Ústavně-právní výbor projednal vládní nařízení ze dne 21. září 1954 č. 45 Sb. dne 21. října 1954 bez připomínek a doporučuje je plenu Národního shromáždění schválit beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládního nařízení ze dne 21. záři 1954 č. 45 Sb., vydaného podle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1954 Sb. a uvedeného ve zprávě výboru ústavně-právního, a to ve znění, jak toto vládní nařízení bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo uvedené vládní nařízení. Tím je vyřízen osmý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání devátého bodu denního pořadu, kterým je

9. Zpráva výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu k vládnímu nařízení ze dne 21. září 1954 č. 46 sb. o úpravě pojistného národního pojištění placeného spotřebními a výrobními družstvy a jejich družstevními svazy (tisk 782).

Zpravodajem je posl. Malina, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Malina: Vážené Národné zhromaždenie!

Vláda našej republiky podľa § 14, ods. 1 zákona č. 2/1954 Zb. o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej republiky na rok 1954 vydala nariadenie, podľa ktorého spotrebné a výrobné družstvá a ich družstevné sväzy platia z poistného národného poistenia vo výške 10 % z úhrnu vymeriavacích základov všetkých pracujúcich toho samého družstva alebo sväzu.

Toto vládne nariadenie č. 46/1954 Zb. sa odôvodňuje tým, aby spotrebné a výrobné družstvá mohli lepšie rozvinúť svoju činnosť a úspešnejšie plniť úlohy, ktoré od nich vyžaduje budovanie socializmu v našej vlasti. V záujme rozvoja družstiev bolo vládou schválené viacero opatrení, ktorých účelom je zlepšiť najmä celkovú finančnú situáciu spotrebného a výrobného družstevníctva. Zníženie poistného národného poistenia v našich družstvách je tiež takýmto významným opatrením. Zatiaľ čo národné podniky a iné hospodárske a rozpočtové organizácie platia teraz poistné národného poistenia vo výške 10 % z úhrnov vymeriavacích základov, spotrebné a výrobné družstvá platili do 1. januára 1954 poistné vo výške 15 %.

Toto zníženie sadzby poistného národného poistenia z 15 % na 10 % so spätnou účinnosťou od 1. januára 1954 bolo schválené vládou 13. apríla 1954 pre spotrebné družstvá a 20. júla 1954 pre družstvá výrobné. Pretože doterajšia výška poistného je upravená vládnymi nariadeniami č. 109/1952 Zb. a č. 84/1953 Zb., treba vládou už schválené zníženie poistného pre spotrebné a výrobné družstvá legislatívne vykonať formou vládneho nariadenia. Túto úlohu splňuje predložený návrh.

Navrhované vládne nariadenie sa nevzťahuje na bytové družstvá a na Ústrednú radu družstiev. (Predsedníctvo prevzala podpredsedníčka Hodinová-Spurná.)

Výbor pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu rokoval o tomto opatrení vlády a navrhuje, aby Národné zhromaždenie s vládnym nariadením č. 56 zo dňa 21. septembra 1954 vyslovilo súhlas. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládního nařízení ze dne 21. září 1954 č. 45 Sb., vydaného podle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1954 Sb. a uvedeného ve zprávě výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu, a to ve znění, jak toto vládní nařízení bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo uvedené vládní nařízení.

Tím je vyřízen devátý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání desátého bodu denního pořadu, kterým je

10. Zpráva předsedy Národního shromáždění o činnosti Národního shromáždění.

Dávám slovo předsedovi Národního shromáždění Zdeňku Fierlingrovi.

Předseda NS Fierlinger: Vážení přátelé, soudružky a soudruzi!

Dovolte, abych v době, kdy končí volební období tohoto Národního shromáždění, podal souhrnnou zprávu o jeho činnosti. Nynější Národní shromáždění vyšlo z voleb v květnu 1948. V těchto volbách ukázal náš pracující lid znovu celému světu, že je pevně odhodlán dále upevnit únorové vítězství dobyté nad reakcí a kráčet pod vedením své komunistické strany v nerozborné jednotě k výstavbě socialismu v naší vlasti, k upevnění míru.

Národní shromáždění, jeho poslanci, řídili se ve své činnosti v celém šestiletém období vůlí lidu a pevným odhodláním přispěti co nejvíce k upevnění Národní fronty, k upevnění svazku dělníků, zemědělců a pracující inteligence.

Celá zákonodárná činnost Národního shromáždění v tomto období byla proto zaměřena k výstavbě socialismu v naší vlasti. Šlo o to provést cestou socialistické industrialisace přestavbu a výstavbu průmyslu, této základny všeho našeho hospodářství. K tomu zejména směřovaly zákony o státních plánech rozvoje národního hospodářství naší republiky, zákony o nové organisaci znárodněné výroby a peněžnictví. Šlo o to získat pro věc socialismu malého a středního rolníka a přesvědčit ho o výhodách dobrovolného přechodu k družstevní socialistické velkovýrobě. A k tomu napomáhaly zákony, zejména zákon o jednotných zemědělských družstvech, které vytvořily právní základ pro přechod naší vesnice k socialismu.

Celá zákonodárná činnost Národního shromáždění sloužila jako neoddělitelná součást socialistické výstavby jedinému cíli, zvýšení hmotné a kulturní úrovně všech pracujících v naší vlasti.

Současně stál před námi úkol nadále upevnit vládu dělníků a rolníků výstavbou lidově demokratického státu. Tento úkol jsme plnili zákony upevňujícími pravomoc a vážnost zastupitelských sborů lidu, zejména jeho přímou účastí na demokratickém budování veškerého státního života zdola nahoru.

Našimi zákony byla zabezpečena a utvrzena ústavní práva a svobody lidu a kodifikací byl položen pevný základ pro náš lidově demokratický právní řád. Naše zákony, které jsou výrazem vůle lidu a jeho zájmů, umožnily, aby v celém našem životě byl důsledně uplatněn požadavek dodržování socialistické zákonnosti a státní discipliny, a naše lidové soudy a prokuratura dbaly toho, aby zákony, tato závazná pravidla socialistického soužití, byly dodržovány všemi.

Národní shromáždění přispělo celou svou činnosti nemálo k tomu, že byly nadále upevňovány základy lidově demokratického a státního zřízení, a svými zákonodárnými akty posilovalo bratrské soužiti českého a slovenského národa a v duchu zásad leninsko-stalinské národnostní politiky zajišťovalo všem občanům našeho státu všechna národnostní práva.

Národní shromáždění plnilo tyto své úkoly v nejtěsnější tvořivé spolupráci s vládou republiky. Zvlášť významné bylo vždy projednávání a jednomyslné schválení vládních prohlášení, která vždy konkrétně vyjadřovala hlavní úkoly socialistické výstavby v dané etapě vytyčené vedoucí silou v naši společnosti, Komunistickou stranou Československa.

Celá činnost Národního shromáždění v uplynulých šesti letech přispěla k dalšímu upevňování lidově demokratické republiky uvnitř i navenek, k zabezpečení státní nezávislosti a svobody našich národů, k posílení obranyschopnosti našeho státu, k zajištění míru pro domovy našeho pracujícího lidu. Naše národy, které dějiny naučily vážit si věci míru, národní svobody a demokracie, začlenily se do tábora míru, vedeného Sovětským svazem, a jsou pevně odhodlány bojovat za mír až do konce. V tomto svém odhodlání jsou zajedno s národy Sovětského svazu, lidově demokratické Číny, ostatních zemí lidové demokracie a se stamiliony mírumilovných lidí na celém světě. Mírové úsilí našeho lidu vyjádřilo Národní shromáždění svými zákonodárnými akty, svými rozpravami a usneseními.

To jsou, stručně vyjádřeno, charakteristické znaky činnosti Národního shromáždění, a nyní přistoupím k jejímu podrobnějšímu rozboru.

Národní shromáždění konalo od 10. června 1948 do dnešního dne celkem 85 plenárních schůzí. V těchto schůzích projednalo a přijalo 326 zákonů, 76 vládních nařízení, vydaných podle zákonů o státním plánu rozvoje národního hospodářství naší republiky, která ke své platnosti vyžadují souhlasu Národního shromáždění. Národní shromáždění projednalo a schválilo 6 státních rozpočtů a 8 státních závěrečných účtů a schválilo 33 mezinárodních smluv.

Čtyřikrát předstoupil před Národní shromáždění předseda vlády, aby jménem vlády předložil Národnímu shromáždění vládní program a vyžádal si souhlas a důvěru Národního shromáždění.

Národní shromáždění provedlo volbu Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého presidenty republiky.

Národní shromáždění se též obrátilo na nejvyšší zastupitelské sbory jiných států a vyzvalo je, aby podporovaly věc míru.

V plenu Národního shromáždění bylo podáno 488 zpráv k návrhům zákonů, k mezinárodním smlouvám, k návrhům rozpočtů atp. Bylo předneseno 472 diskusních příspěvků, ve kterých poslanci osvětlili význam zákonů a svými připomínkami a kritikou poukázali na nejzávažnější otázky souvisící s projednávanou věci. V plenu bylo též předneseno 83 projevů členů vlády, věnovaných jak zákonům, tak i rozpočtům a záležitostem jejich resortů.

Bohatou a plodnou činnost vyvinulo 9 výborů Národního shromáždění. Výbory konaly celkem 561 schůzí, z toho 250 schůzi bylo věnováno legislativním pracím, 230 schůzi projednávání státních rozpočtů a 81 schůzi jiným pracím.

Schůze výborů se vyznačovaly svojí podnětností. Zde zejména poslanci uplatňovali své zkušenosti, získané ve styku s pracujícími v závodech, na vesnicích, ve školách i v úřadech. O tom svědčí na př. tato čísla: Rozpočet na r. 1954 byl projednán ve 26 výborových schůzích. V debatách k jednotlivým rozpočtovým kapitolám vystoupilo vedle zpravodajů 478 řečníků. Poslanci uplatnili 253 závažných návrhů, týkajících se práce ministerstev a jiných ústředních úřadů. Tyto návrhy jsou ministerstva povinna projednávat a dát Národnímu shromáždění odpověď, jak bylo připomínek poslanců využito. V příslušných výborech pak bylo o těchto odpovědích znovu jednáno.

Za těmito čísly je velká a odpovědná zákonodárná práce Národního shromáždění.

Všimněme si nyní jen v hlavních rysech významu zákonodárného díla uplynulého období, jakož i ostatních prací Národního shromáždění.

Národní shromáždění svou zákonodárnou, kontrolní a podnětnou činností tvůrčím způsobem přispívalo k uskutečnění převratných změn v našem hospodářství.

V roce 1948 schválilo Národní shromáždění zákon historického významu: zákon o prvním pětiletém plánu rozvoje Československé republiky; v lednu 1954 pak zákon o rozvoji národního hospodářství na rok 1954. Národohospodářské plány v tomto období, po únorovém vítězství pracujícího lidu, staly se zplna nástrojem budování socialismu. V nich a jejich pomocí se uskutečňovala generální linie strany v socialistické idustrialisaci, jak ji vytyčil soudruh Gottwald a jak byla stanovena IX. sjezdem KSČ.

V průběhu první pětiletky změnila se od základu třídní struktura naší společnosti. Tak, jak to stanovil zákon o pětiletém plánu, byly kapitalistické prvky v hospodářství omezovány a zatlačovány a koncem pětiletky socialistický sektor - kromě v zemědělství - zcela převládl. Dosáhl 99,6 % v průmyslové výrobě, 99,8 % ve stavebnictví, 100 % v dopravě, 99,7 % v obchodě.

Upevňování socialistických výrobních vztahů, vědomi, že pracujeme na svém a pro sebe, uvolnilo cestu mohutnému rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících. Při růstu zaměstnanosti o 26 % vzrostla produktivita práce v pětiletce o 60 %. V socialistickém soutěžení, v novátorském a zlepšovatelském hnutí vyrostlo mnoho znamenitých dělníků a techniků, mistrů svého oboru, v opravdové hrdiny práce. Práce se stala věcí cti, hrdinství a slávy.

Činorodá práce milionových mas, řízená jednotným plánem, změnila od základu také skladbu našeho hospodářství. Průmyslová výroba se zdvojnásobila, strojírenství - chlouba naší země - zvýšilo svou výrobu více než třikrát.

Mohutný rozvoj strojírenství umožnil zvýšit technickou úroveň ostatních odvětví průmyslu, dopravy i zemědělství.

V průběhu pětiletého plánu se uskutečňovala vysokým tempem industrialisace Slovenska a podstatně se zvýšila hmotná a kulturní úroveň slovenského lidu. V zemi někdejší trvalé nouze o práci, v zemi vystěhovalectví, stoupla zaměstnanost o 81 %. Slovenský průmysl je 4,5krát větší, těžký průmysl více než 7krát větší než za kapitalistické Československé republiky. Cílevědomé, plánovité zvyšování hmotné a kulturní úrovně slovenského lidu v duchu leninsko-stalinské národnostní politiky a za pomoci české dělnické třídy upevnilo bratrský svazek našich národů.

Velikých úspěchů při plnění pětiletého plánu, jimiž se upevnilo také mezinárodní postavení Československa, nebyli bychom dosáhli bez stálé bratrské pomoci Sovětského svazu, bez spolupráce s Čínskou lidovou republikou, s lidově demokratickými státy a Německou demokratickou republikou. Národní shromáždění mnohokrát ocenilo všestrannou hmotnou, technickou a morální pomoc, jakou si nikdy nemohou navzájem poskytnout státy kapitalistické; mnohokrát vyzdvihlo nové hospodářské vztahy mezi zeměmi, kráčejícími po vzoru Sovětského svazu k socialismu. Tyto nové vztahy urychlují a napomáhají co nejvíce rozvoji výrobních sil u nás i u našich přátel.

Hospodářské výsledky prvního pětiletého plánu nám umožňují rozšiřovat obchodní styky se všemi státy na základě rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Výsledky úspěšného splnění Gottwaldovy pětiletky se jeví v tom, že československé národní hospodářství, zejména průmyslová výroba, tvoří dnes bezpečnou a neotřesitelnou základnu hospodářské moci a obranyschopnosti našeho státu.

Splnění základních úkolů stanovených pětiletým plánem nám umožnilo věnovat celou pozornost odstranění vážného zaostávání zemědělské výroby za průmyslovou a zajistit rozsáhlou všestrannou pomoc našemu zemědělství, jednotným zemědělským družstvům, malým a středním rolníkům. Dále jde nyní o to překonat disproporce v palivové, energetické a rudné základně, zvýšit a zkvalitnit výrobu zboží široké spotřeby, upevnit režim hospodárnosti v celém národním hospodářství. Hlavní podmínkou splnění těchto úkolů je zvýšení produktivity práce a snížení vlastních výrobních nákladů. To je jediná cesta, jak nadále zvyšovat životní úroveň obyvatelstva osvědčenou cestou snižování maloobchodních cen. Taková je směrnice strany a vlády, jak byla vyjádřena v Národním shromáždění vládním prohlášením v září minulého roku, taková je směrnice X. sjezdu KSČ i pro budoucí léta.