Skúsenosti hlavne z vlaňajšieho roku hovoria o tom, že sme precenili prvé úspechy pri zakladaní JRD. Mnohí naši pracovníci zabudli, že JRD je len forma, ktorú keď nenaplníme správnym obsahom, môže nás sklamať. Nová technika, ktorú dostávajú naše dediny, iste pôsobí revolučne, no nepôsobí samočinne na pretváranie starých súkromnovlastníckych zvyklostí roľníkov. Novú techniku môžeme síce do dediny preniesť a staré haraburdie vyhodiť, ale priviesť nového roľníka nemôžeme. Musíme počítať s roľníkom takým, aký je, so všetkými starými prežitkami a tradíciami, a vynaložiť všetko úsilie a dôvtip, aby sme ho prevychovali v duchu kolektivistickom, aby sme zvýšili celkovú kultúrnu úroveň na našej dedine. Niekedy však venujeme veľa času na to, aby sme roľníkom povedali o orbe, sejbe alebo chove dobytka to, čo oni už vedia a často aj lepšie, ako im to my prednášame, a pritom zanedbávame politicko-výchovnú a kultúrnu prácu, smerujúcu k pretváraniu duše roľníka. Vysvetľovanie a zavádzanie novej, pokrokovej agrotechniky a zootechniky je nesporne úloha dôležitá a významná. No nemali by sme pritom zabúdať, že sústavné vysvetľovanie politiky našej vlády a presvedčovanie roľníkov o správnosti našich opatrení je hlavným predpokladom úspešného plnenia všetkých úloh v poľnohospodárstve.

Niekedy sa nám zdá, že dosť agitujeme a že netreba už ďalej vysvetľovať a presvedčovať. Zabúdame, že nás ešte všetci roľníci nepochopili, že sme ešte mnohých nepresvedčili o tom, že JRD nezakladáme z nejakej neskromnej túžby po novotách len preto, aby sme ne dedinách mali za každú cenu novú formu, ale že JRD budujeme preto, aby sa rýchlejšie mohla zvyšovať výroba aj v poľnohospodárstve, aby všetci pracujúci ľudia v mestách i na dedinách mohli ešte lepšie a krajšie žiť.

Vážnej chyby sa dopúšťame vtedy, keď podceňujeme politicko-výchovnú prácu v novoutvorených JRD. Niekedy si dostatočne neuvedomujeme, že založením JRD vstupujú roľníci do nových, pre nich doteraz neznámych spoločenských a výrobných vzťahov. Zo starých vzťahov - na rozdiel od priemyslu, kde existovala spoločenská výroba už za kapitalizmu - nemožno tu skoro nič prevziať. Z toho vyplýva veľký význam politicko-výchovnej práce, tým je podčiarknutá veľká zodpovednosť celej našej spoločnosti, hlavne však pracovníkov na roľníckom úseku, ale i našich robotníkov zo závodov, za vnútorné upevňovanie JRD.

Splnenie plánovaných úloh v poľnohospodárstve bude však najviac závisieť od našich roľníkov-družstevníkov, traktoristov na STS a robotníkov na ŠM.

V záujme plnenia plánu bude treba, aby sa družstevníci vyporiadali s niektorými škodlivými teóriami, ktoré do družstiev vnášajú kulacké a nepriateľské živly.

Je to predovšetkým otázka pracovnej morálky.

Je napr. zistené a dokázané, že súkromne hospodáriaci roľník odpracoval za kapitalizmu v priemere na 1 ha poľnohospodárskej pôdy 100 až 120 plných pracovných dni. Roľník, vlastniaci 6 ha pôdy, odpracoval so svojou rodinou ročne 600-720 pracovných dní. A čo vidíme dnes v mnohých JRD? Že členovia majú odpracovaných 150-200 pracovných jednotiek. Keby dnes každý takýto roľník v JRD odpracoval aspoň dve tretiny toho, čo musel robiť, keď súkromne hospodáril, museli by byť všetky naše družstvá už dnes bohaté a družstevníci zámožní. Žiaľ, v niektorých JRD šíri sa nezdravá teória o osemhodinovom pracovnom čase. Je jasné, že poľnohospodárske práce majú prevážne charakter sezónnych prác, niekedy treba pracovať aj 12 hodin, ba i
16 hodin, a niekedy len 3-4 hodiny. Teórie o osemhodinovom pracovnom čase sú teórie triedneho nepriateľa, namierené proti družstevným roľníkom. Skúsenosti najmä z minulého roku nás upozorňujú, aké veľké škody môžu nastať našim roľníkom a hlavne družstevníkom z toho, keď zimné obdobie plne nevyužijú na dôkladnú prípravu poľnohospodárskych prác, na organizačné a politické upevnenie JRD.

Zimu treba v družstvách využiť predovšetkým na školenie. Na členských schôdzach podrobne rozobrať výsledky hospodárenia v minulom roku, hľadať príčinu dobrých alebo zlých výsledkov a dohodnúť sa na postupe v novom hospodárskom roku. Zvlášť dôkladne treba pripravovať a prerokovať celoročné výrobné a finančné plány JRD. Ich vypracovanie nesmie byť len vecou inštruktora alebo účtovníka JRD. Do vypracovania a prerokovania výrobne-finančných plánov treba všade zapojiť čo najväčší počet družstevníkov. Zvlášť dôležitou otázkou sú normy a pracovné skupiny. Skúsenosti dokazujú, že tam, kde sú vytvorené trvalé pracovné skupiny s určením výrobných úloh a kde majú dobre stanovené normy, že tam je na minimum znížená možnosť ulievať sa z práce a vylúčené rovnostárstvo v odmeňovaní. Treba prerokovať, či sa pracovné skupiny osvedčily, či ich netreba novým spôsobom zreorganizovať.

Len tam môžu sa s úspechom uplatňovať nové agrotechnické a zootechnické metódy, kde sú pre to vytvorené potrebné organizačné opatrenia. Na prvom mieste trvalé pracovné skupiny a správne stanovené normy. Otázky noriem a odmeňovania majú byť v JRD riešené tak, aby každý pracovník bol hmotne zainteresovaný na zvyšovaní výroby.

Najväčšie zaostávanie máme doteraz v živočíšnej výrobe. Preto plán na rok 1954 kladie hlavný dôraz na rozvoj živočíšnej výroby. Na splnenie tejto vážnej úlohy treba sa už teraz pripravovať. V JRD hlavnou otázkou je rozpísať plán na jednotlivca a zaviesť odmeňovanie podľa úžitkovosti a nie od kusa. Treba upozorniť na nesprávnu prax, že sa jednému pracovníkovi v živočíšnej výrobe prideľuje veľký počet kusov, čo je v rozpore s naším úsilím zvyšovať úžitkovosť, skvalitňovať živočíšnu výrobu. Hospodárne využívať krmivá, najmä správnym zostavovaním krmných dávok a schutňovaním krmív. Pre živočíšnu výrobu v JRD treba vybrať najlepších a najsvedomitejších pracovníkov. Dobre si treba už teraz vypracovať plán, ako zabezpečíme v JRD dostatok krmív počas celého roku, ako zachránime každú byľku trávy, ďateliny a lucerny, lúk a pasienkov. Keď si v JRD a na ŠM vyriešime otázku krmovín, vyriešime 80 % našich plánovaných úloh.

Veľké a zodpovedné úlohy STS a ŠM sú všeobecne známe. Tu treba pripomenúť otázku hospodárnosti ako ich najväčšiu slabinu.

Na STS hlavnou úlohou je lepšie využívať a svedomitejšie ošetrovať a udržovať stroje. Treba pripomenúť, že hlavné nie sú generálne opravy, ale pravidelná údržba. A druhou otázkou je kvalita strojovej práce. Aj tu naše STS musia veľa zlepšovať, aby JRD mohli byť s ich prácou spokojné.

Štátne majetky čaká vážna úloha skvalitniť práce pri okopaninách i v živočíšnej výrobe a dôslednejšie ako doteraz bojovať za zhospodárnenie výroby. A nakoniec treba ešte poukázať na jednu otázku v súvise so znížením dodávkových noriem. Niektorí pracovníci v ľudovej správe sa nazdávajú, že teraz už to pôjde všetko samo od seba, že ani otázkam výroby, ani otázkam výkupu už netreba venovať toľko pozornosti. Títo pracovníci zle pochopili opatrenia vlády. Cieľom všetkých opatrení v poľnohospodárstve nie je zníženie, ale zvýšenie výkupu, pravda na základe zvýšenej výroby a za výhodnejších podmienok pre roľníkov. Uskutočňovanie týchto smerníc a opatrení vyžaduje zvýšenie starostlivosti o výrobu i o výkup.

Naša vláda, naša robotnícka trieda a celá naša spoločnosť poskytujú poľnohospodárstvu zvýšenú a veľkorysú pomoc. Nejde tu o dary a subvencie, ale o podmienky pre ďalšie zvyšovanie poľnohospodárskej výroby. Smysel a cieľ opatrení vlády v poľnohospodárstve je podnietiť veľkú tvorivú iniciatívu roľníkov, družstevníkov a všetkých pracovníkov nášho poľnohospodárstva za ďalšie a rýchlejšie zvyšovanie poľnohospodárskej výroby. Boj za zvýšenie poľnohospodárskej výroby je dnes jeden z najdôležitejších článkov v súčasnom boji za zvýšenie životnej úrovne všetkého pracujúceho ľudu. A preto pôjdeme do tohoto boja odhodlane a vo vedomí, že tým posilníme našu vlasť a prispejeme k upevneniu mieru na svete. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Dávam slovo ďalšiemu prihlásenému rečníkovi, pánu poslancovi dr. Berákovi. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr. Berák: Soudružky a soudruzi, sestry a bratři!

Přistupujeme k projednávání vládního návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1954. Činíme tak v radostném ovzduší vstupu do nového roku 1954, ve kterém nás čeká řada velkých a radostných úkolů. Právem můžeme hodnotit tento zákon jako další vítězství v boji za mír. Vždyť tento zákon vytváří předpoklady pro další budování socialismu v naší vlasti a, jak nás tomu učil už zvěčnělý a nezapomenutelný soudruh Klement Gottwald, budováním socialismu bojujeme u nás za mír.

Klid a mír, řekl náš president Antonín Zápotocký ve svém letošním novoročním poselství, znamená pro nás další možnost rozvíjet poctivou a činorodou práci v továrnách, na polích, na stavbách a na všech úsecích naší činnosti. Úspěšně jsme splnili v prvé pětiletce úkoly velkého dějinného dosahu: socialistickou výstavbu a přestavbu našeho hospodářství. Naše země rozvinula svoje tvůrčí síly a spěje k novým úspěchům. Byla už zde řeč o tom, jak roste biologické zdraví našeho národa. Naše národy přestaly vymírat, jeví se přirozený přírůstek obou národů, klesá úmrtnost. Na 1.000 obyvatel zemřelo v roce 1952 o jednoho člověka méně než-li v roce 1948, ve srovnání s rokem 1937 o 2,5, na Slovensku dokonce téměř o 4 lidi méně. Při tom se v roce 1952 na 1.000 obyvatelů narodilo téměř o 6 občánků více než-li v roce 1937.

Krásné jsou výsledky naší socialistické péče o zdraví lidu v prvé pětiletce. Za její období měl se zvýšit počet lékařů o 5.350. Tento úkol byl v pětiletce překročen téměř o 11 %, takže dnes připadá 1 lékař na 771 obyvatelů, zatím co v r. 1948 připadl 1 lékař na 1.157 obyvatelů a v r. 1937 dokonce na 1.218 obyvatelů. Naše socialistické zdravotnictví zachraňuje mnoho životů matek. Ještě v roce 1937 umíralo na 10 tisíc porodů 43 rodiček, v r. 1952 pouze 8 a za tři čtvrtě roku 1953 už jenom 6. Při tom podstatně klesla kojenecká úmrtnost. Zatím co v r. 1937 umíralo z 1.000 živě narozených dětí 117 do prvého roku věku a po skončení okupace dokonce ještě více, klesla kojenecká úmrtnost v r. 1948 na 83,5, v r. 1952 už na 55 a za 10 měsíců r. 1953 pouze na 45,5 z jednoho tisíce. V Praze je kojenecká úmrtnost ještě nižší a činila za 10 měsíců loňského roku na 1.000 živě narozených dětí pouze 27, a v dalších 3 velkých krajích nedosahuje hranice 30 na 1.000 živě narozených dětí.

Velký rozvoj nastal ve zdravotní péči o pracující průmyslových závodů. Zatím co před válkou byl lékař na závodě výjimkou, pracuje dnes na závodech přes 600 zdravotnických středisek a na jeden tisíc lékařských stanic. Počet lékařů na závodech vzrostl v pětiletce devětkrát.

Nový zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1954, o kterém právě jednáme, staví předpoklady pro další, ještě mohutnější zajištění socialistické péče o zdraví lidu. Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních se letos zvýší o 6,5 %, z toho v nemocnicích a porodnicích o 5,1 % a v odborných léčebných a ošetřovacích ústavech o 8,4 %. Počet míst v jeslích vzroste o 7,3 %. Zvýší se také počet lékařských míst na závodech.

Pětiletka ještě více upevnila svazek dělníků s drobnými a středními rolníky, jehož základy byly kladeny již ve společném urputném boji proti společným vykořisťovatelům v předmnichovské republice. Po osvobození naší vlasti slavnou Rudou armádou stal se tento svazek základem Národní fronty pracujících měst i venkova. Společnými silami dělníků a rolníků byl zmařen protirevoluční puč ve slavném únoru roku 1948. Pevně se opírajíce o pomoc dělnické třídy, začaly tisíce drobných a středních rolníků zakládat JZD, organisovat a uskutečňovat zemědělskou velkovýrobu jako předpoklad neustálého zvyšování zemědělské produkce i růstu životní úrovně našich rolníků a všeho pracujícího lidu. A pětiletka přinesla i tady už své ovoce.

Podívejme se třeba na takovou venkovskou obec, jako je Hliněný Újezd na Horažďovicku. Dříve tam nebyla ani elektrika ani telefon, a rozhlas - to byla už neznámá přepychová věc. Za to však dluhy újezdských rolníků, ať už to bylo za půdu z prvé pozemkové reformy nebo za osiva, hnojiva a jiné podobné věci, dosahovaly částky 385 tisíc korun. To bylo břemeno, které bylo cítit v Hliněném Újezdě na každém kroku. A dnes? Za necelé 4 roky společného hospodaření byla bída s dluhem ze vsi nadobro vyhnána. Na návsi stojí opravené domky družstevníků. V obci je už elektrika, je tam telefon, i místní rozhlas je zaveden nejen po celé vesnici, ale dokonce i do kravína, aby družstevníkům bylo při práci veseleji. Mají také ošetřovnu pro první pomoc. Zařídili si kulturní jizbu, kterou jim vyzdobil domácí lidový umělec. I mateřská škola je ve vsi. Družstevníci si moderně upravují byty, zřizují koupelny a kupují nábytek. Téměř v každé rodině je tam už motocykl a jeden z tamních družstevníků pomýšlí už na koupi osobního automobilu.

Není sporu o tom, že právě přechod velké části rolníků ke společnému hospodaření v JZD je nejvýznamnějším výsledkem pětiletky v zemědělství, protože tím byl položen základ k velkému rozmachu zemědělské výroby v budoucnosti. Už téměř na dvou milionech hektarů obdělávají rolníci společně půdu v JZD, což představuje 44 % veškeré půdy u nás, bez půdy státních statků. Ale ani na drobné a střední rolníky, kteří doposud jednotlivě a po staru hospodaří, nezapomínáme, protože i jejich zvýšená výroba může pomoci našemu zásobování. A proto náš nový zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé republiky na rok 1954 stanoví v § 1 odst. 3 jako prvořadý úkol zvýšení výroby a produktivity v zemědělství, které bude zabezpečováno všestrannou materiální pomocí zaměřenou nejen na upevnění a rozvoj JZD, ale také na zlepšení výrobních podmínek malých a středních rolníků.

Důležitým nástrojem v boji za mír je i zahraniční obchod. V pětiletce jsme uskutečnili nejen změnu struktury našeho průmyslu a zemědělství, ale také strukturu zahraničního obchodu. Zahraniční obchod je dnes u nás zbaven kořistnických vztahů, konkurence a anarchie. Je plně v rukou státu, který jej řídí. Snaha imperialistů uskutečnit hospodářskou blokádu naši vlasti a blokádu celého mírového tábora žalostně ztroskotala. V pětiletce jsme se zbavili hospodářské závislosti na rozmarech kapitalistického světového trhu.

Je proto přirozené, že budeme ve svém vlastním zájmu prohlubovat co nejširší hospodářskou spolupráci se zeměmi tábora míru, především se Sovětským svazem, s Čínskou lidovou republikou a se všemi lidovými demokraciemi v duchu upřímné snahy vzájemně si pomáhat a ve snaze přesně dodržovat závazky z dlouhodobých obchodních dohod, poněvadž tyto hospodářské styky vnášejí do našeho zahraničního obchodu prvek jistoty a stability. To však neznamená, že bychom se zříkali hospodářských styků s ostatními zeměmi. Naopak, předložený vládní návrh výslovně prohlašuje v § 9, že také obchodní vztahy k ostatním zemím budou rozšířeny na podkladě zásady rovnoprávnosti a poskytování vzájemných výhod.

Tak budou uvedena ve skutek slova našeho presidenta s. Antonína Zápotockého z jeho novoročního poselství: "Jsme přesvědčeni, že rozvíjení obchodních a hospodářských styků se všemi zeměmi bez rozdílu politické struktury je onou cestou, která může přispět k dalšímu uvolnění mezinárodního napětí a rozvoji světového hospodářství v zájmu lidu jednotlivých zemí a států". Československo, právě tak jako Sovětský svaz a jako všechny země lidové demokracie, je pro rozvoj obchodních styků se všemi státy, poněvadž naše politika je politikou mezinárodní spolupráce a politikou upevňování míru.

Přitom máme před sebou perspektivu růstu našeho zahraničního obchodu, jehož objem v letošním roce vzroste ve srovnání s rokem 1953 asi o
19 %. Jaký to radostný rozdíl proti neutěšeným vyhlídkám národního hospodářství kapitalistického světa! Právě na tomto poli mohou kapitalisté nazvat uplynulý rok rokem rozbíjení ilusi. Anglie, jakož i ostatní západní země, které do loňského roku vstoupily s heslem "obchod, nikoliv pomoc!" a které počítaly s usnadněním normálních hospodářských podmínek, se krutě přepočítaly. Porušení rovnováhy platebních a obchodních bilancí v zemích kapitalistického světa neustále roste. Přitom se v některých zemích už skoro nikdo neodvažuje popírat blízkost - jak oni tomu říkají - "poklesu konjunktury", "zhoršení konjunktury", správně a jasně řečeno krise, neboť právě krisi má na zřeteli kapitalistický tisk, krisi mají na zřeteli kapitalističtí ekonomové, vynalézající pro tento pojem rozličná krycí jména. Hospodářské kruhy v západních zemích si stále více uvědomuji velkou kapacitu trhu zemí mírového tábora. Vždyť jde o státy s obyvatelstvem čítajícím třetinu lidstva, státy, jejichž hospodářský rozvoj je stabilisujícím činitelem světového hospodářství.

Zatím co z předloženého vládního návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1954 se před našimi zraky rýsuji perspektivy nového rozmachu hospodářství naší vlasti v neustávajícím souladu s bouřlivým vzestupem hospodářství celého mírového tábora v čele se Sovětským svazem, proces dozrávání nové světové hospodářské krise se rozvíjí jak v hospodářské oblasti každé jednotlivé kapitalistické země, tak v oblasti veškeré kapitalistické soustavy jako celku. Zatím co světová kapitalistická soustava stojí před hlubokými hospodářskými otřesy, sily míru a demokracie jsou neotřesitelné.

Předložený vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1954 ještě více posiluje naše socialistické hospodářství. Je pádnou ranou do zlobných, však při tom pošetilých plánů našich vnitřních i zahraničních nepřátel. Svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence, představovaný naší obrozenou Národní frontou v čele se slavnou Komunistickou stranou Československa, se stává tímto zákonem ještě pevnější. (Potlesk.)