Výrobní družstva dovedou pomoci i v jiných případech. Cementářské družstvo v Přerově vyrobilo nad plán zákrytové desky pro parovodní vedení, bez čehož by nemohla být tato důležitá stavba skončena.

V práci družstev objevují se však i nedostatky. "Družspoj" Šumperk, který se sice správně zaměřil podle vládního nařízení ze 7. května na zavádění nových výrobků, převzal objednávky poštovních vozíků na přepravu balíků, ale na jejich vyřízení čekaly spoje celý rok. Nedávno proběhly novinami zprávy o předražování v podnicích místního hospodářství. Tento nešvar se snaží uchytit i v některých výrobních družstvech. Jsou to hlavně dřevozpracující družstva, zabývající se výrobou zakázkového nábytku, která žádají za jednotlivé kusy nábytku opravdu velmi důkladné ceny.

Ještě na jeden moment je nutno upozornit. Zmínil se o tom i posl. Myška. Je to nedostatek spolupráce mezi spotřebními a výrobními družstvy. Obchody vesnických spotřebních družstev jsou malé, nevyhovující a nehygienické. Potřebují oprav a adaptací. Finanční prostředky by byly, ale není toho, kdo by tyto práce provedl. Výrobní družstva mají naproti tomu stavební oddělení, ale svému partneru - spotřebnímu družstvu nepomohou.

Nedostatek je i v tom, že k jednotnému plánování výrobních družstev došlo až v roce 1953. Operativní řízení družstev selhává. Ani v roce 1952 zřízené krajské svazy družstev nevytvořily organisaci vyhovující zásadám správného řízení. Proto Komunistická strana Československa a vláda v usnesení z 18. června 1953 vytyčily výrobním družstvům pevné a přesné směrnice. Na podkladě tohoto dokumentu byly loňského roku položeny základy nové organisace výrobního družstevnictví v čele s Ústředním svazem výrobních družstev jako vedoucím a řídícím orgánem. Přitom bylo již přihlédnuto k bohatým zkušenostem v družstevnictví v Sovětském svazu. Výrobní družstva v Sovětském svazu zaujímají velmi významné místo. Téměř třetina spotřebních statků pochází v Sovětském svazu z družstevní výroby. Bylo tedy na čase, že se naše družstevnictví také tímto směrem podívalo. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Dnes se již krajské svazy výrobních družstev staly základními operativními složkami v řízení družstev v krajích. Úkoly, práva a povinnosti Ústředního svazu výrobních družstev a krajských svazů výrobních družstev jsou obsaženy ve stanovách přijatých na celostátním a krajských sjezdech. Jednotné vzorové stanovy pro výrobní družstva byly vypracovány podle sovětských artělů. Stanovy charakterisují výrobní družstva jako dobrovolný kolektiv pracujících, který společnou prací, společnými prostředky buduje socialistický podnik. Stanovy také ukládají základní úkoly ve výrobě zboží a určují získávat suroviny z místních zdrojů, využít odpadů a nových umělých hmot.

Zákonem o lidovém družstevnictví dovršuje se soubor předpisů o jeho organisaci a výstavbě. Zákon poslouží našemu družstevnictví, které se stává čím dále tím více důležitým a trvalým pomocníkem při uskutečňování hospodářského zákona socialismu v naší vlasti.

Prohlašuji jménem klubu poslanců Československé strany socialistické, že budeme pro zákon hlasovat. (Potlesk.)

Podpředseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Machačovej- Dostálovej.

Posl. Machačová-Dostálová: Pane předsedo, vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Dnešní den, kdy na pořad našeho jednání přichází zákon o lidových družstvech a družstevních organisacích, bude historickým mezníkem v dějinách našeho družstevního hnutí. Chtěla bych proto říci několik slov k této důležité události, která se setká s velkou odezvou u členů, funkcionářů a pracovníků našeho družstevnictví. Ti všichni přijmou s pocitem uspokojení zprávu, že Národní shromáždění projednalo a schválilo zákon, který jasně stanoví základní právní předpisy o lidových družstvech, jejich postavení a důležitém poslání v hospodářském i politickém životě naší země.

Družstevnictví má u nás hluboké kořeny a opírá se o bohatou tradici. Vzniklo dávno před tím, než byly dány právní předpisy, upravující jeho existenci a formy, v nichž se vyvíjelo. Zrodilo se jako zbraň utlačovaných tříd, především pak dělnictva, které v zakládání a rozvíjení družstev hledalo ochranu proti vykořisťovatelům. Zvláště myšlenka spotřebního družstevnictví nalézala záhy odezvu mezi dělnictvem a později i mezi rolnictvem.

Družstva byla důležitým pomocníkem sociálně slabých vrstev lidu, neboť přinášela do určité míry zlepšení jejich těžkého údělu za kapitalismu. Nemohla však sama o sobě nikdy způsobit změnu neutěšených společenských poměrů, které odůvodnily jejich vznik. V družstevních organisacích se leckde uchopili moci oportunisté a reformisté, kteří zastírali růst třídního uvědomění pracujících falešným heslem "Družstevnictvím k socialismu".

Avšak uvědomělým družstevníkům, zejména pak pracovníkům proletářských družstev, bylo vždycky jasné, že k odstranění hladu a bídy může dojít jedině tehdy, až pracující lid, vedený dělnickou třídou, svrhne moc kapitalistů, smete do propadliště dějin všechny vykořisťovatele včetně reformistických vůdců, kteří se dopustili zrady na pracujícím lidu tím, že ho odvraceli od rozhodného boje za své sociální osvobození. Teprve po nastolení vlády lidu mohla se spotřební družstva věnovat plnění svých úkolů bez stálých obav o svou existenci. Teprve pak mohla přiložit ruku k společnému dílu ve prospěch celé společnosti, k výstavbě socialismu. Vývoj družstevního hnutí v naší zemi je dokladem správnosti postupu našich revolučních družstev za předmnichovské republiky, je dokladem správného pohledu na poslání družstevního hnutí, kterému nás naučili klasikové marxismu-leninismu.

Byl-li tedy starý zákon - jak o tom mluvil pan zpravodaj - nástrojem vládnoucích tříd k potlačování družstevnictví vskutku lidového, pak dnešní zákon znamená i po právní stránce definitivní skoncování s tímto stavem. Vždyť nový zákon, pro jehož přijetí uzrála dnes doba, obráží současný stav, kdy po skončení nutných změn nastupuje naše družstevní hnutí v široké frontě ke splnění svých úkolů v boji za výstavbu socialismu v naší zemi.

Neznamená to ovšem, že naše lidově demokratická republika, naše vláda a KSČ projevují zájem o družstevní hnutí teprve dnes, kdy Národní shromáždění přistupuje k přijetí družstevního zákona. Je tu již celá řada zákonů, nařízení, vládních usnesení a směrnic, které řešily postavení a úkoly našeho družstevnictví, pro jehož zdárnou existenci a trvalý rozmach byly vytvořeny všechny předpoklady. Po osvobození naší vlasti sovětskou armádou a po přechodu politické moci do rukou dělnické třídy v r. 1945 započalo pro všechna naše družstva období mohutného rozvoje. Měla-li spotřební družstva v době osvobození jen 518.000 členů a 2791 prodejen, změnil se tento stav po únoru 1948, kdy byl naším lidem rozdrcen pokus reakce o kontrarevoluční puč. Tehdy už dostoupil počet členů spotřebních družstev 1 a půl milionu osob.

Spotřební družstva přispěla svým dílem i při socializaci našeho obchodu. V tomto období sehrála významnou úlohu při omezování a zatlačování kapitalistických živlů a stala se důležitou zbraní, kterou měl v rukou náš spotřebitel ve svém boji proti bezuzdnému šmelinaření soukromokapitalistických živlů.

Významným mezníkem v životě spotřebních družstev byl r. 1952, kdy došlo k vymezení úkolů mezi státním a družstevním obchodem a kdy byly jasně určeny nejbližší úkoly našeho spotřebního družstevnictví. Naši družstevníci do té doby věnovali své síly především rozvoji obchodní sítě ve městě, mnohde nastoupili cestu nezdravé konkurence se státním obchodem a pustili se zřetele skutečnost, že na našem venkově se rozvinula mohutná akce výstavby JZD, že začala bitva o socialistickou vesnici, že nebývalým způsobem rostou příjmy zemědělců. Kdo jiný měl za této situace ukázat přednosti družstevního hospodaření drobným a středním rolníkům, o jejichž získání šlo, než spotřební družstva, organisace s velkými zkušenostmi a s velkou tradicí proletářského družstevnictví. Pro tyto nesmírně důležité úkoly a nikoliv pro nezdravou soutěž se státním obchodem bylo nutné mobilisovat síly spotřebního družstevnictví.

Proto bylo třeba za pomoci KSČ obrátit pozornost spotřebních družstev k vesnici, vytvořit organisace vesnických a spotřebních družstev, jejichž vedení by nebylo vzdáleno od života a potřeb svých členů. Místo velkých okresních družstev bylo vytvořeno 1826 vesnických spotřebních družstev, která měla rolníkům ukázat přednosti družstevního hospodaření. Členům bylo současně umožněno aktivně se podílet na práci v družstvu. Od r. 1953 počalo spotřební družstevnictví pracovat na vesnici a ve venkovských městech, kde plní své dvě hlavní funkce - hospodářskou - zásobování vesnice veškerým spotřebním, zejména průmyslovým zbožím pro domácnost i hospodářství, a masově-politickou - získání rolnictva pro myšlenku družstevnictví, pro myšlenku socialismu.

Spotřební družstevnictví se stalo významným činitelem při řešení klíčových otázek a úkolů socialistické výstavby zemědělství. Upevňováním hospodářského spojení města s vesnicí a politickou prací mezi zemědělci účinně přispívá k posílení svazku dělníků a pracujících rolníků - životního základu našeho lidově demokratického zřízení. Spotřebnímu družstevnictví připadá důležité místo v praktickém uskutečňování politiky naší strany, směřující k stálému zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu.

Důkazem péče o naše zemědělce je ta skutečnost, že u nás vznikly tisíce prodejen v místech, kde nikdy před tím nebyly, nebo kde byl jen zakouřený hokynářský krámek, v němž rolník dostal ke koupi sotva krabičku zápalek a láhev petroleje. Dnes mají spotřební družstva celkem 25.103 prodejen a 13.342 hostinců. Nejsou to ovšem dosud prodejny vzorné, takové, jako jsou třeba vesnické obchodní domy v Krásném Březně, v Černošíně, Vtelně, Průhonicích a v Budmericích na Slovensku, avšak počet vzorných prodejen stále stoupá a na naši vesnici přitom směřuje stále bohatší proud spotřebního zboží, které se tam nikdy v minulosti neprodávalo. Náš rolník si v minulosti nedovedl představit, že by si přímo ve své vesnici mohl koupit boty, šaty a nejrůznější textilní zboží. Dnes už i pračka, rozhlasový přijímač, televisor a motocykl, tyto výrobky našich dělníků, přicházejí postupně ve stále větším množství a lepší kvalitě do rukou našich rolníků.

Tomu napomáhají bohatě zásobené družstevní trhy, pořádané v mnoha venkovských místech. Za loňský rok se jich konalo přes 3000 v českých krajích a 878 na Slovensku. Dosavadní výsledky, zejména vysoký obrat docílený na těchto trzích, dokazují, že tato forma obchodu se stává důležitým prostředkem ke zlepšení zásobování vesnických obyvatel. Důležité je i to, že družstevní trhy bývají téměř vždy doprovázeny bohatou kulturní náplní. Doplňkem družstevních trhů jsou pak zájezdy pojízdných prodejen, které dovážejí zboží i do těch míst, kde není možno skladovat zboží v tak širokém výběru, jak to může pojízdná prodejna zajistit.

Různé politické a kulturní akce, jako jsou členské schůze, besedy, besídky, filmová představení a výstavky, jichž se zúčastnilo během loňského roku na 8 milionů lidí, jsou využívány zejména k popularisaci předností socialistické velkovýroby v zemědělství a jejích pokrokových metod. Stejný cíl sleduje i práce a šíření literatury na naší vesnici. Za uplynulý rok prodala spotřební družstva venkovským čtenářům knihy za 22 milionů korun.

Spotřební družstva se v mezích svých možností prakticky podílejí na všech významných celostátních akcích a jsou důležitým pomocníkem při plnění všech úkolů politické i osvětové práce na vesnici.

V mnoha místech výbory Národní fronty kladně hodnotily velkou pomoc, kterou spotřební družstevnictví přineslo zdárnému průběhu a výsledku voleb do národních výborů. Jestliže bylo celkem 7503 družstevních pracovníků zvoleno do místních orgánů státní moci, znamená to, že si spotřební družstevnictví již získalo důvěru venkovského obyvatelstva. V mnoha místech stáli pracovníci spotřebních družstev u kolébky JZD, která pomáhali zakládat. Tím větší mají nyní povinnost aktivně pomáhat při plnění pro naši vesnici nejdůležitějšího opatření, kterým jsou směrnice strany a vlády o zvýšení zemědělské výroby v nejbližších 2-3 letech.

Mnohá družstva si dobrou službou spotřebiteli získávají důvěru a vážnost, které využívají, a bude třeba, aby jí využívala ve stále větší míře k politické práci mezi zemědělci, směřující k podstatnému zvršení zemědělské výroby, která je jedním ze základních předpokladů trvalého zvyšování životní úrovně našeho lidu.

Nezbytnou součástí činnosti spotřebních družstev je výkup a nákup zemědělských výrobků. Jestliže se dříve výkupní činnost spotřebních družstev omezovala jen na ovoce a lesní plodiny, nastal v tomto směru v poslední době podstatný obrat. Spotřební družstva se osvědčila a proto byla vládou pověřena státním výkupem vajec, výkupem drobného hospodářského zvířectva, zejména drůbeže, a státním nákupem dalších produktů, jako je na příklad vepřový dobytek, luštěniny, mák, koření, zelenina a ovoce.

Úspěchy, kterých spotřební družstva dosahují ve své práci, nás však neopravňují mlčet k jejich nedostatkům. Nelze se smiřovat na příklad se situaci jak jsem se sama přesvědčila na Prešovsku a Košicku, kde jsou dnes ještě obce, kam dovážíme chleba dvakrát týdně, a kde spotřebitel často nenajde v prodejně zboží nejběžnější potřeby, ačkoliv je toho zboží ve skladech dostatek.

Nelze se smiřovat se stavem, že mnohá spotřební družstva nesvolávají členské schůze, nestarají se o ustavení dohlížecích výborů, nezkoumají soustavně spotřebitelskou poptávku, nepečují dostatečně o výkup, nespolupracují s JZD a MNV. Velké závady jsou také v družstevním pohostinství, které je nejmladším úsekem činnosti spotřebních družstev, které stále ještě nezajišťuje v dostatečné míře vyvařování a podávání jídel, aby tak byla usnadněna práce našim venkovským ženám.

Hrdá tradice proletářského družstevnictví, velké úspěchy při dosavadní výstavbě našich spotřebních družstev, zejména po únoru 1948, a dobré plnění závažných hospodářských a politických úkolů v poslední době nás však opravňují k naději, že uvedené nedostatky naše spotřební družstevnictví v brzké době odstraní. Věřím, že již brzy nebudeme muset poslouchat oprávněné stížnosti našich venkovských spotřebitelů na to, že mnohé zboží v družstevních prodejnách chybí. Jde o celou řadu druhů zboží hospodářského charakteru, které vesnický spotřebitel žádá, ale jehož zásobování nemohou družstva plně zajistit. Vinu na tomto stavu však nenesou vždycky jen družstevní organisace, ale také naše výrobní ministerstva, která ještě zůstávají našim rolníkům hodně dlužná a práci spotřebních družstev na vesnici ztěžují.

Úkolem spotřebních družstev je zajistit dokonalé zásobování naší vesnice, rozšířit síť spotřebních družstev tak, aby prodejna byla doslova v každé vesnici, a na základě spotřebitelské poptávky dodat všechno objednané zboží až ke spotřebiteli. Současně musí spotřební družstva rozvíjet na vesnici masově politickou práci tak, jak toho vyžaduje nutnost přeměny zemědělské malovýroby v socialistickou velkovýrobu. Všechny tyto úkoly mohou naše spotřební družstva splnit jen v nejužší spolupráci s místními a okresními národními výbory, kterým zákon rovněž ukládá pečovat o zásobování obyvatelstva, o výstavbu prodejen a kulturně osvětovou činnost v obcích.

Naprosto jiná je, vážení přátelé, situace spotřebních družstev v kapitalistických státech, ať již jde o tradičně "družstevní" Anglii, Francii, anebo Spojené státy americké. V kapitalistických státech je družstevní činnost omezována, družstva jsou nucena neustále obhajovat svou existenci před kapitalistickou konkurencí. Pravicové vedení družstev odvádí členy družstev od myšlenky boje za zlepšení svých sociálních podmínek, od boje za vítězství pokroku, za vítězství myšlenky míru mezi národy. Názorným příkladem toho je situace v Mezinárodním družstevním svazu, který vinou reformistických vůdců nepřihlíží k mínění širokých mas družstevníků, toužících po míru a přátelství mezi národy. Volání prostých členů družstev po míru nutí reformistické vůdce i v Mezinárodním družstevním svazu k novým manévrům, které mají zabránit aktivní účasti družstevního hnutí v boji za mír. Přesto však volání po míru a zákazu atomových a jiných druhů zbraní hromadného ničení je tak silné, že přes snahy reformistických vůdců našlo ohlas i v resolucích přijatých jak na konferenci Mezinárodní družstevní gildy žen, tak i na sjezdu Mezinárodního družstevního svazu v září letošního roku v Paříži. Přijetí těchto resolucí je velkým vítězstvím družstevníků Sovětského svazu a zemí lidových demokracií, kteří dokázali za obtížných podmínek přijetí těchto resolucí prosadit. Je to vítězství všech prostých družstevníků na celém světě, kteří zůstali věrni myšlence pokroku, míru a demokracie.

Před družstevním hnutím stojí dnes velké úkoly. Zákon, o kterém nyní jednáme, stane se důležitým pomocníkem spotřebních, výrobních, bytových i ostatních družstev při plnění jejich velkých úkolů. Zjedná jasno a postaví na řádný právní podklad existenci a činnost důležitého pomocníka našeho hospodářství, kterým družstevní hnutí beze sporu je.