Je radostné se zmínit o dalších úspěších. Podle vzoru sovětských stachanovských škol jsou zřizovány v našich závodních školách práce údernické školy. Tyto školy nových pracovních method napomáhají jejich přenášení, přispívají k překračování výkonových norem a ke zvyšování produktivity práce. Konkrétní výsledky dosažené v údernických školách svědčí o významu těchto škol, který se zvyšuje jejich postupným zkvalitňováním a rozšiřováním.

Jedna z prvních údernických škol vznikla po návštěvě sovětských stachanovců v Armaturce škodových závodů, n. p. v Plzni, kde po šesti lekcích se u devíti účastníků zvýšil výkon v průměru o 20 %. Na rychlostní obrábění byla zaměřena i škola v Moravských železárnách, n. p. v Olomouci, kde u 8 účastníků se zvýšil výkon v průměru o 70 %. Úderník Václav Pěkný ze škodových závodů, n. p. na Smíchově předal ve škole své zkušenosti v broušení vrtáků svým spolupracovníkům, jejichž průměrný hodinový výdělek se pak podstatně zvýšil. Významných výsledků bylo dosaženo v údernických školách Pražských rozvodných závodů. V prvé škole, zaměřené na zvýšení produktivity práce při instalačních pracích, dosáhl soudruh Tittelbach po osvojení si methody soudruha Vaňka splnění normy na 338 %. V závodě TOS v Čelakovicích se zúčastnilo pěti údernických škol 23 soudruhů, u nichž se zvýšilo plnění výkonové normy v průměru o 21,17 %. V hutním sektoru jsou ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda, n. p. Ostrava, přenášeny methody rychlotavby a soustruhování bloků. Určité masovosti dosahují již údernické školy v závodech Škoda, n. p. Lubnica, kde běží 30 těchto škol, Zbrojovka 01, n. p. Brno, se 40 údernickými školami. V sektoru doprava jsou údernickými školami zvláště úspěšně přenášeny methody inženýra Kovaljeva, hnutí Katajevců, pětistovkařů, těžkotonážníků a hnutí Lydie Korabelnikové. V železničních služebnách bylo na základě rozvoje údernických škol ušetřeno mnoho pracovních sil, strojů, topiva, olejů i mazadel, došlo k zpevnění norem a zvýšení úkolů a zvyšuje se počet přistavovaných vlaků. Rozdíl mezi školami práce a údernickými spočívá v tom, že v údernické škole přednáší svoje zkušenosti nejlepší pracovník, dělník, technik a novátor a předává je pracujícím. Již ta skutečnost, že se s pracujícími dělí a jim pomáhá, představuje nový poměr k práci. Údernické školy s touto náplní se stávají formou socialistického soutěžení. Další otvírání údernických škol ve všech odvětvích průmyslu, dopravy a stavebnictví je nutné.

Technici a zlepšovatelé podle vzoru činnosti techniků a stachanovců Sovětského svazu se účastní řízení socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí. Činnost zaměřují na výsledky plnění plánů, na odstraňování úzkých profilů, ve výrobě a na zhospodárnění celé naší výroby.

Je třeba, aby také ministerstva a hlavní správy na úseku socialistického soutěžení zlepšila svou činnost. V práci mnohých generálních ředitelství byly značné nedostatky. Rychlá náprava je nutná.

Hlavním úkolem odborů je vybudovat socialismus a především socialistickou výrobu. V projevu na II. všeodborovém sjezdu prohlásil president republiky Klement Gottwald: "Jsou to zejména odbory, které nesou odpovědnost na vybudování socialismu, za plnění a překonání našeho 5LP, za to, aby se pak nadále rozvíjelo údernické hnutí, aby každý dělník se stal úderníkem. Jsou to zejména odbory jako jednotná organisace naší nejpokročilejší třídy, třídy dělnické, které jsou odpovědny za konečné vítězství socialismu a za to, aby tak bylo zajištěno blaho, štěstí, nezávislost a mír pro veškeren náš lid."

Z úst nejpovolanějších tu byla jasně vyjádřena odpovědnost odborů za socialistickou výstavbu.

Odboráři jsou vděčni našemu lidově demokratickému režimu za péči, kterou pracujícím věnuje. Jsou hrdi na důvěru v ně kladenou a úkoly uložené jim přebudováním národního pojištění budou plnit co nelépe. Přitom stále budou mít na paměti, že dnes nestačí být jen zaměstnancem, že je nutno být úderníkem, účastníkem socialistické soutěže, hospodářem ve svém závodě a na svém pracovním místě.

Přiblížení lékařské a léčebné péče k pracujícím až přímo na závody, které uskutečňujeme tímto zákonem, dokumentuje opravdovost skutečné péče o pracující. Národní pojištění stává se tak v úseku péče o zdraví pracujícího člověka jeho majetkem, konkretním a ne již odtažitým. Každý pracující se může této péče denně dovolati a každý sám s ní bude i rozhodovati prostřednictvím své odborové organisace.

Vidíme, že v kapitalistických státech je sociální pojištění často jediným bodem sjednocujícím různé roztříštěné a vzájemně se potírající odborové organisace bez ohledu na jejich politické, rasové, či náboženské rozdíly. Je to ovšem polovičatost a vidíme, jak velikým pokrokem a štěstím bylo u nás sjednocení dělnických odborů v jednotné Revoluční odborové hnutí, a to hned po našem osvobození Rudou armádou v r. 1945, a jak veliký kus práce byl zde od té doby a zejména po vítězném únoru v r. 1948 vykonán. Naše národní pojištění je veliké dílo celé obrozené Národní fronty, jejíž nedílnou součástí je také Čs. strana lidová. Jako její mluvčí musím vyjádřit i naše díky za toto dílo vpravdě křesťanské péče o nemocné, péče o uchování zdraví pracujících a vůbec péče o ty, kdož jsou již k práci neschopní. A proto jest zajisté také spravedlivé a křesťanské tuto poctivou péči a starost splatiti poctivou prací a jejím zlepšováním. Neboť nebudeme-li všichni více a lépe pracovati, nebudeme také lépe žít.

Při této naší budovatelské práci potřebujeme mír. Uvědomme si proto, že jen vyšším pracovním výkonem a lepší prací posilujeme boj za světový mír a upevňujeme tak světový tábor míru, v jehož čele kráčí největší moc světa, bratrský Svaz sovětských socialistických republik. (Potlesk).

Podpredseda Valo: Ku slovu už nie je nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi posl. Kolářovi.

Zpravodaj posl. Kolár: Vzdávám se slova.

Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.

Keďže niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 4. bod poriadku.

Teraz budeme mať desaťminútovú prestávku. Prerušujem preto schôdzu na 10 minút.

Podpredseda Valo: Zahajujem prerušenú schôdzu.

Pristúpime k prejednávaniu piateho bodu poriadku, ktorým je

5. Zpráva výboru sociálne-politického a zdravotníckeho a výboru rozpočtového k vládnemu návrhu zákona o jednotnej preventívnej a liečebnej starostlivosti (tlač 606 ).

Zpravodajcom je pán poslanec dr. Kácl. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kácl: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Vláda republiky Československé předkládá dnes Národnímu shromáždění k projednání osnovu zákona o jednotné preventivní a léčebné péči. Osnovu připravilo ministerstvo zdravotnictví a projednaly ji dva sněmovní výbory, a to výbor sociálněpolitický a zdravotnický a výbor rozpočtový. Zákon sleduje tyto cíle:

1. Lépe rozmístit a využit zdravotnické kádry a účelněji využít všech zdravotnických zařízeni.

2. Zkvalitnit práci lékařů a všeho zdravotnického personálu a zlepšit vztah zdravotnického personálu k nemocným.

3. Zabezpečit nepřetržitou lékařskou pomoc pracujícím.

4. Decentralisovat odbornou lékařskou službu.

5. Odstranit nedostatky a zamezit nehospodárnost provozu našich zdravotnických zařízení.

Při příležitosti této nové organisace zdravotní služby pamatuje se především na přednostní vybavení velkých středisek průmyslových a velkých staveb socialismu uvědomělými, schopnými a dělnické třídě oddanými zdravotními pracovníky. Cílem nové organisace je kvalitnější léčení a ošetření, intensivní a systematický boj proti chorobám z povolání a proti úrazům. Zvláštní pozornost věnuje se péči o těhotnou ženu, o matku a dítě.

Na státní zdravotní správu kladou se tímto zákonem především tyto povinnosti:

1. Převzít ambulatoria národního pojištění a sloučit je s dosavadními ústavy národního zdraví ve zdravotnická střediska.

2. Převzít závodní ambulatoria a včlenit je do jednotné soustavy zdravotnických zařízení.

3. Poskytovat věcné dávky, zaručené zákonem o národním pojištění, pojištěncům národního pojištění a jejich rodinným příslušníkům s výjimkou léčení a ošetřování v sanatoriích a lázních, jež jsou v provozu Ústřední národní pojišťovny, a s výjimkou poskytování dětské výbavičky a výpomoci v rodině.

4. Provádět posudkovou službu nemocenského pojištění.

5. Zajistit vliv pojištěnců na poskytování zdravotnických služeb včetně posudkové služby prostřednictvím orgánů ROH a dbáti na to, aby ve zdravotnických komisích národních výborů byli především zástupci ROH.

Napříště všechna zdravotnická zařízení, všechen zdravotnický personál, veškerá léčebná a preventivní služba v obci, v okrese, kraji bude zabezpečována národním výborem prostřednictvím jeho zdravotního referátu. Síť zdravotnických zařízení územních i závodních v okrese, příp. v kraji se slučuje v okresní, příp. krajský ústav národního zdraví, který je výkonným zařízením národního výboru a představuje plánovací, organisační a správní celek, schopný pohotově plnit všechny úkoly na poli preventivní i léčebné péče.

Sjednocené zdravotnictví umožní ve svých důsledcích:

1. Jednotné provádění léčebně-preventivní péče, zaměřené hlavně k předcházení nemocem,

2. Jednotu péče ambulantní a lůžkové,

3. Jednotnou evidenci a registraci zdravotního stavu obyvatelstva,

4. Jednotnou evidenci zdravotnických kádrů a zařízení,

5. Jednotné plánování, řízení a kontrolu zdravotní péče, a

6. Důslednější přenášení výsledků vědy do praxe.

Úkolem sjednocení není pouhá změna organisace. Vlastním účelem je zajistit zlepšení zdravotní péče o pracující a hospodárnější využití těch velkých nákladů, které vynakládá ročně náš stát na zdravotní péči. Přenesením zdravotní péče přímo do závodů sníží se nemocnost a absence z toho vyplývající, zvýší se pracovní výkon, produktivita práce a tudíž také výroba. Zdravotní péče o pracující bude vyplývat také z lepšího rozmístění zdravotnických pracovníků, takže odborná léčebná péče bude zajištěna i pro menší místa.

Se zvláštním důrazem nutno uvésti, že osnova zákona je sdělávána podle sovětského vzoru a že se v ní uplatňují jak zkušenosti, kterých nabyli naši zdravotníci v Sovětském svazu, tak i poučení, kterých jsme získali od sovětských zdravotníků při jejich zájezdech k nám. Sovětské zdravotnictví se řídí Stalinovou zásadou, že ze všech kapitálů, které jsou ve světě, nejcennějším, nejvíce rozhodujícím kapitálem jsou lidé, kádry. Sovětská zdravotnická soustava se liší od zdravotnictví kapitalistických států nejen počtem lékařů, nemocnic, poliklinik a jiných zdravotnických zařízení pro léčení a předcházení nemocem, nýbrž především tím, že buduje na hospodářských základech socialistické společnosti. Právě v tom spočívá hlavní příčina výsledků sovětské zdravotní služby. Sovětská soustava tím, že odstranila vykořisťování člověka člověkem, nezaměstnanost, zabezpečila ochranu práce, ochranu matek a dětí, zabezpečila právo na oddech, tím umožňuje obrovský vzrůst životní úrovně, bezprostřední účast pracujících v řízení státu, plný souhlas zájmů státu se zájmy pracujících.

Budování zdravotnictví v Sovětském svazu postupuje plánovitě v těsné souvislosti s rozvojem jiných oblastí národního hospodářství. Tento plánovitý, mohutný rozvoj zdravotní péče je umožněn také tím, že veškeré řízení zdravotní služby bylo soustředěno v jediném orgánu - v ministerstvu zdravotnictví. Organisační jednota jak řídících, tak výkonných zdravotnických zařízení, v nichž není oddělena prevence od léčení nemocí, zaručuje plynulost ve zdravotní péči o každého jedince a účinnost i hospodárnost zdravotnických opatření.

Léčebná pomoc v Sovětském svazu je bezplatná. Nezávisí na hospodářských možnostech nemocného. Sovětské zdravotnictví má za cíl nejenom léčení nemocí, ale především předcházení jim, vytvoření takových podmínek práce a života, při kterých se zabraňuje vzniku chorob. Toto preventivní zaměření sovětského zdravotnictví je charakteristickým jeho rysem a umožnilo značné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Všechna zdravotnická zařízení jsou současně zařízeními léčebnými i preventivními. Léčení nemocí a ochrana před nimi nejsou od sebe organisačně odtrženy, jako tomu je v kapitalistickém zdravotnictví, nýbrž tvoří nedílnou jednotu.

Do zdravotnické práce jsou zapojeni nejen zdravotničtí pracovníci, ale přímo pracující sami. Leninovo heslo: "Ochrana zdraví pracujících je věcí pracujících samých" bylo uskutečněno v plné míře. Konsumenti zdravotnické práce zasedají v nejrůznějších komisích a tak pomáhá nejširší veřejnost zdravotnickým orgánům zlepšit zdravotní podmínky práce a bydlišť, zlepšit zdravotní stav obyvatelstva měst i vesnic. Zdravotně osvětová práce pomáhá potom budit iniciativu u samých pracujících.

Výsledkem uskutečnění základních principů sovětského zdravotnictví a celé socialistické společenské soustavy i sovětské kultury je nový poměr člověka k člověku. Byl vychován nový typ zdravotnického pracovníka. Mezi ním a nemocným je nejužší přátelský vztah. Sovětský lékař se stává zdravotním poradcem sovětského občana, který s druhé strany zase chová k němu pocit plné důvěry. Tento krásný vzájemný vztah je hlavním předpokladem úspěšného léčení i ochrany před vznikem nemocí.

Předlohou zákona o jednotné preventivní a léčebné péči vyhovuje se snahám, které se v této sněmovně projevovaly už v r. 1945. Všichni poslanci-lékaři a s nimi i mnozí jiní poukazovali opětovně na nutnost sjednotit zdravotnictví a podrobně tuto nutnost také odůvodňovali. Reálné předpoklady pro sjednoceni nebyly však v r. 1945 ještě plně dány a nebyly také dány ještě ani v únoru 1948; proto nemohlo býti přikročeno k sjednocení tehdy, ale může být k němu přikročeno již dnes, kdy byla splněna už řada předpokladů a kdy některé jiné zdravotnické zákony, které jsou již v platnosti, toto sjednocení také předvídaly.

Zdravotní péče, kterou jsme přejali v r. 1945, se vyznačovala naprostou organisační roztříštěností. Jen část zdravotní péče byla řízena přímo orgány státní zdravotní správy, a to: péče o hygienu, organisace boje proti přenosným nemocem a některé úseky ústavní léčebné péče. Ambulantní léčebná péče o pojištěnce a jejich rodinné příslušníky byla organisována a řízena nositeli sociálního pojištění, které rovněž bylo organisačně roztříštěno. Preventivní péče byla nevyvinuta a svěřena iniciativě různých institucí, neboť kapitalistický stát se staral o zajištění péče o zdraví lidu v podstatě jen potud, pokud si to vynucovaly zájmy a potřeby buržoasie. Na úseku léčebné péče chránil stát svými předpisy soukromopodnikatelsky základ provozu většiny zdravotnických zařízení a povolání a nesnažil se o zabezpečení dostupné péče o zdraví širokých vrstev lidu.