Reorganisaci branné výchovy se otevírá
nová cesta k dalšímu zintensivnění
výchovy a přípravy pracujících
k obraně vlasti. Reorganisace se provádí
na podkladě bohatých sovětských zkušeností.
Jak známo, sovětští lidé při
výstavbě socialismu ani na okamžik nezapomínali
na nebezpečí, které Sovětskému
státu hrozí se strany imperialistů a v ohni
budovatelské práce se vždy k obraně
své vlasti připravovali. Proto také fašističtí
útočníci narazili v průběhu
II. světové války při napadení
Sovětského svazu na nerozbornou sílu sovětského
lidu, sovětské armády a právě
tento sovětský lid porazil na hlavu fašistické
útočníky, přinesl lidstvu mír
a mnoha národům svobodu.
Příklad sovětského lidu nechť
vede i náš lid dále po nastoupené cestě
k socialismu a budování nerozborné obrany
naší vlasti, o níž si vyláme zuby
každý z imperialistických nepřátel,
kteří by se chtěli pokusit naši vlast
napadnout. Tak zabezpečíme výstavbu socialismu
v naší vlasti a přispějeme k upevnění
míru na celém světě. Jménem
výboru branného a bezpečnostního proto
doporučuji, aby Národní shromáždění
vládní návrh zákona o reorganisaci
branné výchovy schválilo ve znění
zprávy výborové. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovat o celé osnově najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou podle výborové
zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
opět jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o reorganisaci branné výchovy.
(Potlesk.)
Tím je vyřízen 2. bod pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
třetího bodu dnešního pořadu,
kterým je
3. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
k vládnímu návrhu zákona o materiálním
zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil (tisk 673).
Podle usnesení užšího předsednictva
navrhuji, aby projednávání tohoto bodu pořadu
bylo sloučeno s projednáváním 4. bodu
pořadu kterým je
4. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
k vládnímu návrhu zákona o důchodovém
zaopatření příslušníků
ozbrojených sil (tisk 671).
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto bodů? (Nebyly.)
Námitek není.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Zpravodajem k oběma zprávám branného
a bezpečnostního výboru je posl. Vodička.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Vodička: Vážená
sněmovno, soudružky a soudruzi, paní a panové!
Jako zpravodaj branného a bezpečnostního
výboru Národního shromáždění
mám za úkol podat na dnešní schůzi
sněmovny zprávu ke dvěma osnovám zákonů,
a to: o materiálním zabezpečení ozbrojených
sil a o důchodovém zaopatření příslušníků
ozbrojených sil. Obě tyto osnovy patří
do řady těch předloh nových zákonů,
které mají všechny zákony, neodpovídající
duchu naší lidově demokratické republiky,
zaměniti novými, jež budou tomuto duchu plně
odpovídat.
Že tomu tak je, o tom svědčí základní
ustanovení § 1 osnovy zákona o materiálním
zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil, kde se říká, že
pracující lid poskytuje těmto příslušníkům
materiální zabezpečení, jaké
vyžaduje plnění uložených jim úkolů
při obraně nezávislosti Československé
republiky a jejího lidově demokratického
zřízení.
Zákon o materiálním zabezpečení
příslušníků ozbrojených
sil také důsledně prosazuje zásadu
odměňování podle práce. V příslušných
předpisech, které vydají příslušní
ministři pro součásti ozbrojených
sil jim podřízených, bude stanoveno, že
základem nového služného bude odměna
podle zastávané funkce a jen menší podíl
služného bude platem podle hodnosti.
Je správné, že zásada odměňování
podle práce se provede také výrazně
u poddůstojníků, kteří i po
službě zůstávají stále
ve styku s mužstvem základní služby, a
jejichž služba byla až dosud málo oceňována
a hodnocena.
Pokud jde o příslušníky pohraniční
a vnitřní stráže, vydá pro ně
prováděcí předpis ministr národní
bezpečnosti, jemuž jsou podřízeny. S
ohledem na povahu jejich služby bude tento předpis
vycházet ze stejných zásad jako předpis
o peněžních náležitostech vojáků
čs. armády, poněvadž podle zákona
o ochraně státních hranic mají příslušníci
pohraniční stráže stejná práva
a povinnosti jako vojáci. Konečně je také
správné, že navrhovaný zákon
řeší současně materiálně
právní poměry příslušníků
armády, státní bezpečnosti, veřejné
bezpečnosti i pohraniční a vnitřní
stráže.
Druhá osnova zákona o důchodovém zaopatření
příslušníků ozbrojených
sil je také velmi důležitá. Také
ona bude zákonem odpovídajícím novému
duchu naší republiky. Proto vláda předkládá
tento návrh zákona o důchodovém zaopatření
příslušníků ozbrojených
sil současně s novou platovou úpravou těchto
příslušníků.
Zákon je rámcový. Podrobné předpisy
vydá k zákonu příslušný
ministr, t. j. ministr národní obrany pro příslušníky
armády a ministr národní bezpečnosti
pro příslušníky státní
bezpečnosti, veřejné bezpečnosti,
pohraniční a vnitřní stráže
a ostatní součásti, které jsou mu
podřízeny.
Zákon na rozdíl od dosavadních kapitalistických
předpisů staví zájem o pracujícího
příslušníka ozbrojených sil na
prvé místo a zajišťuje mu spravedlivé
a dostatečné zabezpečení pro případ
stáří a invalidity i pro případ
onemocnění. V případě úmrtí
stará se i o pozůstalé rodinné příslušníky.
Také tento zákon vychází ze zásady
odměňování podle práce. Na
rozdíl od dnešních předpisů,
které důchod vyměřovaly podle poslední
hodnosti, bude se důchod příslušníků
ozbrojených sil vymezovat podle jejich poslední
práce, t. j. podle zastávané funkce, a jen
z menší části podle poslední
hodnosti. Je samozřejmé, že se bude při
tom zejména přihlížet k délce
skutečné služby, t. j. k době, po kterou
příslušník ozbrojených sil vykonával
práce v různých funkcích.
Při tom nebude se započítávat do důchodového
základu doba, po kterou někdo sloužil za okupace
ve sborech, které sloužily okupantům. A to
se týká také služby ve vládním
vojsku, v bývalé policii a četnictvu a v
podobných útvarech nebo funkcích za okupace.
Další významnou novou zásadou tohoto
zákona je nová úprava invalidního
důchodu, který dosavadní právní
řád neznal. Je pravda, že i podle dnešních
předpisů jsou příslušníci
ozbrojených sil, kteří se při výkonu
své služby stanou invalidními, do jisté
míry zvýhodněni, ale toto zlepšení
neodpovídá socialistickému názoru
na člověka. Proto navrhovaná úprava
vychází z nových zásad a zajistí
příslušníkům ozbrojených
sil bez ohledu na započitatelnou dobu, kteří
se stanou invalidními, invalidní důchod,
jehož výše se řídí podle
procenta invalidity a podle toho, zda k invaliditě došlo
v souvislosti s výkonem služby či nikoliv.
V této souvislosti je třeba připomenout velmi
nebezpečnou, namáhavou a vyčerpávající
službu našich příslušníků
státní bezpečnosti a pohraniční
stráže, kteří v naší situaci
svádějí s třídním nepřítelem
ostrý boj na život a na smrt, v němž dochází
i ke ztrátám na životech příslušníků
ozbrojených sborů.
Je také správné, že se nově řeší
otázka zaopatřovacího důchodu, který
bude zajištěn členům rodiny po příslušníku
ozbrojených sil z povolání. Zaopatřovací
důchod je postaven na nové základy a současně
podporuje větší růst pracovních
reserv pro naše hospodářství, neboť
zaopatřovací důchod vdovám je váže
na určité podmínky. Nebude se proto opakovat
dosavadní stav, že mladé ženy nechtěly
nastupovat práci již z toho důvodu, že
od státu pobíraly značné důchody.
Současně prováděcí předpisy
řeší i jiné otázky, které
dosud nebyly upraveny. Tak se upravuje odškodné při
úrazech a zranění a náhrada za zranění
těm příslušníkům ozbrojených
sil, u nichž v souvislosti s výkonem služby dochází
k úrazům, jako u osob pracujících
s bojovými nebo trhavými látkami, nebo těch,
kteří padnou při akci. Tyto sociální
podpory, které jsou vypláceny postiženým
příslušníkům nebo v případě
jejich úmrtí příslušníkům
jejich rodin, jsou nutné v nynější situaci
a znamenají zlepšení materiálního
postavení zejména našich příslušníků
státní bezpečnosti, veřejné
bezpečnosti a pohraniční a vnitřní
stráže.
Naše ozbrojené síly, které zajišťují
bezpečnost republiky, klidné budování
socialismu v naší vlasti, lidově demokratické
zřízení a které tím způsobem
přispívají k boji za světový
mír, budou tak společně i materiálně
zabezpečeny. Oba zákony budou jim odměnou
za jejich vlasteneckou službu.
Jsem přesvědčen, že všechen náš
pracující lid, který umožňuje,
aby tyto zákony byly projednány prostřednictvím
jeho zástupců v Národním shromáždění,
zvláště v této době, v době
zostřeného třídního boje, v
období úsilí všeho pracujícího
lidu na celém světě o zachování
míru, přivítá schválení
těchto zákonů, které jsou prostředkem
k posílení bojeschopnosti našich ozbrojených
sil a tím i k větší bezpečnosti
naší vlasti.
Branný a bezpečnostní výbor projednal
ve své schůzi, konané dne 2. prosince 1952,
oba tyto vládní návrhy, a doporučuje
plenu Národního shromáždění
jejich schválení ve znění zprávy
výborové. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, proto rozprava
odpadá.
Přistoupíme k hlasování, a to tak,
že budeme hlasovat o každé zprávě
odděleně.
Nejprve budeme hlasovat o 3. bodu pořadu.
Ad 3. Hlasování o osnově zákona
o materiálním zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovat o celé osnově najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou
zákona podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
projevilo s touto osnovou jednomyslně svůj souhlas.
(Potlesk.)
Tím je vyřízen 3. bod pořadu schůze.
Nyní budeme hlasovat o 4. bodu pořadu.
Ad 4. Hlasování o osnově zákona
o důchodovém zaopatření příslušníků
ozbrojených sil.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovat o celé osnově najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky ? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
projevilo s touto osnovou jednomyslně svůj souhlas.
(Potlesk.)
Přistoupíme k projednávání
5. bodu pořadu schůze, kterým je
5. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona o Československé
akademii zemědělských věd (tisk 697).
Zpravodajem je posl. Lupač; dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Lupač: Paní a pánové,
soudružky a soudruzi!
Dnešní plenární schůzi Národního
shromáždění byl předložen
vládní návrh zákona s hlediska vývoje
našeho zemědělství nanejvýš
významný a důležitý. Máme
projednat zákon o zřízení Československé
akademie zemědělských věd. Není
náhodou, že zákon o zřízení
Akademie zemědělských věd je projednáván
v období mohutného růstu a rozvoje JZD.
Není náhodou, že se v období přestavby
našeho hospodářství v zemědělství
nové - socialistické, organisuje také naše
zemědělská věda, výzkum a propagace.
Plný a všestranný rozvoj zemědělských
věd je základním předpokladem úspěšného
rozvoje socialistického zemědělství.
Svědčí o tom ohromný rozmach socialistické
zemědělské vědy Sovětského
svazu, která pod vedením Všesvazové
Leninovy akademie zemědělských věd,
v jejímž čele stojí největší
zemědělský vědecký pracovník
akademik Lysenko, ukázala zemědělské
vědě nové cesty. A po těchto nových
cestách chceme aby se ubírala i naše zemědělská
věda. Chceme, aby po těchto osvědčených
a vítězných cestách kráčela
i naše Akademie zemědělských věd.
Vrcholná instituce naší zemědělské
vědy, jíž se akademie stane, musí proto
sledovat svůj veliký vzor, Leninovu akademii zemědělských
věd, musí se pozorně učit z jejich
úspěchů, z její práce, z její
organisace.
Našim zemědělským vědeckým
pracovníkům se naskýtá nebývalá
možnost rozvinout vědeckou práci. Více
než 7 tisíc JZD, jež rozorala meze, nabízí
své lány našim vědcům. Desítky
a stovky traktorových stanic, stovky hospodářství
státních statků čeká na naše
vědecké pracovníky. Těmto všem
musí naše zemědělská věda
pomáhat zvyšovat hektarové výnosy, zvyšovat
užitkovost hospodářských zvířat
a rozvíjet živočišnou výrobu. To
však vyžaduje, aby se naše zemědělská
věda nedržela jen laboratoří, zkumavek
a knih. Musí ven mezi pracující družstevníky,
mezi pracovníky státních statků a
STS. Musí poznat jejich práci a jejich problémy.
Laboratoří zemědělské vědy
musí být celá naše zemědělská
výroba. Spojovat vědu s praxí, t. j. nepěstovat
ji odtrženě od života - to platí pro zemědělskou
vědu dvojnásobně. Krásně to
řekl našim vědeckým pracovníkům
před několika dny akademik Lysenko: Praxe je někdy
slepá, ale není hloupá. To znamená,
že věda se musí pozorně učit
z úspěchů našich předních
pracovníků praxe, družstevníků-pěstitelů,
družstevníků-chovatelů, mechanisátorů,
vedoucích i prostých pracovníků státních
statků a STS. Musí nejen pomáhat, nýbrž
i bedlivě pozorovat jejich práci, zlepšovat
a zdokonalovat práci a zasadit se o to, aby úspěšné
methody výroby zobecněly v nejširší
zemědělské praxi. Zemědělská
věda musí se stát mohutným nástrojem
rozvoje zemědělské výroby. Dosavadní
zemědělská výroba je stále
nedostačující, i přes některé
vynikající úspěchy. V čem vězí
příčiny těchto nedostatků?
Nelze všechnu vinu svádět na dosud velký
počet individuálně hospodařících
rolníků. Je třeba vidět, že organisace
našich socialistických zemědělských
závodů, ať již jde o JZD, STS nebo státní
statky, není dosud na výši. Odborná
zdatnost a zkušenost našich pracovníků
jsou dosud nepostačující. Nejširší
uplatnění vědy, čerpající
z nepřeberných zkušeností Sovětského
svazu, nám musí pomáhat ve výchově
nových odborníků, musí nám
pomáhat při upevňováni JZD, STS a
státních statků.
17. listopadu t. r. u příležitosti slavnostního
vyhlášení Čs. akademie věd řekl
předseda vlády soudruh Zápotocký m.
j.: "Je třeba, aby naše věda pomohla našemu
zemědělství při zavádění
nových plodů, dosud u nás nepěstovaných,
ale velice významných pro naši výrobu".
To znamená, že značné požadavky
budou kladeny na zemědělské výzkumnictví.
Zřízením Akademie bude naše výzkumnictví
zdokonaleno.
Zemědělské výzkumnictví u nás
má své tradice. Mělo v minulosti značné
úspěchy, ale také neúspěchy.
Měli jsme a máme význačné zemědělské
pracovníky, jako byli Horský, bratranci Veverkové,
Kodym a z novějších Stoklasa, Taufer a celá
řada jiných dosud žijících, z
nichž jsou někteří laureáty státních
cen.
Úspěchy našich výzkumníků
spočívaly však v jejich nadání
a píli. Neúspěchy, kterých bylo více,
spočívaly v systému, který naše
výzkumníky obklopoval, v jejich methodě práce,
v jejich idealistickém zaměření, v
nedokonalém plánování výzkumu
a vůbec v neuspokojivé organisaci celého
výzkumnictví. Snahy o soustředění
naší vědecké a výzkumné
práce v oblasti zemědělských věd
se datují již od dvacátých let. Za první
republiky vznikly dvě instituce, a to Svaz výzkumných
ústavů zemědělských a Československá
akademie zemědělská, které však
nespolupracovaly, naopak často stály proti sobě.
Čs. akademie zemědělská byla vytvořena
jako representativní instituce. I když vykonala určitou
práci pro rozvoj zemědělské vědy,
nemohla a nemůže ve své zaostalé formě
vyhovovat nárokům, které na vědu klade
socialistické zemědělství. Bez pevného
a plánovitého vedení výzkumu a vědy
nelze vědeckou práci v zemědělství
rozvinout tak, aby věda stála v čele boje
za vysokou úrodu a vysokou užitkovost hospodářských
zvířat. Aby tomu tak bylo, to vyžaduje sjednocení
naší zemědělské vědy v
Akademii zemědělských věd. (Předsednictví
převzal místopředseda Fiala.)