Nová organizácia súdov je budovaná na základe princípu ďalšej demokratizácie našich súdov, aby sa ďalej prehbila pri činnosti našich súdov zásada, že si náš ľud zákony nielen dáva, ale že ich sám aj vykonáva. Preto nové zákony sú budované tak, aby umožnily v danej chvíli prejsť podľa sovietskeho vzoru k voľbám všetkých sudcov. To náš tiež viedlo k tomu, aby sme oddelili výkon justičnej správy od výkonu vlastného súdneho rozhodovania.

Základným článkom našej súdnej organizácie bude ľudový súd, ako sa bude v budúcnosti nazývať náš doterajší okresný súd. Ľudový súd je ľudu najbližší. Pozná najlepšie miestne pomery a môže pri svojom rozhodnutí najlepšie zistiť všetky dôležité okolnosti rozhodovaných prípadov. Preto tiež zvyšujeme jeho význam tým, že odvolací súd sa bude pri rozhodovaní o opravnom prostriedku zapodievať skôr právnou stránkou veci, bude teda hlavne strážiť dodržovanie socialistickej zákonnosti, avšak nebude sa zpravidla zaoberať došetrovaním skutkovej podstaty jednotlivého prípadu. Ak však vec nebude riadne zistená, vrátiju ľudovému súdu, aby previedol ďalšie dôkazy a znovu rozhodol.

Nová organizácia súdov je ďalej budovaná na zásade centralizmu. Bude vybudovaný Najvyšší súd ako jediný vrcholný orgán súdny, aby bolo zaručené jednotné rozhodovanie u všetkých súdov - občianskych i vojenských. Hlavnou úlohou najvyššieho súdu bude, aby v duchu zásady demokratického centralizmu dozeral na výklad zákonov a tak zaisťoval pri rozhodovaní súdov zachovávanie jednotnej socialistickej zákonnosti.

Predložené osnovy zákonov o prokuratúre a organizácii súdov sú ďalšími významnými piliermi pri budovaní nášho nového štátneho aparátu. Treba spomenúť, že pri vypracovaní týchto zákonov sme sa opierali o bohaté skúsenosti, ktoré na tomto poli nashromaždil Sovietsky zväz za 35 rokov svojho slávneho jestvovania. Bohaté praktické skúsenosti, ako aj teoretické práce sovietskych pracovníkov na poli práva, nám pomáhaly prekonávať ťažkosti pri nových osnovách. Čerpali sme súčasne z geniálnych spisov našich velikých učiteľov, Lenina a Stalina, učili sme se zo skúseností slávnej Komunistickej strany Sovietskeho zväzu, ktoré nás viedly v našej práci ako žiarivý maják. Aj pracovníci našej novej prokuratúry a našich súdov pôjdu vždy správnou cestou, keď budú. čerpať z bohatej studnice marxizmu-leninizmu, keď sa budú riadiť neochvejne príkladom sovietskych pracovníkov, keď sa budú učiť zo žiarivého príkladu sovietskych ľudí a ich slávnej strany. Len tak budú mocť aj oni prispieť k víťaznému boju za vybudovanie socializmu v našej vlasti. Našu cestu v tomto boji nám teraz ešte lepšie a určitejšie vytýčil historický XIX. sjazd KSSS a geniálna práca nášho veľkého učiteľa súdruha Stalina "Ekonomické problémy socializmu v Sovietskom sväze". Keď sa budeme riadiť týmto učením, nemôžeme sa odchýliť od správnej cesty.

Súdruhovia a súdružky!

Verím, že prijatím nových osnov zákonov o organizácii prokuratúry a súdov a uvedením týchto zákonov v život splníme ďalší múdry pokyn nášho milovaného prezidenta, súdruha Klementa Gottwalda a prispejeme k upevneniu nášho ľudovodemokratického štátu, ako predpokladu rýchleho a úspešného budovania socializmu v našej krásnej vlasti.

Dovoľte vysloviť tiež presvedčenie, že novými osnovami prejednávaných zákonov prispejeme k ďalšiemu posilneniu tábora mieru a demokracie. Aj tieto zákony sú ďalším dôkazom, že je to tábor mieru a demokracie, ktorý vysoko zdvíha zástavu práva a zákonnosti, dnes tak pošliapanú buržoáznymi vládami kapitalistických štátov nielen voči vlastným občanom, ale aj v medzinárodných vzťahoch. Brániť dnes túto zástavu práva a zákona, to znamená v medzinárodnom meradle posilňovať myšlienku zachovávania smlúv a dohôd, to znamená vyzdvihovať myšlienku mierového spolunažívania národov na celom svete. Schválením predložených zákonov posilníme preto aj celý mierový tábor, všetkých mierumilovných, pokrokových a statočných ľudí celého sveta v boji za víťazstvo mieru, demokracie a socializmu. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďakujem súdruhovi ministrovi za jeho prejav. Do rozpravy sa ďalej prihlásili posl. Vandrovec, posl. Jan Sova a posl. Klícha. Dávam slovo posl. Vandrovcovi. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Vandrovec: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Přihlásil jsem se o slovo k otázce funkce prokuratury. Mluvil o ni také pan ministr spravedlnosti dr. Rais. Přesto chci ukázat z jiného pohledu, jak zájmy našich pracujících občanů a nové úkoly prokuratury spolu navzájem se prostupují a splývají, neboť jde o společný zájem a cíl, zajistit bezpečnost naší země, zajistit a chránit práva a svobody našeho lidu, naše závody, bohatství země a sloužit rozvoji a výstavbě socialismu v naší vlasti.

V těchto dnech jsme vzpomínali sedmého výročí vydání našich znárodňovacích dekretů. Byla to současně radostná příležitost přehlédnout ten kus cesty, který jsme už ušli. Dnes už doopravdy všechno bohatství naší krásné země patří a slouží pracujícím, našemu lidu. Naše výroba, zemědělská produkce, naše věda i umění - to už je u nás prakticky vzato vzájemná společná služba jedněch druhým. Tato nová skutečnost vyvolává ve všech vrstvách našeho obyvatelstva velkou iniciativu, obětavost a zejména úsilí jít neustále vpřed. Roste z ní také morálně-politická jednota našeho lidu, nerozborná solidarita našich dělníků, zemědělců a inteligence v rozhodnutí vybudovat svou republiku jako socialistický stát, vybudovat ji jako šťastný a radostný domov pracujících. Nepřátelé socialismu by pukli vztekem, kdyby věděli, jak třeba taková soutěž národních výborů kraje Praha s krajem Brno nebo kraje Jihlava s krajem České Budějovice mobilisuje již dnes desetitisíce funkcionářů lidové správy a dobrovolných funkcionářských sborů složek Národní fronty, jak je inspiruje k zakládání JZD a k jejich výstavbě, k obecné hospodárnosti a k budování měst i obcí. Nebude dlouho trvat a každá taková či podobná soutěž bude u nás záležitostí všech dospělých obyvatel soutěžících v kraji.

Čím větší úspěchy a čím více jich máme, tím více naši nepřátelé nás nenávidí a tím více na nás dotírají. Přáním multimilionářů v Americe, stejně tak jako jejich menších milionářských kolegů v Anglii, ve Francii, či revanšistických bonnských Němců by bylo dosadit k nám proti naší vůli do jejich dřívějších posic továrníky, bankéře, statkáře, bursiány a jiné milostpány. Třeba i za cenu války. Jejich přáním by bylo likvidovat Československou republiku jako samostatný stát. Prostě opakovat Mnichov.

Hrozny však visí opravdu příliš vysoko. A tak aby aspoň ukázali, co dovedou a čeho jsou schopni, předvádějí nám své typické, gangsterské kousky. Jde o činy různých nepřátelských agentů, vysílaných na naše území z amerických okupačních pásem v Německu a v Rakousku. Zabývala se tím poslední protestní nota našeho ministerstva zahraničí, zaslaná americkému velvyslanectví v Praze. Do rámce činnosti nepřátelských agentů zapadá tak zavraždění statečných občanů Československé republiky Františka Miky a Karla Jugla, členů místního národního výboru v Řevničově, okres Nové Strašecí. Tato vražda se hluboce dotkla všech našich občanů. Je pravda, jsou u nás ještě někteří lidé, kteří kolísají mezi oddaností k socialismu a starým způsobem života. Všichni však, i tito kolísavci, jsou zajedno v odsouzení vrahů a jejich zaměstnavatelů. Zákeřné výstřely na občany Miku a Jugla je přesvědčily, ze nepřátelský kapitalistický svět je nejen proti našemu socialistickému pořádku, ale navíc, že nemá ani nejmenšího zájmu ani na životech našich občanů. A tak tu zájem naší veřejnosti o bezpečnost splývá s úkolem prokuratury chránit republiku, chránit její společenský pořádek a stíhat její nepřátele, ať se vyskytují kdekoliv. Případ z Řevničova nás vybízí, abychom všichni zvýšili bdělost a ostražitost. Je si třeba všímat sebemenších závad, nepřejít sebemenší podezření, které v náš vzbudily cizí a nám neznámé osoby. Upozorníme-li včas na závadu, můžeme zabránit mnohému neštěstí. Co všechno např. měla ještě v úmyslu spáchat protistátní skupina v Babicích! A jen spolupráce občanů s bezpečnostními orgány tomu zabránila. Nebo jiný případ: Protistátní skupina bývalých funkcionářů Junáka, o které jsme před několika dny četli v novinách a která prováděla v pražském okolí řadu protistátních a sabotážních akcí, byla odhalena jen díky bdělosti jednoho našeho občana. Zde, v takových případech, naší lidé správně odmítají staré, reakčně používané přísloví: Co tě nepálí, nehas - neboť všechno to, co se týká života, bezpečnosti a hodnot našeho lidu, nás pálí, nás interesuje, nás zajímá. Proto v péči o bezpečnost republiky je dnes bdělý ten, kdo dovede včas odhalit nepřítele, ze kterého dnes či zítra by se vyklubal nakonec sprostý žhář, zločinec a vrah.

Zvýšenou měrou bude prokurátor chránit také naše nové, společné socialistické vlastnictví. To proto, že toto naše společné bohatství je základem, fundamentem našeho nového hospodářství, které nezná krizí a nezaměstnanosti, nezná žebroty a dává všem občanům všechny podmínky pro blahobytný, sebevědomý a bohatý kulturní život. Třídní nepřítel ničí nebo poškozuje socialistický majetek s úmyslem uvrhnout nás do bídy, do neštěstí, s úmyslem zkompromitovat socialismus. Proto tím více musíme společný socialistický majetek rozmnožovat a případnému jeho rozkrádání zabraňovat. Svrhli jsme kapitalisty proto, že se nenasytně obohacovali na účet pracujících. Nemůžeme a nebudeme už z tohoto jednoduchého důvodu připouštět, aby se někdo u nás obohacoval na účet druhého, na účet společný, na účet všech. V myšlení lidí je však mnohdy ještě dnes, po 7 letech od vydání znárodňovacích dekretů, poměr k socialistickému vlastnictví a k jeho růstu takový, jaký v nich zanechala kapitalistická společnost. Tehdy dravčí kapitalistické přivlastňování hromadilo majetek a hodnoty jedině v rukou bezcitných kapitalistických vydřiduchů. Jaký mohly mít k tomuto vlastnictví poměr miliony našich pracujících občanů? Jejich poměr nemohl být jiný než jaký takový majetek zasluhoval, než nepřátelský. Okolní kapitalistický svět by rád, aby takový poměr měli naši pracující i k socialistickému vlastnictví. Snaží se proto svou propagandou a svým příkladem oživovat a podporovat tyto staré přežitky kapitalistického smýšlení v myslích našich českých a slovenských lidí. Proti tomu musíme a budeme vystupovat.

Všimněme si třeba naší dopravy! Desetitisíce našich dopravních zaměstnanců plní své úkoly s příkladnou obětavostí. Soutěžení na železnicích se potěšitelně rozvíjí. Vůle železničářů, zavést do naší dopravy co největší pravidelnost, bezpečnost a hospodárnost, se krok za krokem prosazuje. Doprava a spoje splnily plánované úkoly ve třetím čtvrtletí t. r. na 103%. Za to patří našim dopravním zaměstnancům a zaměstnancům našich spojů vřelé poděkování celé naší veřejnosti.

Ale i zde, na př. v dopravě zboží, která hraje důležitou úlohu při zásobování našeho obyvatelstva, se dokonce i na našich železnicích shledáváme s politováníhodnými případy. Mám na mysli poměr jednotlivců k dopravě svěřených zásilek. Uvedu dva případy. Jistý strojní topič a strojvedoucí ČSD na různých stanicích využívali doby, kdy vlak jimi doprovázený stál na volné trati nebo na nádraží, a soustavně rozkrádali vozové zásilky. Svou činnost prováděli po dobu jednoho roku. Dělali to tak, že krádeže prováděl topič a strojvedoucí hlídal na lokomotivě. Když se blížily cizí osoby, dával výstražné znamení píšťalou. O výtěžek se dělili. Nakradli různého zboží, dopravovaného po dráze, v hodnotě přes čtvrt milionu korun. Druhý případ se týká krádeží, které byly páchány na nádraží a nedaleko nádraží ve vlacích vyjíždějících z Gottwaldova. Hodnota zde nakradeného zboží přesahuje 1,400.000 Kčs. Mezi pachateli byli vlakvedoucí, strojvedoucí, průvodčí nákladních vlaků, nadřízení úředníci včetně přednosty stanice v Gottwaldově a řada překupníků. Takové věci vrhají stín na tradičně dobré jméno naších železničních a ostatních dopravních zaměstnanců. Uvádím je jako odstrašující příklady. Naše veřejnost právem očekává, že s takovými nešvary v přepravě jakýchkoliv zásilek bude skoncováno. Se zloději a darebáky si jistě naši dopraváci již sami poradí.

Stanovisko dobrých a pečlivých hospodářů musí naši dělníci, členově JZD, drobní a střední rolníci, i naše technická správní inteligence uplatňovat také ve zdánlivě drobných a nepatrných věcech. Myslím třeba na to rozkrádání národního majetku, které je spojeno s pokoutní výrobou elektrických praček, případně vysavačů a podobně. Jde o hliník, plech, kuličková ložiska, elektromotory a další suroviny. Každá taková věc se rovná ve svých důsledcích počínání nerozumných výrostků, kteří, aby se zmocnil dozrávajícího ovoce, rvou celé větve a haluze z ovocných stromů natropí hromadu škody, aby nakonec i tu svou nedozrálou kořist někde pohodili. Povinností dobrých hospodářů v takových případech je poučovat, vysvětlovat, přesvědčovat, a je-li třeba, i trestat

Velké škody našemu hospodářství způsobuje rovněž značná absence a fluktuace pracovní. Odstranili jsme strašidlo nezaměstnanosti a naši pracující se sami postupně dostávají k uvědomělé pracovní kázni. Poznávají, že všechno, včetně toho volání polepší pracovní morálce, je tu jen proto, aby sloužilo co nejširšímu zajištění jejich materiálních a kulturních potřeb.i všechna státní opatření, i všechny orgány státní moci jsou tu proto, aby v tom lidem pomáhaly. Proto také prokurátor bude posilovat dobrý poměr k práci a převzatým povinnostem. Již nyní konal prokurátor, hlavně v průmyslových centrech, pohovory s těmi pracovníky, kteří soustavně zameškávali směny. Výsledky této výchovné činnosti prokurátorovy jsou značné. Projevovaly se jako řada nových závazků, zejména u mladých horníků a dlouhodobých brigádníků, a jejich výsledkem je pokles zameškávaných směn a zvýšený zájem u těchto pracovníků o vlastní práci i o její výsledky.

V zápase a úsilí o nového člověka a jeho nový poměr k převzatým povinnostem nelze přejít ani případy porušování zásad státní mzdové politiky. Nedávno se projednával takový případ u okresního soudu v Ostravě. Týkal se Nových hutí Klementa Gottwalda. Tam totiž úředníci, tak zvaní investoři, vypláceli mnohatisícové prémie udánlivě za nadvýkony, které nebyly ničím podloženy. Montážní mistři ve srovnání s pracujícími dělníky byli neúměrně vysoko odměňováni. Tam byl také zaznamenán případ, že žena, která roznášela svačiny, dostávala plat přes 30 Kčs za hodinu. Úředník, kontrolující montážní smlouvy, vyúčtovával si týdně až desetitisícovou odměnu. Trvalo asi 4-5 měsíců, než byl nešvar v Kunčicích odhalen. Mohlo se na něj přijít daleko dříve, ale vedoucí pracovníci, kteří rovněž brali neúměrně vysoké prémie, si jimi sami svazovali ruce.

Soudruzi poslanci, naši pracující a my s nimi navzájem hovoříme o všech těchto nedostatcích našeho života zcela otevřené. Nic si nezakrýváme a nic si nenamlouváme. V tom je také naše síla. To nám umožňuje poznat, že velká většina těchto nedostatků spočivá na přežitcích kapitalistické výchovy, jejíž pozůstatky se ještě dnes vlekou za námi. My však kapitalistickou džungli nahrazujeme socialistickým pořádkem, kapitalistickou zásadu bezohledného, sobeckého přivlastňování pak zásadou soudružnosti, solidarity a vzájemnosti. Apelujeme proto i dnes na naše pracující, aby ještě více než dosud a opravdu pozorně si všímali všech nedostatků v našem hospodářství a správě a sami k jejich odstraňování přispívali. Současně však vedle výzev, vedle apelů, zřizujeme instituce a zařízení, jejichž jediným cílem je střežit a hájit zájem i prospěch našeho pracujícího lidu a tak podstatně přispívat k dosažení vytčeného cíle - socialismu. Takovým zařízením, takovou institucí je úřad prokurátora.

Prokurátor, to je náš člověk. Pečuje o naše věci, o naše společné zájmy. Všechny příklady, které jsem uvedl, ať už jde o porušování státní disciplíny, poškozování či rozkrádání národního majetku, nebo o špatnou pracovní morálku, poškozují zájmy našeho pracujícího lidu, nahrávají jeho nepřátelům. Vystupovat proti nepřátelům naší republiky, proti nepřátelům našeho lidu a současně chránit svobody a práva našich pracujících, to je úkolem prokurátora.

A nejen ochrana zájmů všech, ale i ochrana práv jednotlivců patří prokurátorovi. Každý pracující, jehož práva by byla jakýmkoliv způsobem porušena, může se a bude se obracet na prokurátora se stížností nebo se sdělením. U prokuratury budou vybudována stížnostní oddělení. A tak jakékoliv podání, třeba stížnost na porušování občanských práv jednotlivých pracujících občanů nebo podání sledující odstranění nedostatků ve správě, v činnosti státních orgánů a podobná podání, budou se soustřeďovat na jednom místě. Prokurátor stane se tak vyhledávaným důvěrníkem našich pracujících, ústředním bodem kritiky zdola, kritiky pracujících, bez níž vybudování socialismu by bylo nemožné.

V tomto duchu doprovázejí osnovu zákona o prokuratuře vřelá přání našich pracujících a nás všech, aby tento nový úřad vydatně přispěl k odstranění našich nedostatků, různých nešvarů a přežitků.

Ať prokurátor, strážce zájmů socialistické republiky Československé, je nesmiřitelný a neoblomný všude tam, kde jde o obranu naší země, kde jde o společné zájmy našeho lidu a bezpečnost republiky!

Ať náš prokurátor je vytrvalý, trpělivý, plný porozumění, ale i rozhodnosti všude při hájení a prosazování zásad našeho nového vzájemného socialistického soužití, upevňování socialistického vlastnictví a státní kázně!

Ať jeho práce a jeho příklad umožní nám všem, všemu našemu lidu, ještě pevněji a ještě výš pozvednout prapor míru, prapor socialismu, prapor pokroku, mezinárodního dorozumění a opravdového humanismu! (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je p. posl. Jan Sova. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Jan Sova: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákon o zlidovění soudnictví z 22. prosince 1948 postavil naší justici na moderní základy skutečného lidového soudnictví, provedl reorganisaci naších soudů jak občanských, tak i trestních, a zavedl do všech instancí soudního rozhodování princip lidového zastoupení prostřednictvím soudců z lidu. Od 1. února 1949 plně se v něm začala uplatňovat bezprostřední účast lidu, který vysílal do soudních tribunálů své bezprostřední zástupce, soudce z lidu. Soudci z lidu stali se uvědomělí příslušníci dělnické třídy i ostatních pracujících vrstev národa, muži i ženy, kteří své bohaté zkušenosti ze života, svojí lásku k lidově demokratickému státu, odhodlanou vůlí k stálému upevňování lidově demokratického zřízení i k plnění budovatelských úkolů přinášeli do soudních síní a vytvářeli tak svou přímou účastí, zásahy i rozhodováním skutečný obraz života, jemuž dosud tak často soudní rozhodování bývalo vzdáleno. Byla to veliká vymoženost a ukázalo se, že náš lid je již politicky velmi vyspělý, že si dovedl uvědomit význam této revoluční změny v našem životě, a s plnou odpovědností také zástupci lidu jako soudci z lidu se uplatňovali a osvědčili. Tuto skutečnost, že soudci z lidu se opravdu osvědčili, můžeme si dnes již docela hmatatelně ověřit.