Musíme se však také učit od podniků
a soudruhů, kteří pracují dobře.
A výsledky našeho hospodářství
svědčí o naprosté převaze podniků
pracujících dobře. Stálo by za povšimnutí,
jak byly využity a přenášeny zkušenosti
závodů, jako třeba Československého
tabákového průmyslu, který prošel
v druhé polovině roku 1951 pronikavými změnami
v organisaci výroby. Ačkoli mnoho administrativních
zaměstnanců přešlo z tohoto podniku
do výroby, byl provoz bezvadně zvládnut,
jak po výrobní, tak i po administrativní
stránce. Národní podnik Kávoviny vybudoval
velmi dobře organisaci výroby, odbytu i administrativy.
Provedl soustředění a hlubokou specialisaci
výroby. Věnoval velikou péči technicko-hospodářským
normám. Projevila se tu politická vyspělost
kádrů podniku; počet úderníků
se pohybuje kolem 27 %. Podnik provedl úspěšně
nábor žen na místa mužů. Plán
výkonů splnil v roce 1951 na 102 % a plán
akumulace na 124 %. Národní podnik Závody
přesného strojírenství (ZPS) Uherský
Brod plnil v roce 1951 výrobní úkoly nad
100 %, akumulaci plnil dobře a rovnoměrně
a ve čtvrtém čtvrtletí 1951 byl prohlášen
za nejlepší podnik v kraji Gottwaldovském.
Mzdy se zvýšily o 10 % a produktivita práce
vzrostla o 38 %. Podnik dosahuje těchto úspěchů
tím, že i politické a masové organisace
v něm dobře pracují a starají se o
splnění úkolů. Národní
podnik Tesla ve Strašnicích plnil plán výkonů
rovnoměrně a důsledně, plnil řádně
akumulační úkol, přes vzrůst
výroby snížil zásoby a nepřekročil
nikdy mzdový úhrn; podnikové početnictví
má v bezvadném stavu. Národní podnik
Česká Zbrojovka ve Strakonicích rovněž
plnil plán výkonů rovnoměrně
a na 100 %. Plánovanou akumulaci plní nejen nad
100 %, ale víc a víc akumulační úkol
překračuje; fakturace je v pořádku,
spolupráce se Státní bankou je bezvadná.
Soudruzi v knihkupecké prodejně národního
podniku Orbis v Praze, Václavské náměstí,
prodloužili prodejní dobu ve večerních
hodinách pracovního dne a v neděli odpoledne,
aby umožnili pracujícím nákup knih v
době co nejvýhodnější. Důsledky
toho: tržby prodejny stouply téměř o
56 %. Tak dali tito soudruzi příklad porozumění
pro službu pracujícím a zároveň
i příklad zájmu o finanční
výsledky podniku a jejich snaha byla odměněna
všestranným úspěchem.
Všechny tyto podniky, i další stejně dobré,
nesmí ovšem ustrnout, ale jít stále
vpřed a nikdy zpět!
Paní a pánové, soudružky a soudruzi,
dovolil jsem si načrtnout záporné i kladné
podmínky, za kterých jsme se dobírali až
k dnešnímu návrhu státního rozpočtu
na rok 1952. Věnoval jsem snad více pozornosti stínům
tohoto vývoje, než positivním silám,
ze kterých pramení mohutný rozvoj našeho
hospodářství; ale nám musí
jít o to, abychom si nezakrytě ukázali svoje
nedostatky, které brzdí budovatelské úsilí
našeho lidu, a abychom se jich zbavovali.
Ze základních úkolů našeho rozpočtu
- to je zabezpečit splnění našeho státního
národohospodářského plánu a
uplatnit při tom tlak na pokles vlastních nákladů
podniků i princip socialistické hospodárnosti
v celém našem hospodářství -
vyplývá i nová tvářnost našeho
rozpočtu.
Státní rozpočet na rok 1952 je po prvé
jednotným a základním finančním
plánem státu.
Návrh státního rozpočtu na rok 1952 počítá s úhrnnými příjmy ve výši | 324,3 miliardy Kčs |
a s úhrnnými výdaji | 323,5 miliardy Kčs, |
tudíž s přebytkem | 0,8 miliardy Kčs. |
Jen 79,2 % státních příjmů
a 55,9 % státních výdajů tohoto rozpočtu
lze srovnávat s rokem 1951. Ostatní položky
jsou soustředěny do státního rozpočtu
letos po prvé. I tím se dostává k
výrazu společenský, socialistický
ráz našich národních a komunálních
podniků i nová úloha státu, ve kterém
vládne a hospodaří pracující
lid.
Budu, rozebíraje vládní návrh státního
rozpočtu na rok 1952, mluvit především
o státních příjmech.
Z celkových státních příjmů
je nejvýznačnější složkou
všeobecná daň. Tato daň již není
rozpočtována jako správní příjem
v kapitole ministerstva financí, nýbrž jako
příjem podnikových částí
kapitol hospodářských ministerstev, jejichž
podniky ji odvádějí a jež jsou zodpovědna
za její správný odvod.
Plánovaný výnos všeobecné daně
je splnitelný pod podmínkou, že budou řádně
plněny plány výroby i odbytu, plán
příjmů a výdajů obyvatelstva
a plán maloobchodního obratu. A tím je tato
daň i měřítkem, jak příslušná
ministerstva i jejich podniky plní plán, protože
výnos daně je propočítán podle
úkolů stanovených jim státním
národohospodářským plánem.
Abychom si nejen co nejbezpečněji zajistili správné
odvody všeobecné daně jako součásti
podnikové akumulace do státní pokladny, ale
i zabezpečili co nejintensivněji její poslání
kontrolní, počítáme se změnou
zákona o všeobecné dani v roce 1952 a hodláme
přenést její vybírání
v nejširší míře co nejblíže
k výrobě, přímo do odbytových
základen průmyslu, kam také hospodářsky
patří, a připravujeme zrušení
všeobecné daně z investic.
V roce 1952 již nebude zvláštní daň
výdělková hrát úlohu po všeobecné
dani co do významu druhé daňové formy
odvodu podnikové akumulace. Zvláštní
daň výdělková byla, pokud jde o národní
a komunální podniky, zrušena dnem 1. ledna
1952. Kromě doplatků národních podniků
za minulá léta preliminujeme její příjem
jen od družstev a soukromých podniků, pro které
platí i nadále. Proto je její preliminář
proti loňsku nižší o 93,2 %.
Místo ní jsou vedle daně všeobecné
hlavním pilířem státních příjmů
letos po prvé odvody zisků našich socialistických
podniků do státního rozpočtu. Nejde
tu ovšem o všechny zisky těchto podniků,
nýbrž jen o část, které podle
finančních plánů nemá být
použito uvnitř ministerstev, hlavních správ
a podniků k financování investičních
potřeb podniků a ke zvýšení jejich
vlastních oběžných prostředků.
Odvody, uvedené ve státním rozpočtu,
jsou po schválení rozpočtu zákonné
závazné. Zatím co odvody podnikové
akumulace činí v rozpočtu na rok 1952 86,5
% všech státních příjmů,
připadá na daně placené obyvatelstvem
v letošním rozpočtu pouhých 6,2 % všech
státních příjmů.
Jádrem státních příjmů
placených obyvatelstvem je daň ze mzdy, zemědělská,
živnostenská, z literární a umělecké
činnosti a ze samostatných povolání.
I naše obyvatelstvo a především dělnická
třída tedy přispívá ze svých
důchodů na státní vydání.
I tím, že každý platí daně,
si každý uvědomuje a má uvědomit,
že nic nemáme zadarmo a že máme jenom
to, co si sami vyrobíme. Daň je výrazem poměru
ke státu: daně, které platíme jako
občané tohoto státu, jsou výrazem
toho, že každý z nás patří
ke kolektivu pracujících, a musí být
každému i připomínkou, že tento
stát je jeho, že je jeho i náš veřejný
státní majetek hmotný, s nímž
musí být podle toho zacházeno.
Jako na příjmech, je i na výdajích
patrný mírový a budovatelský ráz
našeho státního rozpočtu i státní
politiky a růst hospodářských sil
země i růst životní úrovně
lidu.
Z úhrnu výdajů připadá na národní
podnikání a jeho správu 217,5 miliardy Kčs,
čili 67,2 %, na kulturní a sociální
opatření 58,8 miliardy Kčs, čili 18,2
%, na národní obranu a bezpečnost 22,4 miliardy
Kčs, čili 6,9 %, na státní správu
20,1 miliardy Kčs, čili 6,2 % a na státní
dluh 4,7 miliardy Kčs, čili 1,5 %.
Zdravý růst hospodářských sil
a záruka i zdravého politického vývoje
je také v tom, že roste podíl Slovenska jak
na výdajích, tak i na příjmech státního
rozpočtu. Zatím co se zájem české
buržoasie o Slovensko soustřeďoval především
na invasi českého finančního kapitálu
na Slovensko, kde ze všech bank při tom vedla prim
Legiobanka, jeví se upřímná a oddaná
spolupráce českého a slovenského pracujícího
lidu v trvalém budovatelském růstu Slovenska
a růstu jeho životní úrovně.
Největší složkou výdajovou je v
letošním rozpočtu složka národního
hospodářství. V jejím rámci
pak mají obzvláště významné
místo investice, na které je však pamatováno
nejen přímo ve složkách národního
podnikáni, ale i ve výdajích sociálních
a kulturních, ve státní správě
i ve státních zařízeních. Jenom
částka, která je přímo ze státního
rozpočtu věnována na investice, činí
asi 92 miliardy Kčs. Investiční výstavba
je základnou našeho příštího
nejen hospodářského, ale i společenského
a kulturního rozvoje. Investiční výstavbou
podporujeme rozvoj výrobnosti práce a posilujeme
se proti diskriminační politice imperialistů.
Slova soudruha Molotova o tom, že "otázky investiční
výstavby byly vždy nejen otázkami hospodářskými,
nýbrž i politickými, neboť zítřek
socialismu záleží především
na úspěších výstavby, kterou
provádíme dnes," platí i na nás
a na naši dnešní situaci.
Rychlý rozvoj investic znamená pro nás i
předstižení kapitalistických zemí
a je proto jedním ze základních úkolů
našeho podílu na světovém třídním
boji o vítězství socialistické soustavy
a je i zárukou a posilou celé fronty míru.
Z toho pro nás ovšem plynou i závazky; a výrazem
neplnění těchto závazků jsou
vyskytující se případy projekční
nepřipravenosti, dodatečných a někdy
i několikerých změn projektů, neodpovědnosti
při vyhledávání stavenišť,
nezajištění dodávky materiálu,
nezajištění pracovních sil, nesprávné
organisace práce na staveništích, nedodržování
ba i neuzavírání hospodářských
smluv, neplnění subdodávek, nedodržování
dodacích lhůt, překračování
věcných a především osobních
nákladů.
President republiky s. Gottwald psal 23. února 1952
pracovníkům lidové správy o tom, že
každý "musí být důsledným
bojovníkem o zachování státní
discipliny a strážcem socialistické zákonnosti,
a to nejen v boji proti přímým škůdcům
a nepřátelům lidu, nýbrž i v
neúprosném boji proti všem zjevům osobní
neodpovědnosti a nedbalosti. Jen když důsledně
uplatníte tyto základní zásady, splníte
to, co od Vás očekává lid, strana
a vláda."
I o investiční činnosti a řádu
ve výrobě máme už řadu norem:
jde o to i zde důsledně dodržovat státní
disciplinu a socialistickou zákonnost! Jde o jejich dodržování
nejen ve stavebních podnicích, ale i - a to především
- u investorů.
Případ našich dnes už likvidujících
Československých stavebních závodů
je dokladem toho, kolik zla způsobí nesprávná
organisace. Československé stavební závody
byly podnikem, který nebylo možno centralisticky zvládnout.
Proto tam nebylo všude řádně fakturováno,
proto tam byly sklady zboží, o kterých se nevedly
řádné záznamy, proto tam nebylo namnoze
plně a řádně provedeno účetní
začlenění majetkových podstat znárodněných
soukromých stavebních firem a proto tam byly i černé
mzdy.
Dotací ze státního rozpočtu hradíme
jenom klíčové investice; ostatní investice
a doplnění oběžných prostředků
se hradí v rámci ministerstev z podnikových
zisků. Tímto novým systémem financování
posilujeme odpovědnost ministerstev i podniků za
plnění plánovaného snížení
nákladů a za plnění úkolů
akumulačních.
Protože je smyslem všeho socialistického usilování
život člověka, růst kultury a blahobytu
celého národního kolektivu, je z našeho
rozpočtu věnována největší
část - po výdajích na národní
hospodářství, které je základnou
všeho rozvoje - kulturním a sociálním
potřebám. Na školy je ve státním
rozpočtu na rok 1952 počítáno s více
než 11 a půl miliardami Kčs, kromě investic;
to je přibližně o 28 % více než
v roce předchozím. Provoz mateřských
škol, u kterých náklady vzrůstají
proti roku 1951 o 66 %, zaměřuje se na celodenní
péči, aby bylo zabezpečeno zapojení
žen do pracovního procesu. S tímto zaměřením
počítá se též u národních
a středních škol, u nichž značná
část celkového zvýšení
nákladů (26 %) připadá na zřizování
družin mládeže i na nové výchovné
methody v kroužcích pionýrských a mičurinských.
Vyšší náklady na odborné školství
(o 25 %) rostou ze specialisace studia a z jeho úzkého
navazování na praxi novými studijními
formami, které umožňují i dělníkům
ze závodů, aby se školili.
Na vysoké školy věnujeme na rok 1952 téměř
o 50 % více než loni, nepočítajíce
v to investice. Toto zvýšení souvisí
s organisační reformou vysokých škol
a s uplatňováním nových výchovných
a vyučovacích method, zaměřených
na úzký styk s průmyslovou a zemědělskou
výrobou a na zlepšení a prohloubení
samostatné vědecké a výzkumné
činnosti. Počet našich vysokých škol
vzrostl na 24 s pěti pobočnými fakultami
a plánuje se, že na nich bude studovat v příštím
roce více než 42.000 studentů. Takto pečuje
o výchovu a vzdělání dorostu národa
a o rozvoj vzdělanosti stát, který buduje
socialismus a bojuje o mír.
Na podporu vědecké činnosti, prováděné
mimo rámec vysokých škol, je věnováno
v rozpočtu o 33 % více než v roce 1951; část
z toho je určena na opatření chystaná
v organisaci vědecké činnosti.
Na poli sociální péče o studenty a
žactvo vzrůstají letos náklady na stipendia,
internáty a jiná sociální opatření
bezmála na 1 miliardu Kčs, t. j. u vysokoškoláků
o 44 % a u žactva dokonce o 87 % proti roku 1951. Ze státního
rozpočtu se vynakládá dále přes
půl miliardy Kčs na školní kuchyně,
což je více o 115 % než v roce předchozím;
je to důsledkem toho, že stoupá počet
dětí ve škole plně stravovaných.
Prohlubující se péče o dorůstající
mládež projevuje se v péči o zotavení
mládeže během školního roku i o
prázdninách. Bezmála 700 milionů Kčs
poskytuje státní rozpočet na tento účel.
Zřizováním dětských domovů
a zemědělských a nádražních
útulků a podobných dětských
zařízení zaručuje stát kolektivní
výchovu i hmotné zajištění dětem
mimo školu a rodinu; je na to věnováno přes
půl miliardy Kčs.
Stálý vzrůst a rozvoj zemědělského
školství projevuje se v rozpočtu na rok 1952
zvýšením nákladů na ně
o 44 %.
O učňovský dorost pečujeme ve státních
odborných učilištích a školách
závodního výcviku. Náklad na tato
učiliště, hrazený zčásti
ze státního rozpočtu, zčásti
národními podniky, činí spolu s udržováním
domovů mládeže přes 2 miliardy Kčs.
Tak pečuje vládnoucí dělnická
třída o dorost ve výrobě.
Náklad na státní dětské jesle
činí v rozpočtu na rok 1952 okrouhle 700
milionů Kčs.
Na podpory rodičkám, bez nákladů na
porodnická oddělení v nemocnicích,
vynaložíme v roce 1952 přes 11/2
miliardy Kčs.
Rozpočet národního pojištění,
který tvořil dříve samostatnou skupinu
státního rozpočtu, je letos zapojen mezi
ostatní sociální opatření rozdílem
příjmů a vydání. Správa
národního pojištění je přebudována
tak, že nemocenská péče postupně
přechází na pracující, sdružené
v ROH. Ve státní správě byla soustředěna
veškerá preventivní i léčebná
zdravotní péče. Na dávky nemocenského
pojištění je v rozpočtu národního
pojištění pamatováno částkou
8,7 miliardy Kčs. Na důchodech má být
vyplaceno v roce 1952 z rozpočtu národního
pojištění 27,2 miliardy Kčs. Náklady
na zdravotní péči vzrostly proti roku 1951
o 113,8 %. Tak zvyšujeme prostředky na zdravotnictví
u nás.
Ukazatelem pokroku je i telefonisace. Její dokončení
bylo uloženo jako jmenovitý úkol již zákonem
o pětiletém plánu. Koncem roku 1951 bylo
telefonem opatřeno již 93,3 % obcí; zbývá
tedy ještě 6,7 % obcí. V roce 1952 bude tato
akce ukončena v českých zemích, v
roce příštím i na Slovensku.
Jedním ze základních rysů pokroku
a hospodářského rozvoje je překonávání
vzdálenosti zlepšováním dopravních
možností. Před válkou jsme musili počítat
celé rozsáhlé kraje mezi t. zv. "zapadlé
kouty". Dnes tvoří autobusové linky
tak hustou síť, že "zapadlé kouty"
již patří minulosti. V roce 1937 bylo 280 autobusových
tratí, dnes jich je 2322. A kolik lidí si mohlo
dopřát použiti veřejných dopravních
prostředků tehdy - a kolik jezdí dnes! V
roce 1951 bylo dopraveno státními autobusy o 2771
% osob více než v roce 1937; naše železnice
pak dopravily v roce 1951 o 92 % více osob než v roce
1937.
Pokud jde o výdaje na vlastní administrativní
obory státní správy, tedy vnitro, finance,
spravedlnost atd., činí tato složka dnes již
jen 6,2 % z úhrnu státních výdajů
a je vedle nákladů na službu státního
dluhu nejmenší výdajovou skupinou našeho
státního rozpočtu.
Nástrojem a zárukou zhospodárnění
státní správy jsou i mzdové fondy,
které byly zavedeny od 1. ledna 1952.
Výdaje na naši národní obranu a národní
bezpečnost činí v roce 1952 6,9 %.