Středa 26. března 1952

I když z různých příčin, které někdy byly i mimo stavební výrobu, splnila tato v uplynulém roce své úkoly jen na 92,5 %, přece jen její objem oproti době předválečné dosáhl již plných 170 %. Během roku 1951 dokončila a předala do užívání našemu národnímu průmyslu 913.229 m2 ploch halových staveb a dalších 1,181.647 m2 ploch ostatních výrobních staveb pro průmysl a dopravu. Pro zemědělství bylo postaveno 616.678 m2 ploch zemědělských provozoven a dalších 552.121 m2 pro hromadný výkrm. Pro sociální a zdravotní účely bylo odevzdáno pro užívání 382.524 m2 plochy, pro kulturní účely 267.057 m2 plochy a pro administrativní účely 353.772 m2 plochy. Dále bylo dokončeno a odevzdáno do užívání 23.000 bytových jednotek a 521.268 m2 ubytovací plochy pro společné ubytování, jako jsou učňovské internáty a svobodárny. Přitom je. pozoruhodné to, že proti roku 1950 stoupla dokončená výstavba halových a výrobních ploch na Slovensku téměř dvojnásobně, což nejlépe svědčí o bouřlivém růstu industrialisace Slovenska.

Při celoročním hodnocení plnění plánu stavební výroby projevuje se však přes to pokles odevzdané plochy nájemních domů, a to jak v českých zemích, tak i na Slovensku. Odůvodňuje se to tím, že investoři, ať už to byly národní podniky anebo lidová správa, vyvíjeli na stavební výrobu tlak v zahajování nových staveb a tím způsobili nadměrnou rozestavěnost, které je třeba v tomto roce čelit. Vždyť tak nám přecházelo do roku 1952 10.646 nedokončených stavebních akcí, zatím co do roku 1951 jich přecházelo z předchozího roku jen 9.179. Stoupla tedy rozestavěnost ke konci roku 1951 o 16 %.

Jak bude stavební výroba této rozestavěnosti letos čelit? Především soustředěním bytové výstavby v průmyslových centrech, a to v prvé řadě na Ostravsku. Dále urychlováním dostavby rozestavěných akcí, zaváděním nových pracovních method, další mechanisací a především lepší organisací práce na všech staveništích. Nové stavební akce budou zahajovány jen na základě řádné projekční připravenosti a po schválení vlády.

Zmínil-li jsem se již o otázce projekční připravenosti, tu bych chtěl říci, že právě projekční nepřipravenost byla až dosud jednou z hlavních příčin neplnění plánu. Stavební výroba byla často nucena předbíhat projekčním plánům, zatím co předstih měl mít projekční plán. Tak se stalo, že během stavby bylo nutno měnit podklady, což vyvolávalo zdržení a v prvé řadě oprávněnou nelibost dělníků a pracovníků ve stavební výrobě, neboť často přicházela vniveč i jejich dobrá vůle, vyjádřená hodnotnými socialistickými závazky. Máme-li ve stavební výrobě pokročit v tomto roce ještě rychlejším tempem, je třeba, abychom dospěli již konečně k projekčnímu předstihu stavby. Za tím účelem byla provedena i reorganisace projekční služby a při hospodářských ministerstvech, zejména těžkého průmyslu, byly zřízeny komplexní projekční kanceláře. Při tom v rámci působnosti ministerstva stavebního průmyslu zůstávají v činnosti dva projekční národní podniky, které budou projektovat především investice národní spotřeby veřejných a nevýrobních investic všech investorů. Znamená to ovšem především vypracování dokonalého územního plánu, sladění mezi veřejnými investicemi a stavbou a konečně včasné dodání investičního plánu.

Jedním z nejdůležitějších úkolů naší stavební výroby, na nejž poukázal i pan president Klement Gottwald, je docílit toho, abychom stavěli rychleji a levněji. To znamená vedle zvládnutí zvýšených stavebních úkolů zvýšit letos i produktivitu práce o dalších nejméně 18 % a dále snižovat vlastní náklady. Snižování stavebních nákladů vyžaduje však především odstraňovat ztrátové časy lepší organisací práce, snížit podstatně absenci a fluktuaci stavebních zaměstnanců, dodržovat mzdové úhrny, zavádět a rozšiřovat nové methody a využívat lépe mechanisačních prostředků. V tom směru máme nespočetnou řadu příkladů a zkušeností v nejpokrokovějším stavebnictví sovětském a také vlastních novátorů, jako je Tencer, Novotný, Elznic, Holásek a jiní.

Jakkoliv známe veliké přednosti proudové výstavby, zejména při hromadné bytové výstavbě, jako ji provádíme na Ostravsku i v jiných průmyslových oblastech, a přes to, že jsme ji už i vyzkoušeli, nedostali jsme se k jejímu plnému využití A je to hlavně proto, že klade na technické kádry vysoké požadavky, neboť vyžaduje plánovitou a přesnou organisaci práce a plynulý přísun materiálu. Tento stav musí ovšem naše stavební výroba pronikavě změnit a vytvořit takové podmínky, aby co nejdříve byla tato nejpokrokovější methoda rozšířena na všechna naše velká staveniště.

Ke zrychlení tempa stavební výroby bude třeba i nadále zvyšovat procento staveb typisovaných, ovšem typů co nejúčelnějších. Je jistě zajímavé a pobídkové to, že při provádění typisovaných staveb proudovou výstavbou se zvýšila produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu o 23 %, kdežto u staveb netypisovaných pouze o 5 %. To jasně ukazuje jak ministerstvu stavebního průmyslu, tak i všem stavbařům, na co je třeba se zaměřit.

Při tom je ovšem nutno přikročit k organisovanému uplatňování všech nových pracovních method, zejména Tencerovy methody zdění do rámu, které zatím nebyla věnována se strany stavebních závodů ta pozornost, které si svou důležitostí zasluhuje. Máme s ní velmi dobré zkušenosti, zejména na Ostravsku, kde učni ústeckého závodu jí dokonce docilovali ve zdění až 48 m3 za směnu. Stejně úspěšně se osvědčuje Novotného methoda zdění příček, již zedníci dosahují 80-100 % zvýšení svých výkonů. V malé míře se uplatňuje methoda s. Lukáše a Počty omítání lopatou, přes to, že výsledky této methody jsou velmi dobré.

Mechanisace naší stavební výroby pokračuje celkem úspěšně, dík sovětským zkušenostem a také pomoci, kterou nám naši sovětští přátelé poskytují ve formě výkonných strojů, jako jsou elektrické bagry, buldozery, míchačky a jiné. Ministerstvo stavebního průmyslu učinilo opatření, aby všechny stavební stroje, zejména těžké, byly mnohem více a plánovitě využívány než dosud, neboť jejich plné využití urychlí stavby, zvýší produktivitu práce a zbaví pracující těžké dřiny. Připravuje se také odesílání cihel z cihelen v sádkách, které by bez překládání a poškození byly jeřábem podány zedníku až k ruce. Stejně i na jiných pracovních úsecích se naše stavební výroba postupně mechanisuje a tempo prací urychluje.

Reorganisace průmyslu stavební výroby, provedená loni na podzim na základě známých usnesení strany a vlády, velmi našemu stavebnictví prospěla. Umožňuje dokonalejší plánování úkolů, operativnější řízení a důkladnější kontrolu plnění. Projednávaný státní rozpočet zajišťuje jí další mohutný rozmach v letošním roce tak, aby mohla i své zvýšené úkoly úspěšně zvládnout. A já věřím, že ve spolupráci se všemi stavebními dělníky, techniky, novátory a brigádníky, za ušlechtilého socialistického soutěžení a širokého uplatňování sovětských i našich nových pracovních method bude své úkoly nejen plnit, ale i překračovat. Tím ještě více zkrášlí a obohatí naši vlast a vytvoří z ní pevnou baštu míru a pokroku, která ve spojení s celým mírovým táborem a po boku Sovětského svazu se stane nepřemožitelnou. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Mrázikovi.

Posl. Mrázik: Súdružky a súdruhovia, priatelia!

Jedno z našich porekadiel hovorí, že trafená hus gágne. Zahraničný rozhlas a domáca reakcia snažili sa obalamutiť náš ľud, že teraz, keď v našom štáte rozvíjame ťažký priemysel, bude to vraj na úkor výroby spotrebného tovaru. Boli trafení a preto gágajú. Chceli, aby sme boli opäť slabí, aby sme sa stali hračkou v rukách západných imperialistov. Preto aj chápeme, že sa im nepáčia naše úspechy neustáleho rastu ťažkého priemyslu. Pre nás je to však znamením, že kráčame správnou cestou a že na tejto ceste musíme ešte rýchlejšie pokračovať. Nepodarilo sa im obalamutiť náš pracujúci ľud. Veď on vidí, rozmýšľa, uvažuje a porovnáva kapitalistickú minulosť s našou dnešnou prítomnosťou. A toto srovnávanie hovorí zreteľnou rečou, že sa teraz lepšie žije, že pracujúci ľud má viac šiat, látok a topánok ako za kapitalizmu. l keď vtedy výklady boly preplnené, no nezamestnanosť bola veľká, zárobky tých, čo mali to šťastie pracovať, boly malé - proste nebolo za čo kupovať. Srovnávajme aj to, ako sa v tomto smere žilo na dedinách. Obleky sa vyrábali prevážne z látok, ktoré dorobili namáhavou, primitívnou prácou. Alebo či zabúdame na to, že topánky, čižmy alebo papuče museli vydržať veľa rokov, lebo na nové nebolo? Koľko našich občanov chodilo od jara až do sychravej jesene boso, a keď išli občania z dediny do mesta, prehodili topánky alebo čižmy cez plece, obuli ich až na okraji mesta - veď núdza a nedostatok tlačili k veľkej úspornosti. Dorastajúci mládenci museli sa aj na nedele uspokojiť s cajgovými šatami, lebo na iné nebolo.

Na toto všetko naši pracujúci nezabúdajú a zabudnúť nemôžu a preto sa nenechajú obalamutiť zahraničnou a domácou reakciou. Vidia na vlastné oči a cítia na vlastnej koži, že rozvoj ťažkého priemyslu neznamená sníženie výroby spotrebného tovaru pre domáci trh. I pri prerokovávaní rozpočtu na rok 1952 si uvedomujeme, že úlohy ľahkého priemyslu vzrastajú v priebehu päťročnice o celých 50 %, a toto číslo vynikne, keď si uvedomíme, že ľahký priemysel je u nás aj tak značne rozšírený, že index jeho výroby na rok 1952 predstavuje 104,5 % proti roku 1951. V našom plánovanom hospodárstve sa bude spotrebný priemysel rozvíjať tak, aby slúžil rozvoju životnej úrovne pracujúceho ľudu.

Ináč je tomu v kapitalistických štátoch. Tam sa odvetvia ľahkého priemyslu čoraz viac dostávajú do krízy, výroba sa obmedzuje, rastie nezamestnanosť, zvyšujú sa ceny. Tak napr. v dôsledku rozpočtových opatrení, ktoré sa nedávno prerokovávali v anglickom parlamente, uvalila sa obratová daň i na určité menejcenné tovary, ktoré doteraz tejto dani nepodliehali a ktoré predovšetkým kupovali pracujúci. A tak od 17. marca t. r. vzrástly ceny textílií o 100-200 Kčs na metru a topánky až o 90 Kčs za pár. To je iba začiatok zdražovania, ktoré v dôsledku zbrojenia bude mať vzrastajúcu tendenciu, a nezamestnanosť v spotrebnom priemysle ďalej porastie.

My u nás chceme ísť a pôjdeme neustále kupredu. Uvedomujeme si, že v našom spotrebnom priemysle máme ešte veľa nedostatkov, ktoré načim odstrániť. Nemôžeme sa uspokojiť s tým, že ľahký priemysel splnil zvýšené úlohy 3. roku päťročnice na 103,7 %. Cestu k odstráneniu nedostatkov ukazuje nám usnesenie strany a vlády o zlepšení práce v bavlnárskom priemysle zo dňa 11. prosince 1951.

O tomto významnom dokumente rokovalo sa vo všetkých podnikoch a závodoch ľahkého priemyslu, a všade tam, kde význam tohoto dokumentu pochopili - vedenie podnikov a závodov ako aj stranícki, odborárski funkcionári - tam sa dostavujú radostné výsledky.

Pracujúci prinášali cenné pripomienky, kritizovali nedostatky, a z týchto porád rástli socialistické záväzky, a to ako jednotlivcov, tak aj celých kolektívov. No boly i také závody, kde tento dokument prerokovávali iba formálne, nešlo sa do hĺbky, pred nedostatkami sa zatvárali oči. Preto sa aj žiadúce výsledky nedostavili a bude potrebné tento nedostatok odstrániť.

Prevažnú časť surovín, ktorú náš ľahký priemysel potrebuje, musíme dovážať. Mali by sme preto s touto surovinou aj hospodárne nakladať. No, vždy sa tak nedialo. Nedostatočné využívanie surovín spočíva predovšetkým v tom, že sa vyrábajú tkaniny v priemere ťažké. I pri samotnom spracovávaní materiálu dochádza k ťažkým stratám. Keď svojho času bola u nás delegácia sovietskych textiláčok-odborárok, po prehliadke závodov povedali, že šliapeme po zlate, lebo pri strojoch videli poodhadzovanú takú vzácnu surovinu, ako je vlna.

Usnesenie strany a vlády o zlepšení práce v bavlnárskom priemysle obracia preto pozornosť našich pracujúcich k šetreniu surovín. Záväzky a opatrenia na závodoch v tomto smere sú cenné. V národnom podniku Buchlovan snížili novým pracovným postupom odpad suroviny zo 6,2 % na 2,2 %, v národnom podniku Kolora ušetrili skvalitnením technologického procesu surovinu, z ktorej za január spracovali o 9000 m látky viac. V národnom podniku Veba zhodnotili zlepšením technologického procesu odpad o 1,4 %, v národnom podniku Meta docielili vo februári o 1,14 % nižší odpad. V pradiarňach národného podniku Vigona zlepšili výťažnosť surovín o 1,2 %, v národnom podniku Perla priniesla úspora 5800 m hotovej tkaniny.

Ako sú využité naše stroje? Nemohli by sme na nich vyrábať viac, ako vyrábame? Toto sú ďalšie otázky, ktoré si naši majstri, technici a všetci pracujúci kladú pri príležitosti prejednania usnesenia o bavlne. I v starostlivosti o stroje a o ich využitie musíme si brať príklad zo Sovietskeho sväzu. S týmto veľkým kapitálom nevieme ešte gazdovať. Častorazy sami seba demobilizujeme poukazovaním, že náš strojný park je zastaralý, hoci sa málo staráme o jeho údržbu. Vieme, že i v SSSR majú mnoho starých strojov, a jednako sú tieto stroje vysoko produktívne. Ďalej je treba povedať, že máme celý rad závodov plnoautomatizovaných alebo poloautomatizovaných. Nedostatok je v tom, že tento strojný park nemáme pre naše úkoly správne rozostavený, nie je prevedená riadna špecializácia výroby a typizácia, ktorá je predpokladom zvyšovania produktivity. V závodoch, kde mohli priasť jemnú priadzu, pradú hrubé alebo stredné čísla, alebo naopak. Údržba strojového zariadenia bola a v mnohých závodoch ešte aj je v nedobrom stave. Povedľa nášho úsilia o šetrenie surovinami je dnes špecializácia a typizácia strojného parku, jeho lepšie využitie a plánovitá údržba jeden z predných úkolov majstrov, technikov a všetkých pracujúcich. Špecializácia, ktorá už doteraz bola prevedená, prináša zvýšenie produktivity, zlepšuje akosť výrobkov, snižuje náklady a aj pracujúci si lepšie zarobia. Tak v mnohých závodoch, kde predtým vyrábali 20 i viac druhov, vyrábajú dnes 5-6 druhov, i menej. Túto špecializáciu je treba prehĺbiť a dokončiť, lebo práve tu sú skryté reservy.

Usnesenie strany a vlády o zlepšení práce v bavlnárskom priemysle podnietilo pracujúcich ešte k väčším výkonom, k prekračovaniu noriem, k prechodu na pokrokové, stachanovské metódy práce. Tak napr. v národnom podniku Mileta prešli tkáčky z 12 na 18 stavov a majstri si vzali na starosť miesto 36 až 48 stavov. Tým ušetrili 4 % pracovných síl. V závodoch V. I. Lenina v Rypárpoli vyhlásili mesiac február za mesiac vzornej práce, za mesiac údernícky. Boly prijaté osobné záväzky najlepšími pracovníčkami ako Boroviakovou, Mikulovou, Popelovou, Sokolovou, Kočnerovou, Garabáčovou a inými, ktoré sa zaviazali prenášať svoje pracovné metódy na ďalšie spolupracovníčky, ktoré dnes už obsluhujú 48 stavov miesto doterajších 36, prechádzajú v prípravni z obsluhy 40 vretien na 80, a podobne. Takéto a podobné záväzky neustále rastú.

Budovať socializmus - to znamená ísť neustále kupredu. O to sa musíme všetci pričiniť. Je na našich technikoch, majstroch, zlepšovateľoch, úderníkoch, novátoroch a najlepších vedeckých a výskumných pracovníkoch, aby tvorivou spoluprácou využili dané podmienky k tomu, aby sme zo zdrojov, ktoré máme k dispozícii, vyrobili čo najviac spotrebného tovaru. Ide o čo najúčelnejšie využitie surovín a o takú ich skladbu, aby výrobky boly účelné, kvalitné a vkusné.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP