Při zvyšování úrovně našeho lidu hraje velikou roli práce dělníků a zaměstnanců v potravinářském průmyslu. Plán výroby v tomto sektoru stoupne o 3 %, ale je nesporně ovlivňován pomalým vzestupem výroby zemědělské. Nicméně zvýší se výroba vepřového sádla o 12,3 %, cukru o 10,7 %, mlékárenského másla o 11,9 %, sýrů o 84,8 %, výroba pšeničného pečiva o 6,7 %, jemného pečiva o 31,2 %. I zde půjdeme po cestě rozšiřování sortimentů a zlepšování jakosti výrobků.

Zlepšovat soustavně životní úroveň nebylo by možné bez zvýšení výroby a produktivity práce v zemědělství. Ve smyslu pokynů strany a vlády bude poskytována všestranná materiální pomoc jak JZD, státním statkům a STS, tak rovněž i drobným a středním rolníkům. Důležité je, že dojde k podstatnému rozšíření krmivové základny, která je bezpodmínečně nutná k dalšímu rozvoji živočišné výroby, která jedině umožní zvyšovat užitkovost dobytka. Plán počítá se zvýšením u výroby rostlinné o 6,2 % a živočišné o 21,1 %. Našim rolníkům, pracovníkům STS a státních statků dostane se vydatných pomocníků v podobě nových strojů, mechanisačních prostředků, jak pro přípravu půdy, ošetřování kultur, pro sklizňové práce, tak i pro zmechanisování prací stájových.

Na pracovnících zejména STS bude, aby si daleko více než dosud osvojovali dokonalé ovládání svěřených strojů a mechanismů, což umožní pronikavě snížit vysoký ztrátový stav. K tomu nerozlučně se druží potřeba zvyšovat odborné znalosti zemědělských pracovníků.

Našim zemědělcům dostane se i více minerálních hnojiv, která umožní zvýšit výnosnost jejich půdy. Splněním těchto úkolů bude dosaženo podstatného zvýšení produktivity práce v zemědělství, zvýší se i hmotná zainteresovanost zemědělců na vyšší výrobě. Je nepochybné, že to vše projeví se v dalším růstu životní úrovně jak rolníků samých, tak i všech ostatních pracovníků v zemědělství. K lepšímu zásobování měst některými zemědělskými produkty, jako příkladně mlékem a zeleninou, je počítáno s rozšířením této výroby kolem velkých průmyslových měst.

Měřítkem pro vzestup životní úrovně je bezesporu maloobchodní obrat, který v tomto roce stoupne asi o 10 % proti roku předešlému. V maloobchodním obratu projevuje se vzestup kupní síly našich pracujících. Návrh zákona o plánu rozvoje národního hospodářství počítá s dalším snížením maloobchodních cen zboží široké denní spotřeby, které bude uskutečňováno na podkladě zvýšené produktivity práce jak v průmyslu, tak v zemědělství. Toto snížení maloobchodních cen spolu se zvýšením příjmů našeho obyvatelstva bude znamenat další podstatný vzestup reálných mezd a platů.

Rostoucí výrobou zajistíme zvýšené dodávky jak potravinářského, tak i průmyslového zboží pro vnitřní trh. Tyto dodávky vzrostou na př. u rýže o 34,2 %, u masa o 1,4 %, u másla o 23,9 %, u vajec o 28,7 % a u cukrovinek o 27,3 %. Plynulé dodávky některých druhů potravin budou zajištěny zvýšením dovozu. Dále vzrostou dodávky domácích elektrických praček o 162 %, ledniček o 48 %, motocyklů o 82,6 %.

Plán bude vyžadovat k svému splnění přísun dalších pracovních sil. Pro 75.000 žen z domácností, pro tisíce osob se sníženou pracovní schopností budou vytvořeny další pracovní příležitosti. V našem lidově demokratickém státě neznáme bič nezaměstnanosti. Rok od roku potřebuje naše hospodářství stále více pracovníků. Zatím co v první republice desetitisíce Čechů a Slováků ročně vyháněla nezaměstnanost z domova do ciziny, budeme potřebovat dnes, kdy žijeme bez kapitalistů a jejich vykořisťování, jen během t. r. o 166.000 nových pracovníků více v našem národním hospodářství.

Předložený návrh plánu počítá s podstatným zvýšením investic a sektoru komunálního hospodářství a klade veliké a odpovědné úkoly před jeho pracovníky. Na nich bude, aby rychleji než dosud zvyšovali kvalitu opravářských i údržbářských prací a všech ostatních služeb obyvatelstvu. Objem oprav domů a bytů zvýší se více než o jednu pětinu. Zlepšením využití a zvýšením směnnosti bude vypráno o 49 % více prádla pro obyvatelstvo než v roce předešlém. I kapacita lázní vzroste jednak novými investicemi a rekonstrukcemi, ale hlavně vhodnou úpravou pracovní doby ve všední dny a zaváděním provozu o nedělích a svátcích o 42 %.

Péče o člověka na úseku zdravotnickém projeví se dalším růstem počtu lůžek o 6,5 % a vzestupem počtu míst v jeslích o 7,3 %. V tomto roce upevní se dále systém všeobecně vzdělávacích škol, v nichž celkový počet žáků vzroste o 66.000. K tomu, aby bylo postupně rozvíjeno naše odborné školství, zejména průmyslové, bude zabezpečován žádoucí počet výběrových odborných škol, které vychovávají středně technické kádry. Na průmyslových školách bude studovat 67.000 posluchačů a 50.000 na školách vysokých. Dále se rozvine i výstavba nových škol.

I rozmach kulturní péče je plánem zabezpečován. Zvýší se umělecká úroveň divadel a koncertů a podstatně stoupne počet jejich návštěvníků. Bude započato s výstavbou nových 19 kin. Ve výrobě filmů přejdeme hlavně k výrobě filmů barevných. Dále bude rozšířeno a zkvalitněno televisní vysílání a jeho pořady a rozšířena síť radiových přijímačů po drátě. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Soudružky a soudruzi, paní a pánové! Předložený vládní návrh zákona o plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1954 staví před dělnickou třídu, před všechen náš pracující lid, veliké a zodpovědné úkoly. Všechny možnosti a prostředky k jejich důslednému splnění máme ve svých rukou. Naše jsou továrny, doly, naše je bohatství, které svou prací vytváříme. Vede nás slavná Komunistická strana Československa, opíráme se o bratrskou pomoc Sovětského svazu, máme úzké přátelské vztahy ke všem zemím lidové demokracie, k Německé demokratické republice a k veliké Číně. Jsme součástí mohutného tábora míru. To vše nám dává pevnost a jistotu naší práce a pevný pohled do budoucna.

Nevyčerpatelné tvůrčí síly našeho lidu, nezdolná vůle splnit úkoly, zajistit zvýšení životní úrovně za všestranné podpory stranických a odborových organisací i orgánů hospodářských, jsou schopny splnit sebevětší úkoly, překonat překážky a těžkosti a v radostné práci dosáhnout vytčených cílů. (Potlesk.)

Výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu projednal vládní návrh zákona tisk 743 dne 14. 1. 1954 a doporučuje jej Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpředseda Žiak: K prejavu sa prihlásil minister-predseda Štátneho úradu plánovacieho inž. Jozef Púčik. Prosím s. ministra, aby sa ujal slova.

Minister-predseda SÚP inž. Púčik: Vážené Národné zhromaždenie!

Pristupujeme dnes k čestnej a veľmi dôležitej úlohe, k prerokovaniu zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva ČSR na rok 1954. Pre pochopenie a správne posúdenie plánu na rok 1954 treba si ukázať, aké výsledky sme dosiahli v rozvoji národného hospodárstva v Gottwaldovej päťročnici, s ktorou bol v uplynulom období spojený všetok hospodársky, politický a kultúrny život celej našej krajiny.

Po víťaznom februári 1948, keď robotnícka trieda v úzkom zväzku s pracujúcim roľníctvom a s pomocou ostatných vrstiev pracujúcich odrazila pokus reakcie o zvrat nášho vývoja a plne uvoľnila cestu k socializmu u nás, šlo o to, dať nášmu pracujúcemu ľudu taký plán, ktorý by zabezpečil budovanie základov socializmu v Československu a pritom vychádzal z našich objektívnych podmienok.

Sila a správnosť politiky Komunistickej strany Československa spočívala vždy v tom, že na základe hlbokého a vedeckého poznania objektívnych zákonov vývoja spoločnosti vytyčovala pred pracujúcimi také úlohy, ktoré plne zodpovedali danej situácii a vyjadrovali životné záujmy pracujúceho ľudu.

Na základe znalosti týchto zákonov a rozboru našich objektívnych podmienok pristúpila strana k vytýčeniu základných úloh päťročného plánu. Tieto úlohy vyjadril s. Klement Gottwald v smerniciach pre vypracovanie päťročnice v októbri 1947, keď povedal: "Treba premeniť štruktúru československého hospodárstva, ktorá v podstate vznikla v dobe Rakúsko-Uhorska a odpovedá potrebám tej doby, a prispôsobiť ju novým hospodárskym a politickým podmienkam dnešnej doby. To znamená, že treba preorientovať československý priemysel z tých odvetví, kde bolo možne pred vojnou konkurovať na svetových trhoch na základe hladových miezd - ako to bolo s výrobou rukavíc, hračiek a čiastočne s výrobou sklárskou a textilnou - na také priemyslové odvetvia, pre ktoré máme zvlášť priaznivé predpoklady, umožňujúce uplatnenie výrobkov týchto odvetví na zahraničných trhoch; ako v prípade kovopriemyslu, najmä ťažkého strojárenstva.

Táto smernica na prestavbu nášho hospodárstva na základe rozvoja ťažkého priemyslu, najmä vybudovaním silného strojárenstva, plne zodpovedala našim podmienkam a potrebám.

Bez podstatnej zmeny štruktúry nášho hospodárstva a jeho ďalšej výstavby by nebolo možné vytvoriť materiálnu základňu pre zvýšenie hmotnej a kultúrnej úrovne pracujúcich, skoncovať s technickou a hospodárskou závislosťou od kapitalistických štátov, odstrániť hospodárske a kultúrne zaostávanie Slovenska a zabezpečiť obranyschopnosť nášho štátu.

Túto úlohu výstavby a prestavby československého hospodárstva sme v päťročnom pláne splnili.

1. Zmenila sa vo svojich základoch štruktúra nášho hospodárstva. Výroba nášho priemyslu sa v päťročnici zdvojnásobila, pritom výroba výrobných prostriedkov vzrástla 2,1 - krát a jej podiel na celkovej priemyslovej výrobe vzrástol z 56 % v roku 1948 na 62 % v roku 1953. Strojárenstvo - pýcha našej krajiny - zúčastňuje sa dnes na výrobe celého priemyslu 26 %, kým v roku 1948 činilo 16 %.

Aké úspechy sme dosiahli v rokoch 1948 až 1953 v rozvoji nášho priemyslu, vidíme z toho, ak porovnáme rast priemyslovej výroby u nás a v kapitalistických štátoch. Kým u nás sa zvýšila priemyslová výroba v rokoch 1948 - 1952 o 77 %, vzrástla v rovnakom období v USA len o 14 %, vo Veľkej Británii o 14 %, vo Švédsku o 10 %. Pritom rok 1953 bol v kapitalistických štátoch rokom poklesu výroby a narastania krízových zjavov.

Na podklade rozvoja a prebudovania celého priemyslu bol umožnený značný rozmach pokrokovej techniky vo všetkých odvetviach národného hospodárstva.

Spoločne s postupnou mechanizáciou sa rozvíjali JRD a štátne majetky a zvýšila sa poľnohospodárska výroba.

Rozvoj výrobných síl krajiny a zmeny v štruktúre národného hospodárstva, najmä v priemysle, umožnili nám zvýšiť v päťročnici životnú úroveň pracujúcich.

2. V období prvého päťročného plánu pokračovala triedna prestavba celej našej spoločnosti. Kapitalistický sektor bol - s výnimkou poľnohospodárstva - vytlačený; socialistický sektor sa koncom päťročnice zúčastňoval na priemyslovej výrobe 99,6 %, v stavebníctve 99,8 %, v doprave 100 %, obchode 99,7 % a v poľnohospodárskej výrobe 45,4 %.

3. V priebehu päťročného plánu bola za účinnej pomoci českej robotníckej triedy a vyspelého českého priemyslu mimoriadne vysokým tempom vykonaná industrializácia Slovenska a podstatne zvýšená hmotná a kultúrna úroveň slovenského ľudu. Priemyslová výroba na Slovensku vzrástla na 4,5 - násobok oproti roku 1937. Tak sa v duchu leninsko-stalinskej národnostnej politiky upevnil bratský sväzok národov Československa.

4. Prebudovanie našej ekonomiky na podklade socialistickej industrializácie upevnilo medzinárodné postavenie Československa. V dôsledku týchto zmien a vďaka bratskej pomoci Sovietskeho sväzu a ľudovodemokratických štátov sa naša krajina zbavila hospodárskej a technickej závislosti od kapitalistických štátov. Zaistila si trvalý odbyt svojich výrobkov, ako aj potrebný dovoz surovín a potravín. Tak sa ešte viac prehĺbili a upevnili hospodárske zväzky so Sovietskym sväzom, Čínskou ľudovou republikou a ľudovodemokratickými štátmi, ktoré sú jednou zo základných podmienok výstavby socializmu v ČSR.

Pokusy amerických monopolistov o hospodársku diskrimináciu našej republiky zlyhali a viedli naopak k urýchlenému rozvoju niektorých odvetví. Rozvinuli sme vlastnú ťažbu pyritov a iných základných surovín, ktorých dovoz bol brzdený.

Rozvoj priemyslovej výroby, dosiahnutý v päťročnici, nám umožňuje ďalej rozvíjať obchodné styky so všetkými štátmi na základe úplnej rovnoprávnosti, vzájomných výhod a vzájomného rešpektovania.

Hlavný výsledok socialistickej výstavby a prestavby v prvej päťročnici je teda v tom - ako povedal vo vládnom vyhlásení z 15. septembra 1953 s. Široký - "že československé národné hospodárstvo, najmä však priemyslová výroba, tvorí dnes bezpečnú a neotrasiteľnú základňu samostatnosti a nezávislosti Československej republiky, hospodárskej moci a obranyschopnosti nášho štátu" a že "sme vytvorili materiálnu základňu a predpoklady pre ďalší neustály rast blahobytu a kultúry pracujúceho ľudu".

Tento cieľ sme dosiahli preto, že pod vedením Komunistickej strany Československa postupovala robotnícka trieda v pevnom zväzku s pracujúcimi roľníkmi a že sa pod týmto vedením zomkol všetok pracujúci ľud v obrodenom Národnom fronte k plneniu úloh päťročného plánu. Robotníci, roľníci a pracujúca inteligencia s vedomím toho, že socialistická výstavba a prestavba nášho hospodárstva je úlohou historického dosahu, vyvinuli veľkú aktivitu a tvorivú iniciatívu, ktoré sa prejavili v novom pomere k práci a boli základom masového rozmachu socialistického súťaženia, bez ktorého by nebolo možné splniť päťročný plán.

Roky päťročnice sa stali pre robotnícku triedu a všetok pracujúci ľud veľkou školou, v ktorej sa učila vládnuť a hospodáriť. Robotnícka trieda si osvojovala v úzkej spolupráci s pracujúcou inteligenciou potrebné znalosti v riadení hospodárstva a zvládala pritom úlohy niekoľkonásobne vyššie, než mala kedykoľvek pred sebou buržoázia.

Naše víťazstvo na poli výstavby základov socializmu nebolo ľahké. Bolo treba veľkého vypätia síl. Bolo treba prekonať veľa ťažkostí a prekážok. Dopustili sme sa pritom aj viacerých chýb.

Najvážnejšou z nich sú disproporcie, ktoré vznikli v našom národnom hospodárstve tým, že rozvoj palivovej, energetickej a rudnej základne vážne zaostal za celkovým rýchlym rastom priemyslovej výroby. Pomalé tempo rozvoja poľnohospodárskej výroby nestačí uspokojovať rýchle rastúce nároky potravinárskeho a ľahkého priemyslu na domáce suroviny a brzdí rast životnej úrovne pracujúcich.

Hlavné príčiny uvedených nedostatkov spočívajú predovšetkým v nízkej úrovni riadenia a plánovania národného hospodárstva, v pomalom a nedôslednom uplatňovaní sovietskych skúseností a v nedostatočnej politickej a odbornej úrovni riadiacich hospodárskych kádrov. Disproporcie, ktoré vznikli v našom národnom hospodárstve, mohli by sa stať vážnou prekážkou rýchleho rozvoja výrobných síl a rastu životnej úrovne pracujúcich.

Ďalší rozvoj nášho hospodárstva preto priamo závisí od rýchleho a dôsledného riešenia otázky palivovej, energetickej a rudnej, od zvýšenia výroby a produktivity nášho poľnohospodárstva a od zvýšenia úrovne riadenia a plánovania národného hospodárstva.

Výsledky päťročného plánu v oblasti rozvoja priemyslu.

Teraz prejdeme k otázke plnenia úloh pätročného plánu v priemysle.

Päťročný plán v priemysle bol vcelku splnený. V rozvoji priemyslu sme dosiahli taký rozmach, ako nikdy predtým. V dôsledku veľkého rastu priemyslu v päťročnici sa ČSR zaradila medzi najvyspelejšie priemyselné štáty na svete. Jej ekonomická sila ohromne vzrástla, čo je vidieť napríklad z toho, že vo výrobe ocele na jedného obyvateľa predstihlo Československo predné kapitalistické štáty, ako Veľkú Britániu, Francúzko, západné Nemecko.

Kým v roku 1937 sa vyrábalo v Československu 4,1 miliárd kWh elektrickej energie, 2,3 mil. ton ocele, 34,7 mil. ton uhlia (včítane lignitov), na konci Gottwaldovej päťročnice v roku 1953 sme vyrábali už 12,5 miliárd kWh elektrickej energie, teda trikrát viac ako v roku 1937, 4,3 mil. ton ocele, čo je takmer dvakrát viac ako roku 1937, a 54,6 mil. ton uhlia, to je takmer o 60 % viac ako roku 1937.

Veľký rozvoj priemyselnej výroby sme dosiahli zvlášť vďaka rýchlemu rozvoju výroby výrobných prostriedkov, najmä strojárenstva. Výroba výrobných prostriedkov sa zvýšila v päťročnom pláne asi o 110 % a výroba strojárenská, ktorá bola hlavným článkom päťročného plánu, sa zvýšila na 3,3 - násobok. Pritom v strojárenskom priemysle sa nielen zvýšila výroba, ale sa aj zmenila jeho skladba. Náš strojárenský priemysel vyrába najmodernejšie a najsložitejšie stroje a zariadenia, ako sú napríklad bloomingy, veľkobagre, veľkozakladače, portálové žeriavy o nosnosti nad 60 ton, turbokompresory o výkone nad 50.000 m³, a vyzbrojil tak naše závody aj závody spriatelených štátov najdôležitejším a najmodernejším zariadením. Zaviedla sa výroba 105 nových typov vysokovýkonných obrábacích poloautomatických a plnoautomatických strojov, karuselov do 5.000 a 12.500 mm, ťažkých automatických kovacích lisov až do 12.000 ton, zváracích automatov a vysokofrekvenčných generátorov. Pre energetiku sa vyvinuli nové typy parných turbín o výkone 50 MW, kotle na 225 ton pary hod., Kaplanove turbíny pre veľké spády, spaľovacie turbíny na plynné palivá, nové typy turbogenerátorov o 50 MVA s vodíkovým chladením, nové druhy transformátorov až do výkonu 100.000 kVA, vysokovýkonných turbokompresorov, zaviedla se výroba nových druhov káblov a vodičov z hliníka a s novými izolačnými materiálmi atp.