproti tomu byly zákony předmnichovského parlamentu, které sloužily - jako celá předmnichovská republika - výlučně zájmům kapitalistů a statkářů.

Celé zákonodárné dílo Národního shromáždění je současně - jinak to nemůže být - prodchnuto snahou učinit vše pro zachování míru a pro přátelskou spolupráci národů.

V tomto duchu a z vůle našeho lidu schválilo Národní shromáždění zákon na ochranu míru, který odpovídá zájmům všeho mírumilovného lidstva i usnesení Valného shromáždění Spojených národů z listopadu 1947. Tím, že v naší zemi je trestný každý pokus rozrušit mírové soužití národů, tím, že u nás je trestné podněcování k válce a válečná propaganda, vedl náš lidově demokratický stát nevyvratitelný důkaz mírumilovností celé naší politiky, věrnosti zásadám mezinárodního práva, jak se tyto zásady vytvořily po vítězství nad hitlerovským fašismem a jak jsou vtěleny do Charty Organisace spojených národů. S plným morálním oprávněním jménem všeho našeho lidu mohla proto československá delegace předložit IX. zasedání Valného shromáždění Spojených národů návrh resoluce na zákaz propagandy nové války. Tento návrh bude mít zajisté plnou podporu všech mírumilovných národů a mírumilovných lidí na celém světě, kteří usilují o zlepšení vzájemných vztahů mezi státy bez rozdílu jejich společenské a hospodářské soustavy, kteří si přejí zmírnění mezinárodního napětí.

K uskutečnění této myšlenky směřovala i veškerá ostatní činnost Národního shromáždění v uplynulém období. Vzpomínáme přitom svolání I. světového kongresu obránců míru do Paříže v roce 1949. V důsledku zákroku válkychtivých kruhů ve Spojených státech a jejich přisluhovačů ve Francii mělo být tehdy zabráněno delegacím zemi tábora míru i některých jiných zemí zúčastnit se tohoto kongresu. Bylo velkou ctí pro naši republiku i pro Národní shromáždění, že jsme mohli poskytnout těmto delegátům pohostinství přímo v budově našeho nejvyššího zastupitelského sboru. Velké mírové hnutí, které si však vítězně razí cestu a tak podstatně přispívá k uvolnění mezinárodního napětí, hnutí, které učí stamiliony lidí všude na celém světě vzít věc míru do svých rukou, vejde do dějin jako hnutí, které se rodilo na tomto prvním kongresu národů za mír.

Začátkem roku 1950, když se ukázalo, že v důsledku agresivní politiky amerických imperialistů je mír vážně ohrožen, a to zvláště šíleným zbrojením a výrobou atomových zbraní a ostatních zbraní hromadného ničení, Národní shromážděni vyzvalo všechny ostatní parlamenty světa, aby se postavily proti této hrozbě nové války.

Znovu pozvedlo Národní shromáždění jménem všeho našeho lidu svůj hlas v r. 1952 a žádalo, aby v Koreji nebylo používáno nelidských zbraní a aby válka v Koreji byla zastavena.

V důsledku mírové politiky Sovětského svazu, lidové Číny a ostatních zemí lidové demokracie a mírového úsilí všech ostatních mírumilovných lidí na celém světě došlo nyní k určitému uvolnění mezinárodního napětí. O tom svědčí uzavření přiměří v Koreji, berlínská konference a významné výsledky ženevské konference. Je proto vhodná doba, aby Valné shromáždění Spojených národů přikročilo k projednání návrhu sovětské vlády o uzavření mezinárodní smlouvy v otázce snížení zbrojení a zákazu atomové a vodíkové zbraně a jiných druhů zbraní hromadného ničení.