Nový zákon dává tudíž podklady pro vybudování účetní služby, která bude odpovídat potřebám našeho socialistického budování. Projeví se to zejména tím, že:

1. ve všech účetních jednotkách se vytvoří orgány kontrolní služby, kterou budou zodpovědny za dodržování hospodářské, finanční a rozpočtové kázně a kterým se k výkonu této funkce dostává patřičného oprávnění;

2. odstraňují se dosavadní podnikoví hospodáři a úsporní referenti a místo nich, jakožto orgánů výkonných, se zřizují funkce hlavních a vedoucích účetních jeho orgánů v prvé řadě kontrolních;

3. činnost účtárny nebude mít svůj hlavní cíl jen v pouhém pasivním zapisování účetních případů, v psaní historie podniku nebo úřadu a v omezování se na cifršpionskou činnost; půjde nyní především o to, aby se údajů, získaných v účetních zápisech, operativně využívalo pro účely kontroly a zpřesňování plánu a k operativním zásahům;

4. z účetních, jejichž činnost spočívala právě v pouhém zachycování účetních případů a zejména ve zkreslování skutečnosti v nich, stanou se tak strážci společenského vlastnictví, vytvořeného naším pracujícím lidem; stanou se tak tvůrčími pracovníky v našem socialistickém budování, zvláště pří hledání cest ke zhospodárnění výroby a hospodářské činnosti vůbec.

To vše můžeme na základě zákona od jejich činnosti očekávat. Přitom si všichni uvědomujeme, že to není ještě tak dávno, co i sebepoctivější a sebeschopnější účetní musel být poslušným sluhou svého kapitalistického, vydřidušského zaměstnavatele. Musel ho uposlechnout i tehdy, když mu poroučel udělat vědomě falešnou bilanci neb jiným způsobem sloužit jeho podvodným machinacím. Dříve byl účetní pro kapitalistu člověk, který mu musel pomáhat v tom, aby státu odvedl co nejméně na daních - a my dnes z účetního děláme odpovědného pracovníka k zavedení finančního pořádku. Dříve sečítač kolon cifer, dnes s pomocí socialistické evidence bude moci kontrolovat hospodaření a tak se stane jednou z hlavních pák vývoje vpřed, k socialismu.

Naše závody budou nyní znát tyto vedoucí osobnosti: podnikového ředitele, vrchního inženýra v provozu, plánovače a hned vedle nich hlavního nebo vedoucího účetního pro kontrolu finanční a hospodářské kázně. To bude účetní, sám o své práci rozhodující a za svou práci odpovídající, účetní, který, když zjistí nedostatky nebo nesprávnosti, jistě splní svou povinnost.

Účetní, používající takových práv, v praxi využívající iniciativy a denní, všudepřítomné kontroly pracujících, bude moci udělat vše pro pořádek finanční, tento předpoklad k zavedení pořádku ve všem. Bude mít ve svých rukou pomůcku ke snižování vlastních výrobních nákladů. Svou prací skoncuje s častým dnešním zjevem, že se neví, kolik nás stojí ten nebo onen výrobek. A jen dokonalá znalost výrobních nákladů, z čeho pozůstávají, může vést k jejich snižování, ke zhospodárnění výroby.

Včasným fakturováním odstraní tento účetní další dnešní zjev, že je sice zboží v prodejnách, ale nemůže se dostat ke konsumentovi, protože není účet. Tak nejen urychlí koloběh oběžných prostředků a zlevní režii, ale odstraní i oprávněné stížnosti konsumentů a distribučních orgánů. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Zřízení kontroly, která bude mít vždy přehled o stavu a množství surovin a o normách jejich spotřeby, pomůže tyto zásoby mobilisovat. Dnes máme ještě hodně takových vedoucích podniků, kteří mají čas i na několik dnů trvající služební cesty, při nichž křečkovitým způsobem shánějí suroviny a jiný materiál, ale nemají čas, aby se podívali po svém vlastním závodě, ve kterém by často našli takové zásoby materiálu, jejž sháněli jinde, které by jim stačily na krytí jejich potřeby na řadu měsíců.

I při čerpání ze mzdových fondů bude účetní dobrým pomocníkem. Proces s ostravskými škůdci naší výstavby nám ukázal, jaké hmotné a morální škody nám může natropit třebas jen nesvědomitý vedoucí právě na nejcitlivějším úseku, ve mzdové politice. Jsme v období budování socialismu a pro toto období platí stalinská poučka: plat podle zásluhy. Je tedy v zájmu celku, aby tato zásada byla vždy a všude dodržována. Zatím se právě proti ní různými způsoby a na mnohých místech hřeší. Máme skryté formy černých mezd. Někde se porušují mzdové a platově předpisy z přátelských nebo i z jiných důvodů, někde proto, že se stále pěstuje líbivá politika, a někde záměrně našimi zakuklenými třídními nepřáteli. Kontrola korunou přichází pozdě, až když je mzdový fond vyčerpán nebo když se podnik dostal z jiných příčin do nesnází. Účetní bude mít povinnost ukázat na konkrétních případech včas na tyto zjevy a tak předejít nežádoucím poruchám a zjevům. Tak budou účetní dobrými pomocníky převážné většiny poctivých pracovníků, na jejichž úkor dostávají větší podíl ti, kteří by chtěli mít podle slov presidenta republiky, soudruha Klementa Gottwalda, pronesených na pražském aktivu komunistů, koláče bez práce.

Účetní ve své funkci spolupracovníka státní kontroly má velké poslání. Bude strážcem socialistického vlastnictví, bude hrozbou všem lajdákům, všem nepoctivcům, všem zavilým, zakukleným třídním nepřátelům.

Ve své práci budou mít naši účetní plnou podporu naší rodné komunistické strany, podporu vlády, celé Národní fronty, všeho pracujícího lidu. Věříme, že s touto podporou své úkoly splní se zdarem a přispějí tak k uskutečnění hesla presidenta republiky, soudruha Klementa Gottwalda: "Soustavným a neustálým snižováním vlastních výrobních nákladů k neustálému zhospodárňování naší výroby." Bude to v zájmu všech a povede to k dalšímu růstu životní úrovně.

V plnění těchto svých úkolů budou mít naši účetní svůj velký vzor v sovětských účetních a na této cestě jim přejeme hodně zdaru.

Rozpočtový výbor ve svých schůzích dne 22. a 29. října osnovu projednal a schválil. Proto ji jménem rozpočtového výboru doporučuji Národnímu shromáždění ke schválení ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Keďže niet pozmeňovacích návrhov, dám hlasovať o celej osnove odrazu podľa výborovej zprávy zo dňa 23. a 29. októbra.

Sú nejaké námietky? (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení výborovej zprávy, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Ďakujem. - Tým Národné shromaždenie jednomyseľne schválilo osnovu zákona o hlavných (vedúcich) účtovníkoch a o organizácii účtovníckej služby podľa výborovej zprávy.

Tým je vybavený 7. bod dnešného poriadku.

Prerušujem prejednávanie poriadku schôdzky a oznamujem, že v rokovaní budeme pokračovať dnes popoludní o 14. hodine.

(Schôdzka prerušená o 11. hod. 32 min. - opäť otvorená

o 14. hod. 5 min.)

Místopředseda David (zvoní): Zahajuji přerušenou 67. schůzi Národního shromáždění.

Do dnešní schůze se dostavil posl. Juraj Libovič, kterého ministerstvo vnitra povolalo na uprázdněný poslanecký mandát.

Protože před tím podle § 89 jedn. řádu podepsal v Kanceláři Národního shromáždění prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu podle § 90 jedn. řádu Národního shromáždění tím způsobem, že bude předem přečtena ústavou předepsaná formule slibovací, poslanec Libovič ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a posl. Liboviče žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajomník NS Kováčik (číta): "Sľubujem, že budem verný republike Československej a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Posl. Libovič (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají.)

Místopředseda David: Přikročíme k projednávání osmého bodu denního pořadu, kterým je

8. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického k vládnímu návrhu zákona o Československém Červeném kříži a o užívání znaku a názvu Červeného kříže (tisk 649).

Zpravodajem je posl. dr Bureš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bureš: Slavné národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Sociálně-politický a zdravotnický výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi dne 22. října 1952 návrh zákona o Československém Červeném kříži a o užívání znaku a názvu Červeného kříže. Hlavním důvodem, proč vláda předkládá tuto osnovu je, že organisace Červeného kříže v dosavadní své formě nemohla by dobře plnit úkoly, které na ní v tomto období výstavby socialismu čekají.

Republika potřebuje Červený kříž především k tomu, aby mohla úspěšně plnit obrovský zdravotnický úkol: zajistit všem občanům právo na ochranu zdraví, které jim dává Ústava 9. května jako jedno ze základních práv. K tomu především potřebuje pomoci a spolupráce lidových mas. Ovšem potřebuje pomoci a spolupráce skutečně masové, organisované, cílevědomé a účelné, pomoci a spolupráce doslova v každém koutku země, na každém závodě, v každém místě. Potřebuje pomoci a spolupráce pracujícího lidu v duchu socialistického humanismu, v duchu mezinárodní solidarity pracujících, v duchu Leninova hesla: zdraví pracujících je věci samých pracujících.

Dosavadní organisace nedávala tyto předpoklady. Byla zatížena ze své historie tradicí organisace lidu vzdálené, charitativní, se všemi nedostatky s tím souvisícími: maloměšťácké spolkaření dámských společností a kroužků, intriky funkcionářů, okázalé akce s nepatrným efektem pracovním i morálním, dobročinné čaje, plesy a koncerty i jiné společenské podniky a slavnosti, jako Velikonočního míru na Bílou sobotu. Zato podíl této organisace na zmírnění následků první světové války, bídy let krise, strašných zdravotních a sociálních poměrů v některých částech republiky, osudu uprchlíků ze zabraných území v r. 1938, byl zcela neúměrně malý vzhledem k tomu, co mělo a mohlo být vykonáno. A zcela chyběla těsná a soustavná spolupráce Červeného kříže se zdravotnickými orgány. Zato byla, zřejmě na pokyn Hradu, rozvinuta široká akce na podporu ruských emigrantů, bělogvardějců, pro něž byla stavěna sanatoria a pořádány sbírky.

I tu při této kritice je však třeba vyzdvihnout jednotlivé, pracovníky Červeného kříže, kteří už tenkrát správně chápali smysl a poslání této organisace a kteří se svou obětavostí a statečností osvědčili i v nejtěžších podmínkách, zejména v době, kdy Červený kříž byl rozpuštěn a tito jeho pracovníci plnili svou povinnost v illegalitě.

Koho představovalo vedení Červeného kříže po osvobození, to nejlépe ukazuje povaha jeho činnosti v tomto období, kdy ještě s větším důrazem než před válkou byly k nám přenášeny formy práce Červeného kříže obvyklé v západních imperialistických státech, kdy byl navázán nejdůvěrnější styk s organisacemi Červeného kříže na kapitalistickém západě a prováděna v nejširším měřítku nestydatá propaganda neodůvodněné vděčnosti Americe, jako když na př. funkcionáři Červeného kříže požadovali na školách vyvěšování nápisů: Děkujeme za americkou pomoc, za číšku kakaa, rozdělovaného dětem.

Teprve únorové události v r. 1948 přinesly změnu zásadní linie celé práce. Přesto, že od té doby úsilím mnohých obětavých pracovníků bylo v Červeném kříži uděláno kus velké práce organisační a výchovné, přece jenom se nepodařilo na staré základně překonat všechny nedostatky z minulosti, hlavně se nepodařilo překonat nedůvěru lidu a Červený kříž se nestal dosud lidovou, široce masovou organisací.

Zklamal-li Červený křiž v době první republiky a za těžkých dob okupace očekávání v něj kladená, pak zvlášť osudně zklamala mezinárodní organisace Červeného kříže. Selhala tam, kde měla být v boji za lidskost v první řadách, kde desítky milionů lidí čekaly spásu a pomoc z jejich rukou. Mezinárodní organisace Červeného kříže nesplnila svou povinnost, vyplývající nejenom ze ženevských konvencí, ale i ze samé ušlechtilé humanistické tvůrčí ideje jejích zakladatelů, když bez akce a protestu přihlížela hrůznému utrpení obětí fašistického a nacistického teroru a zločinům masového vyvražďování národů a ras. Právě tak jako selhává dnes, kdy zejména smutně proslulý mezinárodní výbor Červeného kříže nejenom nečinně přihlíží k neméně děsným a odporným zločinům vraždění civilního obyvatelstva v Koreji i jinde, pobíjení a mučení válečných zajatců, používání zakázané bakteriologické zbraně a rasistickým zvěrstvům amerického, britského i francouzského imperialismu v koloniích, ale pomáhá dokonce tyto zločiny utajovat a zastírat.

A proto vzorem pro naší organisaci Červeného kříže nemůže být a nebude Červený kříž západních kapitalistických států, tento příklad licoměrnosti a zrady nejvznešenějších ideálů pro zájmy imperialismu. Vzorem a příkladem pro naší organisaci Červeného kříže bude organisace Sovětského Červeného kříže a půlměsíce (Potlesk.), jejíž tradice sahá od hrdinských činů laických spolupracovníků slavného Pirogova v krymské válce až k nehynoucí slávě nesčetných pracovníků Červeného kříže a půlměsíce ve Velké vlastenecké válce. Organisace Sovětského Červeného kříže a půlměsíce měla příležitost tisíckrát se osvědčit v nejtěžších situacích a skutečně pomohla svému lidu statečnými a obětavými činy a akcemi svých dobrovolných pracovníků. A pomáhá denně upevňovat zdraví sovětského lidu prací zdravotnických aktivistů - svých členů, kteří obklopují a podporují každé zdravotnické zařízení a kteří rozšiřují na neuvěřitelnou výši zdravotní uvědomění a zdravotní kulturu národa.

Předložená osnova zákona vytváří předpoklady pro to, aby Československý Červený kříž mohl být takovou organisací. Především už to, že se používá k jeho konstituování formy zvláštního zákona, ukazuje na závažnost úkolů a poslání Červeného kříže. Dává to Červenému kříži mezi všemi ostatními spolky, podléhajícími režimu zákona č. 68 Sb. z r. 1951, zvláštní a výhradní postavení a vybavuje jej velikou autoritou, což jistě přispěje podstatně k zvýšení zájmu o práci v Červeném kříži v masách pracujících.

Zákon dává organisaci Červeného kříže bezpečné zajištění hospodářské. Hospodářskou základnu organisace budou sice tvořit členské příspěvky, ale přiměřeně k rozsahu úkolů, které budou Červenému kříži svěřovány, bude mu poskytován státní příspěvek, takže nebude už napříště odkázán na sbírky. Tato podpora bude soustředěna do jedné rozpočtové kapitoly. Vzhledem k všestranně lidu prospěšné činnosti bude Červený kříž osvobozen od daní, poplatků a dávek, včetně cla.

Důležitým pokrokem je soustředění dozoru na odbornou i hospodářskou činnost Červeného kříže v ministerstvu zdravotnictví, neboť ministerstvo zdravotnictví má na činnosti Červeného kříže daleko největší zájem. Červený kříž má být jedním z účinných nástrojů zdravotnické politiky, má zajistit na nejširší základně aktivní spolupráci lidových mas s orgány státní správy zdravotní v péči o zdraví obyvatelstva. Právě tímto přiblížením Červeného kříže a ministerstva zdravotnictví bude docíleno účelné dělby práce a největší výkonnosti státní, odborné i lidové složky našeho zdravotnictví. Právě tento vztah mezi ministerstvem zdravotnictví a Červeným křížem zajistí dokonalou koordinaci, dokonalé sladění a tím největší účinnost jeho práce ve směru hlavních zdravotně-politických úkolů dneška.

Pro případ ozbrojeného konfliktu je Červený kříž ve smyslu tohoto návrhu zákona jedinou organisací, která bude v našem státě výlučně vykonávat ustanovení nových ženevských úmluv z 12. srpna 1949, ratifikovaných tímto Národním shromážděním 19. prosince 1950. Ve smyslu těchto konvencí mění se také ustanovení o ochraně znaku, odznaku a názvu Červeného kříže.