Ústavně právní výbor projednal vládní návrh zákona (tisk 612) o přechodných opatřeních v oboru patentů ve své schůzi konané dne 13. března 1952 a doporučuje jej Národnímu shromáždění k přijetí ve znění zprávy výboru ústavně-právního (tisk 618).

Podpredseda Žiak: Ďakujem pánu zpravodajcovi. Ku slovu sa prihlásil minister ťažkého strojárenstva Aug. Kliment. Prosím pána ministra, aby sa ujal slova.

Ministr Aug. Kliment: Slavné Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!

Dnešní nadobyčej slavné zasedání Národního shromáždění po nadšeném schválení státního rozpočtu na rok 1952 bude mít neobyčejný význam pro rozvoj techniky v našem průmyslu. Po znárodnění, které zbavilo pracující vykořisťování a položilo základy pro socialisaci celého hospodářství, po obnově našeho průmyslu ve dvouletém plánu, v době, kdy prožíváme mohutný rozmach výstavby a přestavby našeho hospodářství v Gottwaldově pětiletém plánu, projednává dnes Národní shromáždění osnovy zákonů, které znamenají další důležitý krok ve vývoji našeho hospodářství a na cestě k vybudování socialismu v naší vlasti. V oboru vynálezů a zlepšovacích námětů znamenají nové osnovy zákonů odrazový můstek k dalšímu vzestupnému vývoji naší techniky. Nové poměry, jako mění celý náš život, změnily i podmínky, v nichž u nás dříve žil tvůrčí pracovník a které ztrpčovaly jeho úděl a odváděly jeho práci od skutečného života. Není již u nás dřívějšího zběsilého konkurenčního boje mezi jednotlivými kapitalisty, při čemž začasté i vynálezy hrály důležitou úlohu. Je odstraněna protichůdnost zájmů autorů vynálezů a zlepšení a zájmů výroby, jak tomu bylo za kapitalismu. Pracujíce na svém a pro sebe, máme všichni společné zájmy a chceme, aby denně rostla a rozvíjela se výroba, zvyšovala produktivita práce, práce člověka byla usnadňována a aby ruku v ruce s tím postupoval neustálý vzestup hmotné i kulturní úrovně lidu. Z vynálezce a zlepšovatele v našich poměrech se stává tvůrce předpokladů pro všeobecný blahobyt a rozmach naší vlasti. Práce vynálezců a zlepšovatelů se stává středem pozornosti a péče celého státu. Vynálezci, zlepšovatelé a novátoři se stávají jedněmi z nejváženějších a nejctěnějších příslušníků společnosti, neboť jsou průkopníky v boji za pokrok. Proto se těší všeobecnému zájmu, jejich práce je s porozuměním sledována a za jejich zásluhy se jim oprávněně dostává nejen hmotné odměny, ale i nejčestnějších uznání a vyznamenání.

Při budování socialismu nejsou uznávány, hodnoceny a odměňovány jen vynálezy. Víme, že také zlepšovací návrhy se podílejí nemalou měrou na úspěchu budovatelského díla, a proto po zásluze se dostává odměny i těm, kteří je přinášejí. Kapitalistické právo zlepšovací náměty neznalo. V kapitalistických poměrech nemá společnost možnost, aby se přičinila o všeobecné zvýšení technické úrovně, zhospodárnění výroby a zlepšení jakosti výrobků. Kapitalistické poměry umožňují dravý růst jednomu nebo několika málo podnikům. Kapitalističtí podnikatelé zaujímali ke každému nápadu na zlepšení typicky kapitalistický postoj. Zmocnili se ho a uplatnili jej, jestliže to vedlo ke zvýšení jejich zisků, ale zároveň učinili všechna opatření, aby zlepšení utajili před konkurencí. Buržoasní právo v tom kapitalisty podporovalo. Zakazovalo zaměstnancům, aby prozradili závodní tajemství, neboť bylo pokládáno za podnikatelův majetek. O zlepšovacích návrzích se však právo nezmiňovalo, neboť by muselo také přiznat nárok na odměnu těm, kdo s nimi přicházeli. Je pochopitelné, že v takových poměrech neměli pracující zájem, aby se pochlubili svou myšlenkou, která by vyřešila výrobní nebo jiný problém. Starost o existenci, třídní zájmy a boj proti kapitalistům nakonec ani neumožňovaly, aby se myšlenkami o zlepšení a zdokonalení výroby vážně zabývali. Kromě toho věděli, že každé zlepšení výroby a její zdokonalení se ve svých důsledcích projeví namnoze proti dělnické třídě, že znamená nakonec vyhazov dělníků a nezaměstnanost.

Teprve po osvobození práce od vykořisťování se setkáváme se zlepšovacími náměty jako významným činitelem. Padly při tom také dřívější zábrany, aby technický pokrok nepronikl z jednoho závodu do druhého. Po šestiletém budování všichni víme, že zlepšovací návrhy jsou nedílnou součástí socialistického soutěžení a významně ovlivňují vzestup technické úrovně, produktivity práce a hospodárnosti a působí na zvýšení jakosti výrobků. Tyto zkušenosti postavily zlepšovací návrhy do těsné blízkosti vynálezů. Zlepšovací náměty se staly ihned po osvobození naší vlasti slavnou sovětskou armádou v květnu 1945 výrazným projevem budovatelského nadšení pracujících mas. Počet zlepšovacích návrhů dosáhl úctyhodného čísla dávno před tím, než prozatímní první opatření stanovilo, že se zlepšovací náměty odměňují. Statisíce údajů svědčí o tom, že kvalita zlepšovatelského hnutí neustále roste. To je také pádná odpověď na adresu všech těch Zenklů, Ripků, Majerů a ostatních rádců a přisluhovačů imperialistů, kteří pracujíce v jejich žoldu snaží se svým chlebodárcům namluvit, že lid u nás pracuje jen tolik, kolik musí. Z hanebných lží je usvědčují skvělé projevy iniciativy, ukazující se denně v našich závodech.

Naše technika díky zkušenostem přejímaným ze Sovětského svazu a díky našim vynálezcům, novátorům a zlepšovatelům, díky socialistickému soutěžení překonává dřívější zaostalost a kráčí rychle vpřed. Počet našich zlepšovacích námětů a vynálezů, které byly přihlášeny v r. 1951, přesahuje 140.000, což je téměř o 500 % více proti roku 1948. To svědčí také o tom, že tvůrčí činnost u nás už přestala být věcí jednotlivců, ale že prodělává bouřlivý růst a nabývá masových rozměrů. Lze očekávat, že vydání nového zákona podnítí ještě mocněji a účinněji hnutí vynálezců a zlepšovatelů. Co proti tomu zmůže práce jednotlivce, dá-li se do pohybu iniciativa statisícových a milionových mas, vedených nadšeným vědomím, že svou prací pomáhají vlasti vydobývat uznání a vytvářet podmínky rozkvětu nikdy dosud nepoznaného.

Nemůžeme však při tom říci, že bychom byli s vývojem zlepšovatelského hnutí plně spokojeni. Je třeba říci také několik kritických slov do našich řad. Máme už desetitisíce zlepšovatelů a vynálezců a jejich počet denně bouřlivě roste. Někteří se však po staru stále ještě zabývají různými náměty, na nichž v současné době nemáme a nemůžeme mít zájem. Je to rovněž vina ředitelů podniků a vedoucích závodů, že neusměrňují zlepšovatelské hnutí thematickými plány na takové problémy, které nás v současné době nejvíce zaměstnávají. Jak bychom byli vděčni našim zlepšovatelům a novátorům, kdyby svou energii a důvtip věnovali řešení těchto problémů, které by nám mohly překonat některé potíže a umožnily tak další prudký rozvoj. Je proto třeba více seznamovat všechny zlepšovatele a novátory se slabými místy výroby, aby svou prací ještě vydatněji pomáhali našemu společnému budovatelskému dílu.

Vedle vedení závodů mohou zde velkou úlohu sehrát kluby techniků a zlepšovatelů. Nelze také říci, že by se naši zlepšovatelé všude v závodech setkávali s plným pochopením a porozuměním. Pozůstatky starého kapitalistického myšlení a jednání se projevují u některých jedinců tím, že jsou spíše ochotni zlepšovací návrhy zamítnout a neumožnit tak jejich uskutečnění, než poskytnout zlepšovateli plnou podporu a pomoc. Takový postoj bývá také často zaujímán k zlepšovacím návrhům, které přicházejí z jiného podniku. Odsouzeníhodné je takové počínání, pramenící z nemístného sebevědomí a z nezdravého závodního patriotismu, pohodlnosti a netečnosti, a proto musíme proti takovému postoji k zlepšovatelskému hnutí neúprosně bojovat. Jsem přesvědčen, že po schválení nových zákonných osnov se budeme všichni přičiňovat, aby takovýchto zjevů bylo co nejméně, aby nová technika zahájila vítězné tažení do všech našich závodů.

Chtěl bych říci také několik slov o nutnosti zlepšení spolupráce techniků a zlepšovatelů. Přičiňme se, aby dosavadní nedostatky v tom směru byly odstraňovány. Kluby techniků a zlepšovatelů v závodech jsou přitom vhodným prostředkem k tomu, aby tato spolupráce se neustále utužovala a prohlubovala. O to se musí postarat jak vedoucí, z nichž někteří ještě stále nenašli správný poměr k dělníkům, ale i dělníci, z nichž někteří ještě dosud podléhají nesprávným názorům, že se bez techniků a techniky obejdou.

Mnoho problémů se dá na všech místech vyřešit, jestliže se přičiníme o ještě těsnější spojení vědců a techniků se znalostmi a zkušenostmi lidí u strojů a zařízení. Nové zákony jsou přesvědčivým dokladem, že lidově demokratický stát umožňuje plný rozvoj všech tvůrčích sil každého jednotlivce. V našem lidově demokratickém státě se zájem celku spojuje se zájmem každého pracujícího jednotlivce, a proto stát vychází pracujícím vstříc i v takových případech, v jakých je to za kapitalismu zcela nemyslitelné. Vynálezy a zlepšovací náměty jsou přímo určeny k tomu, aby se staly mocným a účinným prostředkem při rozvíjení výrobních sil jako základny naší hospodářské a obranné síly, nezávislosti na kapitalistické cizině, jakož i základnou blahobytu všeho pracujícího lidu. Nové zákony přispějí rovněž k tomu, abychom nastoupili cestu k rychlejšímu zvyšování technické úrovně práce dělníka, abychom jednou, stejně tak jako v Sovětském svazu, dospěli k údobí, kdy budou postupně mizet rozdíly v povaze práce dělníka a inženýra.

Je nepochybné, že nové zákony neobyčejnou měrou ovlivní rozvoj výrobních sil, produktivity práce, hospodárnosti a jakosti výrobků a služeb. Kromě zajištění podmínek technického vzestupu jsou nové zákony především naplněny snahou o dosažení nové, vyšší socialistické techniky. Je třeba umožnit rozmach všech oborů lidského vědění a důmyslu, zvládnout a nebojácně uplatnit novou průkopnickou techniku po vzoru Sovětského svazu, která zaujímá světové prvenství. Jen tak zajistíme netušený úspěch našeho velkého budovatelského díla a dále posílíme světové hnutí obránců míru a úsilí velkého světového mírového tábora, v jehož čele stojí náš učitel a velký příklad, nepřemožitelný Sovětský svaz. (Potlesk.)

Učení největšího genia současné doby, Josefa Vissarionoviče Stalina, dohnat a předstihnout v nejkratším čase vymoženosti vědy za hranicemi země a ujmout se nezadržitelně prvenství technického pokroku ve všech odvětvích národního hospodářství, musí se stát i naším příkazem.

Osnovy nových zákonů čerpaly z velkého myšlenkového bohatství Sovětského svazu a z nesmírně cenných zkušeností jeho lidu. Jsem přesvědčen, že oba zákony přispějí k plnému rozvinutí tvořivosti všeho našeho lidu a umožní nám vskutku dospět k nové socialistické technice, jež povede k štěstí, blahobytu naší země a všeho jejího lidu. (Hlučný potlesk.)

Podpredseda Žiak (zvoní): Ďakujem pánu ministrovi za prejav.

Ku slovu sa nikto viac neprihlásil, spoločná rozprava sa skončila.

Dávam teraz slovo k doslovu zpravodajcovi k bodu 1, posl. Šnoblovi.

Zpravodaj posl. Šnobl: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Pán zpravodajca sa vzdáva slova. Dávam teraz slovo k doslovu zpravodajcovi k bodu 2, posl. Havlovi.

Zpravodaj posl. Havel: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Pán zpravodajca vzdal sa slova.

Pristúpime teraz k oddelenému hlasovaniu o oboch spoločne prerokovaných vládnych návrhoch.

Zisťujem, že snemovňa je spôsobilá sa usnášať.

Budeme hlasovať najprve o prvom bode denného poriadku.

Ad 1. Hlasovanie o osnove zákona o vynálezoch a zlepšovacích námetoch.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborov. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborov, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. - Tým Národné shromaždenie schválilo túto osnovu zákona podľa zprávy výborov.

Tým je vybavený 1. bod denného poriadku.

Pristúpime k hlasovaniu o druhom bode denného poriadku.

Ad 2. Hlasovanie o osnove zákona o prechodných opatreniach v odbore patentov.

Pozmeňovacích návrhov niet, preto dám hlasovať o celej osnove naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. - Tým Národné shromaždenie schválilo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 2. bod denného poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu tretieho bodu denného poriadku, ktorým je

3. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 616) o ochranných známkach a chránených vzoroch (tlač 617).

Zpravodajcom je posl. dr Hobza. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Paní a pánové!

Projednávaný vládní návrh zákona (tisk 616) upravuje dvě velmi příbuzné materie, známé už z dosavadního právního řádu; ochranné známky a chráněné vzory. Naše dosavadní zastaralé a roztříštěné právní předpisy samy si vynucují úvahu, zda a na kolik jsou obě tyto instituce ještě živé a v našem novém, k socialismu spějícím hospodářství, potřebné.

V kapitalismu souvisí instituce ochrany známek těsně s konkurenčním bojem soukromých podnikatelů mezi sebou, kteří tím chtějí upozorňovat na přednosti svých výrobků a chtějí je prosazovat před výrobky ostatními.

V posledním stadiu kapitalismu, v imperialismu, nastupují místo soukromých podnikatelů monopoly, jimž slouží a musí sloužit ochranné známky pochopitelně i proti zájmům menších soukromých podnikatelů. Při tom v kapitalismu a imperialismu se nehledí vůbec na zájmy spotřebitelů, ba naopak, velmi často se sleduje přímo cíl uvést spotřebitele v omyl.

Jaká je funkce ochranných známek ve společnosti socialistické, respektive ve společnosti, spějící k socialismu? Potřebuje vůbec tato nová společnost ochranných známek? Pro odpověď a pro poučení si zajdeme do Sovětského svazu. Sovětský právní řád ponechal instituci ochrany známek a dal jí novou funkci a novou náplň. Rozeznává dva druhy známek: t. zv. značku výrobní, která není ochrannou známkou ve smyslu našeho právního řádu, nýbrž je označením původu výrobku. Tato známka obsahuje totiž jméno podniku, jeho místo, začlenění v hospodářské soustavě, jakož i označení a číslo standardu výrobku. Mimo to upravuje sovětský vzor t. zv. tovární značku, která odpovídá naší ochranné známce. Výrobní značku může u nás též po nové reorganisaci našeho průmyslu zavést svými resortními nařízeními každý hospodářský ministr pro jemu podřízené výrobní nebo obchodní podniky.

Pokud pak se týče vlastních ochranných známek, t. zv. sovětských továrních znaků, je nutno jejich význam posuzovat jak s hlediska obchodu zahraničního, tak i vnitrostátního. Propagační smysl ochranných známek při exportu našeho zboží do kapitalistické ciziny je ovšem prvořadý. Ochranná známka je důležitým pomocníkem při našem exportu zboží, zvláště pokud jde o výrobky lehkého průmyslu. Tak na př. klobouky se známkou Hückel, baterie se známkou Daimon, stiskací knoflíky se známkou Waldes Koh-i-noor, plzeňské pivo se známkou Urguell. Některé jiné naše známky jsou světoznámé, dík vysoce odborné kvalifikaci našich dělníků a techniků. Jsou to na př. známky: Poldi, okřídlený šíp Škodovky, Solo, Alpa, Karborundum, Jawa, Sidol, Sirax atd. Takové známky mají velkou cenu i samy o sobě. Podíl hodnoty známky tvoří někdy i více než polovinu exportní ceny. Význam ochranné známky pro náš export je jasně patrný i z počtu přihlášek našich známek k mezinárodní ochraně. V Bernu bylo zapsáno celkem 6410 našich ochranných známek.

Avšak ani s hlediska vnitrostátního nelze význam ochranných známek podceňovat. V socialistické společnosti musí však míti ochranné známky zájem právě opačný, než v kapitalismu. To znamená zájem o spotřebitele a jejich ochranu. Socialističtí a lidově demokratičtí spotřebitelé neztratili ani osobní vkus, ani zájem o dobrou kvalitu a určité vlastnosti zboží. A my nemáme důvodu tyto zájmy našich spotřebitelů tlumit nebo dokonce ignorovat. Ba právě naopak.

Onehdy jsme si mohli na př. všimnout zajímavé zprávy v našich novinách, že v prodejnách pečiva bude vyvěšeno, která pekárna do které prodejny pečivo dodává, aby si mohli spotřebitelé vybrat pečivo určitých vlastností, které vyhovuje jejich osobitým požadavkům a vkusu. Tu nejde přirozeně u ochranné známky jen o jakousi analogii sovětských výrobních značek, jejichž smyslem však je stejně zájem spotřebitelů. Ochrana zájmů spotřebitele s sebou přináší i druhou stránku věci, totiž zvýšení odpovědnosti výrobců a prodávajících a tím ovšem též posilování důvěry k výrobkům znárodněného průmyslu.