I když z různých příčin,
které někdy byly i mimo stavební výrobu,
splnila tato v uplynulém roce své úkoly jen
na 92,5 %, přece jen její objem oproti době
předválečné dosáhl již
plných 170 %. Během roku 1951 dokončila a
předala do užívání našemu
národnímu průmyslu 913.229 m2
ploch halových staveb a dalších 1,181.647 m2
ploch ostatních výrobních staveb pro průmysl
a dopravu. Pro zemědělství bylo postaveno
616.678 m2 ploch zemědělských
provozoven a dalších 552.121 m2 pro hromadný
výkrm. Pro sociální a zdravotní účely
bylo odevzdáno pro užívání 382.524
m2 plochy, pro kulturní účely
267.057 m2 plochy a pro administrativní účely
353.772 m2 plochy. Dále bylo dokončeno
a odevzdáno do užívání 23.000
bytových jednotek a 521.268 m2 ubytovací
plochy pro společné ubytování, jako
jsou učňovské internáty a svobodárny.
Přitom je. pozoruhodné to, že proti roku 1950
stoupla dokončená výstavba halových
a výrobních ploch na Slovensku téměř
dvojnásobně, což nejlépe svědčí
o bouřlivém růstu industrialisace Slovenska.
Při celoročním hodnocení plnění
plánu stavební výroby projevuje se však
přes to pokles odevzdané plochy nájemních
domů, a to jak v českých zemích, tak
i na Slovensku. Odůvodňuje se to tím, že
investoři, ať už to byly národní
podniky anebo lidová správa, vyvíjeli na
stavební výrobu tlak v zahajování
nových staveb a tím způsobili nadměrnou
rozestavěnost, které je třeba v tomto roce
čelit. Vždyť tak nám přecházelo
do roku 1952 10.646 nedokončených stavebních
akcí, zatím co do roku 1951 jich přecházelo
z předchozího roku jen 9.179. Stoupla tedy rozestavěnost
ke konci roku 1951 o 16 %.
Jak bude stavební výroba této rozestavěnosti
letos čelit? Především soustředěním
bytové výstavby v průmyslových centrech,
a to v prvé řadě na Ostravsku. Dále
urychlováním dostavby rozestavěných
akcí, zaváděním nových pracovních
method, další mechanisací a především
lepší organisací práce na všech
staveništích. Nové stavební akce budou
zahajovány jen na základě řádné
projekční připravenosti a po schválení
vlády.
Zmínil-li jsem se již o otázce projekční
připravenosti, tu bych chtěl říci,
že právě projekční nepřipravenost
byla až dosud jednou z hlavních příčin
neplnění plánu. Stavební výroba
byla často nucena předbíhat projekčním
plánům, zatím co předstih měl
mít projekční plán. Tak se stalo,
že během stavby bylo nutno měnit podklady,
což vyvolávalo zdržení a v prvé
řadě oprávněnou nelibost dělníků
a pracovníků ve stavební výrobě,
neboť často přicházela vniveč
i jejich dobrá vůle, vyjádřená
hodnotnými socialistickými závazky. Máme-li
ve stavební výrobě pokročit v tomto
roce ještě rychlejším tempem, je třeba,
abychom dospěli již konečně k projekčnímu
předstihu stavby. Za tím účelem byla
provedena i reorganisace projekční služby a
při hospodářských ministerstvech,
zejména těžkého průmyslu, byly
zřízeny komplexní projekční
kanceláře. Při tom v rámci působnosti
ministerstva stavebního průmyslu zůstávají
v činnosti dva projekční národní
podniky, které budou projektovat především
investice národní spotřeby veřejných
a nevýrobních investic všech investorů.
Znamená to ovšem především vypracování
dokonalého územního plánu, sladění
mezi veřejnými investicemi a stavbou a konečně
včasné dodání investičního
plánu.
Jedním z nejdůležitějších
úkolů naší stavební výroby,
na nejž poukázal i pan president Klement Gottwald,
je docílit toho, abychom stavěli rychleji a levněji.
To znamená vedle zvládnutí zvýšených
stavebních úkolů zvýšit letos
i produktivitu práce o dalších nejméně
18 % a dále snižovat vlastní náklady.
Snižování stavebních nákladů
vyžaduje však především odstraňovat
ztrátové časy lepší organisací
práce, snížit podstatně absenci a fluktuaci
stavebních zaměstnanců, dodržovat mzdové
úhrny, zavádět a rozšiřovat nové
methody a využívat lépe mechanisačních
prostředků. V tom směru máme nespočetnou
řadu příkladů a zkušeností
v nejpokrokovějším stavebnictví sovětském
a také vlastních novátorů, jako je
Tencer, Novotný, Elznic, Holásek a jiní.
Jakkoliv známe veliké přednosti proudové
výstavby, zejména při hromadné bytové
výstavbě, jako ji provádíme na Ostravsku
i v jiných průmyslových oblastech, a přes
to, že jsme ji už i vyzkoušeli, nedostali jsme
se k jejímu plnému využití A je to hlavně
proto, že klade na technické kádry vysoké
požadavky, neboť vyžaduje plánovitou a přesnou
organisaci práce a plynulý přísun
materiálu. Tento stav musí ovšem naše
stavební výroba pronikavě změnit a
vytvořit takové podmínky, aby co nejdříve
byla tato nejpokrokovější methoda rozšířena
na všechna naše velká staveniště.
Ke zrychlení tempa stavební výroby bude třeba
i nadále zvyšovat procento staveb typisovaných,
ovšem typů co nejúčelnějších.
Je jistě zajímavé a pobídkové
to, že při provádění typisovaných
staveb proudovou výstavbou se zvýšila produktivita
práce na 1 odpracovanou hodinu o 23 %, kdežto u staveb
netypisovaných pouze o 5 %. To jasně ukazuje jak
ministerstvu stavebního průmyslu, tak i všem
stavbařům, na co je třeba se zaměřit.
Při tom je ovšem nutno přikročit k organisovanému
uplatňování všech nových pracovních
method, zejména Tencerovy methody zdění do
rámu, které zatím nebyla věnována
se strany stavebních závodů ta pozornost,
které si svou důležitostí zasluhuje.
Máme s ní velmi dobré zkušenosti, zejména
na Ostravsku, kde učni ústeckého závodu
jí dokonce docilovali ve zdění až 48
m3 za směnu. Stejně úspěšně
se osvědčuje Novotného methoda zdění
příček, již zedníci dosahují
80-100 % zvýšení svých výkonů.
V malé míře se uplatňuje methoda s.
Lukáše a Počty omítání
lopatou, přes to, že výsledky této methody
jsou velmi dobré.
Mechanisace naší stavební výroby pokračuje
celkem úspěšně, dík sovětským
zkušenostem a také pomoci, kterou nám naši
sovětští přátelé poskytují
ve formě výkonných strojů, jako jsou
elektrické bagry, buldozery, míchačky a jiné.
Ministerstvo stavebního průmyslu učinilo
opatření, aby všechny stavební stroje,
zejména těžké, byly mnohem více
a plánovitě využívány než
dosud, neboť jejich plné využití urychlí
stavby, zvýší produktivitu práce a zbaví
pracující těžké dřiny.
Připravuje se také odesílání
cihel z cihelen v sádkách, které by bez překládání
a poškození byly jeřábem podány
zedníku až k ruce. Stejně i na jiných
pracovních úsecích se naše stavební
výroba postupně mechanisuje a tempo prací
urychluje.
Reorganisace průmyslu stavební výroby, provedená
loni na podzim na základě známých
usnesení strany a vlády, velmi našemu stavebnictví
prospěla. Umožňuje dokonalejší
plánování úkolů, operativnější
řízení a důkladnější
kontrolu plnění. Projednávaný státní
rozpočet zajišťuje jí další
mohutný rozmach v letošním roce tak, aby mohla
i své zvýšené úkoly úspěšně
zvládnout. A já věřím, že
ve spolupráci se všemi stavebními dělníky,
techniky, novátory a brigádníky, za ušlechtilého
socialistického soutěžení a širokého
uplatňování sovětských i našich
nových pracovních method bude své úkoly
nejen plnit, ale i překračovat. Tím ještě
více zkrášlí a obohatí naši
vlast a vytvoří z ní pevnou baštu míru
a pokroku, která ve spojení s celým mírovým
táborem a po boku Sovětského svazu se stane
nepřemožitelnou. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Mrázikovi.
Posl. Mrázik: Súdružky a súdruhovia,
priatelia!
Jedno z našich porekadiel hovorí, že trafená
hus gágne. Zahraničný rozhlas a domáca
reakcia snažili sa obalamutiť náš ľud,
že teraz, keď v našom štáte rozvíjame
ťažký priemysel, bude to vraj na úkor
výroby spotrebného tovaru. Boli trafení a
preto gágajú. Chceli, aby sme boli opäť
slabí, aby sme sa stali hračkou v rukách
západných imperialistov. Preto aj chápeme,
že sa im nepáčia naše úspechy neustáleho
rastu ťažkého priemyslu. Pre nás je to
však znamením, že kráčame správnou
cestou a že na tejto ceste musíme ešte rýchlejšie
pokračovať. Nepodarilo sa im obalamutiť náš
pracujúci ľud. Veď on vidí, rozmýšľa,
uvažuje a porovnáva kapitalistickú minulosť
s našou dnešnou prítomnosťou. A toto srovnávanie
hovorí zreteľnou rečou, že sa teraz lepšie
žije, že pracujúci ľud má viac šiat,
látok a topánok ako za kapitalizmu. l keď vtedy
výklady boly preplnené, no nezamestnanosť bola
veľká, zárobky tých, čo mali
to šťastie pracovať, boly malé - proste
nebolo za čo kupovať. Srovnávajme aj to, ako
sa v tomto smere žilo na dedinách. Obleky sa vyrábali
prevážne z látok, ktoré dorobili namáhavou,
primitívnou prácou. Alebo či zabúdame
na to, že topánky, čižmy alebo papuče
museli vydržať veľa rokov, lebo na nové
nebolo? Koľko našich občanov chodilo od jara
až do sychravej jesene boso, a keď išli občania
z dediny do mesta, prehodili topánky alebo čižmy
cez plece, obuli ich až na okraji mesta - veď núdza
a nedostatok tlačili k veľkej úspornosti. Dorastajúci
mládenci museli sa aj na nedele uspokojiť s cajgovými
šatami, lebo na iné nebolo.
Na toto všetko naši pracujúci nezabúdajú
a zabudnúť nemôžu a preto sa nenechajú
obalamutiť zahraničnou a domácou reakciou.
Vidia na vlastné oči a cítia na vlastnej
koži, že rozvoj ťažkého priemyslu neznamená
sníženie výroby spotrebného tovaru pre
domáci trh. I pri prerokovávaní rozpočtu
na rok 1952 si uvedomujeme, že úlohy ľahkého
priemyslu vzrastajú v priebehu päťročnice
o celých 50 %, a toto číslo vynikne, keď
si uvedomíme, že ľahký priemysel je u
nás aj tak značne rozšírený,
že index jeho výroby na rok 1952 predstavuje 104,5
% proti roku 1951. V našom plánovanom hospodárstve
sa bude spotrebný priemysel rozvíjať tak, aby
slúžil rozvoju životnej úrovne pracujúceho
ľudu.
Ináč je tomu v kapitalistických štátoch.
Tam sa odvetvia ľahkého priemyslu čoraz viac
dostávajú do krízy, výroba sa obmedzuje,
rastie nezamestnanosť, zvyšujú sa ceny. Tak napr.
v dôsledku rozpočtových opatrení, ktoré
sa nedávno prerokovávali v anglickom parlamente,
uvalila sa obratová daň i na určité
menejcenné tovary, ktoré doteraz tejto dani nepodliehali
a ktoré predovšetkým kupovali pracujúci.
A tak od 17. marca t. r. vzrástly ceny textílií
o 100-200 Kčs na metru a topánky až o 90 Kčs
za pár. To je iba začiatok zdražovania, ktoré
v dôsledku zbrojenia bude mať vzrastajúcu tendenciu,
a nezamestnanosť v spotrebnom priemysle ďalej porastie.
My u nás chceme ísť a pôjdeme neustále
kupredu. Uvedomujeme si, že v našom spotrebnom priemysle
máme ešte veľa nedostatkov, ktoré načim
odstrániť. Nemôžeme sa uspokojiť s
tým, že ľahký priemysel splnil zvýšené
úlohy 3. roku päťročnice na 103,7 %. Cestu
k odstráneniu nedostatkov ukazuje nám usnesenie
strany a vlády o zlepšení práce v bavlnárskom
priemysle zo dňa 11. prosince 1951.
O tomto významnom dokumente rokovalo sa vo všetkých
podnikoch a závodoch ľahkého priemyslu, a všade
tam, kde význam tohoto dokumentu pochopili - vedenie podnikov
a závodov ako aj stranícki, odborárski funkcionári
- tam sa dostavujú radostné výsledky.
Pracujúci prinášali cenné pripomienky,
kritizovali nedostatky, a z týchto porád rástli
socialistické záväzky, a to ako jednotlivcov,
tak aj celých kolektívov. No boly i také
závody, kde tento dokument prerokovávali iba formálne,
nešlo sa do hĺbky, pred nedostatkami sa zatvárali
oči. Preto sa aj žiadúce výsledky nedostavili
a bude potrebné tento nedostatok odstrániť.
Prevažnú časť surovín, ktorú
náš ľahký priemysel potrebuje, musíme
dovážať. Mali by sme preto s touto surovinou
aj hospodárne nakladať. No, vždy sa tak nedialo.
Nedostatočné využívanie surovín
spočíva predovšetkým v tom, že
sa vyrábajú tkaniny v priemere ťažké.
I pri samotnom spracovávaní materiálu dochádza
k ťažkým stratám. Keď svojho času
bola u nás delegácia sovietskych textiláčok-odborárok,
po prehliadke závodov povedali, že šliapeme po
zlate, lebo pri strojoch videli poodhadzovanú takú
vzácnu surovinu, ako je vlna.
Usnesenie strany a vlády o zlepšení práce
v bavlnárskom priemysle obracia preto pozornosť našich
pracujúcich k šetreniu surovín. Záväzky
a opatrenia na závodoch v tomto smere sú cenné.
V národnom podniku Buchlovan snížili novým
pracovným postupom odpad suroviny zo 6,2 % na 2,2 %, v
národnom podniku Kolora ušetrili skvalitnením
technologického procesu surovinu, z ktorej za január
spracovali o 9000 m látky viac. V národnom podniku
Veba zhodnotili zlepšením technologického procesu
odpad o 1,4 %, v národnom podniku Meta docielili vo februári
o 1,14 % nižší odpad. V pradiarňach národného
podniku Vigona zlepšili výťažnosť surovín
o 1,2 %, v národnom podniku Perla priniesla úspora
5800 m hotovej tkaniny.
Ako sú využité naše stroje? Nemohli by
sme na nich vyrábať viac, ako vyrábame? Toto
sú ďalšie otázky, ktoré si naši
majstri, technici a všetci pracujúci kladú
pri príležitosti prejednania usnesenia o bavlne. I
v starostlivosti o stroje a o ich využitie musíme
si brať príklad zo Sovietskeho sväzu. S týmto
veľkým kapitálom nevieme ešte gazdovať.
Častorazy sami seba demobilizujeme poukazovaním,
že náš strojný park je zastaralý,
hoci sa málo staráme o jeho údržbu.
Vieme, že i v SSSR majú mnoho starých strojov,
a jednako sú tieto stroje vysoko produktívne. Ďalej
je treba povedať, že máme celý rad závodov
plnoautomatizovaných alebo poloautomatizovaných.
Nedostatok je v tom, že tento strojný park nemáme
pre naše úkoly správne rozostavený,
nie je prevedená riadna špecializácia výroby
a typizácia, ktorá je predpokladom zvyšovania
produktivity. V závodoch, kde mohli priasť jemnú
priadzu, pradú hrubé alebo stredné čísla,
alebo naopak. Údržba strojového zariadenia
bola a v mnohých závodoch ešte aj je v nedobrom
stave. Povedľa nášho úsilia o šetrenie
surovinami je dnes špecializácia a typizácia
strojného parku, jeho lepšie využitie a plánovitá
údržba jeden z predných úkolov majstrov,
technikov a všetkých pracujúcich. Špecializácia,
ktorá už doteraz bola prevedená, prináša
zvýšenie produktivity, zlepšuje akosť výrobkov,
snižuje náklady a aj pracujúci si lepšie
zarobia. Tak v mnohých závodoch, kde predtým
vyrábali 20 i viac druhov, vyrábajú dnes
5-6 druhov, i menej. Túto špecializáciu je
treba prehĺbiť a dokončiť, lebo práve
tu sú skryté reservy.
Usnesenie strany a vlády o zlepšení práce
v bavlnárskom priemysle podnietilo pracujúcich ešte
k väčším výkonom, k prekračovaniu
noriem, k prechodu na pokrokové, stachanovské metódy
práce. Tak napr. v národnom podniku Mileta prešli
tkáčky z 12 na 18 stavov a majstri si vzali na starosť
miesto 36 až 48 stavov. Tým ušetrili 4 % pracovných
síl. V závodoch V. I. Lenina v Rypárpoli
vyhlásili mesiac február za mesiac vzornej práce,
za mesiac údernícky. Boly prijaté osobné
záväzky najlepšími pracovníčkami
ako Boroviakovou, Mikulovou, Popelovou, Sokolovou, Kočnerovou,
Garabáčovou a inými, ktoré sa zaviazali
prenášať svoje pracovné metódy
na ďalšie spolupracovníčky, ktoré
dnes už obsluhujú 48 stavov miesto doterajších
36, prechádzajú v prípravni z obsluhy 40
vretien na 80, a podobne. Takéto a podobné záväzky
neustále rastú.
Budovať socializmus - to znamená ísť neustále
kupredu. O to sa musíme všetci pričiniť.
Je na našich technikoch, majstroch, zlepšovateľoch,
úderníkoch, novátoroch a najlepších
vedeckých a výskumných pracovníkoch,
aby tvorivou spoluprácou využili dané podmienky
k tomu, aby sme zo zdrojov, ktoré máme k dispozícii,
vyrobili čo najviac spotrebného tovaru. Ide o čo
najúčelnejšie využitie surovín
a o takú ich skladbu, aby výrobky boly účelné,
kvalitné a vkusné.