Uvážíme-li, že prozahálené nebo ztracené hodiny v našem průmyslu představují zhruba 500 mil. Kčs a že na př. za 5 hodin, které nepracujeme v našem sektoru, bychom mohli postavit na 530 dvoupokojových bytů, vidíme v plném rozsahu, jaké škody nám působí absence všech druhů a jakou je brzdou na naší cestě k socialismu.

V Sovětském svazu se podařilo soustavnou zábrannou péčí snížit počet úrazů o celou třetinu. Kdyby se nám v tomto boji podařilo dosáhnout stejného úspěchu, získali bychom tím dalších několik set tisíc směn ročně. Z toho je vidno, že boj proti absenci pro nemoc a úraz má prvořadý význam.

Orgány ROH a každý jejich člen se musí naučit bojovat proti úrazovosti stejně energicky, jako to dovedou v Sovětském svazu. Stanovíme-li si na př. cil snížit úrazovost v příštím roce o 10 %, a to není neuskutečnitelný úkol, získáme další tisíce pracovních směn.

Nad problémem absence však nemůžeme zůstat stát. Je nutno ji řešit. Nic by nám nepomohla statistická zjištění, kdybychom nepřikročili na podkladě jejich rozboru k opatřením, která budou absenci radikálně odstraňovat a likvidovat. Nesmíme se bát použít proti nenapravitelným lidem ani nápravných opatření. Revolučnímu odborovému hnuti se zákonem o přebudování národního pojištění dostává do rukou mocný prostředek k účinnému boji nejen proti absenci, ale také za zlepšení hmotných poměrů i zvýšení životní úrovně dělníků, za rozmach produktivity práce. Bude záležet jen na ROH, s jakým úspěchem bude umět tohoto nástroje používat.

Soudruh Švernik řekl 29. června 1933 na III. plenu VCPSP - v souvislosti s převedením sociálního pojištění na odbory v Sovětském svazu - slova, která i pro nás, pro jednotné odbory se musí stát nyní závaznou směrnicí:

"Není a nemůže být práv bez povinností. Práva, která získáváme," řekl soudruh Švernik, "nám ukládají rovněž větší povinnosti. Od nynějška už nebudeme mít možnost vymlouvat se na někoho za špatnou práci v oboru sociálního pojištění. To si musíme pamatovat, že nemáme na koho se vymlouvat. Nyní je věc sociálního pojištění v našich rukou a my za ni odpovídáme. My budeme odpovědni vůči dělnictvu i vůči státu. Toho si musíme být velmi dobře vědomi.

Převedením nemocenského pojištění do závodů přebírá také naše Revoluční odborové hnutí velkou odpovědnost před celou dělnickou třídou a před vládou. Na tuto novou práci se musí proto odborové orgány politicky i organisačně dobře připravit, aby ji zvládly, neboť ani u nás již nebude možno se na někoho vymlouvat. Bude třeba zařadit do úseku národního pojištění v závodech co nejširší okruh aktivistů, kteří vytvoří předpoklady, aby byl splněn další úkol naší socialistické výstavby, který strana, vláda a celá Národní fronta přebudováním národního pojištění a jeho přenesením do závodů nám uložila. Splníme ho úspěšně. Jsme o tom přesvědčeni. Opřeme jeho splnění o dělníky, o několikamilionovou masu našeho Revolučního odborového hnutí. Půjdeme směle k dalším úspěchům, vybudujeme pod vedením našeho presidenta republiky Klementa Gottwalda a učíce se od našeho věrného spojence, Sovětského svazu, jeho lidu a učitele pracujících na celém světě J. V. Stalina, šťastný život v naší krásné vlasti. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu je dále přihlášena pí. posl. Trojanová; dávám jí slovo.

Posl. Trojanová: Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Zákon o národním pojištění patří mezi první zákony, kterými se zabýval československý parlament po únorových událostech v roce 1948 a nastoupil cestu k novému pojetí sociální bezpečnosti, pojetí státu lidově demokratického, který v této době stál u startu naší cesty k socialismu. Tento zákon byl též významným mezníkem pro ženy, pro jejich boj za zrovnoprávnění politické, hospodářské a sociální. Přinesl uskutečnění řady požadavků, za které ženy bojovali dlouhá léta. Aby bylo možno posoudit obsah dnes projednávané osnovy zákona o přebudování národního pojištění pro ženy, uvedu jen, jak národní pojištění pečuje o ženu-matku.

Všem ženám, ať již zaměstnaným či rodinným příslušnicím zaměstnanců, náleží příslušné lékařské ošetření, pomoc porodní asistentky nebo ošetření v porodnici nebo v sanatoriu v případě porodu. Kromě této lékařské pomoci dostávají rodičky peněžitou dávku ve výši 2500 Kč, která má umožnit matkám nákup potřebných věcí okolo porodu kromě výbavičky, za niž se poskytne peněžitá náhrada ve výši 750 Kčs. Zaměstnané ženy kromě toho mají nárok na peněžitou náhradu ušlého výdělku ve výši nemocenského.

Zákon o národním pojištění přinesl zaměstnaným ženám zlepšení ve dvou směrech, a to: Lhůta, která byla před zákonem o národním pojištění stanovena 6 nedělemi před porodem a 6 nedělemi po něm, znamenala často, že většinou ženy, poněvadž špatně odhadly datum porodu, měly podle dřívějších předpisů nárok na náhradu ušlého výdělku po dobu mnohem kratší než 12 týdnů. Zákon o národním pojištění nejen prodloužil lhůtu na 18 týdnů tak, aby matka mohla po dostatečně dlouhou dobu zůstat s dítětem doma, nýbrž ustanovuje, že těchto 18 neděl má obemykati den porodu, což znamená, že řada žen má nárok na úhradu ušlého výdělku ve výši nemocenského po dobu 17 týdnů.

Zákon o národním pojištění věnoval velikou péči ženám v domácnosti, poněvadž v době jeho uzákonění ještě nebylo dostatek příležitosti, aby se ženy mohly tak vysokou měrou účastniti na výstavbě našeho státu. Zákon ten vznikal v době, kdy jsme stáli na samém prahu naší výstavby socialismu. Tehdy bylo třeba napraviti křivdy dřívějších dob, které byly páchány na našich ženách tím, že jim tehdy nebylo umožněno pracovně se vybíti; bylo třeba odstraniti křivdy způsobené tím, že ženy byly odsuzovány jen k pracím v domácnosti; bylo třeba odstraniti křivdy, které byly napáchány tím, že ženy, a především dělnické ženy, ač mnohdy pracovaly námezdně velmi těžce, nebyly pojišťovány. Zákon o národním pojištění nebyl však ještě dostatečně zaměřen na pracující ženy. Proto jej doba předstihla. Dnes stojí naše ženy v jedné řadě s muži při budování hospodářského i politického života. Dnes ženy potřebují, aby se národní pojištění obrátilo čelem k výrobě, aby jim umožnilo plné zapojení do výstavby nové vlasti. Kromě toho dnešní organisace národního pojištění neumožňovala, aby ženy plně doceňovaly význam všech výhod, které jim přinesl zákon o národním pojištění. Byla v něm sice ražena zásada, že správa pojištění patří pojištěncům, ale jaká byla skutečnost, o tom zde již bylo hovořeno. Chci jen ukázat na to, jak málo se na této, byť i nedostatečné správě podílely přímo naše ženy.

Z celkového počtu asi 1600 členů správních komisí bylo pouze 160 žen, tudíž kolem 10 %. Ještě horší poměr byl v komisích revisních. Z celkového počtu asi 480 řádných členů bylo pouze 10 žen, tedy něco přes 2 %. Mezi náhradníky je procento sice trochu vyšší, ale i to je naprosto nedostačující, necelých 6 %, a žen přímo z pracovišť je ještě méně. Nešlo vždy jen o nezájem žen; vždyť nemůže být přece ženám lhostejné, jak jsou přiznávány dávky v mateřství, jaká péče je v národním pojištění věnována dětem, jak umožňuje národní pojištění ženám, aby vedle svých budovatelských úkolů také řádně plnily svoje povinnosti matek. Příčiny byly hlubší. Dosavadní organisace národního pojištění nedokázala připoutat ženy k národnímu pojištění a získat je jako spolupracovnice, ale stala se více méně byrokratickým aparátem.

Zákon o přebudování národního pojištění má umožnit našim ženám, aby se i ony postavily vedle mužů a pomáhaly úspěšně plnit naše smělé cíle, které před nás staví budování socialismu v naší zemi. Revoluční odborové hnutí, které přebírá do svých rukou národní nemocenské pojištění, vybuduje z něho jistě mocnou zbraň k plnění hospodářského plánu a zvyšování produktivity práce tak, abychom v našich závodech vyráběli nejen více a lépe, ale také levněji; abychom na tomto podkladě mohli zvyšovat životní úroveň všem těm, kdož se o to svou prací přičiní.

Naše ženy budou se muset zapojit v daleko větší míře než dosud do práce v komisích národního pojištění, neboť tam budou mít možnost přímo ovlivňovat poskytování dávek národního pojištění a tak umožniti dalším ženám plnění budovatelských úkolů. Přímá pracovní účast našich žen - odborářek v komisích národního pojištěni přiblíží pojištění našim ženám tak, že se pak budou cítit spolu s ostatními nejen hospodáři v národním pojištění, nýbrž poznají, jak jim národní pojištění umožňuje získávat další pracovnice zvláště na ty úseky práce, kde jich nejvíce potřebujeme.

Uvedu jen některé z hlavních úkolů komisí národního pojištění, které znamenají převrat v pojetí péče o zenu, a to především o pracující zenu. Ženy budou se moci podílet v komisích národního pojištění na přiznávání peněžitých dávek nemocenského pojištění, budou se účastnit rozhodování o podmínkách poskytování dávek, na něž není z nemocenského pojištění právní nárok, budou dbát především o to, aby rodinné přídavky byly vypláceny přímo osobám, v jejichž péči jsou děti, na něž rodinné přídavky příslušejí. Tato pravomoc je jednou z nejvýznamnějších, neboť ženy nejlépe budou moci posoudit, komu patří výplata rodinných přídavků, aby byla zaručena nejlepší péče o naše děti a jejich výchovu. Rovněž rozhodování o vysílání pojištěnců a jejích rodinných příslušníků do sanatorií, lázní, zotavoven a ozdravoven je důležité pro naše ženy, aby bylo přihlédnuto k jejich potřebám při současném plnění mateřských povinností i povinností pracovních. Budou dbát toho, aby všech našich krásných zařízení bylo využito především těmi, kteří nám svou prací pomáhají zajišťovat plnění a překračování pětiletého plánu. Na ženách-funkcionářkách komisí národního pojištění bude především záležet, zda jeden z nejdůležitějších úkolů, které jsou svěřovány komisím národního pojištění, t. zv. soudružská pomoc, se stane také pomocníkem našim pracujícím ženám, zvláště těm, které této pomoci potřebují.

Uvedla jsem jen několik málo bodů z úkolů, které budou plnit komise národního pojištění, na nichž jsem chtěla ukázat, jak plnění těchto důležitých úkolů umožní našim ženám plně se zapojit do pracovního úsilí, které však také ukazují, jak velké a odpovědné úkoly naše ženy-odborářky čekají. Provádění nemocenského pojištění v závodech umožní zmobilisovat naše odborářky a zapojit je v daleko vyšší míře do aktivní odborářské činnosti.

Převzetí národního pojištění odbory znamená především velký úkol politický, velký úkol pro naše ženy pracující v odborech, aby se staly vzorem pro všechny odborářky ve vykonávání svých povinností. Přebudování národního pojištění je provázeno dalekosáhlým zmocněním Ústřední rady odborů k dávkovému přebudování nemocenského pojištění. Toto přebudování dávkového systému nemocenského národního pojištění bude se muset ve vztahu k ženě zaměřit především na ženy pracujících a umožnit odborářským pracovnicím v komisích národního pojištění, aby se mohly klidně věnovat svému zaměstnání s vědomím, že také v případě onemocnění dítěte budou míti případný nárok na náhradu ušlého výdělku, budou-li nuceny v prvních dnech nemoci věnovati se dítěti, než zajistí jeho dobré a bezpečné umístění v odborném ústavu.

Dále bude třeba, aby dávkový systém umožnil ženám v době těhotenství přemístění na takové pracoviště, které neohrožuje průběh těhotenství, ale také nedopustí, aby žena utrpěla ztrátu na výdělku, protože je nutno vždy vidět, že největší péči musíme věnovat člověku a jeho zdraví, které je nejcennějším statkem.

Je mnoho problémů, jimiž se bude muset Ústřední rada odborů zabývat, aby také dávkový systém umožnil plné rozvinutí práce komisí národního pojištění. Na druhé straně však i ženy-odborářky budou si muset uvědomit odpovědnost vůči celému národnímu hospodářství a tvrdě zasahovat tam, kde některé ženy zneužívají vymožeností národního pojištění na úkor celku a sobecky berou víc, než jim patří a než si zaslouží.

V závěru chci poukázat na několika číslech z rozpočtu Ústřední národní pojišťovny v r. 1951, jak velké částky jsou u nás věnovány na péči o matku a dítě v nemocenském národním pojištění. Přes 40 % vydání nemocenského národního pojištění jde ve prospěch našich pracujících žen a manželek našich zaměstnanců. Více než 1300 mil. Kčs je vypláceno na porodném a na výbavičky. K této částce by bylo ještě třeba připočísti částku, která je vyplácena našim zaměstnaným ženám jako náhrada ušlého výdělku. Na rodinných přídavcích - a to zde už bylo řečeno - bylo rozpočtováno na rok 1951 téměř 6 miliard Kčs.

Na těchto několika málo číslech jsem chtěla ukázat, jak velký význam má národní pojištění pro naše ženy a jaký nástroj pro podporu produktivity své práce dostávají zákonem o národním pojištění do svých rukou. Hospodářský dosah přebudování národního pojištění pro naše ženy není však vyjádřen jen těmito čísly. Daleko větší měrou se odrazí v celém našem hospodářském životě, kde jeho působení je vyjádřeno v daleko větších částkách. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

Řekla-li jsem úvodem, že zákon o národním pojištění byl významným mezníkem v boji našich žen za zrovnoprávnění politické, hospodářské a sociální, pak zákon o přebudování národního pojištění dovršuje nastoupenou cestu tím, že umožňuje našim ženám, aby se plně podílely na správě tak ohromné částky národního důchodu nejen ve prospěch našich pracujících žen, nýbrž ve prospěch všech pracujících občanů našeho státu. Úkolem našich žen je, aby se při provádění těchto nových krásných opatření učily od našeho velkého vzoru, Sovětského svazu, a tak pomohly zajišťovat plnění našich smělých úkolů při výstavbě socialismu v naší zemi a tím pod vedením našeho presidenta s. Klementa Gottwalda pomohly zajišťovat svojí prací krásný a radostný život našich dětí a mír v celém světě. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je pán posl. Vojanec. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Vojanec: Slavné Národní shromáždění!

Předložení vládního návrhu zákona o přebudování národního pojištění Národnímu shromáždění je dalším výrazným dokladem, jak náš lidově demokratický režim se stará, aby péče o naše pracující byla co nejlépe organisována a dále prohlubována. Postupně odstraňujeme byrokratické rozhodování. Pravomoc a současně i odpovědnost vkládáme do rukou našich pracujících. Péče o ně se více a více opírá o výrobu. Tu je třeba stále mít na paměti, že rozvoj národního pojištění a všech ostatních sociálních vymožeností můžeme zajistit jen vyšší produktivitou a vzrůstem národního důchodu. Zvýšená péče znamená zvýšené výdaje. Zdolání zvýšených úkolů závisí na našich pracujících. Odborová organisace jim musí pomáhat. V tomto směru je jejím prvořadým úkolem rozvíjet iniciativu pracujících a socialistické soutěžení, aby se stalo ve všech odvětvích našeho hospodářství hnutím celonárodním. Právě tím, jak odborová organisace tyto úkoly plní, prokazuje svou akceschopnost. Bylo dosaženo značných úspěchů. Socialistického soutěžení se v prvním pololetí 1951 účastnilo 65 % dělníků a techniků. V této době bylo docíleno zlepšovacími náměty téměř 1 1/2 miliardy Kčs úspor.

Známe již výsledky práce novátorů Svobody, Misky, Bartoše, Doutnáče, Bílka, Kličky, Tencera, Novotného, Mudry a další stovky jejich následovníků. Máme však již další tisíce předních pracovníků novátorů a zlepšovatelů výroby, kteří používají zkušeností sovětských stachanovců, nalézají nové cesty k dalšímu růstu výrobnosti práce, k lepšímu využívání techniky a k zhospodárnění výroby. Novátoři v průmyslu si osvojují rychlostní opracovávání kovů, způsoby rychlotaveb, rychlostního stavění, rychlostního sváření, zavádění cykličnosti v těžbě, prodloužení životnosti lokomotiv, uspíšení obratu vagonů.

V řízení a organisaci socialistického soutěžení máme pochopitelně nedostatky. Na těchto úsecích je třeba činnost odborové organisace zlepšit. Nezdravým zjevem na př. je, že se mnohde ještě socialistická soutěž chápe čistě formálně a byrokraticky řídí. Činnost odborových složek nesmí spočívat jen ve shánění procent účastníků soutěže. Za čísly je třeba vidět člověka, jeho těžkosti a potřeby. Stává se, že v honbě za čísly mnohde dochází k uzavírání závazků, které neodpovídají stupni technického rozvoje. Takové zjevy iniciativu pracujících umrtvují a ze soutěžení dělají byrokratickou záležitost.

Zavádění zlepšení a uplatňování zkušenosti nejlepších pracovníků se musí stát každodenní záležitosti funkcionářů a složek odborového hnuti. K tomu účelu nestačí jen plakát, znázorňující úderníka nebo výzvu. Bezprostřední a každodenní práce funkcionářů a složek Revolučního odborového hnutí musí být zaměřována na zavádění a uplatňování nových výrobních a pracovních způsobů.

Vyhodnocování nejlepších pracovníků svého oboru nesmí zůstat záležitostí kanceláří, jak tomu v četných případech je, ale musí se stát záležitostí pracovišť a pracujících.

Odměňování čestnými cenami, zejména putovními vlajkami, nelze provádět tak, aby o tom nevěděli všichni pracující. Důstojné provedení předání putovních vlajek, spojené s vyhlašováním závazků je důležitým činitelem pro zvýšení soutěživosti.

Také je třeba zlepšit tiskovou propagační činnost.

Socialistické soutěžení potřebuje bezprostřední styk redaktorů s pracovišti a pracujícími. Rovněž film dostatečně nepřispívá k popularisaci novátorských způsobů a zlepšení výroby. Naši technici, novátoři a zlepšovatelé volají po takových hodnotných filmech. Význačným přínosem k rozvoji socialistického soutěžení je populárně technická literatura a překlady zkušeností sovětských stachanovců. Je třeba, aby odborová organisace vedla pracující ke studiu této literatury, podporovala diskusi v tisku, na schůzích, poradách a besedách.