Rozpisové práce byly příliš složité, vyžadovaly značný administrativní aparát a způsobovaly mnoho hlavy bolení, zejména místním funkcionářům v obcích, sváděly je přitom k benevolenci ze známosti, po případě k přijímání všelijakých theorií o nesplnitelnosti stanovené dodávky. (Předsednictví převzal místopředseda Fiala.)

Největším nedostatkem dosud zavedeného systému opírajícího se o výměry půdy a stavy dobytka je, že nenapomáhá dostatečně k zvyšování zemědělské výroby, že nevyvolává snahu jak jednotlivě hospodařících zemědělců, tak i jednotných zemědělských družstev, aby lépe využívali každého hektaru půdy a získávali co nejvyšší úrodu.

Nově navrhovaný zákon o dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků, který jest nám předložen ke schválení, byl vypracován na základě poznatků získaných z dosavadních způsobů výkupu a odstraňuje v podstatě jejich hlavní nedostatky. Při jeho vypracování bylo použito bohatých a neocenitelných zkušeností Sovětského svazu, jejichž uplatnění přineslo Sovětskému svazu i v nejobtížnějších situacích vynikající výsledky, a které byly se stejným úspěchem použity v řadě lidově demokratických států.

Důležitou předností navrhovaného zákona je okolnost, že jeho uskutečněním bude umožněno přesnější plánování, neboť při závažnosti a neměnitelnosti výkupních norem bude získána jistota, s jakým množstvím jednotlivých výrobků je možno počítat. Další jeho význam se projevuje tím, že každé jednotlivé zemědělské družstvo a jeho členové, jednotlivě hospodařící rolníci a všichni, kdož dodávkovým povinnostem podléhají, budou výši svých dodávek přesně znáti předem - v budoucnosti i na několik let dopředu - a mohou tedy své hospodaření ke splnění svých úkolů náležitě připravit.

Vědomí, že všechny jejich navíc docílené přebytky jim zůstanou k volnému použití, ať pro vlastní spotřebu nebo na prodej, povede nezbytně k zlepšení jejich práce a povzbudí jejich snahu vyrobiti co možno nejvíce.

A výrobní možnosti našeho zemědělství jsou opravdu nesmírné. Vždyť kdybychom nedocílili nic více, než že bychom všude, na všech pozemcích našeho státu a u všech chovaných hospodářských zvířat dosáhli tytéž výnosy a tutéž užitkovost, kterou zatím za stejných výrobních podmínek docilujeme jenom v jednotlivých případech, zvýšili bychom naší zemědělskou výrobu aspoň o polovinu. A přitom ani o těchto jednotlivých nejlepších výsledcích nelze říci, ze by byly hranici možnosti. Zejména výsledky sovětských výzkumníků a kolchozníků a jimi dosahované rekordní výnosy a užitkovost nám názorně ukazují, jak nedozírné pole působnosti se ještě před naším zemědělstvím otevírá.

Nová úprava dodávkových povinností spravedlivě postihne všechny lenochy, nedbalce a spekulanty, kteří se drželi sobeckého názoru, že pro ně naroste a na ostatních že nezáleží. Jejich pravděpodobná nespokojenost a nářek nad novou úpravou výkupu musí nás ponechat chladnými a nesmí vésti v žádném případě ke snižování dodávek.

Účinek nové úpravy výkupu projeví se také urychlením přechodu vesnice k socialistickým výrobním formám. Pevným stanovením dodávkových norem vystoupí přednosti družstevní velkovýroby zvlášť jasně do popředí a stanou se pro další tisíce drobných a středních rolníků pobídkou ke vstupu do jednotných zemědělských družstev.

Zvýhodnění jednotných zemědělských družstev a jejich členů, předpokládané navrženým zákonem, může samozřejmě vyplynout pouze ze zvýšené výroby, ze zvýšených hektarových výnosů a větší užitkovosti hospodářských zvířat; v žádném případě nebude a nemůže býti docíleno jakýmkoliv snížením zemědělské výroby nebo výše dodávek.

Nová úprava dodávkových povinností a výkupu zemědělské výroby bude mít za následek upevnění dodávkové morálky našich zemědělců. Bude dalším důkazem péče vlády o zemědělskou výrobu a bude další tvrdou ranou pro všechny ať domácí či zahraniční rozvratníky, kteří spekulují na nespokojenost nebo nevědomost českého a slovenského rolníka.

Naši rolníci už několikrát po roce 1945 projevili svoji politickou vyspělost a pochopení pro svůj skutečný zájem a zklamali naděje odpůrců socialismu. Učinili tak na př. již ve volbách v r. 1946, kdy právě na venkově se stala komunistická strana stranou nejsilnější. I v únorových dnech r. 1948 jsme viděli rolníky jako věrné spojence dělnické třídy, když se na svém rolnickém sjezdu vyslovili rozhodně proti jakémukoliv pokusu zvrátit vývoj Československé republiky s cesty k socialismu směrem ke starým kapitalistickým pořádkům. Rovněž změny probíhající na naší vesnici v posledních měsících dokazují, že naši rolníci zůstali věrni pokrokovým tradicím svých předků. Už ne jednotlivě, ale ve stovkách, po tisících a desetitisících, hromadně celé vesnice vstupují do jednotných zemědělských družstev. (Potlesk.) Ztratily svoji účinnost všechny klepy, pomluvy a strašáky o neslučitelnosti socialismu se zemědělstvím. Rolníci se denně přesvědčují o lživosti tvrzení, že budou okradeni, zbaveni svých majetků a zejména půdy, kterou tak milují. Vidí, že jim nikdo na jejich majetek nesahá, ba naopak, jejich možnost hospodařiti na vlastním "dědictví otců" je zabezpečena tak, jak nebyla zajištěna nikdy v minulosti. (Potlesk.) K zajištění své šťastné a blahobytné budoucnosti nepotřebují dnes rolníci nic více než čestně a poctivě pracovat ve společném družstevním hospodářství. Není už statkářů, zbytkařů, advokátů a spekulantů, kteří by se v případě hospodářského neúspěchu nebo pohromy vrhali na rolnický majetek a za mizerný groš získávali jej do svého vlastnictví. Dnes v jednotných zemědělských družstvech zůstávají rolníci hospodáři nejenom půdy, na které hospodařili dosud, ale bezplatně a bez náhrady dostávají k disposici půdu statkářů, bez jakýchkoliv poplatků mohou sklízeti úrodu s pozemků, z nichž ještě nedávno platili pachtovné lidem, kteří kromě pachtovného neměli se zemědělstvím pranic společného!

Od poznání těchto nezvratných skutečnosti nemůže dnes už nikdo naše rolníky odvrátit. Marné je skuhrání všech domácích i zahraničních sýčků, český a slovenský rolník už nikdy nebude nástrojem reakce, protože stále ve větší míře nachází své pravé a správné místo v jednotných zemědělských družstvech jako platný pomocník a spojenec dělnické třídy.

Navrhovaný zákon poskytne rolníkům jistotu, že s hospodářským výsledkem své práce budou svobodně nakládat, a přispěje tak k dalšímu utužení jejich kladného a ještě vřelejšího poměru k vlasti, ke státu, k naší lidově demokratické Československé republice.

V přesvědčení, že zásady a zaměření navrhovaného zákona jsou v souhlase s požadavky základního ekonomického zákona socialismu, jehož podstatné rysy definoval s. J. V. Stalin ve svých ekonomických problémech jako "zabezpečení maximálního uspokojení neustále rostoucích materiálních i kulturních potřeb celé společnosti pomocí nepřetržitého růstu a zdokonalování socialistické výroby", doporučuje zemědělský výbor slavnému Národnímu shromáždění, aby tento návrh schválilo tak, jak byl projednán ve schůzi zemědělského výboru dne 23. října t. r., a ve znění navrženém ve zprávě výborové. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu se přihlásil pan ministr výkupu Krosnář. Dávám mu slovo.

Ministr Krosnář: Vážená sněmovno, soudružky a soudruzi poslanci!

Strana a vláda věnují denně mimořádnou pozornost otázkám zabezpečení výživy obyvatelstva naší lidově demokratické republiky. President republiky Klement Gottwald ve svém novoročním projevu na prahu letošního roku zdůraznil, ze jediným trvalým řešením této otázky je odstranění disparity mezi růstem průmyslové a zemědělské výroby podstatným zvýšením zemědělské výroby, a to na základě zemědělské socialistické velkovýroby. "Cestou k tomu je", řekl president republiky Klement Gottwald, "rozvoj a upevňování jednotných zemědělských družstev, strojních a traktorových stanic, jakož i státních statků." A na jiném místě svého projevu zdůraznil: "Bylo již mnoho řečeno, a i napříště bude muset být zejména mnohem více uděláno k odstranění této disproporce mezi růstem společenské výroby a stoupající osobní a společenskou spotřebou".

Řada usnesení strany a vlády se zabývá otázkami růstu zemědělské výroby, rozvoje a upevňování jednotných zemědělských družstev, zlepšení práce strojních a traktorových stanic a státních statků. Tato usnesení jsou uskutečňována za široké iniciativy funkcionářů a členů JZD, pracujících rolníků, zaměstnanců státních statků a strojních traktorových stanic. Přispěla k dalšímu rychlému růstu a rozvoji jednotných zemědělských družstev na našich vesnicích. Během žní a průběhem podzimních prací přibylo v celé republice 2053 nových JZD II.--IV. typu, 1532 JZD provedlo hospodářskotechnické úpravy půdy a do družstev se sdružilo v této době nových 130.000 zemědělských závodů. (Potlesk.) Za této nové situace se na naší vesnici ukázalo, že dosavadní organisace výkupu a dosavadní výkupní systém se stále více dostává do rozporu s našimi snahami o urychlení výstavby socialismu na vesnici a zabezpečení dostatečného množství potravin pro zásobování pracujících a surovin pro průmysl. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

Rozhodnutím vlády ze dne 27. května 1952 bylo zřízeno ministerstvo výkupu a postupně byl vybudován jeho aparát v krajích a okresech, a tak byly vytvořeny organisační předpoklady k odstranění nedostatků a ke zlepšení výkupu. Zkušenosti ze žní a zejména z výkupu obilovin, splnění plánu výkupu obilí o 16 dnů dříve než minulého roku, ukázaly, že nový výkupní aparát za velké pomoci strany a ve spolupráci s národními výbory prošel vcelku úspěšně svou první zatěžkávací zkouškou. Stovky příkladů obětavé práce výkupních pracovníků a zaměstnanců výkupních skladů potvrdily, že většina z nich poctivě usiluje o prohloubení a zlepšení práce výkupního aparátu.

Po provedených organisačních opatřeních přistupujeme k zavedení nového výkupního systému, který se stane novou významnou etapou v organisaci výkupu zemědělských výrobků v naší lidově demokratické republice. Vychází z nové situace na naší vesnici, z potřeby potravin a surovin pro zásobování obyvatelstva a z nezbytnosti odstranění nedostatků při stanovení dodávek, t. j. spravedlivého jejich stanovení tak, aby pomáhaly k rozvoji zemědělské výroby i JZD.

Na všech úsecích našeho národního hospodářství je nám příkladem veliký Sovětský svaz, který nám ukazuje cestu výstavby socialismu a nezištně nám předává své bohaté zkušenosti. V Sovětském svazu znamenal přechod od systému kontraktace k formě povinné státní dodávky na podkladě pevných dodávkových norem na jeden hektar orné nebo zemědělské půdy rozvinutí iniciativy kolchozníků ve zvyšování zemědělské výroby, rozvoj společenského hospodářství, rozšiřování výměry orné půdy a zvyšování státních fondů, zajišťujících růst životní úrovně obyvatelstva. Tato změna spojující zájmy státu se zájmy kolchozů, provedená v roce 1940, měla velký význam pro další rozvoj zemědělství už v prvním roce po svém zavedení. Jen v roce 1940 se na základě těchto nových opatření rozšířila osevní plocha kolchozů o 3 milióny hektarů, počet kolchozního dobytka se zvětšil o 12 mil. kusů a kolchozy dodaly o 400 mil. pudů obilí více než v roce 1939. Bohaté zkušenosti Sovětského. svazu byly nám vzorem při vypracování nového systému výkupu v naší demokratické republice. Vedle toho jsme čerpali i ze zkušeností ostatních lidově demokratických států, které již na základě sovětských zkušeností nový systém výkupu zemědělských výrobků dávno zavedly.

Nelze pochybovat o tom, že i u nás správně provedená nová opatření budou rovněž znamenat tak jako v Sovětském svazu a ostatních lidově demokratických státech další zvýšení zemědělské výroby, růst státních fondů a zvýšení životní úrovně naších družstevníků, malých a středních rolníků a všeho pracujícího lidu.

Jaké jsou přednosti nového systému státního výkupu zemědělských výrobků před dosavadními, které na úseku výkupu byly uplatňovány, a jaké cíle sledují ustanovení navrhované zákonné osnovy? Výkup zemědělských výrobků se dosud prováděl na základě kontraktace, to jest uzavírání smluv na množství, stanovené rozpisem plánu dodávek. Základem této soustavy byla smlouva, uzavíraná mezi JZD nebo malými a středními rolníky a státem, zastupovaným národním výborem, po případě státní výkupní organisací. Kontraktace byla u náš zavedena v r. 1949, v počátečním období výstavby JZD. Stala se důležitým nástrojem a pomáhala při budování JZD a prohlubování svazku dělnické třídy s malými a středními rolníky.

Avšak současně hned při zavedení kontraktace musela strana a vláda neustále bojovat proti rovnostářskému postupu v určování dodávkových úkolů, který zvýhodňuje vesnické boháče v neprospěch drobných a středních rolníků. Nesprávný rovnostářský postup při rozpisu dodávek a kontraktací ponechával vesnickému boháči značné tržní přebytky obilí, masa i ostatních zemědělských výrobků pro spekulaci, dodávky drobným a středním rolníkům se zvyšovaly. To je jedna stránka věci. Někdy se také stávalo, že kontraktace byla v rukou neodpovědných pracovníků zneužívána k nesprávnému zvýhodňování známých a příbuzných. Takový rozpis dodávek v obci způsobil mnoho politických škod, narušoval státní disciplínu a podlamoval důvěru poctivých malých a středních rolníků v lidově demokratický stát. Takových případů a chyb jednotlivých funkcionářů využívali vesničtí boháči k narušování dodávek a proti správným opatřením vlády.

Kontraktace a rozpis dodávek podle osevní plochy u rostlinných výrobků nebo ze zřetelem k počtu kusů dobytka u živočišných výrobků nepodporoval iniciativu JZD a malých a středních rolníků k rozšiřování stavů dobytka, zvětšování osevních ploch a rozšiřování výroby v celku. Často při rozdělování úkolů v obci se šlo pokaždé s vyššími požadavky na poctivého malého a středního rolníka, který dobře hospodařil a plnil své povinnosti vůči státu. Neplnění úkolů ve výrobě a výkupu u zemědělského boháče a lajdáka bylo odbyto mávnutím ruky s tím, ze od něho stejně nic nedostaneme, že má nízké stavy dobytka a pod. Tato praxe vedla pak k tomu, že rolníkům, kteří poctivě plnili úkoly, se zvyšovaly výrobní dodávkové úkoly rok od roku i na účet nesplněných úkolů u vesnických boháčů a lajdáků. Poctiví malí a střední rolníci a družstevníci často právě z těchto důvodů nevyužívali všech možností ke zvyšování zemědělské výroby. Podobné případy se vyskytovaly i při stanovení dodávky JZD. Dobře hospodařící JZD byla v nevýhodě proti těm, kde nedostatečnou péčí o výrobu, špatnou organisací práce a pod úkoly plněny nebyly. Tak se nakonec stávalo, že družstvo, které pracovalo dobře, bylo na tom stejně jako JZD, které pracovalo špatně, rolník dobře hospodařící byl na tom stejně jako ten, který si polí nehleděl a jemuž se nakonec shovívavě odpouštělo.

Nový systém výkupu odstraní tyto nedostatky, neboť povinná dodávka státu se napříště bude vyměřovat z každého hektaru orné nebo zemědělské půdy. Podle nového zákona bude každé JZD a každý jednotlivě hospodařící rolník již na počátku roku znát množství obilí, brambor, vajec atd., které je povinen dodat podle normy státu z 1 ha orné půdy. Bude zároveň hned na počátku roku znát, kolik je povinen dodat masa a mléka podle pevné normy z 1 ha zemědělské půdy.

Co znamenají pevné dodávkové normy pro jednotlivé okresy v celé republice, zařazené podle výrobních podmínek do dodávkových oblastí a stanovené v rámci těchto okresů pevné normy pro jednotlivé velikostní skupiny zemědělských závodů a JZD III. a IV. typu? Bude především odstraněno rovnostářství, nadále bude platit zásada: Jakou výměru půdy užíváš, v jaké jsi výrobní oblasti, podle toho budeš mít povinnou dodávku obilí, masa, vajec a mléka z 1 ha půdy. Když vyrobíš dvakrát více než máš normu, je to jen k tvému prospěchu, neboť ti více zbude pro tvoji osobní potřebu a k volnému prodeji přebytků. Když však nebudeš dobře pole obdělávat, zbude ti méně, neboť stát lajdákům slevovat nebude. Stanovením pevných norem proto vyhlašujeme rozhodný boj rovnostářství a zároveň boj psychologii zahálky a dohadování se o plnění dodávek se státem. Stanovení pevných norem z hektaru užívané půdy přispěje ke zvyšování zemědělské výroby, zvýší zájem družstevníků a jednotlivě hospodařících rolníků na nejlépe provedeném obdělání každého aru půdy, na rozšíření a zvelebení chovu dobytka a zvýšení jeho užitkovosti.

Nový systém výkupu, který zavádíme, přispěje k prohloubení nového poměru JZD a jednotlivě hospodařících rolníků k státu a k upevnění dodávkové morálky. Povede každého družstevníka a rolníka k tomu, aby splnění dodávek zemědělských výrobků státu považoval za svou čest a první vlasteneckou povinnost, tak jako dělník v továrně, hutník v hutích, horník v dolech považuje za svoji čest a první povinnost splnit plán a dodat průmyslu a všemu lidu dostatek uhlí, železa a průmyslových výrobků.

A konečně stanovení pevných dodávkových norem hned na počátku roku na celý rok a postupně po zkušenostech z letošního roku na více let dopředu přispěje značnou měrou ke zlepšení plánování, zejména u jednotných zemědělských družstev, umožní rovněž lepší celostátní plánování na úseku výkupu zemědělských výrobků.

Nikdy před tím se žádná vláda u nás nestarala tolik o zájmy malých a středních rolníků jako vláda v naší lidově demokratické republice. Vzdyť nejlepším dokladem toho jsou právě letošní žně, kdy na polích družstevníků pracovaly nejmodernější kombajny, dodané nám jako bratrská pomoc ze Sovětského svazu. Družstevníci na naší vesnici se učí uplatňovat methody nejpokrokovějšího zemědělství světa, zemědělství Sovětského svazu, a dosahují stále větších úspěchů ve zvyšování výnosů a užitkovosti. Nový systém výkupu je pak další obrovskou pomocí naší strany a vlády družstevníkům, malým a středním rolníkům, neboť jim zaručuje podporu a spravedlivou odměnu za každou jejich snahu o zvýšení zemědělské výroby.

Jak jsem již uvedl, celý nový systém vychází ze zásady stanovení pevných dodávkových norem z jednoho hektaru užívané půdy. Vedle této hlavní zásady určování dodávkových úkolů zůstává u některých plodin, a to zejména u technických plodin, jako je cukrovka, len, konopí, čekanka a některé druhy zeleniny pro zpracovatelské podniky, dále systém kontraktace. V těchto případech budou uzavírat národní podniky smlouvy s JZD III. a IV. typu a jednotlivě hospodařícími rolníky za celou obec na dodávku těchto produktů. Tato kontraktace má však zcela jiný charakter, než měla kontraktace dosud. Smlouvy budou uzavírány oboustranně, budou závazné pro výrobu i výkupní organisaci s přesně stanovenými povinnostmi a právy. JZD a jednotlivě hospodařící rolníci se budou smlouvou zavazovat, že v určené době dodají příslušné množství zemědělských výrobků v předepsané jakosti a ze budou udržovat ve smlouvě uvedené agrotechnické zásady při jejich pěstování. Naproti tomu národní podnik, který smlouvu uzavírá, se zavazuje vykoupit veškeré množství výrobků za pevnou cenu, poskytnout nebo zajistit protidodávku, odprodej určitého množství potravin, průmyslových výrobků, krmiv, osiva a podobně. Dvoustranné smlouvy se stanovením povinností kontrahentům, zaručující výhody dodavateli, přispějí ke zvyšování výroby technických plodin, které tak nutně potřebujeme pro náš průmysl a výrobky z nich pro náš spotřební trh.