Musíme konstatovat, že až dosud poměry
v našem zdravotnictví a jeho roztříštěnost
nesly na sobě pečeť zbytků kapitalistického
zřízení a nemohly naší nové,
rodící se socialistické společnosti
vyhovovat. Nová úprava, t. j. vybudování
zdravotnických středisek a všestranná
léčebná péče, jakož i
nová opatření v oboru hygieny a boje proti
nákazám, mají zajistit našim občanům
plnou ochranu jejich zdraví. V oboru všeobecné
hygieny, desinfekce, ochrany vzduchu, povrchových a spodních
vod, jakož i zdravotních opatření v
lidových jídelnách a závodních
kuchyních, při výstavbě nových
průmyslových podniků a sídlišť
máme stále mnoho co dohánět. Na úseku
hygieny a při zábraně šíření
nákaz musíme mít stále na zřeteli
nutnou bdělost, kterou vyžadují od nás
dnešní poměry třídního
boje, jejž se snaží u nás rozdmychávat
kapitalistický svět. Musíme předem
vyrazit našim nepřátelům z rukou jejich
zločinnou zbraň, jak se ji snaží uplatňovat
v Koreji a v Číně bakteriologickou válkou.
Máme v ČSR všechny prostředky k vybudování
vzorného lidového zdravotnictví. Máme
nadšenou mládež, schopnou splnit i nejobtížnější
úkoly, které jí svěříme;
máme množství poměrně vyškolených
dobrovolných pracovníků na tomto úseku,
které je třeba organisačně podchytit,
aby se mohli účinně zapojit do širokého
proudu naší zdravotní péče. Mezery
vzniklé v řadách našich lékařů
za protektorátu rychle doháníme. V r. 1937
připadalo u nás na 10.000 obyvatel průměrně
7,9 lékařů. Tento stav, který stejně
nebyl zvlášť příznivý, klesl
v r. 1945 na 5,33 lékařů na 10.000 obyvatel.
Teprve po roce 1945 nastává rychlé zlepšení,
takže v r. 1951 máme již u nás celkem
13.500 lékařů, z toho 2600 na Slovensku.
Proti r. 1945 vzrostl jejich počet o 5500, takže dnes
připadá již na 10.000 obyvatel 10,8 lékařů.
Současně skolíme nové zdravotní
pracovníky středního a nižšího
typu. Tak na př. v r. 1951 jsme vyškolili 2162 ošetřovatelek,
934 zdravotních pracovnic, 1535 dětských
sester, 579 porodních asistentek, 379 zdravotnických
laborantů, 388 zubních laborantů, 1006 sanitárek,
497 prohližitelů masa, 57 desinfektorů atd.
Máme Vyspělý průmysl, který
je s to opatřiti našim zdravotním střediskům
nutnou výzbroj a techniku potřebnou k účinnému
ošetření. Náš chemický průmysl
dnes již vyrábí téměř
všechny moderní léky ve stále vzrůstající
míře. Penicilin a ostatní antibiotika naší
vlastní výroby přestávají být
nedostupnými širokému použití.
Naši vědečtí pracovníci nesmějí
ani na okamžik ustati ve své výzkumné
práci a nesmějí přestat sledovat vývoj
vědy, zvláště nejpokrokovější
vědy sovětské, aby našemu pracujícímu
lidu zajistili to nejcennější, co každý
z nás má, zdraví své a své
rodiny. Vždyť účinnou péčí
o člověka poskytujeme našim pracovníkům
i část jejich odměny za práci.
Nebude to snadný úkol překonati zde kapitalistickou
minulost. Máme ještě mnoho lékařů,
kteří nechápou dobře své vysoké
poslání, které v socialistické společnosti
nutně ztrácí rys soukromé výdělečné
praxe a které vyžaduje nové účinné
methody kolektivní práce všech zdravotních
pracovníků, počínajíc předními
lékařskými autoritami a končíc
poslední ošetřovatelkou. Stojíme před
úkolem získávat pro tuto velkou službu
lidu i ty lékaře, kteří dosud stáli
stranou. Chceme se o to pokusit nejen cestou nařizovací,
nýbrž především přesvědčováním.
Musíme čelit nerovnoměrnému rozmístění
lékařů a našich zdravotních pracovníků
tak, aby ve všech, i v těch nejodlehlejších
krajích byla zdravotní služba řádně
vybudována. I tu bude zapotřebí, aby naši
zdravotníci ukázali smysl a pochopení pro
potřeby našeho lidu, aby se nadchli vlastenectvím
sovětských pracovníků, vytvářejících
daleko od Moskvy a Leningradu, v srdci Asie a na Amuru, nová
kvetoucí kulturní střediska.
Budeme se snažit zajistit v práci našich zdravotníků,
a zejména v našich nemocnicích a sanatoriích,
onu vzornou a soudružskou kázeň, která
je nezbytná nejen ve výrobě, nýbrž,
řekl bych, především na úseku
zdravotním. Obracíme se na naše odborové
hnutí se žádostí, aby nám v tom
ohledu účinně pomáhalo, abychom tak
vytvořili žádoucí ovzduší
vzájemné důvěry mezi všemi složkami
našeho sjednoceného zdravotnictví, abychom
skloubili práci našich lékařů
se stejně důležitou prací středních
a nižších zdravotních pracovníků,
abychom ze všech těchto článků
vytvořili jeden celek, plnící obětavě
a s nadšením svoji velkou úlohu.
Abychom odstranili dosavadní nedostatky a roztříštěnost, bude zapotřebí ještě velkého úsilí a částečně také i finančních obětí. Zde však nesmíme zapomenout, že správný chod našeho zdravotnictví bude znamenat i s hlediska ryze výrobního a hospodářského veliký přínos. Vždyť naše zdravotní péče bude zaměřena především na našeho pracujícího člověka na závodech, kde naši lékaři budou pracovat ruku v ruce se zdravotními komisemi odborů. Umožní našim odborovým organisacím na závodech, aby podstatně snížily pracovní absenci a zachránily tím pro stát a pro naši výrobu mnoho pracovních hodin. Tak na př. zlepšení lékařské kontroly ve Stalinových závodech v Mostě snížilo v r. 1951 absenci z 5 % na 3 % a taktéž ve Stavebních závodech v Brně o celá 2 %. Umožní nám dále, abychom rozšířili
v plném rozsahu naši zdravotní péči
i na členy jednotných zemědělských
družstev, zvýšili tím odměnu za
práci a pomohli urychleně socialisaci naší
vesnice.
Všechny tyto úkoly musí plnit naše zdravotnictví
prostřednictvím naší lidové správy,
zdravotních referátů národních
výborů a zdravotních komisí, v nichž
naši pracující sami budou dohlížet,
jak naši lékaři a ostatní zdravotnický
personál svoji novou funkci plní.
Jinými slovy: zdravotnické orgány, vybudované
v duchu demokratického centralismu, počínaje
ministerstvem přes kraje a okresy až po místní
národní výbory, a všichni zdravotní
pracovníci musí se při plnění
svých základních úkolů dát
vésti snahou, dosáhnouti stálé a nejaktivnější
účasti pracujících při hodnocení
a provádění zdravotnických opatření.
Proto je nutno co nejvíce rozvinout činnost zdravotních
komisí a do jejich práce zapojit i samy pracující
a především dělníky ze závodů.
Je nutno též svolávat konference okresů
a krajů, na nichž by se projednávaly otázky
léčebné a preventivní péče
v průmyslu.
Pro naši novou zdravotní péči musíme
mobilisovat také Čs. Červený kříž,
který v našem lidově demokratickém zřízení
již ztratil svůj předválečný
charakter společenské organisace buržoasie
s hlavním úkolem pořádat čaje
a jiné zábavní podniky a stal se mohutnou
organisací se štábem odborných pracovníků,
která nám může pomoci i v nejzapadlejších
vesničkách našich hor postarat se alespoň
o nejnutnější počáteční
péči o naše nemocné, děti a matky.
Červený kříž se může
dnes již pochlubit vysokým počtem členů,
jejichž stav k 1. lednu t. r. činil 700.000 osob.
K tomu nutno připočíst ještě
1,300.000 přihlášených mládežníků.
Představuje tedy nyní velkou pomocnou armádu
dobrovolných pracovníků, kteří
se uplatňují ve škole, na veřejných
shromaždištích, v závodech i v JZD a při
potírání hromadných nákaz.
Jak tuto velkou armádu dobrovolných pracovníků
ještě lépe vyškolit, ukáznit a
využít pro obranu zdraví našeho lidu,
to bude též jeden z našich důležitých
úkolů příštích měsíců
a let.
Vážení přátelé, mluvíme-li
o zdraví našeho národa, nesmíme zapomenout
ani na naši tělovýchovu. Jí připadá
odpovědný úkol, důležitý
s hlediska obrany státu, aby vedle našeho zdravotnictví
pomohla udržet sílu a zdraví našich pracujících.
Máme u nás v tomto směru osvědčenou
tradici našeho Sokola a máme možnost opět
využít bohatých zkušeností sovětské
fyskultury. Musíme ovšem naši sjednocenou tělovýchovu
postavit na zcela nové základy a vytvořit
novou organisaci. Péči o tělovýchovu
pracujících chceme svěřit na závodech
Revolučnímu odborovému hnutí; o tělovýchovu
mládeže na školách se postará ministerstvo
školství, tělovýchova našich vojáků
přísluší ministerstvu nár. obrany
atd. Naším velkým úkolem bude nyní,
abychom toto vše skloubili v jeden velký harmonický
celek tak, aby naše mládež a každý
náš pracující měl možnost
pěstovat sport, otužovat se a pečovat touto
formou o své zdraví a fysickou a duševní
zdatnost.
Náš sport postupuje slibně ode dne sjednocení
naší tělesné výchovy. Naši
sportovci se dobře uplatňují nejen doma,
nýbrž i za hranicemi, i když se kapitalistický
svět pokouší naše sportovní hnutí
oslabit. Agenti kapitalistů se domnívají,
že když svedou některé naše špičkové
sportovce, vychované ještě v kapitalistickém
duchu, k tomu, aby opustili svůj národ, že
podlomí náš sport a celou naši tělovýchovu.
Zklamali se. Náš sport se zbavil několika primadon,
ale neustal ve svém růstu. Noví talentovaní
sportovci nastupují a jsou důstojnými representanty
naší tělovýchovy v mezinárodní
soutěži. To je jen důkazem toho, že naše
úsilí o masový rozvoj tělovýchovy
podle sovětského vzoru je na správné
cestě a splní svůj úkol.
Na poli lidové osvěty vykonali jsme již velké
dílo. Máme 2750 závodních klubů
ROH, 2389 osvětových besed a klubů našich
rolníků. Máme dnes učleněnou
soustavu lidových knihoven s 11.079 knihovnami, tedy s
knihovnou téměř v každé obci.
Ministr financí zde již uvedl, jak obrovskou měrou
vzrostla proti době předválečné
spotřeba knih a že jen proti r. 1950 stoupl celkový
jejich náklad o celých 20 %. Naše filmové
umění nám dává umělecky
hodnotné filmy, oslavující tvořivé
úsilí našich úderníků
na závodech, našich nejlepších pracovníků
v zemědělství a úspěšný
vzrůst JZD a připomíná současně
slavnou minulost českého a slovenského národa
a velké kulturní hodnoty jimi vytvořené.
Tato intensivní práce na poli lidové osvěty
nám nebrání v tom, abychom nerespektovali
plně náboženské cítění
našeho věřícího lidu. Nežádáme
od církví a od duchovenstva nic více, než
aby dbali zákonů naší lidové
demokracie, a nežádáme od nich nic, co by se
nesrovnávalo s křesťanskými zásadami,
které hlásají. Ohromná většina
našeho duchovenstva to také pochopila, postavila se
na půdu našich zákonů a snaží
se loyálně spolupracovat s naší lidovou
správou. Odmítám jako bídnou pomluvu,
šířenou zahraničními nepřáteli,
že u nás jsou stovky, ba tisíce duchovních
nevinně zbavováni svobody a že žijí
v těžkých poměrech. Nestrpíme
však v řadách duchovenstva tajné protistátní
agenty, nestrpíme, aby se u nás uplatňovaly
vlivy zapřisáhlých nepřátel
našeho lidu, všech těch Verolinů a Spellmanů,
kteří svého času s nadšením
schvalovali zradu naší buržoasie spáchanou
za Mnichova, kteří žehnali zbraním vraždícím
habešský lid a dnes žehnají vrahům
korejského lidu. (Potlesk.)
Vážení přátelé, o našem
školství, vědě a kultuře promluví
v rámci této diskuse ministr školství,
věd a umění soudr. Nejedlý.
Já zde chci jen zdůraznit, že stejně
jako dnes plánujeme využití všech materiálních
zdrojů, musíme také plánovat využití
toho nejcennějšího, co máme - našich
lidí. Včas se musíme postarat o odborné
vzdělání již ve škole dobrou přípravou
pro praktický život, posuzujíce dobře
vlohy a schopnosti každého žáka. V závěrečných
zkouškách prováděných ke konci
devítiletky a škol třetího stupně
musejí spatřovat žáci i rodiče
cennou pomoc pro volbu příštího povolání.
Naše hospodářství potřebuje stále
více odborných pracovníků a techniků
ve výrobě a proto také musíme klást
důraz na výchovu nových technických
kádrů. Naše školství se těmto
požadavkům rychle přizpůsobuje. Dnes
máme již 414 odborných škol nejrůznějších
typů, jako např. školy těžkého,
lehkého a stavebního průmyslu, dopravy, výživy
a hospodářské školy různých
druhů o 2682 třídách a 76.000 žácích.
Pouze za minulý rok přibylo v těchto školách
13.654 žáků. K tomu musíme ještě
připočítat celkem 10 vysokých technických
a veterinářských učilišť,
specialisovaných pro různé obory, s celkovým
počtem 17.780 žáků. Musí-li humanitní
studium ustoupit technice, neznamená to, že se tím
naše kultura stává méně lidskou,
nýbrž naopak, falešný buržoasní
humanismus, plodící nezaměstnanost, bídu
a hlad milionů nahrazujeme novou lidskou kulturou, plynoucí
z neomezených možností tvůrčí
činnosti, kterou může poskytnout pouze socialistická
společnost. (Potlesk.)
Naše školství se tak stává význačným
pomocníkem ve výstavbě našeho socialistického
hospodářství. Dává naší
dospívající mládeži možnost
uplatnit své individuální vlohy a schopnosti
v kterémkoliv oboru, dává jí neomezené
možnosti tvůrčí práce ihned po
skončení školy a skvělé příležitosti
později se dále vzdělávat. Překonáváme
starý kapitalistický předsudek, že chce-li
se někdo v životě uplatnit, musí mít
nejméně doktorát. Vidíme, jak mnoho
našich lidí po 9 leté školní docházce
jde do praxe ne s úmyslem zahodit knihu, nýbrž
s tím, že po nabytí praktických zkušeností
budou dále studovat, prohlubovat své odborné
vědomosti, kde se stanou vysoce kvalifikovanými
odborníky a dostanou tím nejširší
možnost co největšího uplatnění.
Padá předsudek, že tělesná práce
je méněcenná, že je něco zahanbujícího,
že nelze ji spojit s činností duševní
a s vysokou osobní kulturou. Ještě nikdy
neměla naše mládež tak skvělé
vyhlídky do života, jaké jí otvírá
právě naše lidová demokracie.
Vážení přátelé,
společně s jinými odvětvími
státní správy budujeme dále i naše
soudnictví, které plní svůj úkol
úspěšně a stalo se důležitým
pilířem naší lidové demokracie.
Přes 30.000 pracujících občanů,
mužů i žen, bylo povoláno k plnění
odpovědného úkolu lidových soudců.
Je to velká životní škola pro ně
samé, ale je to též záruka pro stát,
že naše soudy rozhodují spravedlivě, že
střeží zájmy pracujícího
lidu, že se vypořádají se všemi
škůdci v našem národě, ať
již jsou to zahraniční špioni, vrahové
a teroristé, nebo ostatní zbytky třídních
nepřátel. Avšak nestačí pouze
trestat, je třeba také umět odhalovat před
veřejností záškodnické živly.
Musíme proto dále prohlubovat spolupráci
našich soudů s naší lidovou správou,
spolupráci prokurátorů s trestními
komisemi národních výborů. Musíme
i zde ještě více získávat a přesvědčovat
masy pro politiku vlády. Obojí, lidová správa
i soudy, musí se stát předním nositelem
naší nové socialistické zákonnosti
a státní discipliny.