Členovia vykonávajú svoje práva v riadení družstva na valných zhromaždeniach, ktoré sa musia konať najmenej raz do roka, a na členských schôdzkach, zvolávaných častejšie podľa stanov. Pravda, jedine valnému zhromaždeniu, ako najvyššiemu družstevnému orgánu, ktoré sa uznáša za prítomnosti najmenej polovice členov nadpolovičnou väčšinou, prislúcha právo schvaľovať stanovy družstva, voliť svoje orgány, ako je predstavenstvo (výbor) a revízna komisia, schvaľovať hospodárenie a voliť delegátov na sjazdy družstevných organizácií. Okrem toho je osnovou zaručené i právo menšiny.

Už z tohoto krátkeho výpočtu vidíme, že predložená osnova zákona nielen vyzdvihuje, ale i s dôslednosťou háji demokratické práva členov družstva, ktoré boli tak pošliapané za vlády buržoázie.

V ďalšom ustanovení o hospodárení družstiev sa stanoví, že družstvá sa riadia zásadami socialistického hospodárenia, pričom ich činnosť je určovaná plánom, zostaveným v súlade s úlohami štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva. Docielený zisk družstva sa použije najmä na prídely fondom, na výplatu podielov na zisku členom, na prémie najlepším pracovníkom družstva, na náhrady členom družstevných orgánov a na kultúrne zariadenia družstva. Možno právom očakávať, že tieto možnosti podnietia čo najviac všetkých družstevníkov k najšetrnejšiemu hospodáreniu, v čom sa budú opierať o uvedomelé úsilie svojich členov, rozvíjajúcich socialistické súťaženie.

Osnova zákona dáva tiež družstevnému hnutiu podklad pre to, aby si v súhlase so štátnymi záujmami svoje záležitosti spravovalo samo vlastnými organizáciami od najnižších stupňov až k ústredným sväzom. Za tým účelom môžu sa družstvá združiť v sväzy, ktoré sám zákon nevytvára, len umožňuje ich vznik a stanoví ich právne pomery a úlohy. Osnova v tejto súvislosti rámcové rieši aj rozdelenie úloh medzi Ústrednou radou družstiev, ktorá naďalej zostáva vrcholnou a jednotiacou organizáciou nášho družstevníctva ako celku vnútri i navonok, a medzi ústrednými sväzmi družstiev, ktoré preberajú značnú časť jej doterajších úloh.

Toľko k niektorým hlavným zásadám predloženej osnovy.

Súdružky, súdruhovia, vážení priatelia! Výbor pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu schválil predložený návrh zákona o ľudových družstvách a o družstevných organizáciách jednomyseľne a odporúča ho na schválenie Národnému zhromaždeniu s pevným presvedčením, že bude dokonalým majákom, ktorý pomôže nášmu družstevníctvu a všetkému nášmu ľudu na jeho ceste k socializmu. (Potlesk.)

Předseda: Přistoupíme nyní k rozpravě. Do rozpravy se přihlásili poslanci: Myška, Beneš a Machačová-Dostálová. Dávám slovo posl. Myškovi.

Posl. Myška: Vážené Národní shromáždění!

Při projednávání osnovy zákona o lidových družstvech a družstevních organisacích chtěl bych poukázat na pěkný rozvoj a úspěšné plnění úkolů spotřebních družstev v jednom z našich krajů a to v kraji Libereckém, kde Severočeská konsumní družstva byla předvojem dnešního našeho spotřebního družstevnictví. Chtěl bych při té příležitosti nakreslit malý obrázek, jak tato naše spotřební družstva a všichni členové i zaměstnanci spotřebních družstev přispívají k výstavbě socialismu v našem státě, a zvláště pak poukázali na jejich práci na našich vesnicích.

Je možno říci, že naše spotřební družstva plnila od r. 1948 svoje poslání na naší vesnici. Stala se velkým pomocníkem při výstavbě a přestavbě naší vesnice a pomáhala vytvářet lepší životní podmínky všem těm, kteří na vesnici bydleli a pracovali. Proto také občané na vesnici nedívají se již na naše spotřební družstva jako na bývalé soukromé obchody, které při zásobování obyvatelstva na vesnici měly jediný cíl, aby co nejvíce vydělávaly, a kdy majitelé těchto obchodů obohacovali se na úkor všech těch, kteří byli odkázáni u nich zboží kupovat nebo prodávat. Únorové vítězství pracujícího lidu odstranilo poslední překážky a potíže, které se stavěly našim spotřebním družstvům do cesty. Teprve po něm mohla se spotřební družstva dobře rozvíjet a v tomto úseku obchodu přeměňovat dosavadní často špinavé a nehygienické krámy na pěkné, čisté, úhledné a zdravotně nezávadné družstevní prodejny.

Rozšiřováním a budováním nových spotřebních družstev na naší vesnici v Libereckém kraji byla dána možnost lepšího i rychlejšího zásobování obyvatelstva na vesnici a tím také jeden z předpokladů ke zvyšování jeho životní úrovně. Jak úroveň všech pracujících na naší vesnici stoupá, toho dokladem je stále stoupající objem prodeje všeho druhu zboží na naší vesnici. Chtěl bych uvést jen několik druhů zboží, u kterých je nejlépe vidět tento vzrůst spotřeby našich pracujících. Porovnáme-li prodej zboží ve III. čtvrtletí s týmž obdobím roku loňského, vidíme, že bylo v Libereckém kraji prodáno rýže o 503 % více, sýrů o 144 % více, cukru o 27 %, svrchních oděvů o 77 %, nábytkových souprav o 140 % a rovněž o 140 % více rozhlasových přijímačů. Ještě překvapivější jsou číslice o růstu prodeje u elektrických praček, kde jeví se vzestup o 1,570 %, u ledniček dokonce o 1,750 % proti stejnému období loňského roku. Na základě těchto několika čísel vidíme velmi dobře, jak se zvýšila koupěschopnost pracujících na naší vesnici, a tato skutečnost je ještě příznivější, když si uvědomíme, že tisíce a tisíce občanů z vesnic nakupují také ve státním obchodě ve městech, takže skutečné zvýšení koupěschopnosti pracujících na naší vesnici oproti loňskému roku jest ještě vyšší, než ukazuje několik prve uvedených čísel.

Funkcionáři a pracující spotřebních družstev včetně pracovníků Krajského svazu spotřebních družstev v Liberci zapojili se velmi pěkně také při bezprostřední pomoci naší vesnici. Tak v letošním roce odpracovali při žních v JZD a u malých a středních rolníků celkem 22,467 hodin. Jako brigádnická pomoc vesnici zůstávaly družstevní prodejny po dohodě s místními národními výbory otevřeny i po pracovní době a to ve všech okresech našeho kraje, aby si tak pracující mohli ještě i po návratu z polí nakoupit potřebné potraviny a zboží. Zvláště okres Rumburk si dobře vedl, když tuto akci rozšířil i na družstevní hostince, kde se vyvařovalo pro brigádníky, traktoristy a v několika místech okresu i pro členy JZD z jejich vlastních fondů. Ve všech okresech našeho kraje bylo družstevními pracovníky dováženo občerstvení pracujícím na pole i k mlátičkám. I při podzimních pracích, zvláště při sklizni brambor a cukrovky, pomáhají pracovníci spotřebních družstev, a kde je třeba, vypomáhají i při výkupu a odvozu obilí.

Ovšem, aby pracovníci spotřebních družstev v našem kraji mohli plnit své úkoly ještě lépe než tomu bylo dosud, pečují o nábor nových členů. Tak z plánovaného úkolu získat v r. 1954 3000 nových členů, bylo do 30. září získáno již 1557 nových členů, při čemž hlavní náborové měsíce jsou až listopad a prosinec. Během nich bude jistě plánovaný počet daleko překročen, neboť na příští rok si Svazy družstev dávají ještě daleko vyšší úkoly. Tak náš krajský svaz spotřebních družstev si dává na r. 1955 nový úkol získat 9500 členů.

Velmi dobré výsledky docilují naše spotřební družstva ve spolupráci s JZD a místními národními výbory. Vesnická spotřební družstva, která jsou zapojena do státního nákupu zemědělských přebytků, zasloužila se v letošním roce ve značné míře zvláště o dobrý výkup vajec, drůbeže, ale i ostatních zemědělských produktů. Spotřební družstva vykoupila velká množství domácího zvířectva, zeleniny, borůvek, brusinek, hub a malin, což opět přispívá oboustranně ke zlepšování životní úrovně všech pracujících. Novým polem působnosti spotřebních družstev v našem kraji byl letos sběr železného šrotu a barevných kovů. Jak pěkných výsledků bylo dosaženo v některých místech našeho kraje, ať už členy nebo zaměstnanci spotřebních družstev, chtěl bych uvésti jeden konkrétní případ. Ve Šluknově, okres Rumburk, v akci "výkupní odpoledne" dne 29. září letošního roku, bylo za 6 hodin sebráno a vykoupeno 298 q železného šrotu, 24 q textilu, 75 q papíru, 11 a půl centu barevných kovů a jeden cent kostí. Tyto akce "výkupní odpoledne" zamýšlejí spotřební družstva provádět postupně ve všech okresech našeho kraje.

Pokud jde o výrobu pekařského a cukrářského zboží, možno říci, že kvalita těchto výrobků se v družstevních výrobnách stále lepší. Podle posledních kvalitářských přehlídek umísťují se družstevní pekárny se svými výrobky v první jakostní skupině a v celku došlo proti loňskému roku k značnému zlepšení kvality všech výrobků, jakož i rozšíření jejich sortimentu. Také kvalita cukrářských výrobků je velmi dobrá. Nejsou zkracováni spotřebitelé, ale neplýtvá se také surovinami, neboť všude jsou normy spotřeby suroviny dobře dodržovány. Vychází se vstříc spotřebě i přání spotřebitelů a tak se neustále rozšiřuje sortiment výrobků. Již nyní na příklad zajišťují se zásoby kvalitních cukrovinek pro vánoční svátky i novými druhy polotrvalých cukrářských výrobků. Je třeba konstatovati, že kvalitářské přehlídky jsou dobrým pomocníkem při zvyšování kvality pekařského i cukrářského zboží ve výrobních družstvech.

Což však nejvíce pomáhá zlepšovati práci i kvalitu výrobků ve spotřebních družstvech, je socialistické soutěžení. V kraji Liberec bylo uzavřeno 10 celookresních socialistických závazků na podkladě 61 celopodnikových závazků vesnických Jednot, které jsou okresními svazy spotřebních družstev pravidelně měsíčně hodnoceny. V socialistickém soutěžení pomáhá soutěž mezi jednotlivými okresními svazy, kde dva okresní svazy spotřebních družstev soutěží mezi sebou o lepší práci, úspornost, lepší službu zákazníkům a pod. Nedostatkem při této soutěži je to, že některé závodní rady se nezúčastňují zhodnocování nejlepších pracovníků, kolektivů a celopodnikových závazků.

Naše spotřební družstva snaží se vedle obstarávání všech druhů spotřebního zboží pro pracující zpříjemňovat život na vesnici také zřizováním a provozem družstevních hostinců. Tyto družstevní hostince nebudou však míti nic společného s bývalými vesnickými hospodami, kde pití alkoholu, hra v karty a všechny ty nepěkné škodlivé zjevy byly hlavní náplní provozu takové hospody. Družstevní hostince na naší vesnici stanou se kulturním střediskem všeho pracujícího lidu. Bude zde podáváno občerstvení v širokém sortimentu pokrmů i nápojů, při čemž bude dávána přednost nápojům nealkoholickým, budou se však zde také pořádat přednášky, besedy, divadelní představení a slušné společenské zábavy. V našem kraji bylo místní svépomocí občanů upraveno již 15 družstevních hostinců a dalších 12 objektů je připraveno k úpravě, aby tak mohly sloužiti socialistickému pohostinství, socialistické kultuře a opravdovému radostnému a družnému veselí.

Vedle této úpravy družstevních hostinců byl v našem kraji stanoven pro rok 1954 plán svépomocné úpravy 66 prodejen. Tento plán byl k 20. říjnu letošního roku již splněn a připravuje se úprava dalších 29 prodejen. Částky ušetřené svépomocí při úpravě družstevních hostinců a prodejen jsou velmi značné. Máme při tom jenom jeden nedostatek, že nám Krajský svaz výrobních družstev nedodává včas potřebná plánovaná zařízení pro úpravu provozoven spotřebních družstev. V roce 1954 měl dodat Krajský svaz výrobních družstev v Liberci Svazu spotřebních družstev zařízení za 680.000 Kčs, dodal však k termínu 30. září teprve zařízení za 240.000 Kčs.

Chtěl bych také poukázat na to, že není vždy uspokojivá spolupráce mezi výrobními a spotřebními družstvy při plnění dodávkových úkolů, pokud se tyká dodávek kancelářských a obchodních zařízení, jakož i jiných potřeb nutných pro vybavení prodejen a družstevních hostinců. Tak se zdá, že výrobní družstva jsou někdy ještě v zajetí starého obchodního smýšlení a starají se pouze o své vlastní zájmy a nemají dost pochopení pro potřeby spotřebních družstev. Vždyť i ona musí míti přece zájem o to, aby se stále zlepšovala a prohlubovala služba široké veřejnosti pracujících. Naproti tomu můžeme zaznamenati velmi dobrý poměr jednotlivých průmyslových kombinátů v našem kraji ke spotřebním družstvům, kterým se vychází v jejich potřebách velmi vstříc.

Jestliže jsem ve svém diskusním příspěvku u příležitosti projednávání vládního návrhu zákona o lidových družstvech a družstevních organisacích poukázal na činnost spotřebních družstev v kraji Libereckém, učinil jsem tak proto, abych ukázal, jakým platným činitelem při budování socialismu na naší vesnici stala se naše spotřební družstva a jak projednávaný zákon o lidových družstvech ještě zvýší pracovní aktivitu všech pracovníků i na úseku spotřebních družstev. Právě nový zákon dává nové a ještě větší možnosti ke zlepšení veškeré práce družstev, jak pokud jde o zásobování obyvatelstva naší vesnice, tak i při výkupu přebytků zemědělských výrobků a lesních plodin, a dává také spotřebním družstvům předpoklady, aby ještě lépe mohla pomáhat při přechodu naší vesnice na vesnici socialistickou, při výstavbě a utužení našich JZD, jakož i při zajišťování stálého zvyšování existenční i kulturní úrovně všeho našeho pracujícího lidu na naší vesnici.

S vědomím, že tento nový zákon bude opět velkým krokem kupředu v budování socialismu v naší vlasti a hlavně na naší vesnici, budou všichni poslanci Československé strany lidové pro tento zákon jednomyslně hlasovati. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo posl. Benešovi.

Posl. Beneš: Soudružky a soudruzi, bratři a sestry!

Zákon o lidových družstvech a družstevních organisacích, o kterém dnes jednáme, stává se vedle základního předpisu naší Ústavy 9. května nástrojem pro upevnění družstevnictví a pro jeho další rozvoj ve prospěch celého našeho hospodářství.

Výrobní dělnická družstva byla vždy zakládána na myšlence vzájemné pomoci a spolupráce. V dobách nezaměstnanosti a krisí spolčovali se dělníci a řemeslníci v boji za svou existenci. V těch dobách bylo však poslání družstev - podporovat sociálně a hospodářsky slabé - zmařeno kapitalistickými vládci. Ti našli vždy cestu, jak družstvo konkurenčně zničit nebo získat většinu podílů, vedrat se do vedení družstev a využít je pro své zájmy.

Jsou ještě v živé paměti všechny ty družstevní cukrovary, lihovary, mlýny a hospodářská družstva, jejichž neomezeným vládcem byl na Moravě Viktor Stoupal, neblaze proslulý markrabě moravský, jak ho lid posměšně nazýval. Taková družstva nesloužila drobným členům. Úroda cukrovky, brambor i ostatních produktů byla vykupována od rolníků podle zvláštního klíče. Od velkostatkářů a agrárních velmožů bylo vykoupeno vše, co nabídli, od drobných rolníků podle počtu členských podílů. Kolikrát těžce vydobytá cukrovka zůstala doma. Rovněž výkupní ceny byly stanoveny ve prospěch velkododavatelů.

Družstva stolařů, obuvníků a jiných řemeslníků živořila pod tíhou bezohledného tlaku továrníků a bankovních ústavů. Družstva byla rafinovaně vytlačována z trhů, jejich úvěry vypovídány a jejich jednota zákeřně rozbíjena. Kolik družstevních konkursů bylo vyhlášeno, každým rokem! Jinak je tomu nyní. Dnes jen naše výrobní družstva zaměstnávají 90.000 pracovníků a mají všechny předpoklady k tomu, aby mohla správně plnit své poslání v našem národním hospodářství.

Jestliže národní podniky se zabývají velkovýrobou, komunální poslužnou činností, mají družstva provádět hlavně doplňkovou a nárazovou výrobu. Nestačí vsak, aby výrobní družstva jen plnila a překračovala plán hrubé výroby, nýbrž je třeba, aby jej plnila i v sortimentu a kvalitě. Největším nedostatkem, který se dosud nepodařilo odstranit, je neplnění plánu oprav a údržby, nehledě na to, že ani tento plán nevystihuje všechny potřeby obyvatelstva. Tak na př. v září byl maloobchodní obrat v opravě a údržbě splněn pouze na 82,9 %. Proto jsou činěna opatření, aby ve spolupráci s národními výbory byla stanovena optimální síť provozoven výrobních družstev a místního hospodářství. Ovšem tím práce teprve začíná, neboť vybavit nové provozovny stroji, kvalifikovanými a poctivými pracovníky, zajistit správnou organisaci provozu a vytyčit správné zásady pro odměňování pracovníků je úkol, od jehož plnění závisí všechno ostatní. Funkcionáři výrobních družstev se nutně musí zabývat těmito nedostatky a v nejkratší době je musí odstranit.

Paleta družstevních výrobků je velmi pestrá a zasahuje do všech výrobních odvětví našeho hospodářství. Podle přání národních výborů vyrábějí pohotově a pružně vše, co momentálně chybí našemu trhu. V Olomouckém kraji vyrábějí družstva na př. ošatky, opálky, které se ztratily z našich obchodů, dále kartáče, žebre, škopky, hasičské hadice, zámky a kotlíky. Ve Světlé na Bruntálsku zařizují výrobu náhradních součástek pro auta, hlavně starých a cizích značek. Zabývají se také výrobou náhradních dílů pro hospodářské stroje všeho druhu. V činnosti družstev jsou také opravy četných předmětů denní potřeby, hodinkami počínaje a hospodářskými stroji konče.

Družstevníci jako složka Národní fronty plní i jiné úkoly, uložené nám stranou a vládou. Tak Prostějovské družstvo invalidů "Cíl" zaměstnává na 300 osob se zmenšenou pracovní schopností při dobrém výdělku. Je to družstvo aktivní a jeho kvalitní výrobky jsou velmi vyhledávané. V pomoci pohraničí zřizují výrobní družstva za pomoci krajského svazu v Olomouci nové provozovny v pohraničních okresech a tím přispívají k většímu výběru pracovních možností, hlavně pro ženy. Družstvo "Kodruko" v Příkazích zřídilo na Jesenicku v Javorníku provozovnu drobného kovového zboží s 80 zaměstnanci. Ve Vidnavě zřídilo šumperské družstvo "LOD" doplňkovou výrobu lehké konfekce, kde je dnes zaměstnáno 35 žen z domácnosti. "Stavod" Lutín otevřel zastavenou vápenku v Sovinci na Rýmařovsku. Družstvo "Dlažba" otvírá zastavené lomy žulové v Železném a těží lávový písek na Uhlířském vrchu, z něhož vyrábí stavební tvárnice.