Nezorané pole máme i pokiaľ ide o využitie
takej domácej suroviny ako je ľan. Čo všetko
z neho môžeme dorobiť pre domáce potreby
i pre zvýšenie úrovne nášho odievania!
Treba ho len plánovite a odborne pestovať. Doteraz
však tomu tak nie je. Pracovníci v ľanárskom
priemysle sa celkom právom sťažujú na
nedostatočnú kvalitu dorobeného ľanu.
Ak vedia v iných štátoch vypestovať kvalitný
ľan, prečo by sme to aj my nevedeli? Bude na ministerstve
zemedelstva, na ľudovej správe všetkých
stupňov a napokon na všetkých našich obyvateľoch,
aby sme rozšíreným pestovaním ľanu
rozšírili surovinovú základňu
pre ľanársky priemysel.
Budeme i ďalej rozvíjať ťažký
priemysel a budeme sa pri tom neustále lepšie obliekať
a obúvať. Taký je zákon každého
socialistického napredovania. Naše matky a ženy
s pýchou budú obúvať do nových
topánok a obliekať do nových šatôčiek
naše deti a vystrájať ich do škôlky,
školy, jaslí a družín. Pričiňuje
sa o to tisíce pracovníkov. Veľa je už
tých, ktorí splnili úkoly celej päťročnice
a takto svojim pracovným hrdinstvom skracujú našu
cestu k socializmu. Nie nadarmo na svojich hrudiach nosia za svoju
statočnú prácu vyznamenanie také spolupracovníčky
a pracovníci, ako Jolana Boroviaková, Kveta Kačerová,
Ján Dedecius, Mária Justinová, Mária
Petrová, Pavlína Fridrichová, súdruhovia
Hloužek, Klabal, Buňka a iní.
Áno, neustále lepšie budeme žiť.
A ináč to ani nemôže byť tam, kde
vládne robotnícka trieda, ktorá sa učí
z bohatých sovietskych skúseností. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. ing. Šmokovi.
Posl. ing. Šmok: Soudruzi a soudružky, vážení
přátelé!
Usnesení vlády o zlepšení práce
v dolech, hutích, energetice a jinde svědčí
o veliké starosti strany a vlády, aby se nejen úspěšně
rozvinula nová technika, ale aby i stávající
technická zařízení byla lépe
využita. Částky, věnované v rozpočtech
na zavádění nové techniky, rozšíření
vědeckých a výzkumných prací
se neustále zvyšují a zavazují k hospodárnému
využití. Tyto skutečnosti svědčí
o vzrůstající úloze a významu
techniky pro rozvoj našeho národního hospodářství.
Příklad výstavby SSSR ukazuje, jak při
výstavbě socialismu vzrůstá více
a více význam techniky. Sovětský svaz
s hlediska nasycenosti novou technikou je na světě
na prvém místě. Má nejvíce
na světě mechanisovanou práci v dolech, hutích,
lesnictví a zemědělství a práci
při dopravě, na př. vysoce mechanisované
slévárny a kovárny. Porovnáme-li tyto
skutečnosti s poměry kapitalistických zemí,
pak jasně vidíme, že socialistická technika
klade si za základní úkol mechanisovati a
automatisovati na podkladě elektrifikace těžké
a namáhavé práce. Tam, kde dělník
vyhnal kapitalisty a stal se kolektivním vlastníkem
výrobních prostředků, rozvíjí
se technika svobodně, protože je zbavena svých
pout.
Kapitalismus vytváří z dělníků
"součástky strojů" a mrzačí
jejich schopnosti. Výrobní zařízení
se nevyužívají, a v dobách krise dokonce
ničí. Brzdí se nové výstavby
a vynálezy zůstávají nevyužity.
Kapitalisté chrání své kapitálové
vklady, které vložili do průmyslových
zařízení, a brání se zuby nehty
pokroku. "Staré zařízení leží
pak na nohou kapitalistů jako těžké
okovy", jak svého času ukázal generalissimus
Stalin. Vzpomeňme vynálezu atomové
energie a jak se v nynější době v USA
zabraňuje jeho využití pro mírové
účely a zneužívá se ho pro přípravu
války a diplomatickou nepřátelskou hru proti
SSSR a lidově demokratickým státům.
Technika na západě je zapřahána do
příprav nové války a je v pravém
slova smyslu mrzačena, monopolisty zneužívána
a proto je nutně technikou úpadkovou. Proto poklonkování
západní technice, která je již technikou
úpadkovou, je počínáním člověka,
který se pomátl a čeká, že slunce
vyjde na západě. To neznamená nevyužívat
určité zkušenosti západní techniky.
Využívat je však kriticky a nedopustit, aby byly
zastírány přednosti socialistické
techniky a aby jakýmkoliv způsobem byla podvazována
samostatnost růstu technické tvořivosti našich
dělníků, techniků a inženýrů.
Ani na okamžik nesmíme zapomínat na veliké
přednosti našeho lidově demokratického
zřízení v možnostech využití
techniky a důsledně se orientovati na sovětskou
techniku.
Loňského roku jsem měl příležitost
navštívit několik závodů v Leningradě
a v Moskvě. Některé z nich jsem viděl
po prvé před 18 lety, a to v r. 1934. Byl jsem nesmírně
překvapen, o jaký skok se dostaly tyto závody
v technice, organisaci výroby a v plánování
kupředu. Především tvůrci sovětské
techniky nejsou jen jednotliví vědci a inženýři.
Celá veliká armáda stachanovců, novátorů,
vynálezců, mistrů, techniků, inženýrů
a vědců, kteří jsou prodchnutí
sovětským vlastenectvím a vroucí oddanosti
dílu Lenina a Stalina, bojuje za lepší
využití techniky a zavádění posledních
výsledků vědy do praxe. Stavby komunismu
jsou nejlepším důkazem, co dokáže
technika, ovládnutá svobodnými lidmi, nerušená
hospodářskými krisemi, konkurenčním
bojem a firemními tajemstvími. Prudký rozvoj
techniky nevyvolal v SSSR, jak mnozí očekávali,
krisi, bídu a nezaměstnanost, ale zajistil netušené
zvýšení životní úrovně.
Vybudovaly se nové závody, přestárlá
zařízení se postupně zmodernisovala
a tak SSSR stojí dnes v čele technického
pokroku na celém světě.
Velikou a můžeme říci rozhodující
úlohu při zavádění nové
techniky a lepšího využití strojů
sehrávají v SSSR mistři. Stalin v
roce 1937 o nich řekl: "Jich, těchto vůdců
malých a středních, jsou u nás desítky
tisíců. Na těchto lidech závisí
osud naší výroby v celém našem
národním hospodářství. To znamená,
že na nich závisí osud našeho hospodářského
vedení. Na mistrovi záleží, zda je v
dílně používáno pokrokových
výrobních method, zda je zaváděna
nová technika a zda se zvyšuje kulturně technická
a politická úroveň pracujících.
Mistři jsou to, kteří vytvářejí
podmínky pro vysoce produktivní práci pracujících."
Setkali jsme se s laureátem Stalinské prémie
s. Rossijským, který je mistrem v závodě
Kalibr v Moskvě. A co o něm říká
ředitel závodu Nešto? V čem je síla
Rossijského? Říká: Především
v tom, že začal svou práci od lidí.
Věděl, že nelze dodat rukám dovednosti,
aniž se dotkneme srdcí, aniž provedeme převrat
ve vědomí. Soudruh Rossijskij zorganisoval od samých
začátků technické školení,
překonával u jedněch nesmělost a u
jiných lhostejnost a netečnost. Mistr je učil
socialistické disciplíně, probouzel v nich
pocit hospodářů, vštěpoval takový
poměr k práci, který má na zřeteli
celostátní zájmy. Svůj vychovatelský
talent spojoval soudruh Rossijskij s vlastnostmi přísného,
odpovědného vedoucího.
Soudruh Rossijskij sám říká: "Pracovní
kolektiv si musí být vědom svých sil,
vědom, co může vykonat!"
Na každém kroku nám vedoucí sovětských
závodů zdůrazňovali, že techničtí
pracovníci představují velikou sílu
a že základním úkolem jest přitáhnouti
techniky, aby se směle stavěli do čela socialistického
soutěžení a řešili úkoly,
které umožní lépe plnit plán.
Zvláště významnou úlohu plní
při školení pracovníků. V sovětských
závodech vedle dnů politického školení
mají dny technického školení. Ředitel
leningradského závodu nám řekl: "U
nás není vedoucího pracovníka, který
by neškolil technicky sebe, ale i druhého!" A
právě v úzké spolupráci techniků,
inženýrů a dělníků nutno
spatřovati novou výrobní sílu socialismu,
neboť za kapitalismu byli technici a inženýři
postaveni do nedůstojné úlohy sluhů
kapitalistů. Teprve socialismus je této nedůstojné
a ponižující úlohy zbavil. Záleží
na nich, aby si tuto skutečnost uvědomili a učinili
pevná a konečná rozhodnutí.
V SSSR je rozšířena ve veliké míře
spolupráce pracovníků vědy a výroby.
Každý ze závodů má družbu
s některou nebo několika vysokými školami
a vědeckými instituty. Vědci na závodech
přednášejí, pomáhají řešit
zvlášť obtížné problémy.
A na druhé straně stachanovci, novátoři
chodí přednášet do institutů
a vysokých škol. Toto úzké spojení
vědy a výroby pomáhá pak zvedat rychle
technickou úroveň výroby. Sovětští
vedoucí v závodech jsou výbornými
propagátory a znalci techniky, ale navíc ještě
dobrými ekonomy.
Dovolte, abych na dvou příkladech uvedl prvenství
sovětské techniky. V r. 1934 jsme viděli
v konstrukci prvé sovětské kotle s vysokým
tlakem a teplotou páry. U nás v této době
byly již některé elektrárny, na př.
Třebovice, kde byla použita pára o vysokém
tlaku a teplotě. Někteří odborníci,
kteří s námi tehdy v SSSR byli, se tvářili
povýšenecky. Loňského roku jsme viděli
prvý pokusný kotel sovětské konstrukce
o tlaku páry 300 atmosfér a o teplotě 600
stupňů Celsia. Zatím co my jsme zůstali
v podstatě na předválečné úrovni,
v SSSR jsou již o veliký kus dál.
V r. 1934 jsme se v SSSR setkali s poměrně malým
počtem radioaparátů. Dnes však v SSSR
mají nejen výborné radioaparáty, ale
vyrábějí sériově za dostupnou
cenu televisní přístroje pro masovou spotřebu.
U nás jsme v televisi značně zpět.
A bylo by možno uvést desítky a stovky dalších
příkladů, které jasně dokazují,
že SSSR se v technice stal našim vzorem a učitelem.
V rámci vědecko-technické spolupráce
nám pak dává nezištně a zadarmo
k disposici své bohatství technické tvořivosti.
Postavili jsme hodně nových závodů.
Naše strojírenství, které je srdcem
výstavby průmyslu, vyrobilo tisíce nových
strojů, kterými vyzbrojilo jednotlivá odvětví
našeho národního hospodářství.
Jsme s to vyrobit všechny moderní stroje pro energetiku
i dopravu. Tak jsme vyrobili na př. parní kotel
o výkonu 220 tun páry za hodinu, parní turbiny
50.000 kW a 55.000 kW, velké synchronní motory 15.000
kW a jiné. Vyrobili jsme desítky nových typů
speciálních a těžkých obráběcích
strojů a strojů pro hutě. Zavádíme
výrobu strojů pro doly a jiná odvětví.
Naše hospodářství dostalo od našeho
strojírenství hodně nové techniky.
Máme dostatek výrobních ploch, strojů
a hlavně vysoko kvalifikované kádry.
Horší je to však, a o tom zde bylo již mnohokrát
hovořeno, s využitím strojů, mechanismu
a výrobních ploch. Nejsou využity mechanisační
prostředky v zemědělství, stavebnictví,
ani v samých dolech. Málo využívá
své výrobní stroje i strojírenství.
Máme dostatek techniky a v ní značnou část
moderní, ale neumíme ji dostatečně
využíti.
Využití techniky je nerozlučně spjato
se socialistickým soutěžením. V něm
je zapojeno statisíce pracujících. Celé
soutěžní hnutí je ještě
v nedostatečné míře zaměřeno
více na lepší využití techniky.
Potřebujeme více následovníků
Svobody, Doutnáče, inž. Douškaře,
Emingera a druhých. Vždyť dobré využití
techniky vede ke zlepšení práce, neustálému
zvyšování produktivity a tak ke zrychlení
tempa hospodářské výstavby.
Zvláště tempo růstu našeho těžkého
strojírenství je v rámci celého hospodářství
neobyčejně vysoké. Tato skutečnost
samozřejmě vytváří zvýšený
tlak na potřebu surovin. Zde se zvláště
ukazuje, že arsenál techniky je tak veliký,
že se dovede vypořádat s problémy zvýšené
spotřeby důležitých surovin.
Tak na př. v ČKD Dukla konstruují nový
parní kotel, který při lepších
technických vlastnostech bude mít váhu o
20 % nižší. Můžeme směle říci,
že není strojírenského výrobku,
kde nám technika nedává možnost vypořádati
se s pronikavým snížením potřebných
surovin. Vcelku máme dobré výrobní
plochy a zařízení. Techniku, kterou máme
k disposici, musíme se naučit lépe využívat.
Vážným a důležitým úkolem
je rozpoutati ještě větší kampaň,
aby miliony pochopily úlohu a význam techniky při
budování socialismu. Pak se zde objeví síla,
která popožene náš vývoj o míle
kupředu. A proto do boje za lepší využití
techniky! (Potlesk.)
Podpredseda Žiak (zvoní): Dávam
slovo posl. Daubnerovi.
Posl. Daubner: Vážené Národné
shromaždenie, súdružky a súdruhovia!
Čiastka, venovaná v štátnom rozpočte
na dopravu, ukazuje na jej veľký význam pri
budovaní socializmu v našej vlasti. Výkon dopravy
je spoľahlivým ukazateľom prosperity každého
hospodárstva. Darmo vykrikuje kapitalistická lžipropaganda
o "raji", situácia v doprave ju usvedčuje
pred každým zdravo mysliacim človekom, ako
klame svoj vlastný ľud. V samotnej Amerike sú
uzavierané celé trate, železničiarov
prepúšťajú, ktorí sa búria,
štrajkujú proti obmedzovaniu prevádzky na železniciach.
Tento fakt hovorí veľmi jasne. V iných kapitalistických
štátoch to nie je lepšie. Zásluhou t.
zv. pomoci v rámci Marshallovho plánu je z Ameriky
vyvážaná nezamestnanosť dopravných
zamestnancov. Tak v Taliansku v rokoch 1946 až 1950 bolo
prepustených 32.000 železničiarov. Vo Francii
od 1. 1. 1950 do konca februára 1951 bolo vyhodené
na dlažbu 40.000 pracujúcich na železnici, v
Západnom Nemecku 24.000 a ďalších 20.000
čaká ten istý osud. V Holandsku pod zámienkou
racionalizácie prepúšťajú veľké
množstvo dopravných zamestnancov. V kapitalistických
zemiach sa stále zvyšuje konkurencia medzi automobilovou
a železničnou dopravou, pri ktorej americkí
kapitalisti zarábajú na vývoze automobilov,
pneumatík, pohonných hmôt atď. Obete
Marshallovho plánu, v tomto prípade dopraváci,
trpia existenčnou neistotou, hladom, biedou a zúfalstvom.
Takéto hospodárstvo, takúto situáciu
by chcela zaviesť u nás aj zradná emigrácia
a jej americkí chlebodarcovia. Chceli by opakovať
osud železničiarov za buržoáznej republiky,
keď sa títo museli triasť o svoj chlebík,
keď boli vysadzovaní každý mesiac na 14
dní z práce, keď boli prepúšťaní.
Pritom im čerta platila ich t. zv. definitíva. Bolelo
dopravákov, keď vozili prázdne rýchlikové
súpravy a celé stovky nákladných vozov
stály na odstavných koľajách len preto,
že nebolo čo voziť. Zatiaľ čo v kapitalizme
doprava prosí o prácu, my máme toľko
roboty, že musíme rozmýšľať,
ako úlohy dopravy lepšie zvládnuť a ako
železničnej doprave odľahčiť. Tieto
úlohy sú naozaj veľké, ale tým
radostnejšie. Je to záruka, že sa staré
časy nevrátia a že železničiari
svojou prácou posilnia hrdinský boj dopravákov
v kapitalistických zemiach. (Potlesk.) Naši
dopraváci budú s vďačnosťou rozmýšľať
a pracovať, ako zvládnuť úlohy vo 4. roku
päťročného plánu.
V doprave ČSD, ČSAD a v troch národných
plavebných dopravných podnikoch je plánovaná
úloha na rok 1952 v množstve prepravených ton
vcelku vyššia o 29,5 % proti výkonu v roku 1951;
z toho činia vyššie úlohy u ČSD
16,2 %, u ČSAD 93,6 %. Plánovaná úloha
na rok 1952 v čistých tonových kilometroch
u menovaných národných dopravných
podnikov je celkom o 15,1 % vyššia ako docielený
výkon vo vlaňajšom roku; z toho činí
vyššia úloha u ČSD 13,5 %, u ČSAD
77,5 % a u plavebných národných podnikov
24 %. Plánovaná úloha v počte prepravených
osôb u ČSD a ČSAD je vyššia o 8,8
% proti docielenému výkonu v roku 1951.