Dnes se naše studovaná mládež stává aspiranty universit, technických a jiných vysokých škol proto, aby si osvojila vrcholy vědeckého bádání a dala je do služeb lidu.

Plán na rok 1954 rozvíjí systém všeobecně vzdělávacích škol, na nichž vzroste počet žáků o 66.000.

V tomto roce bude zahájena výstavba 55 všeobecně vzdělávacích škol, 8 průmyslových škol a dalších kolejí a mens. Na průmyslových školách bude studovat 67.000 žáků, na vysokých školách 50.000.

Státní národohospodářský plán se již promítá do plánů jednotlivých resortů a národních výborů. Tak na př. plán KNV Praha na I. čtvrtletí 1954 v oblasti školství a kultury stanoví: "V zájmu péče o děti zaměstnaných matek bude v I. čtvrtletí zvýšen počet tříd mateřských škol o deset, bude zřízeno deset oddělení družin mládeže a deset školních jídelen."

V plánu ÚNV Praha se ukládá: v r. 1954 se začnou stavět školní budovy ve Vršovicích, ve Strašnicích a nástavba školy v Praze 12.

V r. 1954 vzroste počet mateřských škol z dosavadního počtu 165 na 175. Bude je navštěvovat celkem 16.000 dětí pracujících matek. Bude projednána a zlepšena organisace rekreace mládeže v zotavovnách, městských a letních táborech. ÚNV založí druhou třídu sportovní lehké atletiky a tři další školy dorostu pro kopanou, odbíjenou a vodní sporty atd. Tak se stará náš lidově demokratický řád o naši mládež.

A na tuto zdravou a odborně vzdělanou mládež čeká naše hospodářství, průmysl, obchod i zemědělství, čeká na ně statisíce dělníků, rolníků, aby spolu s nimi dále stupňovali výrobu, zdokonalovali techniku i organisaci práce, rozmnožovali naše národní bohatství a zvyšovali blahobyt lidu.

Budování socialismu v naší vlasti přineslo i pracující inteligenci nesmírné bohatství života a práce, veliké možnosti rozvoje tvůrčích myšlenek. Prací pro vítězství dělnické třídy a tím i celého národa projevuje naše inteligence své vlastenectví, svoji lásku k lidu a k rodné zemi. Bez ní se neobejde ani plnění úkolů plánů na r. 1954.

Pracující inteligence chápe toto své poslání. O tom svědčí mimo jiné i to, že Akademie věd projednává ve svých sekcích usnesení vlády z 15. září a tak určuje úkoly vědy i pro uskutečnění státního plánu na r. 1954.

Jsme právem naplněni hrdostí nad velkým dílem. A tu se ptáme: Jak jsme to vše v tak poměrně krátké době a za tak obtížných podmínek po pustošivé druhé světové válce mohli vykonat? Bylo to proto, že jsme jako v kapitalistické republice spoléhali na filantropii, humanismus a soucit vládnoucí kapitalistické třídy? Mohli a chtěli poslanci i ministři buržoasních a oportunistických socialistických stran odstranit tyto strašlivé životní podmínky lidu? Vždyť to bylo nejen v Praze, ale mnohem horší ještě na Kladně, v Plzni, na Ostravsku, na Valašsku, na Oravě, východním Slovensku, po celé republice. Nikoliv, pokud by šlo o ně, žili bychom dnes ještě hůře v područí cizáckého imperialismu.

My jsme to dokázali proto, že jsme po osvobození naší vlasti slavnou sovětskou armádou vykročili po nové cestě. (Potlesk.) Že jsme se semkli v pevné a nerozborné Národní frontě Čechů a Slováků a pod vedením Komunistické strany Československa (Potlesk.) vyhnali fabrikanty a velkostatkáře, odrazili nápor reakce a dali se do výstavby socialismu. My jsme to dokázali proto, že jsme osudy své vlasti a svého lidu na věky spojili s velikým Sovětským svazem a jeho hrdinným lidem (Potlesk), za jehož obrovské a nezištné pomoci hmotné a duchovní zajistili jsme nezávislost naší vlasti, nepřetržitý růst hospodářské moci a obranyschopnosti republiky a stále se zvyšující hmotnou a kulturní úroveň lidu. Navždy jsme odstranili nezaměstnanost - základní příčinu lidské bídy a neštěstí. Plán na r. 1954 zvyšuje počet pracovníků v národním hospodářství o dalších 166.000. Rozbíjí nepřátelskou propagandu, která zveličila a zneužila nepatrný nedostatek pracovních příležitostí místního charakteru na sklonku minulého roku a rozšířila neopodstatněné pověsti, že budou propouštěny vdané ženy ze zaměstnáni.

Tak léčili krisi a nezaměstnanost oni. U nás krise ani nezaměstnanost není a nebude. V plánu na r. 1954 stanovíme vytvořit pracovní příležitost pro 75.000 žen z domácnosti a pro 25.000 osob se zmenšenou pracovní schopností a zároveň ukládáme jednotlivým resortům a národním výborům konkrétní úkoly v přijímání těchto sil.

Kachna Svobodné Evropy splaskla, sotva se narodila.

V r. 1954 budou sníženy maloobchodní ceny spotřebního zboží a tím zvýšena reálná hodnota mezd pracujících a sociálních důchodů těch, kteří pro nemoc nebo stáří pracovati nemohou. Na sociální důchody vynakládá stát veliké prostředky, jichž se dostává ¹/₄ obyvatelstva, počítaje v to i příslušníky rodiny. A tam, kde se ukáže potřeba, mohou národní výbory poskytnout ještě podle svého uvážení individuelní doplňkovou péči.

A co dělají ti, k jejichž kamenným a nelítostným srdcím se Karel Čapek obracel? Také oni pokračují v linii své politiky. Ne ovšem už na pražském hradě nebo ve vládě nebo v československém parlamentě. V Bonnu, v Adenauerově žoldu, ve službách odvěkého nepřítele naší vlasti, útočného německého militarismu, špiní a hanobí naše veliké dílo. Používají všech ničemných prostředků, aby i za cenu zničení svobody a svrchovanosti našeho národa byl u nás obnoven kapitalismus - se všemi průvodními zjevy, nezaměstnaností, hladem, bídou, doupaty a brlohy plnými špíny, souchotí a nečistého hmyzu.

Zaprodávají české a slovenské chlapce do cizineckých legií, aby bojovali a pokládali své životy proto, aby imperialisté udrželi koloniální národy v bídě nesrovnatelně horší, než byla bída našich nezaměstnaných. Za svoji špinavou práci obdrží zaslouženou odměnu. Národem odsouzeni a vyvrženi skončí svou vlastizrádnou kariéru konečným a trvalým vítězstvím míru, k němuž podstatně přispěje i plnění tohoto zákona.

Soudružky a soudruzi! Návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1954 v § 1 odst. (4) výslovně stanoví:

Pro splnění státního plánu ve všech odvětvích je rozhodující zajištění nejpřísnějšího režimu hospodárnosti jako hlavního předpokladu snižování cen spotřebního zboží. Proto úspěch státního plánu závisí zejména na splnění plánovaného snížení vlastních nákladů, na plánovaném zvýšení produktivity práce, na správném odměňování a hmotné zainteresovanosti pracujících a na snížení nadnormativních zásob.

Splnění těchto úkolů je proto naší vlasteneckou povinností.

Budovatelskou prací všeho našeho lidu a v podstatě správnou investiční politikou prvé pětiletky nesmírně vzrostla hodnota našeho národního jmění. Víme, že čím bohatší bude náš stát, tím bohatší budeme i my všichni. Musíme si proto pozorněji všímat, jak toto nezměrné národní bohatství, především základní výrobní prostředky, je využíváno. Vždyť hodnota základních výrobních prostředků přesahuje polovinu veškerého národního jmění a v některých výrobních oborech, jako v dolech, v hutích, dopravě, v energetice, dosahuje 80 až 90 % úhrnného provozního jmění.

Jaké nedozírné možnosti pro zvýšení výroby všech statků a snížení závislosti na kapitalistické cizině máme přímo na dosah ruky, které dosud z velké části necháváme ležet ladem. Při tom zvýšení výroby lepším využitím investičních a obratových prostředků může býti dosaženo v nejkratších lhůtách a s minimálními náklady, zatím co výstavba nových zařízení a uvedení jich do provozu trvá několik let a vyžaduje si velkých nákladů.

Odhalení reserv a jejich využití by nám ukázalo zároveň nadbytečnost některých investic, ušetřilo by důležité hmoty jako železo, dřevo, cement a cihly a umožnilo tak na př. rozšíření bytové výstavby, snížilo nadnormativní zásoby a pomohlo by lépe rozložit odběr energie.

Je třeba, aby toto vše měli pracující na zřeteli, když přicházejí na svá pracoviště v závodě, na poli nebo v kanceláři, neboť tak vážná a dalekosáhlá otázka se musí stát předmětem zájmu všech dělníků, rolníků, mistrů a inženýrů. V našich závodech je nedostatečné využití strojového zařízeni pro malou směnnost. V četných závodech se pracuje pouze na jednu, nejvýše na neúplnou druhou směnu, ačkoliv jsou podmínky pro plné využití dvou i tří směn. Vedoucí těchto závodů se často vymlouvají na nedostatek pracovních sil, na obtíže v hmotném zásobování, v dopravě a na různé jiné překážky.

Lepší využití základních výrobních fondů se neobejde bez uplatnění nových metod práce, bez novátorského a zlepšovatelského hnutí, bez správné orientovaného socialistického soutěžení.

Je proto nutno takovým vedoucím položit otázku, jak využívají zkušeností sovětských i našich novátorů v rychlosoustružení a v rychlofrézování, v práci na více strojích, v lepším rozestavění strojů, v lepším využití výrobních a pomocných ploch, aby ušetřili zapracované kádry, mistry a techniky v prvé směně a převedli je do druhých o třetích směn.

Právě tak je tomu s materiálem. To je pohodlné stanovisko, nastavit ruku a žádat od státu plné krytí pro každé rozšíření výroby, když všichni víme, že jsou velké nadnormativní zásoby, že větši hospodárností na základě socialistického soutěžení by bylo možno vyšetřit mnoho materiálu i energie pro další stupňování produkce.

Četné závody, které byly odměněny Rudými prapory vlády, již tuto cestu nastoupily a plní usnesení strany a vlády o zvýšení jakosti, o snížení vlastních nákladů a lepší využití všech výrobních prostředků. Je vlasteneckou povinností nás všech následovat jejich příkladu. Se všemi prostředky lépe zacházet a využívat toho, co pracovité ruce a důvtipné mozky našeho lidu vytvořily. Neboť společnost, kterou budujeme, je nejhospodárnější a nejproduktivnější společností ze všech, které dosud existovaly. Úsporně hospodařit s národním bohatstvím, aby mohly být maximálně uspokojeny potřeby lidu, aby naše vlast byla stále mocnější a krásnější.

Zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1954 je významným mezníkem v bohaté a slavné historii našeho lidu. Ještě více upevní hospodářskou sílu a obranyschopnost naši země. K této materiální moci se druží i veliká morální síla našeho lidu. Svatopluk Čech, bojuje proti malomyslnosti, kterou buržoasie lidu záměrně vštěpovala, řekl: "Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, a malým ten, kdo zná jen malý cíl".

My jsme dnes silni proto, poněvadž věříme v obrozené síly národa, poněvadž věříme v našeho nejlepšího přítele a spojence Sovětský svaz (Potlesk.), poněvadž věříme v mírumilovné lidstvo. Jsme velicí, poněvadž pracujeme za mír, za vlast a za socialismus. (Potlesk.) A jsme pevni, poněvadž víme, že v jednotné Národní frontě Čechů a Slováků, vedeni Komunistickou stranou Československa a v čele s naším presidentem Antonínem Zápotockým, svého cíle také dosáhneme. (Hlučný potlesk.)

Prohlašuji jménem Československé strany socialistické, že její poslanci budou pro tento zákon hlasovat a její členstvo bude jej nadšeně a obětavě plnit. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Dávam slovo ďalšiemu prihlásenému rečníkovi, ktorým je s. posl. dr. Falťan. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr. Falťan: Vážené Národné zhromaždenie!

Poľnohospodárska výroba je tým úsekom nášho národného hospodárstva, ktorý v priebehu päťročnice najviac zaostával za celkovým rozvojom národného hospodárstva.

Aké ťažkosti nám vznikajú zo zaostávania poľnohospodárskej výroby, to vieme veľmi dobre všetci. Zaostáva výroba potravín najmä z odvetvia živočíšnej výroby, za stúpajúcimi nárokmi pracujúcich a zaostáva aj výroba surovín - ako je cukrová repa, ľan, konope, olejniny a iné - pre náš ľahký a potravinársky priemysel. To všetko nám spomaľuje v posledných rokoch rast životnej úrovne pracujúceho ľudu.

Úloha teraz znie: "Zabezpečiť, aby sa úroveň poľnohospodárskej výroby zvýšila na úroveň celého nášho národného hospodárstva". Tak sa hovorí vo vyhlásení vlády, ktoré tu v Národnom zhromaždení 15. septembra m. r. predniesol predseda vlády s. Viliam Široký. To znamená postupne a vytrvale odstraňovať vzniklé nerovnomernosti medzi rozvojom priemyslu a poľnohospodárstva rýchlejším rastom poľnohospodárskej výroby.

Vychádzajúc z týchto smerníc plán rozvoja poľnohospodárskej výroby na r. 1954 ukladá zvýšiť poľnohospodársku výrobu oproti roku 1953 o 12,1 %, z toho rastlinnú o 8,2 % a živočíšnu o 21,2 %.

Na splnenie tejto úlohy poskytuje poľnohospodárstvu účinnú pomoc celá naša spoločnosť.

Socialistický priemysel dodá poľnohospodárstvu ďalšie mechanizačné prostriedky, najmä ťažké pásové traktory, kultivačné náradie, kombajny a iné. Celkový výkon STS v poľných prácach stúpne o 25,4 % oproti roku 1953. Značné prostriedky sa venujú na mechanizáciu práce v maštaliach JRD a štátnych majetkov. Dodávka umelých hnojív, hlavne dusíkatých, sa zvýši o 13,6 %. Investície do poľnohospodárstva sa oproti roku 1953 zvýšia o 105 %. Dlhodobý investičný úver pre JRD sa zvýši o 64 % pri úroku zníženom na 1 a ¹/₂ % a pri súčasných možnostiach postupného odpisu 5 % ročne pre dobre hospodáriace JRD.

Znížením dodávkových noriem rastlinných i živočíšnych výrobkov, zvýšením výkupných cien, znížením cien za strojovú prácu STS, poskytovaním úveru a strojovej pomoci súkromne hospodáriacim malým a stredným roľníkom a znížením spotrebiteľských cien priemyslových tovarov zvyšuje sa hospodárska zainteresovanosť družstevníkov i súkromne hospodáriacich roľníkov. Týmito opatreniami vytvorila naša vláda dostatočné ekonomické podmienky pre splnenie i prekročenie plánovanej poľnohospodárskej výroby a pre zvyšovanie životnej úrovne roľníkov, družstevníkov a pracovníkov ŠM a STS.

V pláne sa zmierňujú mnohé disproporcie. Plán sa dostáva do súladu s ekonomickým zákonom plánovitého proporcionálneho rozvoja národného hospodárstva, v poľnohospodárstve sa podstatne zmierňuje vzniklá disproporcia medzi živočíšnou výrobou a krmovinovou základňou tým, že sa podstatne rozširujú osevné plochy poľných krmovín.

Plánovaným zvýšením poľnohospodárskej výroby a rozšírením pomoci socialistického priemyslu a ľudovodemokratického štátu poľnohospodárstvu rozširuje sa ekonomická báza pre ďalšie upevnenie zväzku robotníkov a roľníkov.

Plán rozvoja poľnohospodárskej výroby na rok 1954 je reálny. Všetky plánované úlohy možno splniť, ba mnohé aj prekročiť. Plán je záväznou smernicou, ktorú zmení v živú skutočnosť len usilovná a uvedomelá práca miliónov pracovníkov v poľnohospodárstve, družstevníkov, traktoristov a robotníkov na ŠM. Za plnenie každého plánu treba bojovať, no dvojnásobne to platí pri plnení plánovaných úloh v poľnohospodárstve, kde so zabezpečovaním výroby súčasne uskutočňujeme veľké premeny na našej dedine.

Za týchto podmienok hrá rozhodujúcu úlohu organizátorská práca našich štátnych a ľudových orgánov.

Preto prvou podmienkou pre splnenie plánu v poľnohospodárstve je zlepšenie riadenia našej poľnohospodárskej výroby. Treba riadiť, usmerňovať, kontrolovať a hlavne pomáhať viac a konkrétnejšie ako v minulosti. Ekonomické vzpruhy, ako je zainteresovanosť pracovníkov na zvyšovaní výroby, sú dané, treba ich iba vedieť využiť. Rozhodujúcim činiteľom sú tu schopní organizátori, hlavne v okresoch, STS a SM, ľudia znali veci, ktorí budú vedieť nie šablonovite a mechanicky opakovať hlavné smernice a poučky, ale tvorivým spôsobom ich v daných podmienkach uvádzať do života.

Hlavná úloha pri zabezpečovaní plánu bude spočívať na IX. referátoch ONV. Naše poľnohospodárske referáty si získajú dôveru družstevníkov a roľníkov len vtedy, keď im budú vedieť poradiť a pomôcť pri zabezpečovaní plnenia plánu. Preto pracovníci poľnohospodárskeho referátu musia viac vnikať do odborných i organizačných problémov poľnohospodárskej výroby a výstavby družstiev. Dnes už pracovník poľnohospodárskeho referátu nevystačí len s tým, že vie vymenovať pokrokové metódy práce, ale musí im aj rozumieť, lebo len tak môže tieto metódy úspešne prenášať a zavádzať podľa miestnych podmienok do praxe. Zvýšením odbornej a politickej úrovne zvýši sa aj iniciatíva a zodpovednosť pracovníkov ľudovej správy. Bude menej "turistiky" po JRD, menej šibovania spisov na rozhodnutie "hore", menej všeobecných rečí o mobilizácii a viac konkrétnej organizátorskej práce. Je už nemálo takých pracovníkov na poľnohospodárskych referátoch, ktorí sú už dnes dobrými organizátormi a pomocníkmi družstevníkov a roľníkov. Ďalších možno vybrať spomedzi skúsených a osvedčených organizátorov družstiev a pracovníkov SM a STS. Bude tiež treba pri rozdeľovaní mladých odborníkov, ktorí prichádzajú zo škôl, viac pamätať na okresy, veľké JRD, ŠM a STS.